Sovětský svaz měl na počátku snah o cestování k Marsu před Spojenými státy obrovský náskok díky svým předchozím úspěchům. U rudé planety mu ale štěstí nepřálo, naopak Američané dokázali uspět – zejména díky misi Mariner před šedesáti lety.
Americká sonda Mariner 4 poslala před šedesáti lety, 15. července 1965, vědcům na Zemi jednadvacet v tu dobu neobyčejně ostrých fotografií Marsu. Byly třicetkrát kontrastnější než do té doby nejlepší snímky z teleskopu. Znamenaly přelom v tom, jak lidé rudou planetu chápali. Snímky totiž ukázaly, že se Mars podobá více Měsíci než Zemi a že na něm opravdu nemůže existovat život, o čemž se do té doby ještě občas spekulovalo.
Fotografie ale představovaly jen začátek dalšího objevování této planety.
Rudá planeta lákala Sověty i Američany
Americký i sovětský program letů k Marsu začaly na počátku 60. let, přičemž Sověti měli výrazný náskok, který ale nedokázali proměnit v úspěch. O první let k planetě se v říjnu 1960 pokusily dvě sovětské sondy Marsnik. Jejich cesta ale skončila už krátce po startu – havárií. K cíli pak nedoletěla ani trojice sovětských strojů vyslaných o dva roky později.
Naopak větší štěstí měli od počátku Američané. Mariner 3 se sice počátkem roku 1964 ztratil, pak ale přišel úspěch se „čtyřkou“. Další fotografie dorazily roku 1969, kdy lodě Mariner 6 a 7 odeslaly dvě stovky snímků.
Začátkem 70. let SSSR dopravil sondy přímo na povrch Marsu, ale ztratil s nimi kontakt hned po přistání. Další průlom přinesly opět americké Vikingy, které v létě 1976 přistály na povrchu a odeslaly z něj barevné fotografie. Poté zájem o Mars poněkud ochabl a až v roce 1988 se o přistání na rudé planetě opět neúspěšně pokusili Sověti.
Moderní zkoumání
Od 90. let zkoumají Mars Američané prostřednictvím řady sond. Phoenix prokázal v roce 2008 přítomnost vody, vozítko Curiosity v roce 2013 získalo vzorky, díky nimž pozemští vědci potvrdili, že na Marsu před miliardami let mohly být podmínky pro život.
V posledních letech povrch nejbližšího planetárního souputníka Země zkoumaly americké sondy InSight (do roku 2022), MRO nebo sonda Mars Express Evropské kosmické agentury (ESA).
V roce 2022 vědci oznámili, že díky seismografu na modulu InSight a sondě MRO obíhající kolem Marsu zaznamenali obří kráter a velké kusy ledu v jeho okolí, což je důležité pro případnou budoucí misi člověka na Mars. Podle nedávné analýzy sondy InSight se hluboko ve vnější kůře Marsu pravděpodobně nachází rezervoár vody v kapalném skupenství.
Americká NASA má nyní na Marsu už zmíněné robotické vozítko Curiosity (od roku 2012) a rover Perseverance neboli Vytrvalost (od února 2021), který je zatím největším a nejsofistikovanějším vozítkem k průzkumu rudé planety. Curiosity a Perseverance hledají stopy po minulém životě a připravují cestu pro možnou lidskou expedici.
