Vědci zkoumali původ nejslavnějšího diamantu světa – Koh-i-Noor. Jde nejen o místo, odkud geologicky pocházel, ale také o to, jak se dostal na místo, kde byl nalezen.
Drahokam Koh-i-Noor pochází z větších hlubin než jiné diamanty, naznačuje studie
Koh-i-Noor se považuje za vůbec nejkrásnější diamant světa. Jeho cena je nevyčíslitelná, byl součástí koruny anglické královny a v současné době je majetkem ostrovní monarchie.
Téměř 106karátový drahý kámen je součástí korunovačních klenotů a je citlivým předmětem diskuzí o britské koloniální minulosti. Koh-i-Noor je diamant původem z Indie. Už několik desetiletí na něj vznášejí nároky právníci z Indie, Pákistánu, Íránu či Afghánistánu. Právě kvůli obavám z diplomatických neshod s Indií se monarchie rozhodla korunu s drahokamem nepoužít při korunovaci krále Karla III.
Tento tříapůlcentimetrový kámen je ale také vědeckou záhadou.
Cena tohoto diamantu je nevyčíslitelná. Nikdy nebyl prodán, a protože je unikátní, neexistují žádná přesná srovnání.
Web Independent odhaduje cenu po srovnání s obdobně velkými a krásnými diamanty asi na 10 miliard korun – v ní ale není ani jeho historická, emocionální a jiná hodnota.
Diamanty z Golcondy
Patří mezi takzvané golcondské diamanty, které pocházejí od břehů jihoindické řeky Krišna. Mezi diamanty z Golcondy se řadí ty nejslavnější a současně nejdražší drahokamy na světě. Kromě Koh-i-Nooru to jsou například Hope, Orloff, Great Mogul, Nizam nebo Pitt. Jsou pojmenované podle pevnosti Golconda, v jejímž okolí byly nalezené. Některé z nich, například právě Koh-i-Noor, se staly tak legendárními, že jsou s nimi spojené celé řady příběhů, včetně těch o jejich původu.
Až doposud se tak přesně nevědělo, odkud konkrétně pocházely – z jakého geologického ložiska se dostaly na povrch a za jakých podmínek tedy mohly vzniknout.
Mezinárodní vědecký tým se pokusil „rodné místo“ slavného drahokamu vypátrat, když analyzoval složení a geologické vlastnosti hornin z jižní Indie. Výsledky pátrání vědci popsali v odborném časopise Journal of Earth System Science.
Golcondské diamanty se našly v povrchových dolech, z nichž se těžily minerály z koryt řek a potoků. Do dolů se tedy zřejmě dostaly jen náhodou – donesla je tam voda společně s dalšími usazeninami z původní horniny. Tou byl kimberlit, hlubinná vyvřelina, z níž pochází většina diamantů. Analýza ve studii odhalila, že výše popsané drahokamy pravděpodobně pocházejí z 1,1 miliardy let starých hornin z kimberlitového pole Wajrakarur.
Řeka Krišna je díky tomu, kudy protéká, jedním z nejvýznamnějších zdrojů diamantů vůbec. Nacházejí se vlastně všude podél jejího koryta, podle jedné práce z roku 2005 bylo z nalezišť řeky a jejích přítoků získáno asi 12 milionů karátů vzácných kamenů.
Diamant Hope
Vědci předpokládají, že tyto drahokamy vznikaly extrémně hluboko pod zemským povrchem, tedy za vysoké teploty a výjimečného tlaku. Vycházejí z jejich typické namodralé barvy, za kterou může bór. To podle autorů naznačuje, že právě diamanty Koh-i-Noor i Hope vznikly výrazně hlouběji v útrobách planety než jiné známé kameny tohoto typu.
Dokonalost brání poznání
Nic víc se z nich bohužel dozvědět nedá. Za to může právě jejich výjimečná kvalita. Na mnoha drahokamech jsou drobné nečistoty nebo mikroskopická poškození, z nichž se dá rekonstruovat jejich minulost. Jenže Koh-i-Noor je až příliš dokonalý a žádné takové stopy se na něm nedochovaly.
Tento výzkum je důležitý nejen proto, že upřesňuje informace o vzácných kamenech s pozoruhodnými příběhy, ale také prohlubuje znalosti lidstva o naší planetě. Diamanty se totiž dají považovat za jakési návštěvníky z neprozkoumaného světa stovky kilometrů pod povrchem, kteří mohou prozradit spoustu detailů o tomto prostředí, o geologické minulosti Země, magmatismu a vlastnostech planety obecně.
