Drahokam Koh-i-Noor pochází z větších hlubin než jiné diamanty, naznačuje studie

Vědci zkoumali původ nejslavnějšího diamantu světa – Koh-i-Noor. Jde nejen o místo, odkud geologicky pocházel, ale také o to, jak se dostal na místo, kde byl nalezen.

Koh-i-Noor se považuje za vůbec nejkrásnější diamant světa. Jeho cena je nevyčíslitelná, byl součástí koruny anglické královny a v současné době je majetkem ostrovní monarchie.

Téměř 106karátový drahý kámen je součástí korunovačních klenotů a je citlivým předmětem diskuzí o britské koloniální minulosti. Koh-i-Noor je diamant původem z Indie. Už několik desetiletí na něj vznášejí nároky právníci z Indie, Pákistánu, Íránu či Afghánistánu. Právě kvůli obavám z diplomatických neshod s Indií se monarchie rozhodla korunu s drahokamem nepoužít při korunovaci krále Karla III.

Tento tříapůlcentimetrový kámen je ale také vědeckou záhadou.

Cena tohoto diamantu je nevyčíslitelná. Nikdy nebyl prodán, a protože je unikátní, neexistují žádná přesná srovnání.

Web Independent odhaduje cenu po srovnání s obdobně velkými a krásnými diamanty asi na 10 miliard korun – v ní ale není ani jeho historická, emocionální a jiná hodnota.

Diamanty z Golcondy

Patří mezi takzvané golcondské diamanty, které pocházejí od břehů jihoindické řeky Krišna. Mezi diamanty z Golcondy se řadí ty nejslavnější a současně nejdražší drahokamy na světě. Kromě Koh-i-Nooru to jsou například Hope, Orloff, Great Mogul, Nizam nebo Pitt. Jsou pojmenované podle pevnosti Golconda, v jejímž okolí byly nalezené. Některé z nich, například právě Koh-i-Noor, se staly tak legendárními, že jsou s nimi spojené celé řady příběhů, včetně těch o jejich původu.

Až doposud se tak přesně nevědělo, odkud konkrétně pocházely – z jakého geologického ložiska se dostaly na povrch a za jakých podmínek tedy mohly vzniknout.

Mezinárodní vědecký tým se pokusil „rodné místo“ slavného drahokamu vypátrat, když analyzoval složení a geologické vlastnosti hornin z jižní Indie. Výsledky pátrání vědci popsali v odborném časopise Journal of Earth System Science.

Golcondské diamanty se našly v povrchových dolech, z nichž se těžily minerály z koryt řek a potoků. Do dolů se tedy zřejmě dostaly jen náhodou – donesla je tam voda společně s dalšími usazeninami z původní horniny. Tou byl kimberlit, hlubinná vyvřelina, z níž pochází většina diamantů. Analýza ve studii odhalila, že výše popsané drahokamy pravděpodobně pocházejí z 1,1 miliardy let starých hornin z kimberlitového pole Wajrakarur.

Řeka Krišna je díky tomu, kudy protéká, jedním z nejvýznamnějších zdrojů diamantů vůbec. Nacházejí se vlastně všude podél jejího koryta, podle jedné práce z roku 2005 bylo z nalezišť řeky a jejích přítoků získáno asi 12 milionů karátů vzácných kamenů.

Diamant Hope
Zdroj: Wikimedia Commons

Vědci předpokládají, že tyto drahokamy vznikaly extrémně hluboko pod zemským povrchem, tedy za vysoké teploty a výjimečného tlaku. Vycházejí z jejich typické namodralé barvy, za kterou může bór. To podle autorů naznačuje, že právě diamanty Koh-i-Noor i Hope vznikly výrazně hlouběji v útrobách planety než jiné známé kameny tohoto typu.

Dokonalost brání poznání

Nic víc se z nich bohužel dozvědět nedá. Za to může právě jejich výjimečná kvalita. Na mnoha drahokamech jsou drobné nečistoty nebo mikroskopická poškození, z nichž se dá rekonstruovat jejich minulost. Jenže Koh-i-Noor je až příliš dokonalý a žádné takové stopy se na něm nedochovaly.

Tento výzkum je důležitý nejen proto, že upřesňuje informace o vzácných kamenech s pozoruhodnými příběhy, ale také prohlubuje znalosti lidstva o naší planetě. Diamanty se totiž dají považovat za jakési návštěvníky z neprozkoumaného světa stovky kilometrů pod povrchem, kteří mohou prozradit spoustu detailů o tomto prostředí, o geologické minulosti Země, magmatismu a vlastnostech planety obecně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Egyptské kočky určené bohům i faraonům živořily, ukázal výzkum

Egypťané obětovali bohům kočky, které pohřbívali společně s významnými hodnostáři a někdy dokonce i faraony. Nová studie teď naznačuje, že dokonce ani kočky určené pro panovníky a bohy nevedly ani zdaleka rozmazlený život. S tím, jak si užívají ty současné i v chudších domácnostech, se to nedá srovnat.
16. 11. 2026‌‌

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
15. 11. 2026‌‌

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
15. 11. 2026‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizováno15. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.