Tři malé skleněné kuličky, které čínská sonda získala na povrchu Měsíce a v roce 2020 přivezla zpět na Zemi, jsou důkazem, že na přirozené zemské družici soptily vulkány ještě v době, kdy na Zemi vládli dinosauři. S odkazem na novou studii zveřejněnou v odborném časopise Science o tom informovala agentura AP.
Dřívější analýza vzorků hornin z mise čínské sondy Čchang-e 5 naznačovala, že sopky na Měsíci zanikly před dvěma miliardami let. Předchozí odhady pracovaly dokonce se čtyřmi miliardami let. Chemické složení dovezených lunárních vzorků ale naznačuje, že sopky byly na Měsíci aktivní ještě před 120 miliony lety, kdy Zemi opanovali dinosauři ranné křídy.
„Bylo to poněkud nečekané,“ okomentovala výsledky studie Julie Stoparová z amerického Lunárního a planetárního ústavu (LPI), která se na studii nepodílela.
Definitivní potvrzení hypotézy
Relativně nedávnou sopečnou činnost na Měsíci naznačovaly i snímky sondy amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Lunar Reconnaissance Orbiter z roku 2014. Podle Stoparové jsou ale skleněné kuličky prvním fyzickým důkazem vulkanické aktivity, ačkoliv bude pro definitivní potvrzení jejich původu potřeba další výzkum.
Vzorky z Čchang-e 5 jsou prvními měsíčními horninami přivezenými na Zemi od dob, kdy je tam v 70. letech minulého století nasbírali astronauti NASA v rámci programu Apollo a bezposádkové sondy Sovětského svazu.
Výzkum může pomoci pochopit, jak dlouho mohou být malé planety a měsíce – včetně toho našeho – vulkanicky aktivní, řekl ve vyjádření pro AP spoluautor studie Che Jü-jang z Čínské akademie věd. Badatelský tým prozkoumal přibližně tři tisíce lunárních vzorků – skleněných kuliček menších než špendlíková hlavička. Ty mohou na Měsíci vzniknout při ochlazování po sopečné erupci nebo dopadu meteoritu. Tři z nich jeví známky sopečného původu.
