Archeologové objevili v dobře prozkoumané jeskyni stovku pravěkých jeskynních maleb

Archeologové objevili ve španělské jeskyni obrovské množství pravěkých maleb z doby kamenné. Jedná se podle nich o jeden z nejdůležitějších nálezů tohoto druhu za řadu let –  na východě Pyrenejského poloostrova zřejmě dokonce úplně nejvýznamnější.

Jeskyně Cova Dones (španělsky Cueva Dones) leží nedaleko španělské Valencie. Když návštěvník vejde dovnitř, vede ho cesta téměř půl kilometru dolů do temnoty. Kdyby si rozsvítil, nabídl by se jeho očím nezvyklý pohled.

Stěny jeskyně totiž pokrývá stovka maleb a rytin, jejichž stáří se odhaduje nejméně na 24 tisíc let. Jeskyně je sice dobře známá vědcům i turistům, ale až doposud si nikdo nevšiml umění, které ukrývala. Dokázal to až mezinárodní archeologický tým v červnu 2021. Popsal to v odborném žurnálu Antiquity. 

Výzkum vedl expert na prehistorii Aitor Ruiz-Redondo, který se tak mohl pochlubit novinářům svým úspěchem. „Když jsme spatřili prvního namalovaného tura, okamžitě jsme pochopili, že je to důležité. Španělsko je sice zemí s největším počtem nalezišť paleolitického jeskynního umění, ale většina z nich je soustředěná na severu. Východní Pyrenejský poloostrov je oblastí, kde se zatím povedlo zdokumentovat jen několik těchto nalezišť.“

První obraz, který pomocí moderních technik odhalili, nebyl zase takové překvapení, šok se dostavil až později: ukázalo se totiž, že maleb a rytin jsou v Cova Dones desítky. „Jakmile jsme začali s řádným systematickým průzkumem, uvědomili jsme si, že stojíme před nesmírně významným nalezištěm jeskynního umění, jaké se nenachází jinde v Kantaberském Španělsku, jižní Francii nebo Andalusii, ale které na tomto území zcela chybí,“ vysvětluje Ruiz-Redondo. Nakonec jich odhalili celou stovku.

Velké množství motivů a rozmanitost technik, jimiž obrazy vznikaly, činí z jeskyně nejvýznamnější naleziště paleolitického jeskynního umění na východním pobřeží Středozemního moře Pyrenejského poloostrova. Ve skutečnosti se jedná pravděpodobně o paleolitickou jeskyni s největším počtem motivů objevených v Evropě od roku 2015 v Atxurře.

Kde leží jeskyně Cueva Dones
Zdroj: Cambridge

Výzkum ještě není dokončený, analýza je velmi náročná, ale studie ukazuje, že je zde potvrzeno nejméně 19 vyobrazení zvířat, mezi nimiž nechybí jeleni, koně, tuři a srnci. Neobvyklé je, že většina maleb byla vytvořena pomocí hlíny.

Ruiz-Redondo vysvětluje: „Zvířata a jiné obrazce se obvykle malovaly jednoduše tažením prstů a dlaní pokrytých hlínou po stěnách. O zbytek se už postaralo vlhké prostředí jeskyně: malby vysychaly poměrně pomalu, což zabránilo rychlému opadávání částí hlíny, zatímco jiné části byly pokryty vrstvami kalcitu, které je uchovaly až do dnešních dnů.“

Tato technika malby hlínou je sice v paleolitu známá, ale příkladů jejího použití je jenom málo. V Cova Dones je hlavní technikou. Vědci tvrdí, že jejich výzkumy jsou v počáteční fázi a stále je třeba prozkoumat mnoho oblastí a zdokumentovat desky – je tedy pravděpodobné, že v příštích letech odhalí další umění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 4 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 5 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 9 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 10 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 13 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...