Mars mohl být plný řek a snad i života, ukázal nový model

Velká část kráterů na Marsu mohla být v minulosti řekami plnými života. Prokázala to podle nové studie analýza dat z vozítka Curiosity, které Rudou planetu detailně zkoumá už jedenáct let.

„Nacházíme důkazy, že Mars byl pravděpodobně planetou řek,“ uvedl Benjamin Cardenas, jenž výzkum vedl. Nová studie, která vyšla v odborném časopise Geophysical Research Letters, vodítek přináší rovnou několik.

Vědci v ní pomocí matematických modelů simulovali erozi na Marsu v průběhu tisíciletí a zjistili, že běžné kráterové útvary jsou s největší pravděpodobností pozůstatky dávných říčních koryt. Výsledkem práce byl počítačový model, který v sobě kombinuje data z družic, fotografií, které pořídilo vozítko Curiosity, a 3D skenů. Když pak vědci model prostudovali, odvodili z něj novou interpretaci toho, jak mohly vzniknout běžné krátery.

„Máme se o Marsu stále co učit,“ podotkl Cardenas. „Tato analýza není momentkou, ale záznamem změn. To, co dnes na Marsu vidíme, jsou pozůstatky aktivní geologické historie, ne nějaká krajina zamrzlá v čase.“

Podmínky vhodné pro život

Už předchozí studie, které se zkoušely vyznat v satelitních datech z Marsu, dokázaly rozpoznat v terénu Rudé planety útvary způsobené erozí jako možné říční usazeniny z dávného pravěku tohoto tělesa. Na základě dat získaných vozítkem Curiosity v kráteru Gale tým zjistil známky říčních usazenin, které jsou spojené s jiným typem útvarů.

„To naznačuje, že by se neobjevené říční usazeniny mohly nacházet i jinde na planetě a že ještě větší část marťanských usazenin mohla vznikat díky řekám během obyvatelného období historie Marsu,“ doplnil Cardenas. „Na Zemi jsou říční koryta důležitá pro život, chemické cykly, cykly živin a sedimentů. Všechno nasvědčuje tomu, že se tyto řeky na Marsu chovaly podobně.“ 

Při navrhování počítačového modelu využil Cardenas čtvrtstoletí staré snímky Země. Skeny, které ukazují vrstvy usazenin pod mořským dnem Mexického zálivu, tehdy shromáždily ropné společnosti. Vědcům poskytly nečekaně dobré srovnání s Marsem, vysvětlil Cardenas. 

„Náš výzkum naznačuje, že na Marsu mohlo být mnohem více řek, než se dosud předpokládalo, což rozhodně vytváří optimističtější představu o dávném životě na Marsu,“ dodal vědec. „A to nám i nabízí představu, kde byly kdysi na většině této planety podmínky vhodné pro život.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
před 17 hhodinami

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
před 19 hhodinami

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025

Zdivočelá země se vrací. Na temnou minulost republiky se zaměří výzkumný projekt

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.
7. 5. 2025

Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Devět let studovali botanici rostlinku jménem řeřišnice Drummondova, která roste v horském prostředí. Nyní na základě výzkumu tvrdí, že mnoho horských rostlin se nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, aby přežily v podmínkách globálního oteplování.
7. 5. 2025

Východní parašutisté už za války připravovali Československo pro nástup komunistů

Parašutisty za války nevysílala do protektorátu jen exilová vláda z Londýna. Dostávali se na toto území i z Východu – z pověření nejen Československé vojenské mise, ale i komunistické strany nebo sovětské rozvědky. Kromě zpravodajských a sabotážních úkolů měli někteří parašutisté ke konci války také pomáhat zakládat národní výbory a připravovat půdu pro nástup komunistů k moci v Československu. O jejich osudech toho přitom stále příliš nevíme – také kvůli nedostupnosti ruských archivů i snaze ruského režimu účelově interpretovat historii.
7. 5. 2025
Načítání...