Kanibalismus mohl být mezi pravěkými zemědělci běžnější, než se předpokládalo

Kanibalismus byl zřejmě velmi oblíbenou a rozšířenou praktikou mezi prvními Evropany, kteří se vydali na cestu zemědělců. Podle nového výzkumu to naznačují stopy na lidských ostatcích starých přes 5700 let.

Vědci prostudovali více než šest stovek kostí z doby pozdního neolitu, tedy z období před asi 6500 až pěti tisíci lety. Našly se v jeskyni El Mirador v pohoří Atapuerca ve Španělsku. Všechny přitom spojovala jedna věc: kanibalismus. Stopy po zpracování za účelem konzumace totiž archeologové našli úplně na všech kostech. Na sedmi desítkách to byly stopy po zabití, na spoustě dalších po odřezávání masa a kůže.

A na celé řadě zase vědci odhalili důkazy o tom, že byly vařené, „morkové kosti“ byly pro změnu rozlámané – pravděpodobně proto, aby z nich lidé získali právě tuto látku bohatou na tuk a některé živiny.

Doplněk potravy nebo něco víc?

Podle studie všechny výše popsané procesy spojené se zpracováním lidského těla na potravu proběhly až po smrti. Práce s lidským tělem byla zřejmě podobná jako u těch zvířecích – těla byla stažena z kůže a jejich končetiny byly odděleny ještě před vařením a konzumací, pravděpodobně v průběhu několika dní. Odpovědět na tyto „technické“ otázky byla snadnější část výzkumu. Přijít na to, proč to tehdy lidé dělali, už je složitější.

„Kanibalismus z této doby je obtížné interpretovat, protože je těžké určit jeho motivy,“ uvádějí autoři výzkumu. Důkazy jsou totiž často sporadické nebo přinejlepším nejednoznačné. Vědci v tomto případě vyloučili, že by šlo o zabití a konzumaci „z nouze“, protože v té době nebyly v oblasti žádné známky nedostatku. Současně předpokládají, že tato zabití nebyla součástí pohřebních obřadů ani jiných rituálů, protože v této oblasti nebylo nalezeno nic podobného.

Kosti zkoumané v této studii pocházejí od jedenácti osob, všechno to pravděpodobně byli členové jedné rodiny nebo širšího příbuzenstva. Ze stavu kostí vyplývá, že zemřeli najednou, při jedné události. Badatelé se domnívají, že je vybila nějaká sousední skupina. „Současné poznatky naznačují, že kanibalismus může souviset s meziskupinovým násilím na konci pravěku,“ uvádí vědci ve své studii. Tyto závěry potvrzují i důkazy o dalších podobných neolitických masakrech ve Španělsku, Francii a Německu.

Tato praktika byla podle všeho značně rozšířená, mohla souviset právě s tím, jak důležité bylo nepřítele úplně porazit. Častá interpretace takových činů je vykládá jako rituální zničení těla protivníka, ale také možné vyjádření úcty vůči němu spojené s převzetím jeho síly. Je přitom možné, že platilo více možností současně.

Zemědělci nemuseli být mírumilovní

Když se hovoří o počátcích zemědělské civilizace, tak se často předpokládá, že se jednalo o mírumilovnější kultury, než byly ty předchozí lovecké a pastevecké, jež se s násilím spojují častěji.

Nálezy z poslední doby ale naznačují, že to zřejmě není tak jednoduché a také řada prvků v pravěkých zemědělských civilizacích a kulturách mohla být značně – ze současného úhlu pohledu – brutální a násilná.

Tato nejnovější studie spolu s dřívějšími nálezy zpochybňuje běžný obraz neolitu jako éry mírumilovně koexistujících zemědělců. Namísto toho naznačuje násilnější a konfrontačnější existenci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 19 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.