Vědci objevili na Měsíci jeskyni. Mohla by lidstvu posloužit jako útočiště

Na povrchu Měsíce je jeskyně, která by v budoucnu mohla sloužit jako útočiště pro průzkumníky či výstavbu lunární základny, oznámil v časopise Nature Astronomy vědecký tým vedený Italy. Poměrně rozlehlá jeskyně je patrně přístupná z největší dosud známé propasti v Moři klidu. Je asi 400 kilometrů vzdálená od místa, kde před 55 lety přistáli američtí astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin.

Analýza radarových dat získaných sondou LRO (lunar reconnaissance orbiter) NASA odhalila, že propast vede do jeskyně široké 45 metrů a dlouhé až 80 metrů. Jeskyně leží asi 150 metrů pod povrchem a teplota uvnitř je relativně stabilní. Astronauti by tam byli chráněni před nevlídnými podmínkami na povrchu oběžnice Země – před škodlivým kosmickým zářením, slunečními paprsky a mikrometeority, píše The Guardian.

„Měsíční jeskyně zůstávaly více než padesát let záhadou. Proto bylo vzrušující, že se nám konečně podařilo prokázat existenci jedné z nich,“ uvedli Leonardo Carrer a Lorenzo Bruzzone z univerzity v Trentu. Jeskyně je podle nich „pravděpodobně prázdný lávový tunel“.

Vizualizace radarového snímku jeskyně na Měsíci
Zdroj: Universitá di Trento

Měsíční sondy poprvé zachytily propasti na Měsíci před více než deseti lety. Mnohé z nich jsou považovány za „světlíky“, které se napojují na podzemní jeskyně, jako jsou lávové tunely, tedy obří podzemní chodby vzniklé sopečnou činností. Dosavadní zjištění naznačují, že by na Měsíci mohly být stovky propastí a tisíce lávových tunelů.

Jedním z největších problémů pro průzkum a využití jeskyně bude přístup k ní, míní výzkumník z Arizonské státní univerzity Robert Wagner. „Dostat se na dno této propasti vyžaduje sestoupit 125 metrů. Stěny jsou strmé a tvořené sutí, na níž jakýkoliv pohyb vyvolá malou lavinu, která spadne na všechny dole. Určitě je možné dostat se dovnitř a ven, ale bude to vyžadovat značnou infrastrukturu,“ míní Wagner.

Horniny a další materiál uvnitř těchto jeskyní, nezměněné drsnými povrchovými podmínkami, mohou také vědcům pomoci lépe pochopit, jak se Měsíc vyvíjel, zejména pokud jde o jeho vulkanickou činnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Děti se učí jazyky ještě dřív, než vědci předpokládali, ukázala studie

Už ve věku pouhých čtyř měsíců se u dětí rozvíjí schopnost vnímat detaily jazyků. Vědci v nové studii popsali i mechanismus, jak se mladý lidský mozek učí vnímat odlišnost jednotlivých hlásek.
včera v 09:00

Vzorky z planetky Bennu jsou plné životadárných sloučenin

Vzorky z planetky Bennu, které v roce 2023 na Zemi přinesla sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), obsahují důležité stavební kameny života. Mezi prokázanými sloučeninami je všech pět bází DNA a RNA a třiatřicet různých aminokyselin, vyplývá z analýz, o nichž informují nejnovější vydání vědeckých časopisů Nature a Nature Astronomy. Minerály obsahující anorganické soli navíc naznačují původ planetky.
31. 1. 2025

Zuby používal jako otvírák. Archeologové popsali trápení vojáka z 19. století

Neobvyklý fyzický důkaz o vojenské praxi z první poloviny 19. století odkryly kosterní pozůstatky vojáka s netypicky poškozeným chrupem, které našli archeologové při výzkumu v roce 2012 v Majetíně na Olomoucku. Analýza teď odhalila, že muž používal zuby k otevírání prachových patron. Chemická analýza navíc potvrdila přítomnost síry ze střelného prachu v zubním kameni.
31. 1. 2025

Za díry v silnici po zimě nemůže rozpínání vody, ale kryosukce, zjistili vědci

Díry na silnicích se nejvíc objevují na přelomu zimy a jara. Podle nových vědeckých poznatků mají ale jinou příčinu, než se běžně předpokládá. Podle expertů totiž není viníkem rozpínání objemu vody při jejím zamrzání, ale jev zvaný kryosukce.
31. 1. 2025

Nejméně 13 mamutů i nástroje lovců. Vědci našli v Ústí jedinečný pravěký tábor

Archeologové v Ústí nad Labem objevili na pravěkém tábořišti mamutí kosti, kamenné nástroje i místa, kde je lidé vyráběli. Nálezy pocházejí z pozdní doby ledové a jsou staré přes dvaadvacet tisíc let.
31. 1. 2025

Model: Horko bude v Evropě zabíjet stále víc, ubude ale úmrtí kvůli chladu

Podle nové studie extrémní teploty připraví o život v Evropě do konce století až 2,3 milionu lidí. Vědci navrhují adaptační i mitigační strategie – tedy jednak lepší přizpůsobení se horku, ale také snížení emisí.
30. 1. 2025

Citlivá data čínského DeepSeeku byla bez zabezpečení na internetu

Množství citlivých dat čínského start-upu DeepSeek provozujícího jazykový model s prvky umělé inteligence (AI) bylo bez zabezpečení dostupných na internetu. Na svém webu na to ve středu upozornila izraelsko-americká společnost zaměřená na kybernetickou bezpečnost Wiz Research. Bez zabezpečení podle ní zůstaly digitální softwarové klíče a protokoly chatu, které podle všeho zachycovaly prompty odesílané uživateli. DeepSeek na dotaz agentury Reuters uvedl, že po upozornění data neprodleně zabezpečil.
30. 1. 2025

Nově objevená superzemě leží od Slunce jen dvacet světelných let

Sedm tisíc je počet exoplanet objevených za tři desítky let od nalezení té první. Ale podle astronomů jde stále jen o maličkou část mnohem většího celku, který tyto planety mimo Sluneční soustavu tvoří. Celkem jich mohou být jen v „naší“ galaxii Mléčná dráha miliardy. Teď vědci popsali další, která má unikátní vlastnosti.
30. 1. 2025
Načítání...