Jeroným Tejc

V Praze začal dvoudenní sjezd Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Odboráři a odborářky na něm stanoví svou strategii do roku 2030 a zvolí si na příští čtyři roky vedení. O post předsedy největší odborové centrály v zemi se ucházejí tři kandidáti včetně dosavadního šéfa Josefa Středuly. Ten ve svém zahajovacím projevu mimo jiné řekl, že Česko by mělo opustit model podřízené subdodavatelské ekonomiky.

Sněmovna v úvodním kole podpořila rozšíření trestného činu neplacení výživného. Opozice zamezila schválení nynější novely zrychleně už v prvním čtení, ODS ale neprosadila její zamítnutí. Předlohu posoudí ústavně-právní výbor. Opozice rovněž neprosadila úplné vyškrtnutí volby šestice radních České televize (ČT) z programu sněmovní schůze. Na závěr jednání poslanci nedokončili úvodní kolo debaty nad návrhem skupiny poslanců vládní koalice, kteří chtějí zrušit takzvaný nominační zákon. Ve 23:00 bylo ukončeno jednání a pokračování je plánováno na středu ráno.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) představili svá zjištění k bitcoinové kauze. Tejc zároveň oznámil výsledky auditu, který po svém nástupu na ministerstvo zadal. Resort podle něj před přijetím bitcoinového daru neudělal předběžnou kontrolu. Chyby navíc podle ministra vznikly i při prodeji kryptoměny. Kvůli výsledkům auditu podá šéf resortu spravedlnosti trestní oznámení. Exministryně Eva Decroix (ODS) odmítla, že by za jejího působení došlo k trestnému činu.

Na vlivných i politicky významných postech na některých ministerstvech jsou lidé, kteří se podílejí na legitimizaci kremelské propagandy. Šíří informace ze zdrojů, které jsou podle tajných služeb přímo napojené na Rusko, a jsou tak bezpečnostním rizikem, když otevřeně míří proti českým zájmům. Takovým na Kreml přímo napojeným zdrojům někteří politici také poskytují rozhovory. Reportéři ČT zjišťovali, jak to vysvětlují a co na to jejich nadřízení ministři. Natáčeli Ondřej Golis a Jana Neumannová.

Vláda slibuje změny v české ústavě. S některými úpravami základního zákona ale nejspíš narazí. Zástupci opozice rázně odmítají zakotvit do nejvyšší normy korunu i právo na hotovost. Větší šanci má zavedení celostátního referenda. O jeho možné podpoře mluví Piráti. Trojici zákonů kabinet zahrnul do legislativního plánu. Ke schválení ale potřebuje ve sněmovně alespoň 120 hlasů. Má jich 108.

Sněmovna ve středu schválila vznik vyšetřovací komise ke korupční kauze Dozimetr. Komise by měla prověřit okolnosti, souvislosti a úřední fungování Dopravního podniku hlavního města Prahy. Poslanci rovněž ve třetím čtení schválili předlohu týkající se odvodů živnostníků na sociální pojistné. Ty se zřejmě vrátí na loňskou úroveň. Poslanci také v závěrečném kole schválili novelu týkající se přerozdělení peněz z Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Poslanci ani na čtvrtý pokus nezvolili předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu jednal přes tři hodiny s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD). Po schůzce na ministerstvu obrany s novináři nehovořil. Televizi CNN Prima NEWS později řekl, že na ministerstvo bude nyní chodit často a že ministr vypracuje novou koncepci armády, představit ji má do konce května. Ministerstvo na webu uvedlo, že schůzka se týkala stavu resortu, jeho dalšího směřování, včetně aktuální koncepce a mimo jiné i rozpočtu na příští rok. Dopoledne se Zůnou jednal i prezident Petr Pavel. Ten projednal nominace na jmenování nových generálů i s dalšími ministry.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) složený z ANO, SPD a Motoristů vládne sto dní. Za tu dobu stihl prosadit státní rozpočet na letošní rok i řadu personálních změn. Musel se ale rovněž vypořádat s opozičním pokusem o vyslovení nedůvěry, spory některých koaličních představitelů s prezidentem Petrem Pavlem i s komplikacemi způsobenými americko-izraelským útokem na Írán. Jak dosavadní práci kabinetu hodnotí politici a experti?

Poslanecká sněmovna v úterý zahájila svou 13. schůzi. V jejím úvodu složil slib nový poslanec SPD Josef Nerušil. Několik dalších hodin poté vyplnila vystoupení poslanců s návrhy na změny pořadu schůze. Ten dolní komora schválila až krátce po devatenácté hodině. Poslanci pak v úterý večer schválili možnost důchodců ukončit penzijní spoření bez sankcí a větší ochranu spotřebitelů. Sněmovna také schválila unijní legislativu o mezinárodní justiční spolupráci a povinnost výrobců zdravotnických prostředků hlásit výpadky dodávek.

Vláda podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nerezignuje na přípravu zákona o „transparentnosti neziskových organizací,“ který by podle něj poskytl ucelený přehled o tom, kolik peněz proudí ze zahraničí organizacím lobbujícím za změny zákonů. Neziskové organizace ale už nyní své financování včetně zahraničních zdrojů zveřejňují a existuje také registr lobbistů. Babiš dále připustil, že schodek státního rozpočtu příští rok přesáhne ten letošní.

Zákon o zahraničních vazbách neziskových organizací nechystá ani ministerstvo spravedlnosti, ani vláda, řekl po jednání vlády ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Přehled o dotacích neziskových organizací z veřejných peněz pak zajistí vyhláška ministerstva financí. K přípravě předpisu o zahraničních vazbách se před dvěma týdny přihlásil předseda PRO Jindřich Rajchl z poslaneckého klubu vládní SPD.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chystá reformu soudnictví, v rámci níž chce rušit či slučovat soudy a státní zastupitelství. Očekává úspory a větší efektivitu. „Hlavním cílem je, abychom neměli přebujelý management,“ vysvětlil ministr, který chce rovněž zpomalit jmenování nových soudců. Opozice i někteří justiční funkcionáři však varují před možným snížením dostupnosti spravedlnosti i technickou náročností reformy. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra se obává technických problémů při migraci dat a upozorňuje na problematické aspekty nejmenování nových soudců. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Dvořák (STAN) plán považuje za krátkozraké rozhodnutí. Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna proti slučování státních zastupitelství není.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce, aby nedospělým pachatelům nejzávažnějších činů hrozilo více než současných maximálních deset let za mřížemi. Za vraždu by pak podle něho měly být děti trestně odpovědné už od třinácti let. Teď je věková hranice o dva roky vyšší. Podle části opozice i některých odborníků by ale stát měl spíš řešit příčiny dětské kriminality.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se rozhodl, že nepodá kárnou žalobu na předsedu ostravského krajského soudu Petra Nováka v souvislosti s kauzou údajného sexuálního obtěžování tamních zaměstnankyň jedním ze soudců.

Uplynul rok od chvíle, kdy ministerstvo spravedlnosti přijalo bitcoiny coby dar od Tomáše Jiřikovského. Ten je teď ve vazbě. Vyšetřování a prověřování kauzy v mnoha větvích pokračuje. Případ dál promlouvá i do tuzemské politiky. Ministerstvo financí dokončuje audit počínání svých předchůdců, resort spravedlnosti chystá vznik nového kontrolního orgánu státních zástupců.

Vláda chce zavést přísnější tresty pro neplatiče alimentů a častěji je posílat do vězení. Příslušný zákon se přitom měnil naposledy v lednu a naopak trestní stíhání za zanedbání povinné výživy v řadě případů ukončil. Lidé, kteří byli odsouzeni jen za neplacení výživného, byli automaticky propuštěni na svobodu. Trestné jsou nyní jen případy vystavení dítěte nebezpečí nouze. Podle připravované novely by mohl soud za úmyslné neplacení poslat člověka do vězení až na rok.

Soudní řízení s premiérem a předsedou ANO Andrejem Babišem v dotačním případu Čapí hnízdo nyní pokračovat nebude. Sněmovna nevydala Babiše k trestnímu stíhání v souladu s dřívějším doporučením mandátového a imunitního výboru. Poslanci podobně zamítli vydání předsedy sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání v kauze předloňských volebních plakátů jeho hnutí. Nesouhlas s vydáním podpořili v obou případech všichni přítomní poslanci koaliční většiny ANO, SPD a Motoristů.

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.

Bezpečnostní výbor Senátu označil za politováníhodné, že česká vláda neposkytla bránící se Ukrajině bitevní letouny L-159. Kritizoval také ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD) – třeba za to, že Ukrajinu dosud nenavštívil a se svým kyjevským protějškem nejedná. Ministerstvo obrany vzkázalo, že zatím žádnou oficiální žádost o takové jednání neobdrželo. Senátoři probírali i nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc a podmínky pro ruské diplomaty.

Exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) se domnívá, že premiér Andrej Babiš (ANO) by měl vysvětlit své obvinění v kauze Čapí hnízdo u soudu. Uvedla to v Otázkách Václava Moravce v souvislosti s nadcházejícím hlasováním sněmovny o opětovném vydání, či nevydání předsedy vlády k trestnímu stíhání. Podle současného šéfa resortu Jeronýma Tejce (za ANO) by se Babiše stíhání možná netklo, kdyby se nestal politikem. Oba debatovali také o možném zrušení takzvaného „protišpionského“ trestného činu nebo o auditu v bitcoinové kauze.

Slučováním okresních soudů stát ušetří desítky až stovky milionů korun, řekl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) v rozhovoru pro Českou televizi. Analýza, která slučované soudy určí, by měla být hotová na jaře. Tejc by byl rád, aby ubylo dvacet až třicet procent z 86 okresních soudů, dodal. Cílem jsou podle něj nejen úspory, ale také lepší zastupitelnost i větší specializace soudů.

Poslanci se ve čtvrtek ve sněmovně postavili proti týrání a nepřijatelnému zacházení se zvířaty. Zároveň také vyzvali policii a justici, aby všechna taková jednání vyšetřily a pachatele potrestaly. Podle opozice jen zpřísnění trestů nepomůže, neboť je třeba řešit i příčiny a umisťování zabavených zvířat.

Slib z programového prohlášení vlády o tom, že zruší trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, rozhodně nepadá, prohlásil ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ústavní soud (ÚS) sice ve středu zamítl návrh skupiny senátorů, který o toto usiloval, podle ministra ale výhrady, které vládní koalice k jeho definici má, ÚS nevyvrátil. Bude tak dál hledat způsoby, jak výrazně změnit formulaci nebo tento trestný čin zcela zrušit a nahradit, třeba úpravou jiných, dříve přijatých opatření, nastínil Tejc ve středu v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou.

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.