Celostátní referendum

Vládní koalice má malé šance na prosazení celostátního referenda. Ke změně ústavy potřebuje i podporu části opozičních poslanců. Ti jsou ale k plánovanému návrhu skeptičtí. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce s nevládními subjekty jednat, podporu si slibuje od Pirátů. Jenže ti se schůzky ani nechtějí zúčastnit, i když sami mají všelidové hlasování mezi prioritami. Teď říkají, že vládě nevěří kvůli jejímu přístupu k dezinformacím. Klamavé zprávy považují za nebezpečí pro konání referend.

Koalice našla shodu na parametrech zákona o celostátním referendu. K platnosti a závaznosti bude nutný souhlas aspoň 35 procent všech oprávněných voličů a každou otázku bude muset nejdřív posoudit Ústavní soud. Vláda bude k prosazení zákona ale potřebovat i hlasy opozice. „Návrh je koaliční kompromis a odpovídá programovému prohlášení, proto tam není možnost hlasovat o vystoupení z EU. Není to prohra SPD. Je to splněný slib odpovídající tomu, jaký máme v koalici mandát,“ sdělil místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). „Z právního hlediska je ten návrh napsaný velmi rozumně, co se týká parametrů referenda. ODS mu však podporu nedá, protože referenda představují četná rizika a předání moci lidem vždy vypadá na první pohled líbivě. Nelze smrsknout komplexní témata na jednu otázku,“ konstatoval další místopředseda výboru Karel Haas (ODS). Pořad moderovala Tereza Řezníčková.

Referendum bude možné vyhlásit na základě petice 300 tisíc lidí nebo návrhu parlamentu. Aby bylo závazné, pro vítěznou odpověď bude muset hlasovat alespoň 35 procent oprávněných voličů, tedy zhruba 2,89 milionu lidí. Rozhodnutí bude pro politiky závazné pět let. V návrhu ústavního zákona o celostátním referendu to navrhuje vláda. Materiál poslala do připomínkového řízení.