Jeskyně

Ochránci přírody museli kvůli hnízdění sokola stěhovavého změnit turistickou trasu v Moravském krasu. Pár sokolů se totiž nově uhnízdil na jeskyni Jáchymka, zatímco v minulosti se zdržoval na Býčí skále. Samice teď potřebuje klid, aby hnízdo předčasně neopustila, a mláďata se tak mohla na konci dubna vylíhnout a v polovině června vylétnout z hnízda.

Vědci se až doposud domnívali, že naši pravěcí předkové zvládali přežívat doby ledové díky kožešinám býložravců. Nový výzkum ale ukazuje, že se alespoň občas mohli oblékat i do těch získaných z predátorů. A možná to mohlo mít i symbolickou rovinu.

Největší zaledněná jeskyně na Slovensku – Dobšinská – má délku 1388 metrů. Přestože je zde průměrná roční teplota jeden stupeň Celsia pod nulou, i na ni má vliv globální oteplování. Výzkumníci složitý systém zkoumají a snaží se zjistit, jaká je budoucnost jeskyně.

Po víc než dvou dnech vyprostili záchranáři pětici lidí, kteří uvázli v krasové jeskyni ve Slovinsku. V opuštění podzemí jim bránila zvýšená hladina podzemní vody, která v pondělí opadla. Tříčlenná rodina i oba průvodci jsou zdravotně zcela v pořádku, celou dobu dostávali jídlo i pití.

Hasiči bojují s rozsáhlým požárem na portugalském ostrově Madeira. Podařilo se jim zachránit skupinu třinácti turistů, kteří byli dosud nezvěstní, píše agentura AFP. Portugalská vláda na ostrov vyslala posily. Plameny zřejmě sežehly území o rozloze desetiny ostrova u obce Calheta. Několik lidí muselo vyhledat lékařskou péči. Madeira je oblíbeným cílem turistů v Atlantickém oceánu.

Archeologové objevili ve španělské jeskyni obrovské množství pravěkých maleb z doby kamenné. Jedná se podle nich o jeden z nejdůležitějších nálezů tohoto druhu za řadu let –  na východě Pyrenejského poloostrova zřejmě dokonce úplně nejvýznamnější.

Mezinárodní tým záchranářů v úterý nad ránem vyprostil z turecké jeskyně amerického speleologa, který před deseti dny uvázl více než tisíc metrů pod zemí. Podle tiskových agentur to oznámila turecká speleologická federace. Čtyřicetiletý Mark Dickey, který měl v hloubce vážné zdravotní problémy, je podle jejího vyjádření v pořádku v péči zdravotníka.

Jedna z nejhlubších jeskyní v Turecku je dějištěm dramatické záchranné akce. V hloubce přes tisíc metrů pod povrchem onemocněl americký speleolog. Jen za pomoci horolezeckého vybavení ho teď záchranáři zkoušejí dopravit z hlubin zpět na povrch, kde by se mu dostalo lékařské pomoci.

Archeologové našli v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu pozůstatky lidské činnosti po pravěkém osídlení. V Bezejmenné chodbě nalezli nástroje, takzvanou štípanou industrii z rohovce, a také úlomky z břidlice s plastickou rytinou postav, což označují za unikát. Nyní se budou snažit nálezy časově zařadit. U nástrojů pracují s teorií, že jsou z mladšího paleolitu, který je obecně datován jako doba před padesáti až deseti tisíci lety. Úlomky destičky našli archeologové ve vrstvě stejné hloubky jako nástroje datované do období zhruba patnáct tisíc až 2500 let před naším letopočtem, uvedl Petr Zajíček se Správy jeskyní České republiky.

Dvě obce na Blanensku – Žďárná a Suchý – budou mít novou čistírnu odpadních vod a splaškovou kanalizaci. Pojme splašky od mnohem víc lidí, než v obcích žije. V oblasti je s odpadními vodami dlouhodobý problém. Lidé tam zatím mají jen obyčejnou kanalizaci, nevyčištěná voda tak odtéká přímo do místního potoka. Ten protéká místy, kde začíná rozsáhlý podzemní jeskynní systém Moravského krasu.

Lidé v době bronzové dlouhodobě a soustavně konzumovali drogy. K tomuto závěru došla skupina španělských vědců, která analyzovala zbytky vlasů z pohřebiště na ostrově Menorca, informuje o tom deník El País. Podle výzkumníků, jejichž práci zveřejnila revue Scientific Reports, jde o první přímý důkaz používání drog v Evropě v tak dávné době.

Předchůdci dnešních lidí měli už před 55 tisíci lety podobný zvyk jako dnešní lovci – ponechávali si trofeje upomínající na zvlášť povedené úlovky. Na základě nálezů ze španělské jeskyně Des-Cubierta k tomu dospěli antropologové.

Australští vědci popsali obřího vombata. Pravěký vačnatec vážil až 180 kilogramů a po tomto kontinentu se procházel svobodně ještě před 80 tisíci lety.

Skončila letní turistická sezona, Češi během ní utráceli hlavně za zahraniční pobyty, ale ve velké míře také za rekreace v tuzemsku. Potvrzuje to spokojenost prodejců zahraničních zájezdů i většiny místních podnikatelů. Mezi nejvyhledávanější turistické cíle v Česku patří v létě hrady a zámky. Těm se sice návštěvnost oproti minulému roku zvýšila, chybějí jim ale zahraniční turisté. Ekonomové ale nyní upozorňují na to, že i českých návštěvníků by mohlo ubývat, lidé totiž začínají šetřit.

Nejhlubší sladkovodní jeskyně na světě, Hranická propast na Moravě, měří minimálně 450 metrů. Nová data, která přepsala dosavadní údaje z roku 2016, naměřil robot, jejž na místo spustili speleologové. Předseda České speleologické společnosti z Hranického krasu Michal Guba potvrdil, že vědci kvůli omezení techniky ale ještě nedosáhli dna.

V lávových jeskyních, lávových tunelech a geotermálních průduších na Havaji je mnohem větší bakteriální rozmanitost, než vědci očekávali. Tato místa podle studie v časopise Frontiers in Microbiology ukazují, jak mohl v minulosti vypadat život na Marsu a na mladé Zemi.

Speleologové objevili druhý největší dóm v Králově jeskyni u Tišnova na Brněnsku. Pojmenovali ho Výroční dóm, letos totiž uplynulo padesát let od objevení jeskyně. Podle jeskyňářů se jedná o mimořádný objev. Nejčastěji se totiž nové prostory daří najít především v Moravském nebo Českém krasu.

V podzemních jeskyních s řekami a jezery žijí tvorové, kteří nikdy nespatřili světlo. V průběhu generací se dokonale přizpůsobili svému izolovanému prostředí. Pro vědce jsou skvělým zdrojem informací o evoluci – jejich bledá kůže a slepé oči totiž mohou skrývat tajemství genetické adaptace, které by mohly objasnit dlouhověkost, přežití hladovění nebo oční nemoci u lidí.

Ochránci přírody našli v Moravském krasu dosud největší jeskynní zimoviště netopýra hvízdavého v Česku, v Umrlčí jeskyni jich napočítali 175. Bude jich tam však mnohem více. Druh zimuje spíše na hradech či zámcích, jeskynních zimovišť je známo jen několik. Na svém webu o tom informovala Agentura ochrany přírody a krajiny.

Jeskyňáři z Moravského krasu objevili poblíž Punkevních jeskyní čtyři rozlehlé dómy plné krápníků. Výzkum v lokalitě začal už před třiceti lety, speleologům se ale až před měsícem podařilo dostat hlouběji. Předpokládají, že najdou ještě další prostory.

Členové týmu dobrovolných hasičů v Brazílii se při nacvičování zásahu v jeskyni dostali do závalu. Devět z nich neštěstí nepřežilo. S odvoláním na úřady státu São Paulo o tom v pondělí informují agentury AFP a AP. Prvotní informace hovořila o jednom mrtvém a několika zraněných.

Odborníci Českého hydrometeorologického ústavu se vydali do Amatérské jeskyně v Moravském krasu, aby zjistili průchodnost jednotlivých cest. Prováděli takzvanou trasovací zkoušku podzemních toků. Používali k tomu obyčejnou sůl. Měření navíc ukážou, kde je možné povolit čerpání podzemních vod, a kde ne.

Jeskyňáři našli v Moravském krasu poblíž Macochy čtyři nové dómy, jsou plné krápníků. Veřejnost se do nich ale nepodívá, musí se do nich slaňovat. Oznámil to Michal Šenkýř ze Základní speleologické organizace 6-20 Moravský kras České speleologické společnosti.

V Hranickém krasu skončil předběžný hydrogeologický průzkum ke stavbě vodního díla Skalička. Nádrž stát plánuje jako klíčové opatření proti povodním na řece Bečvě. Podle Povodí Moravy studie nevyloučila žádnou z variant, ani přehradu. Zástupci řady organizací ale varují, že kvůli přehradě může oblast přijít o léčivé minerální prameny.