Nejisté zavedení celostátního referenda. Vládě chybí hlasy opozice

Nahrávám video

Vládní koalice má malé šance na prosazení celostátního referenda. Ke změně ústavy potřebuje i podporu části opozičních poslanců. Ti jsou ale k plánovanému návrhu skeptičtí. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce s nevládními subjekty jednat, podporu si slibuje od Pirátů. Jenže ti se schůzky ani nechtějí zúčastnit, i když sami mají všelidové hlasování mezi prioritami. Teď říkají, že vládě nevěří kvůli jejímu přístupu k dezinformacím. Klamavé zprávy považují za nebezpečí pro konání referend.

„V tuhle chvíli máme jasno, jak si myslíme, že návrh může vypadat. Oni musí říct, zda jim to stačí, nebo co požadují, jestli zpřísnit nebo zmírnit některé požadavky,“ řekl Tejc.

Členka sněmovního ústavně-právního výboru Kateřina Stojanová (Piráti) vysvětlila, proč by se její strana schůzek neúčastnila. „Pro nás je to bezpředmětné. Vládě opravdu nechceme pomáhat takový typ prvku přímé demokracie prosazovat,“ podotkla.

Ministr spravedlnosti věří, že zákon prosadí, mluví o možných ústupcích. Původně počítal s platností od ledna 2028, teď připouští půlroční zpoždění. „Je správné umožnit lidem v klíčových otázkách, chtějí-li a iniciují-li referendum, aby se rozhodli přímo bez toho, aniž by se spoléhali na to, že politici splní své sliby,“ míní Tejc.

Spory koalice vedla o nutné účasti. Aby bylo referendum závazné, minimálně 35 procent ze všech oprávněných voličů musí hlasovat pro. „Přepočítáno na jednotlivé občany je to takřka 2,9 milionu občanů, což si myslím, že je určitý reprezentativní vzorek pro vyslovení názoru,“ upřesnila předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (Motoristé).

Jednání o podpoře

ANO teď vyzve opozici k jednání o možné podpoře. „Pokud bychom měli vládu, která se chová slušně a nešíří dezinformace, a naopak jako všechny západní demokracie se snaží bojovat proti dezinformacím, tak bychom určitě byli ochotní se nějakých pracovních setkání účastnit,“ poznamenala Stojanová.

Šéf sněmovny a SPD Tomio Okamura argumentům Pirátů vůbec nerozumí. „Oni mluví o něčem úplně jiném. Zákon o referendu nemá nic společného s naší vládní koalicí. To je, že občané si sesbírají podpisy,“ konstatoval.

Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Haas (ODS) řekl, že občanští demokraté jednat určitě budou, protože politika je o jednání. Nepředpokládá ale, že by návrh podpořili a přeje si, aby se sněmovna vrátila k politickým, věcným debatám.

Referendum na komunální úrovni stačí, zní od STAN i KDU-ČSL

Účast u jednacího stolu zbývající strany neodmítají. Protože jde o ústavní zákon, potřebuje ministr Tejc získat 120 hlasů, koalice jich má 108. Lidovci ty své nepřidají. „Vláda nemá naší důvěru a při změnách a otevírání ústavy se může dosáhnout třeba i jiných změn, toto riziko my nechceme podstupovat, takže změny ústavy této vlády určitě nepodpoříme,“ řekl člen sněmovního ústavně-právního výboru Václav Pláteník (KDU-ČSL).

Podle KDU-ČSL i STAN stačí, že referendum funguje na komunální úrovni. Pokud se šéfovi resortu spravedlnosti nepodaří přesvědčit nikoho z opozice, bude se dál rozhodovat přímo pouze o obecních a krajských otázkách.

Vláda prostřednictvím referenda cílí na témata, která se podle ní přímo týkají voličů – třeba na obnovení povinné vojenské služby nebo povolení asistované sebevraždy. Vyloučeno je ptát se občanů na úpravy ústavy nebo státního rozpočtu. A po koaliční dohodě také na členství Česka v Evropské unii a NATO. Návrh nepočítá ani s tím, že by voliči mohli rozhodovat o odvolávání lidí z funkcí. Dřív na uzavřeném jednání ANO, SPD a Motoristů padla myšlenka, že by mohlo být možné odvolat prezidenta.

Pokud podle zákona pro určitou možnost hlasuje víc než 35 procent ze všech voličů, je výsledek závazný po dobu pěti let. Pro vládu, sněmovnu, Senát i hlavu státu. O stejné věci by bylo možné uspořádat další referendum nejdřív s odstupem zmiňovaných pěti let.

Zavedení plebiscitu není jedinou ústavní změnou, kterou Babišova vláda plánuje. Slíbila ještě další dvě. Kabinet chce prosadit ukotvení české koruny v ústavě a také právo držet a používat hotovost. I pro tyhle úpravy ale potřebuje ústavní většinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejisté zavedení celostátního referenda. Vládě chybí hlasy opozice

Vládní koalice má malé šance na prosazení celostátního referenda. Ke změně ústavy potřebuje i podporu části opozičních poslanců. Ti jsou ale k plánovanému návrhu skeptičtí. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce s nevládními subjekty jednat, podporu si slibuje od Pirátů. Jenže ti se schůzky ani nechtějí zúčastnit, i když sami mají všelidové hlasování mezi prioritami. Teď říkají, že vládě nevěří kvůli jejímu přístupu k dezinformacím. Klamavé zprávy považují za nebezpečí pro konání referend.
před 1 hhodinou

Zaměstnavatelé řeší chyby jednotného měsíčního hlášení

Někteří zaměstnavatelé řeší problémy při podávání jednotného měsíčního hlášení. Chybovost se pohybuje kolem tří procent. Nejčastěji se podle účetních i správy sociálního zabezpečení týká oprav už odeslaných formulářů. Systém má nahrazovat až pětadvacet listin pro různé úřady.
před 2 hhodinami

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 12 hhodinami

Kněží Bula a Drbola byli prohlášeni za blahoslavené

Slavnostní mší na výstavišti v Brně vyvrcholilo blahořečení kněží Jana Buly a Václava Drboly, kteří byli prohlášeni za blahoslavené. Zakončil se tím více než dvacetiletý proces blahořečení, které je předstupněm k uznání člověka za svatého. K blahoslaveným se mohou věřící modlit a prosit u nich o přímluvu. V liturgickém kalendáři si je budou připomínat každý rok 17. června. Bula a Drbola patří k obětem zpolitizované komunistické justice po takzvaných babických událostech v 50. letech minulého století.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Armádní techniku i výcvik si na Bahna přišly prohlédnout tisíce lidí

Tisíce lidí od sobotního rána proudily na letošní Den pozemních vojsk Bahna u Strašic na Rokycansku. Největší akce pozemních sil v Česku pro veřejnost představila dynamické ukázky vojenské techniky, z novinek například bojové vozidlo pěchoty CV90 a tank Leopard 2A4. Diváci mohli zhlédnout i historické scény. Podle náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky je zájem i podpora veřejnosti pro armádu velmi důležitá.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoPolitické spektrum: hnutí MY, Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT, Aliance pro budoucnost

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 6. června přijali Jiří Štěpán (hnutí MY), Hana Janišová (Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT) a Pavel Sehnal (Aliance pro budoucnost). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 17 hhodinami

Chci být víc vidět a pomáhat řešit problémy, říká nová ombudsmanka

Příští ombudsmanka Eva Kostolanská chce prohloubit komunikaci s občany i médii, a zvýšit tak povědomí o práci veřejného ochránce práv. Řekla to v Událostech, komentářích. Plánuje se taky sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a probrat s ním přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na ministerstva. Ve funkci po složení slibu 18. června nahradí Stanislava Křečka. V pátek ji zvolili poslanci.
před 18 hhodinami

Úniky dat či zahlcení serverů. Menší firmy už půl roku hlásí kybernetické útoky

Podvodné e-maily, škodlivé kódy v infrastruktuře nebo zahlcení serverů. Po půl roce fungování nového zákona o kybernetické bezpečnosti už menší firmy státu nahlásily 27 útoků, řekl České televizi mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Jakub Neščivera. Zákon platí od loňského listopadu a rozšířil počet firem, které musí státu hlásit kybernetické incidenty. Zástupci podnikatelů mluví o vyšších finančních nákladech.
před 23 hhodinami
Načítání...