Kanibalismus mohl být mezi pravěkými zemědělci běžnější, než se předpokládalo

Kanibalismus byl zřejmě velmi oblíbenou a rozšířenou praktikou mezi prvními Evropany, kteří se vydali na cestu zemědělců. Podle nového výzkumu to naznačují stopy na lidských ostatcích starých přes 5700 let.

Vědci prostudovali více než šest stovek kostí z doby pozdního neolitu, tedy z období před asi 6500 až pěti tisíci lety. Našly se v jeskyni El Mirador v pohoří Atapuerca ve Španělsku. Všechny přitom spojovala jedna věc: kanibalismus. Stopy po zpracování za účelem konzumace totiž archeologové našli úplně na všech kostech. Na sedmi desítkách to byly stopy po zabití, na spoustě dalších po odřezávání masa a kůže.

A na celé řadě zase vědci odhalili důkazy o tom, že byly vařené, „morkové kosti“ byly pro změnu rozlámané – pravděpodobně proto, aby z nich lidé získali právě tuto látku bohatou na tuk a některé živiny.

Doplněk potravy nebo něco víc?

Podle studie všechny výše popsané procesy spojené se zpracováním lidského těla na potravu proběhly až po smrti. Práce s lidským tělem byla zřejmě podobná jako u těch zvířecích – těla byla stažena z kůže a jejich končetiny byly odděleny ještě před vařením a konzumací, pravděpodobně v průběhu několika dní. Odpovědět na tyto „technické“ otázky byla snadnější část výzkumu. Přijít na to, proč to tehdy lidé dělali, už je složitější.

„Kanibalismus z této doby je obtížné interpretovat, protože je těžké určit jeho motivy,“ uvádějí autoři výzkumu. Důkazy jsou totiž často sporadické nebo přinejlepším nejednoznačné. Vědci v tomto případě vyloučili, že by šlo o zabití a konzumaci „z nouze“, protože v té době nebyly v oblasti žádné známky nedostatku. Současně předpokládají, že tato zabití nebyla součástí pohřebních obřadů ani jiných rituálů, protože v této oblasti nebylo nalezeno nic podobného.

Kosti zkoumané v této studii pocházejí od jedenácti osob, všechno to pravděpodobně byli členové jedné rodiny nebo širšího příbuzenstva. Ze stavu kostí vyplývá, že zemřeli najednou, při jedné události. Badatelé se domnívají, že je vybila nějaká sousední skupina. „Současné poznatky naznačují, že kanibalismus může souviset s meziskupinovým násilím na konci pravěku,“ uvádí vědci ve své studii. Tyto závěry potvrzují i důkazy o dalších podobných neolitických masakrech ve Španělsku, Francii a Německu.

Tato praktika byla podle všeho značně rozšířená, mohla souviset právě s tím, jak důležité bylo nepřítele úplně porazit. Častá interpretace takových činů je vykládá jako rituální zničení těla protivníka, ale také možné vyjádření úcty vůči němu spojené s převzetím jeho síly. Je přitom možné, že platilo více možností současně.

Zemědělci nemuseli být mírumilovní

Když se hovoří o počátcích zemědělské civilizace, tak se často předpokládá, že se jednalo o mírumilovnější kultury, než byly ty předchozí lovecké a pastevecké, jež se s násilím spojují častěji.

Nálezy z poslední doby ale naznačují, že to zřejmě není tak jednoduché a také řada prvků v pravěkých zemědělských civilizacích a kulturách mohla být značně – ze současného úhlu pohledu – brutální a násilná.

Tato nejnovější studie spolu s dřívějšími nálezy zpochybňuje běžný obraz neolitu jako éry mírumilovně koexistujících zemědělců. Namísto toho naznačuje násilnější a konfrontačnější existenci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
před 1 hhodinou

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
před 22 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 23 hhodinami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 23 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
včera v 11:01

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
včera v 08:00

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
25. 6. 2026
Načítání...