Mars mohl být plný řek a snad i života, ukázal nový model

Velká část kráterů na Marsu mohla být v minulosti řekami plnými života. Prokázala to podle nové studie analýza dat z vozítka Curiosity, které Rudou planetu detailně zkoumá už jedenáct let.

„Nacházíme důkazy, že Mars byl pravděpodobně planetou řek,“ uvedl Benjamin Cardenas, jenž výzkum vedl. Nová studie, která vyšla v odborném časopise Geophysical Research Letters, vodítek přináší rovnou několik.

Vědci v ní pomocí matematických modelů simulovali erozi na Marsu v průběhu tisíciletí a zjistili, že běžné kráterové útvary jsou s největší pravděpodobností pozůstatky dávných říčních koryt. Výsledkem práce byl počítačový model, který v sobě kombinuje data z družic, fotografií, které pořídilo vozítko Curiosity, a 3D skenů. Když pak vědci model prostudovali, odvodili z něj novou interpretaci toho, jak mohly vzniknout běžné krátery.

„Máme se o Marsu stále co učit,“ podotkl Cardenas. „Tato analýza není momentkou, ale záznamem změn. To, co dnes na Marsu vidíme, jsou pozůstatky aktivní geologické historie, ne nějaká krajina zamrzlá v čase.“

Podmínky vhodné pro život

Už předchozí studie, které se zkoušely vyznat v satelitních datech z Marsu, dokázaly rozpoznat v terénu Rudé planety útvary způsobené erozí jako možné říční usazeniny z dávného pravěku tohoto tělesa. Na základě dat získaných vozítkem Curiosity v kráteru Gale tým zjistil známky říčních usazenin, které jsou spojené s jiným typem útvarů.

„To naznačuje, že by se neobjevené říční usazeniny mohly nacházet i jinde na planetě a že ještě větší část marťanských usazenin mohla vznikat díky řekám během obyvatelného období historie Marsu,“ doplnil Cardenas. „Na Zemi jsou říční koryta důležitá pro život, chemické cykly, cykly živin a sedimentů. Všechno nasvědčuje tomu, že se tyto řeky na Marsu chovaly podobně.“ 

Při navrhování počítačového modelu využil Cardenas čtvrtstoletí staré snímky Země. Skeny, které ukazují vrstvy usazenin pod mořským dnem Mexického zálivu, tehdy shromáždily ropné společnosti. Vědcům poskytly nečekaně dobré srovnání s Marsem, vysvětlil Cardenas. 

„Náš výzkum naznačuje, že na Marsu mohlo být mnohem více řek, než se dosud předpokládalo, což rozhodně vytváří optimističtější představu o dávném životě na Marsu,“ dodal vědec. „A to nám i nabízí představu, kde byly kdysi na většině této planety podmínky vhodné pro život.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 3 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
včera v 09:00

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.