Mars mohl být plný řek a snad i života, ukázal nový model

Velká část kráterů na Marsu mohla být v minulosti řekami plnými života. Prokázala to podle nové studie analýza dat z vozítka Curiosity, které Rudou planetu detailně zkoumá už jedenáct let.

„Nacházíme důkazy, že Mars byl pravděpodobně planetou řek,“ uvedl Benjamin Cardenas, jenž výzkum vedl. Nová studie, která vyšla v odborném časopise Geophysical Research Letters, vodítek přináší rovnou několik.

Vědci v ní pomocí matematických modelů simulovali erozi na Marsu v průběhu tisíciletí a zjistili, že běžné kráterové útvary jsou s největší pravděpodobností pozůstatky dávných říčních koryt. Výsledkem práce byl počítačový model, který v sobě kombinuje data z družic, fotografií, které pořídilo vozítko Curiosity, a 3D skenů. Když pak vědci model prostudovali, odvodili z něj novou interpretaci toho, jak mohly vzniknout běžné krátery.

„Máme se o Marsu stále co učit,“ podotkl Cardenas. „Tato analýza není momentkou, ale záznamem změn. To, co dnes na Marsu vidíme, jsou pozůstatky aktivní geologické historie, ne nějaká krajina zamrzlá v čase.“

Podmínky vhodné pro život

Už předchozí studie, které se zkoušely vyznat v satelitních datech z Marsu, dokázaly rozpoznat v terénu Rudé planety útvary způsobené erozí jako možné říční usazeniny z dávného pravěku tohoto tělesa. Na základě dat získaných vozítkem Curiosity v kráteru Gale tým zjistil známky říčních usazenin, které jsou spojené s jiným typem útvarů.

„To naznačuje, že by se neobjevené říční usazeniny mohly nacházet i jinde na planetě a že ještě větší část marťanských usazenin mohla vznikat díky řekám během obyvatelného období historie Marsu,“ doplnil Cardenas. „Na Zemi jsou říční koryta důležitá pro život, chemické cykly, cykly živin a sedimentů. Všechno nasvědčuje tomu, že se tyto řeky na Marsu chovaly podobně.“ 

Při navrhování počítačového modelu využil Cardenas čtvrtstoletí staré snímky Země. Skeny, které ukazují vrstvy usazenin pod mořským dnem Mexického zálivu, tehdy shromáždily ropné společnosti. Vědcům poskytly nečekaně dobré srovnání s Marsem, vysvětlil Cardenas. 

„Náš výzkum naznačuje, že na Marsu mohlo být mnohem více řek, než se dosud předpokládalo, což rozhodně vytváří optimističtější představu o dávném životě na Marsu,“ dodal vědec. „A to nám i nabízí představu, kde byly kdysi na většině této planety podmínky vhodné pro život.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 4 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 7 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
včera v 16:48

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
včera v 14:34

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...