Archeologové objevili v dobře prozkoumané jeskyni stovku pravěkých jeskynních maleb

Archeologové objevili ve španělské jeskyni obrovské množství pravěkých maleb z doby kamenné. Jedná se podle nich o jeden z nejdůležitějších nálezů tohoto druhu za řadu let –  na východě Pyrenejského poloostrova zřejmě dokonce úplně nejvýznamnější.

Jeskyně Cova Dones (španělsky Cueva Dones) leží nedaleko španělské Valencie. Když návštěvník vejde dovnitř, vede ho cesta téměř půl kilometru dolů do temnoty. Kdyby si rozsvítil, nabídl by se jeho očím nezvyklý pohled.

Stěny jeskyně totiž pokrývá stovka maleb a rytin, jejichž stáří se odhaduje nejméně na 24 tisíc let. Jeskyně je sice dobře známá vědcům i turistům, ale až doposud si nikdo nevšiml umění, které ukrývala. Dokázal to až mezinárodní archeologický tým v červnu 2021. Popsal to v odborném žurnálu Antiquity. 

Výzkum vedl expert na prehistorii Aitor Ruiz-Redondo, který se tak mohl pochlubit novinářům svým úspěchem. „Když jsme spatřili prvního namalovaného tura, okamžitě jsme pochopili, že je to důležité. Španělsko je sice zemí s největším počtem nalezišť paleolitického jeskynního umění, ale většina z nich je soustředěná na severu. Východní Pyrenejský poloostrov je oblastí, kde se zatím povedlo zdokumentovat jen několik těchto nalezišť.“

První obraz, který pomocí moderních technik odhalili, nebyl zase takové překvapení, šok se dostavil až později: ukázalo se totiž, že maleb a rytin jsou v Cova Dones desítky. „Jakmile jsme začali s řádným systematickým průzkumem, uvědomili jsme si, že stojíme před nesmírně významným nalezištěm jeskynního umění, jaké se nenachází jinde v Kantaberském Španělsku, jižní Francii nebo Andalusii, ale které na tomto území zcela chybí,“ vysvětluje Ruiz-Redondo. Nakonec jich odhalili celou stovku.

Velké množství motivů a rozmanitost technik, jimiž obrazy vznikaly, činí z jeskyně nejvýznamnější naleziště paleolitického jeskynního umění na východním pobřeží Středozemního moře Pyrenejského poloostrova. Ve skutečnosti se jedná pravděpodobně o paleolitickou jeskyni s největším počtem motivů objevených v Evropě od roku 2015 v Atxurře.

Kde leží jeskyně Cueva Dones
Zdroj: Cambridge

Výzkum ještě není dokončený, analýza je velmi náročná, ale studie ukazuje, že je zde potvrzeno nejméně 19 vyobrazení zvířat, mezi nimiž nechybí jeleni, koně, tuři a srnci. Neobvyklé je, že většina maleb byla vytvořena pomocí hlíny.

Ruiz-Redondo vysvětluje: „Zvířata a jiné obrazce se obvykle malovaly jednoduše tažením prstů a dlaní pokrytých hlínou po stěnách. O zbytek se už postaralo vlhké prostředí jeskyně: malby vysychaly poměrně pomalu, což zabránilo rychlému opadávání částí hlíny, zatímco jiné části byly pokryty vrstvami kalcitu, které je uchovaly až do dnešních dnů.“

Tato technika malby hlínou je sice v paleolitu známá, ale příkladů jejího použití je jenom málo. V Cova Dones je hlavní technikou. Vědci tvrdí, že jejich výzkumy jsou v počáteční fázi a stále je třeba prozkoumat mnoho oblastí a zdokumentovat desky – je tedy pravděpodobné, že v příštích letech odhalí další umění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
včera v 13:40

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
včera v 12:35

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
včera v 12:15

Léto skončilo. Podívejte se na tři grafy, které ukazují jeho výjimečnost

Počasí letošního léta přineslo spoustu rekordů, které ukazují, jak výrazně se změnila jeho podoba oproti minulosti.
1. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.