Archeologové objevili v dobře prozkoumané jeskyni stovku pravěkých jeskynních maleb

Archeologové objevili ve španělské jeskyni obrovské množství pravěkých maleb z doby kamenné. Jedná se podle nich o jeden z nejdůležitějších nálezů tohoto druhu za řadu let –  na východě Pyrenejského poloostrova zřejmě dokonce úplně nejvýznamnější.

Jeskyně Cova Dones (španělsky Cueva Dones) leží nedaleko španělské Valencie. Když návštěvník vejde dovnitř, vede ho cesta téměř půl kilometru dolů do temnoty. Kdyby si rozsvítil, nabídl by se jeho očím nezvyklý pohled.

Stěny jeskyně totiž pokrývá stovka maleb a rytin, jejichž stáří se odhaduje nejméně na 24 tisíc let. Jeskyně je sice dobře známá vědcům i turistům, ale až doposud si nikdo nevšiml umění, které ukrývala. Dokázal to až mezinárodní archeologický tým v červnu 2021. Popsal to v odborném žurnálu Antiquity. 

Výzkum vedl expert na prehistorii Aitor Ruiz-Redondo, který se tak mohl pochlubit novinářům svým úspěchem. „Když jsme spatřili prvního namalovaného tura, okamžitě jsme pochopili, že je to důležité. Španělsko je sice zemí s největším počtem nalezišť paleolitického jeskynního umění, ale většina z nich je soustředěná na severu. Východní Pyrenejský poloostrov je oblastí, kde se zatím povedlo zdokumentovat jen několik těchto nalezišť.“

První obraz, který pomocí moderních technik odhalili, nebyl zase takové překvapení, šok se dostavil až později: ukázalo se totiž, že maleb a rytin jsou v Cova Dones desítky. „Jakmile jsme začali s řádným systematickým průzkumem, uvědomili jsme si, že stojíme před nesmírně významným nalezištěm jeskynního umění, jaké se nenachází jinde v Kantaberském Španělsku, jižní Francii nebo Andalusii, ale které na tomto území zcela chybí,“ vysvětluje Ruiz-Redondo. Nakonec jich odhalili celou stovku.

Velké množství motivů a rozmanitost technik, jimiž obrazy vznikaly, činí z jeskyně nejvýznamnější naleziště paleolitického jeskynního umění na východním pobřeží Středozemního moře Pyrenejského poloostrova. Ve skutečnosti se jedná pravděpodobně o paleolitickou jeskyni s největším počtem motivů objevených v Evropě od roku 2015 v Atxurře.

Kde leží jeskyně Cueva Dones
Zdroj: Cambridge

Výzkum ještě není dokončený, analýza je velmi náročná, ale studie ukazuje, že je zde potvrzeno nejméně 19 vyobrazení zvířat, mezi nimiž nechybí jeleni, koně, tuři a srnci. Neobvyklé je, že většina maleb byla vytvořena pomocí hlíny.

Ruiz-Redondo vysvětluje: „Zvířata a jiné obrazce se obvykle malovaly jednoduše tažením prstů a dlaní pokrytých hlínou po stěnách. O zbytek se už postaralo vlhké prostředí jeskyně: malby vysychaly poměrně pomalu, což zabránilo rychlému opadávání částí hlíny, zatímco jiné části byly pokryty vrstvami kalcitu, které je uchovaly až do dnešních dnů.“

Tato technika malby hlínou je sice v paleolitu známá, ale příkladů jejího použití je jenom málo. V Cova Dones je hlavní technikou. Vědci tvrdí, že jejich výzkumy jsou v počáteční fázi a stále je třeba prozkoumat mnoho oblastí a zdokumentovat desky – je tedy pravděpodobné, že v příštích letech odhalí další umění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 14 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...