Kanibalismus mohl být mezi pravěkými zemědělci běžnější, než se předpokládalo

Kanibalismus byl zřejmě velmi oblíbenou a rozšířenou praktikou mezi prvními Evropany, kteří se vydali na cestu zemědělců. Podle nového výzkumu to naznačují stopy na lidských ostatcích starých přes 5700 let.

Vědci prostudovali více než šest stovek kostí z doby pozdního neolitu, tedy z období před asi 6500 až pěti tisíci lety. Našly se v jeskyni El Mirador v pohoří Atapuerca ve Španělsku. Všechny přitom spojovala jedna věc: kanibalismus. Stopy po zpracování za účelem konzumace totiž archeologové našli úplně na všech kostech. Na sedmi desítkách to byly stopy po zabití, na spoustě dalších po odřezávání masa a kůže.

A na celé řadě zase vědci odhalili důkazy o tom, že byly vařené, „morkové kosti“ byly pro změnu rozlámané – pravděpodobně proto, aby z nich lidé získali právě tuto látku bohatou na tuk a některé živiny.

Doplněk potravy nebo něco víc?

Podle studie všechny výše popsané procesy spojené se zpracováním lidského těla na potravu proběhly až po smrti. Práce s lidským tělem byla zřejmě podobná jako u těch zvířecích – těla byla stažena z kůže a jejich končetiny byly odděleny ještě před vařením a konzumací, pravděpodobně v průběhu několika dní. Odpovědět na tyto „technické“ otázky byla snadnější část výzkumu. Přijít na to, proč to tehdy lidé dělali, už je složitější.

„Kanibalismus z této doby je obtížné interpretovat, protože je těžké určit jeho motivy,“ uvádějí autoři výzkumu. Důkazy jsou totiž často sporadické nebo přinejlepším nejednoznačné. Vědci v tomto případě vyloučili, že by šlo o zabití a konzumaci „z nouze“, protože v té době nebyly v oblasti žádné známky nedostatku. Současně předpokládají, že tato zabití nebyla součástí pohřebních obřadů ani jiných rituálů, protože v této oblasti nebylo nalezeno nic podobného.

Kosti zkoumané v této studii pocházejí od jedenácti osob, všechno to pravděpodobně byli členové jedné rodiny nebo širšího příbuzenstva. Ze stavu kostí vyplývá, že zemřeli najednou, při jedné události. Badatelé se domnívají, že je vybila nějaká sousední skupina. „Současné poznatky naznačují, že kanibalismus může souviset s meziskupinovým násilím na konci pravěku,“ uvádí vědci ve své studii. Tyto závěry potvrzují i důkazy o dalších podobných neolitických masakrech ve Španělsku, Francii a Německu.

Tato praktika byla podle všeho značně rozšířená, mohla souviset právě s tím, jak důležité bylo nepřítele úplně porazit. Častá interpretace takových činů je vykládá jako rituální zničení těla protivníka, ale také možné vyjádření úcty vůči němu spojené s převzetím jeho síly. Je přitom možné, že platilo více možností současně.

Zemědělci nemuseli být mírumilovní

Když se hovoří o počátcích zemědělské civilizace, tak se často předpokládá, že se jednalo o mírumilovnější kultury, než byly ty předchozí lovecké a pastevecké, jež se s násilím spojují častěji.

Nálezy z poslední doby ale naznačují, že to zřejmě není tak jednoduché a také řada prvků v pravěkých zemědělských civilizacích a kulturách mohla být značně – ze současného úhlu pohledu – brutální a násilná.

Tato nejnovější studie spolu s dřívějšími nálezy zpochybňuje běžný obraz neolitu jako éry mírumilovně koexistujících zemědělců. Namísto toho naznačuje násilnější a konfrontačnější existenci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 10 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 11 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 14 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 16 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
včera v 11:00

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.