Archeologové objevili v dobře prozkoumané jeskyni stovku pravěkých jeskynních maleb

Archeologové objevili ve španělské jeskyni obrovské množství pravěkých maleb z doby kamenné. Jedná se podle nich o jeden z nejdůležitějších nálezů tohoto druhu za řadu let –  na východě Pyrenejského poloostrova zřejmě dokonce úplně nejvýznamnější.

Jeskyně Cova Dones (španělsky Cueva Dones) leží nedaleko španělské Valencie. Když návštěvník vejde dovnitř, vede ho cesta téměř půl kilometru dolů do temnoty. Kdyby si rozsvítil, nabídl by se jeho očím nezvyklý pohled.

Stěny jeskyně totiž pokrývá stovka maleb a rytin, jejichž stáří se odhaduje nejméně na 24 tisíc let. Jeskyně je sice dobře známá vědcům i turistům, ale až doposud si nikdo nevšiml umění, které ukrývala. Dokázal to až mezinárodní archeologický tým v červnu 2021. Popsal to v odborném žurnálu Antiquity. 

Výzkum vedl expert na prehistorii Aitor Ruiz-Redondo, který se tak mohl pochlubit novinářům svým úspěchem. „Když jsme spatřili prvního namalovaného tura, okamžitě jsme pochopili, že je to důležité. Španělsko je sice zemí s největším počtem nalezišť paleolitického jeskynního umění, ale většina z nich je soustředěná na severu. Východní Pyrenejský poloostrov je oblastí, kde se zatím povedlo zdokumentovat jen několik těchto nalezišť.“

První obraz, který pomocí moderních technik odhalili, nebyl zase takové překvapení, šok se dostavil až později: ukázalo se totiž, že maleb a rytin jsou v Cova Dones desítky. „Jakmile jsme začali s řádným systematickým průzkumem, uvědomili jsme si, že stojíme před nesmírně významným nalezištěm jeskynního umění, jaké se nenachází jinde v Kantaberském Španělsku, jižní Francii nebo Andalusii, ale které na tomto území zcela chybí,“ vysvětluje Ruiz-Redondo. Nakonec jich odhalili celou stovku.

Velké množství motivů a rozmanitost technik, jimiž obrazy vznikaly, činí z jeskyně nejvýznamnější naleziště paleolitického jeskynního umění na východním pobřeží Středozemního moře Pyrenejského poloostrova. Ve skutečnosti se jedná pravděpodobně o paleolitickou jeskyni s největším počtem motivů objevených v Evropě od roku 2015 v Atxurře.

Kde leží jeskyně Cueva Dones
Zdroj: Cambridge

Výzkum ještě není dokončený, analýza je velmi náročná, ale studie ukazuje, že je zde potvrzeno nejméně 19 vyobrazení zvířat, mezi nimiž nechybí jeleni, koně, tuři a srnci. Neobvyklé je, že většina maleb byla vytvořena pomocí hlíny.

Ruiz-Redondo vysvětluje: „Zvířata a jiné obrazce se obvykle malovaly jednoduše tažením prstů a dlaní pokrytých hlínou po stěnách. O zbytek se už postaralo vlhké prostředí jeskyně: malby vysychaly poměrně pomalu, což zabránilo rychlému opadávání částí hlíny, zatímco jiné části byly pokryty vrstvami kalcitu, které je uchovaly až do dnešních dnů.“

Tato technika malby hlínou je sice v paleolitu známá, ale příkladů jejího použití je jenom málo. V Cova Dones je hlavní technikou. Vědci tvrdí, že jejich výzkumy jsou v počáteční fázi a stále je třeba prozkoumat mnoho oblastí a zdokumentovat desky – je tedy pravděpodobné, že v příštích letech odhalí další umění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Švýcarsku sílí klimatický fatalismus

Ačkoli Švýcarsko patří k nejrychleji se oteplujícím zemím světa, podle nového mezinárodního průzkumu společnosti Ipsos tam sílí nezájem o klimatickou změnu i přesvědčení, že na řešení jejích dopadů je už pozdě.
před 18 hhodinami

Velký vydavatel vědeckých časopisů žaluje Metu kvůli zneužití obsahu

Není žádným tajemstvím, že celá řada umělých inteligencí (AI) vznikla díky nelegálnímu kopírování obsahu, který je chráněný autorskými právy. K desítkám firem i jednotlivců, jež žalují společnosti zabývající se AI kvůli zneužití autorsky chráněných děl, se teď připojilo i jedno z největších vědeckých nakladatelství.
před 18 hhodinami

Biologové po půl století odhalili „vývrtkového vraha“ tuleních mláďat

Celé desítky let vědci nacházeli na plážích po celém světě podivně poškozená těla mrtvých tuleňat. Předpokládali, že viníkem jsou lodní šrouby nebo agresivní žraloci, ale chyběly jim důkazy. Nyní popsali, že ve skutečnosti je zabíjí samci tuleňů.
před 19 hhodinami

Rok 2026 je už nyní klimaticky mimořádný, upozorňuje nová zpráva

Během prvních měsíců roku 2026 shořelo po celém světě více než 150 milionů hektarů rostlin. Je to zhruba dvojnásobek nedávného průměru pro toto období. Tento nárůst je součástí širšího trendu oteplování Země, v jehož rámci teploty mořské hladiny dosahují téměř rekordních maxim, arktický mořský led se nachází na historických minimech a dochází k rekordním vlnám veder a suchům. „Vzhledem k vysoké pravděpodobnosti vzniku jevu El Niño by druhá polovina roku mohla být ještě horší,“ uvedli zástupci vědecké organizace World Weather Attribution (WWA) v nové zprávě.
před 20 hhodinami
Načítání...