Mars mohl být plný řek a snad i života, ukázal nový model

Velká část kráterů na Marsu mohla být v minulosti řekami plnými života. Prokázala to podle nové studie analýza dat z vozítka Curiosity, které Rudou planetu detailně zkoumá už jedenáct let.

„Nacházíme důkazy, že Mars byl pravděpodobně planetou řek,“ uvedl Benjamin Cardenas, jenž výzkum vedl. Nová studie, která vyšla v odborném časopise Geophysical Research Letters, vodítek přináší rovnou několik.

Vědci v ní pomocí matematických modelů simulovali erozi na Marsu v průběhu tisíciletí a zjistili, že běžné kráterové útvary jsou s největší pravděpodobností pozůstatky dávných říčních koryt. Výsledkem práce byl počítačový model, který v sobě kombinuje data z družic, fotografií, které pořídilo vozítko Curiosity, a 3D skenů. Když pak vědci model prostudovali, odvodili z něj novou interpretaci toho, jak mohly vzniknout běžné krátery.

„Máme se o Marsu stále co učit,“ podotkl Cardenas. „Tato analýza není momentkou, ale záznamem změn. To, co dnes na Marsu vidíme, jsou pozůstatky aktivní geologické historie, ne nějaká krajina zamrzlá v čase.“

Podmínky vhodné pro život

Už předchozí studie, které se zkoušely vyznat v satelitních datech z Marsu, dokázaly rozpoznat v terénu Rudé planety útvary způsobené erozí jako možné říční usazeniny z dávného pravěku tohoto tělesa. Na základě dat získaných vozítkem Curiosity v kráteru Gale tým zjistil známky říčních usazenin, které jsou spojené s jiným typem útvarů.

„To naznačuje, že by se neobjevené říční usazeniny mohly nacházet i jinde na planetě a že ještě větší část marťanských usazenin mohla vznikat díky řekám během obyvatelného období historie Marsu,“ doplnil Cardenas. „Na Zemi jsou říční koryta důležitá pro život, chemické cykly, cykly živin a sedimentů. Všechno nasvědčuje tomu, že se tyto řeky na Marsu chovaly podobně.“ 

Při navrhování počítačového modelu využil Cardenas čtvrtstoletí staré snímky Země. Skeny, které ukazují vrstvy usazenin pod mořským dnem Mexického zálivu, tehdy shromáždily ropné společnosti. Vědcům poskytly nečekaně dobré srovnání s Marsem, vysvětlil Cardenas. 

„Náš výzkum naznačuje, že na Marsu mohlo být mnohem více řek, než se dosud předpokládalo, což rozhodně vytváří optimističtější představu o dávném životě na Marsu,“ dodal vědec. „A to nám i nabízí představu, kde byly kdysi na většině této planety podmínky vhodné pro život.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
včera v 15:23

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
včera v 14:33

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
včera v 12:10

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
včera v 11:31

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.