Jeden mrtvý mamut zasytil 25 hladových neandrtálců na měsíc. Z jednoho člověka by stejně velká tlupa měla jen jediný oběd.
Že naši předkové jedli lidské maso, je dobře známý fakt – dokládají to archeologické nálezy z celého světa. Vědci se však rozcházejí ve vysvětlování, proč se to vlastně stalo: byl příčinou hlad, anebo něco jiného, například náboženské motivy?
Archeolog James Cole a jeho kolegové z University of Brighton se ve studii zveřejněné v odborném časopise Scientific Reports věnovali tomu, jestli se pravěkým lidem konzumace lidského masa energeticky vyplatila. Podle této studie je lidské maso pro konzumaci zcela nevhodné – oproti zvířatům máme málo svalové hmoty a také kalorická hodnota lidského masa je poměrně nízká.
- Vyvinuli se z asijských slonů zhruba před pěti miliony lety.
- Žili v době ledové v severní, střední a západní Evropě, Severní Americe a severní Asii.
- Byli podobní dnešním slonům, jejich typickým znakem byly kly, které se vyvinuly z předních zubů. Kromě nich měli stejně jako současní sloni už jen čtyři zuby – v každé polovině čelisti jednu stoličku.
- Byli býložravci a pohybovali se ve stádech. Největší vážili i šest až osm tun, ale většina z nich byla přibližně stejně velká jako dnešní slon indický (tři až pět tun).
- Většina mamutů vyhynula na konci poslední doby ledové, poslední ale až před dvěma tisíci lety.
- Za příčiny jejich vyhubení se považují intenzivní lov člověkem a klimatické změny.
Cole přiznává, že vycházel z údajů o moderních lidech, kteří se nutně od lidí z doby kamenné značně lišili. Dnešní člověk má sice méně svalové hmoty, ale podle archeologa to není tolik, aby to hrálo zásadní roli. Vědec je prvním, kdo zatím popsal kalorickou hodnotu lidského těla – a to dokonce rozdělenou na různé orgány a části těla.
Z jeho práce vyplývá, že průměrný 66kilový muž obsahuje ve svalech asi 32 tisíc kalorií, což znamená, že by na jeden týden zasytil dva lidi. Mezi nejvýživnější části lidského těla patří stehna (13 000 kalorií) nebo játra (2500 kalorií). Obrovské množství kalorií obsahuje tuková tkáň – přibližně 50 000.
Archeolog srovnával tyto údaje s tím, kolik kalorií obsahovala těla různých zvířat žijících v době kamenné. Vyplývá z nich, že jíst lidské maso se pravěkým lidem příliš nevyplatilo – výhodnější pro ně bylo snít třeba i relativně malého bobra.
- Člověk: 1300 kalorií/ kilogram svalové hmoty. Celková kalorická hodnota svalové hmoty: 32376
- Mamut: 2000 kalorií/ kilogram svalové hmoty. Celková kalorická hodnota svalové hmoty: 3 600 000
- Nosorožec srstnatý: 1750 kalorií/ kilogram svalové hmoty. Celková kalorická hodnota svalové hmoty: 1 260 000
- Pratur: 2040 kalorií/ kilogram svalové hmoty. Celková kalorická hodnota svalové hmoty: 979 200
- Medvěd: 4000 kalorií/ kilogram svalové hmoty. Celková kalorická hodnota svalové hmoty: 600 000
- Pravěký jelen Megaloceros: 1240 kalorií/ kilogram svalové hmoty. Celková kalorická hodnota svalové hmoty: 163 680
- Pižmoň: 1300 kalorií/ kilogram svalové hmoty. Celková kalorická hodnota svalové hmoty: 140 400
- Bobr: 4000 kalorií/ kilogram svalové hmoty. Celková kalorická hodnota svalové hmoty: 48 000
- Svišť: 3000 kalorií/ kilogram svalové hmoty. Celková kalorická hodnota svalové hmoty: 1800
Vědec se na základě své práce domnívá, že hlavní motivací pro konzumaci lidského masa nemohl být jen hlad, utišit ho bylo mnohem snazší něčím jiným. Už jen proto, že na „ulovení“ člověka bylo zapotřebí výrazně více energie než na ulovení zvířete, například do pasti, které se v té době již hojně využívaly. Tato práce tedy silně podporuje teorii, že lidé se ke kanibalismu uchylovali spíše s náboženských nebo rituálních důvodů.
