Curiosity

Velká část kráterů na Marsu mohla být v minulosti řekami plnými života. Prokázala to podle nové studie analýza dat z vozítka Curiosity, které Rudou planetu detailně zkoumá už jedenáct let.

Americké robotické vozítko Curiosity před deseti lety, 6. srpna 2012, přistálo v Galeově kráteru poblíž rovníku Marsu a na planetě od té doby zkoumá povrch a hledá stopy po současném nebo minulém mikrobiálním životě. Během své mise učinil rover několik důležitých objevů. Vědci například na základě rozborů získaných údajů došli k závěru, že existují přímé důkazy o dávné existenci jezer, v nichž mohl být mikrobiální život.

Robotické vozítko Perseverance americké vesmírné agentury NASA natočilo a poslalo na Zemi video marsovského „zatmění Slunce“. Na svém webu o tom informovala Laboratoř tryskového pohonu (JPL), která má v NASA program Perseverance na starosti.

Robotická laboratoř by měla ujet během léta asi 1,6 kilometru – na konci této cesty by se měla dostat k další části pět kilometrů vysoké marsovské hory, kterou zkoumá už od roku 2014. Pátrá tam po podmínkách, které mohly podporovat existenci mikrobiálního života.

Vědci poprvé z nezávislého zdroje potvrdili, že na povrchu Marsu se vyskytuje metan, tedy plyn, který je považován za možnou známku existence živých organismů. Podle studie, kterou astronomové zveřejnili v odborném časopise Nature Geoscience, výskyt metanu dokládají měření ze dvou zdrojů – z evropské sondy ExoMars a amerického vozítka Curiosity.

Americká vesmírná agentura NASA po 15 letech odepsala marsovské vozítko Opportunity. Sonda měla plánovanou životnost 90 dní, hlásit se ale přestala teprve loni po prachové bouři. Během své mise stroj mimo jiné našel důkazy o dřívější přítomnosti vody na Marsu. Podpořil tak teorie, že na čtvrté planetě naší sluneční soustavy kdysi mohly být podmínky pro existenci života.