Mars mohl být plný řek a snad i života, ukázal nový model

Velká část kráterů na Marsu mohla být v minulosti řekami plnými života. Prokázala to podle nové studie analýza dat z vozítka Curiosity, které Rudou planetu detailně zkoumá už jedenáct let.

„Nacházíme důkazy, že Mars byl pravděpodobně planetou řek,“ uvedl Benjamin Cardenas, jenž výzkum vedl. Nová studie, která vyšla v odborném časopise Geophysical Research Letters, vodítek přináší rovnou několik.

Vědci v ní pomocí matematických modelů simulovali erozi na Marsu v průběhu tisíciletí a zjistili, že běžné kráterové útvary jsou s největší pravděpodobností pozůstatky dávných říčních koryt. Výsledkem práce byl počítačový model, který v sobě kombinuje data z družic, fotografií, které pořídilo vozítko Curiosity, a 3D skenů. Když pak vědci model prostudovali, odvodili z něj novou interpretaci toho, jak mohly vzniknout běžné krátery.

„Máme se o Marsu stále co učit,“ podotkl Cardenas. „Tato analýza není momentkou, ale záznamem změn. To, co dnes na Marsu vidíme, jsou pozůstatky aktivní geologické historie, ne nějaká krajina zamrzlá v čase.“

Podmínky vhodné pro život

Už předchozí studie, které se zkoušely vyznat v satelitních datech z Marsu, dokázaly rozpoznat v terénu Rudé planety útvary způsobené erozí jako možné říční usazeniny z dávného pravěku tohoto tělesa. Na základě dat získaných vozítkem Curiosity v kráteru Gale tým zjistil známky říčních usazenin, které jsou spojené s jiným typem útvarů.

„To naznačuje, že by se neobjevené říční usazeniny mohly nacházet i jinde na planetě a že ještě větší část marťanských usazenin mohla vznikat díky řekám během obyvatelného období historie Marsu,“ doplnil Cardenas. „Na Zemi jsou říční koryta důležitá pro život, chemické cykly, cykly živin a sedimentů. Všechno nasvědčuje tomu, že se tyto řeky na Marsu chovaly podobně.“ 

Při navrhování počítačového modelu využil Cardenas čtvrtstoletí staré snímky Země. Skeny, které ukazují vrstvy usazenin pod mořským dnem Mexického zálivu, tehdy shromáždily ropné společnosti. Vědcům poskytly nečekaně dobré srovnání s Marsem, vysvětlil Cardenas. 

„Náš výzkum naznačuje, že na Marsu mohlo být mnohem více řek, než se dosud předpokládalo, což rozhodně vytváří optimističtější představu o dávném životě na Marsu,“ dodal vědec. „A to nám i nabízí představu, kde byly kdysi na většině této planety podmínky vhodné pro život.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 5 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 5 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
před 20 hhodinami

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
před 21 hhodinami

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
před 22 hhodinami

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
před 23 hhodinami

Žraloci tygří sežerou téměř cokoli. Oceánům tím pomáhají

Žraloci tygří patří k nejméně vybíravým predátorům v živočišné říši. Jejich jídelníček zahrnuje desítky druhů mořských i suchozemských zvířat, ale také lidský odpad – od pneumatik přes registrační značky až po televizory či kondomy. Právě díky tomu však podle odborníků hrají důležitou roli při udržování zdravého mořského ekosystému. Napsala o tom britská stanice BBC.
včera v 11:20

VideoVědci pořídili zatím nejdetailnější záběry povrchu Slunce

Ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Nature, astronomové představili nové snímky viditelného povrchu Slunce, takzvané fotosféry, s dosud nejvyšším rozlišením. Tyto záběry nejsou jenom oku lahodící, ale obsahují také zásadní informace o základních fyzikálních vlastnostech naší hvězdy a o vesmírném počasí, které má dopady i na Zemi. Experti na pozorování využili dalekohled Inouye Solar Telescope na Havaji.
včera v 10:54

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.