Geologie

Podle nového mezinárodního výzkumu by se měly přepsat geologické pojmy pro označení věků. Studie přináší nové argumenty pro to, že v padesátých letech dvacátého století nastal nový věk – antropocén. Jeho hlavním činitelem už nejsou přírodní vlivy, ale člověk a jeho aktivita.

Tři malé skleněné kuličky, které čínská sonda získala na povrchu Měsíce a v roce 2020 přivezla zpět na Zemi, jsou důkazem, že na přirozené zemské družici soptily vulkány ještě v době, kdy na Zemi vládli dinosauři. S odkazem na novou studii zveřejněnou v odborném časopise Science o tom informovala agentura AP.

Američtí paleontologové zřejmě objevili místo, kterým přecházeli dinosauři těsně předtím, než se od sebe oddělily Amerika a Afrika. Stejné dinosauří stopy se totiž našly na obou místech kontinentů.

Úsměv Mony Lisy po více než pět století obdivovatelům obrazu Leonarda da Vinciho naznačuje, že tato dáma i její autor mají svá tajemství. Americká geoložka a znalkyně italské renesance Ann Pizzorussoová tvrdí, že přišla na kloub jednomu z nich. Znalosti geologie jí pomohly určit, že krajina na pozadí malby leží v severoitalské provincii Lecco. Tato teorie ale není zas tak překvapivá a podle některých názorů ani správná.

Vědci zkoumali původ nejslavnějšího diamantu světa – Koh-i-Noor. Jde nejen o místo, odkud geologicky pocházel, ale také o to, jak se dostal na místo, kde byl nalezen.

Pod zemským povrchem leží zřejmě obrovské zásoby takzvaného geologického vodíku – látky, které by mohla bezemisně nahradit spoustu energetických zdrojů, které uvolňují do vzduchu oxid uhličitý, ale i zdroje hnojiv. Řada expertů sice tento potenciál zpochybňuje, ale těžaři už investují do hledání podzemního vodíku.

V posledních desetiletích ve světě prudce stoupl počet přehrad, které se stavějí kvůli poptávce po vodě nebo kvůli zajištění energie. Jejich výstavba ale vyvolává obavy ze zvýšeného rizika sesuvů půdy. Nová studie německých vědců teď zjistila průkaznou souvislost přinejmenším s jedním případem.

Strážci geologické časové stupnice po akademickém sporu důrazně odmítli vyhlásit epochu antropocénu. Podle původního návrhu mělo být období od roku 1952 označeno tímto termínem, aby se tak zohlednil vliv lidstva na změnu planety. Tím by skončila epocha holocénu, tedy 11 700 let stabilního klimatu od poslední doby ledové, během níž vznikla lidská civilizace. Kritikové namítají, že vědci tak promarnili šanci uznat, že Země v polovině dvacátého století nenávratně opustila svůj přirozený stav, uvedl list The Guardian.

Sokolovská uhelná plánuje postavit malý jaderný reaktor. Podařilo se jí získat dotaci na studii proveditelnosti. Místa, kde by reaktor mohl stát, posuzovala geologická služba a vybrané lokality vyhodnotila jako vyhovující. Modulární reaktory by mohly být jednou z cest, jak zajistit elektrickou energii bez emisí skleníkových plynů způsobujících změnu klimatu.

Evropská závislost na vzácných kovech se stává stále větším problémem, hlavně proto, že bez nich se nedají vyrábět moderní technologie. A tak hledá řešení, která by ji zbavila nutnosti nakupovat je z Číny nebo Konga. Tým norského vědce Arneho Ratvika nyní přišel s ambiciózním plánem získávat vzácné prvky z hnojiv.

Velká města na východním pobřeží USA se propadají. V některých případech klesla o víc než pět milimetrů ročně. Tento pokles na okraji oceánu značně převyšuje globální zvyšování hladiny moří, potvrzuje nový výzkum vědců z Geologické služby USA.

Poloostrov Reykjanes na jihozápadě Islandu v posledních pěti dnech zasáhl intenzivní seismický roj – několik tisícovek malých zemětřesení, která mohou být předzvěstí většího sopečného výbuchu. S odkazem na islandský meteorologický úřad (IMO) o tom informovala agentura Reuters.

Velká část kráterů na Marsu mohla být v minulosti řekami plnými života. Prokázala to podle nové studie analýza dat z vozítka Curiosity, které Rudou planetu detailně zkoumá už jedenáct let.

Šéf amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Bill Nelson odhalil vzorky hornin, které sonda OSIRIS-REx dopravila na Zemi z planetky Bennu vzdálené 1,9 miliardy kilometrů. Jde asi o 250 gramů materiálu, který vzhledem připomíná černé uhlí o velikostech od drobných kamínků až po jemný černý prach. Zkoumat je v příštích měsících a letech budou stovky vědců v 35 institucích po celém světě, další vědecké týmy budou moci o vzorky k vlastnímu výzkumu požádat za půl roku.

Geologové nacházejí v přírodě spoustu kamenných vzorů, které připomínají včelí plástve – ale tak velké, jako by je stvořil obří hmyz. Nacházejí se na horninách v pobřežních či vlhkých oblastech, pouštích, ale dokonce i na Marsu. Přestože je věda zná už více než sto let, mechanismus jejich vzniku stále nebyl přesně popsaný.

Po několikatýdenní hlubinné expedici objevili vědci z celého světa u jihozápadního pobřeží Sicílie tři podvodní sopky. Nově nalezené vulkány jsou nejméně šest kilometrů široké a tyčí se více než 150 metrů nad okolním mořským dnem. Badatelé si nejsou zcela jistí, zda jsou aktivní.

Před pěti lety dopadl na Saharu tmavě červený meteorit. Do rukou vědců se dostal poté, co ho jeho nálezce prodal na trhu v Maroku. A okamžitě je zaujal. Oproti jiným byl svými vlastnostmi dost zvláštní. Podle výsledků výzkumu totiž pochází ze Země.

Čína zahájila práci na jednom z nejhlubších vrtů na světě, který by měl dosáhnout až 11 100 metrů hluboko. Cílem projektu je oficiálně studium vnitřní struktury a vývoje Země, ale průmyslovou velmoc zajímají především zdroje, které se tam mohou nacházet.

Podmořské hory sopečného původu hrají důležitou roli v tvorbě oceánských ekosystémů, ovlivňují klima, ale také mohou být důležitou zásobou zdrojů. Lidstvo o nich ale takřka nic neví. Změnit se to pokusil mezinárodní vědecký výzkum, který na mořském dně objevil devatenáct tisíc dosud neznámých sopek.

Odborníci z Národního muzea se pokusí preparovat nebo konzervovat v laboratořích v Praze exponáty z požárem zasažené Banské Štiavnice. Od pondělka také pomáhali na žádost slovenské strany se záchranou mineralogické expozice ve Slovenském hornickém muzeu. Další sbírkové předměty se ale nacházejí v nepřístupném vyhořelém výstavním sále muzea, kde se zřítila střecha.

Turecko a Sýrii v pondělí zasáhla série masivních otřesů. Obě země leží v tektonicky velmi aktivní oblasti. Ani ta nejlepší opatření je nedokáží úplně ochránit. Tření tektonických desek představuje hrozbu hlavně pro zalidněné oblasti, zejména Istanbul.

Podmořská sopka Kolumbo se možná probouzí. Vulkán poblíž řeckého ostrova Santorini je klidný už čtyři sta let, vědci ale upozorňují, že se zaplňuje dosud neznámá magmatická komora. Doporučují proto sopku sledovat v reálném čase. Zároveň uklidňují, že v tuto chvíli ničivý výbuch nehrozí.

Skupina geologů, klimatologů a paleontologů od letošního 17. listopadu vybírá místo na planetě Zemi, které nejvíc poznamenala lidská aktivita. Na analýzu devíti lokalit, které nejlépe ilustrují vliv člověka, mají měsíc. Hlavním ukazatelem pro ně bude přítomnost radioaktivního materiálu, v potaz ale vezmou i další stopy antropogenního původu, jako jsou prachové částice ze spalování fosilních paliv, mikroplasty nebo oxid uhličitý. Jedno z nominovaných míst, mezi kterými je i polská strana Sněžky, se pak může stát bodem, který označí začátek nového období zvaného antropocén.

Hladina spodních vod v okolí polského Dolu Turów se po dobudování bariéry zatím výrazně nezlepšila. Jak ČT řekla Česká geologická služba, hladina spodní vody v oblasti je rozkolísaná, jednotný trend jejího vývoje zatím nelze určit. Také v hlubších kolektorech na svém území nezaznamenala Česká republika zvýšení hladiny. Mírný nárůst pozoruje jen v jednom monitorovacím vrtu u bariéry, která má bránit odtoku vody z Česka při těžbě v polském dole.