Umění

Bytová divadla stále oslovují diváky. Některá představení jsou pravidelně vyprodaná. Oslovená divadla se shodují, že diváky přitahuje blízkost, autenticita a intenzivní kontakt mezi hercem a publikem. Na inscenacích se podílí jak amatérští, tak profesionální herci. Bytová divadla fungují převážně v Praze, alternativní scény se ale objevují i v dalších městech.

Francouzská policie v sobotu večer zatkla dva muže, které podezírá, že se před týdnem podíleli na loupeži vzácných šperků z pařížského Louvru, píší francouzská média. Podle deníku Le Figaro ale klenoty zatím policie nenašla. Zatčení podezřelých později potvrdila i pařížská prokurátorka Laure Beccuauová, která ale neuvedla jejich počet.

Francouzská policie pokračuje ve vyšetřování nedělní krádeže v pařížském muzeu Louvre, ze kterého zloději odnesli několik cenných šperků. Podle expertů je možné, že se kriminalistům podaří odhalit pachatele, navrácení odcizených šperků však považují za nepravděpodobné, píše agentura Reuters. Návštěvníci se do muzea stále nedostanou. Na rozdíl od předchozích dnů však v úterý není uzavřené mimořádně, nýbrž pouze z důvodu pravidelné údržby.

„Pokud nechceme muzea redefinovat a mít je spíše jako bankovní domy, kde stojí ozbrojená ochranka, ale chceme zachovat přístupnost a otevřenost, tak riziko, že agresivní lupiči uspějí, vždy existuje,“ domnívá se kurátor pražského Musea Kampa Jan Skřivánek. Na krádežích, jako byla ta aktuálně vyšetřovaná ve francouzském Louvru, není podle něho nejtěžší dostat se do expozice, ale nepozorovaně zmizet a pak se zbavit ukradených artefaktů. V případě šperků to jde snáz, protože cennější než konkrétní náhrdelník je pro pachatele materiál v podobě drahých kamenů a kovů.

Šperky ze sbírky císaře Napoleona, které zloději v neděli odnesli z Louvru, nejsou prvním ukradeným exponátem v tomto vyhlášeném pařížském muzeu. Naposledy tamní díla zlákala k odcizení na konci devadesátých let. Nejznámější ale zůstává krádež, jež pomohla Moně Lise stát se jedním z nejslavnějších obrazů na světě.

Výstava v pražské DSC Gallery představuje společný projekt dvou umělkyň – Magdaleny Jetelové a Jorinde Voigtové. Tři galerijní sály propojují jejich odlišné přístupy k tématům času, prostoru a světla.

Ukrajinský umělec Oles Klimenko šíří povědomí o rusko-ukrajinské válce skrze tradiční umění, jako jsou například ikony na bednách od munice. Vyobrazení svatého Petra na desce z muniční bedny od Bachmutu dostal například český prezident Petr Pavel. „Z vlády říkali: ‚Nevíme, co darovat prezidentovi. Poslyš, ty něco nemáš?‘. A já na to: ‚No, mám ikonu svatého Petra. Jasně, vždyť on je Petr Pavel!‘“ přiblížil předání spoluautor iniciativy Ikony na bednách od munice Klimenko. Jednu z takových ikon dostal i americký ministr zahraničí Marco Rubio, britský král Karel III. nebo další političtí představitelé, napsal server The New Voice of Ukraine.

Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu čili UNESCO se rozhodla vytvořit stránku, která by poskytla přehled o ukradených kulturních předmětech z celého světa. Letos v září proto pro hledané umění otevřela virtuální muzeum. Obsahuje na dvě stě čtyřicet položek.

Místní i zahraniční umělci proměňují v rámci kosovské akce Mural Fest šedé zdi, pozůstatek komunistické minulosti, v živé nástěnné malby. Vzniklé muraly v kosovském městě Uroševac připomínají příběhy, sny a život v těžkých válečných dobách. V roce 2016 vznikl festival jako projekt propagující kulturu a sociální spravedlnost. Tři albánské umělkyně Lebibe Topalli, Pranvera Sylejmani a Antigona Heta, které za festivalem stojí, si kladou za cíl také posílit postavení umělkyň v zemi. Během deseti ročníků vzniklo přes dvě stě muralů.

Knihy amerického spisovatele Dana Browna se prodaly ve stovkách milionů výtisků, bestsellerem je i jeho nejnovější román Tajemství všech tajemství, jehož děj se odehrává v Praze. „Z dramatického hlediska je historie tohoto místa dojemná. Je to přesně ten typ místa, které by se Robertu Langdonovi líbilo,“ řekl Brown v Interview ČT24 moderovaném Terezou Willoughby. „Prahu naprosto miluji, tento román je mým milostným dopisem,“ dodal spisovatel.

Začalo restaurování sochy hokejisty z pražského Výstaviště. Galerie hlavního města Prahy na obnovu vyhlásila veřejnou sbírku v rámci projektu Adoptuj sochu. Jejím autorem je Zdeněk Němeček, který proslul právě sportovní tematikou. Jeho Hokejista měl před sportovní halou u pražského Výstaviště připomínat československá vítězství v letech 1972 a 1985. „Chtěli jsme tímto podpořit kladný vztah veřejnosti k umění ve veřejném prostoru, umožnit jí, aby se zapojila do toho procesu,“ řekla vedoucí oddělení Umění ve veřejném prostoru Galerie hlavního města Prahy Marie Foltýnová. Na Hokejistu se zatím vybralo přes sto tisíc korun.

Sochu sv. Jakuba na mostě přes frekventovanou silnici v Chotíkově u Plzně si řidiči pletou se sebevrahem. Na policii se kvůli tomu obrátilo už několik lidí, kteří hlásili člověka na mostě. Světec přitom jen zdobí novou svatojakubskou lávku, kterou nechala postavit tamní obec Chotíkov. Řidiči si ale stěžují, že socha odvádí pozornost od řízení. Starostka ujišťuje, že nechá nainstalovat osvětlení, o přemístění sochy ale neuvažuje.

Zemřel před deseti lety, avšak za života proslul monumentálními plastikami. Národní galerie v Praze chystá výstavu sochaře Aleše Veselého. Jedno z jeho děl, nazvané Kaddish, ozdobilo už v noci prostor před Veletržním palácem v Holešovicích.

Komiksová výstava Lidé ve válce v Liberci představuje návštěvníkům často překvapivé a neznámé osudy na velkoformátových kartách dotvořených kresbami výtvarnice Toybox. „Ona dokáže do obrazů dávat neuvěřitelnou emoci. Když ty postavy najednou mají obličej, příběh je reálný, není jenom číslo, ale stane se člověkem,“ popisuje kresby umělkyně scénograf výstavy Ricardo Hoineff. Výstava se mimo jiné soustřeďuje na život poznamenaný druhou světovou válkou. „Liberec byl hlavním městem říšské župy Sudety, takže to bylo centrum nacismu,“ doplňuje expozice výstavy historik a kurátor Ivan Rous.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala síť muzeí, aby okamžitě zahájila kompletní přezkum všeho, co by mohlo narušovat politiku americké výjimečnosti a rozdělovat americkou společnost.

„Lucas, Lucas,“ volali návštěvníci Comic-Conu v San Diegu a máchali světelnými meči, aby při premiérovém vystoupení na tradiční akci popkultury přivítali tvůrce mimo jiné Hvězdných válek. O sci-fi sérii nicméně George Lucas nemluvil, přijel především představit nové velkorysé muzeum vyprávění, které nese jeho jméno a otevře příští rok. Jednaosmdesátiletý filmař se tak zařadil mezi umělce, kteří se vlastního muzea dočkali už za života, jako třeba Salvador Dalí nebo Karel Gott.

V newyorském Brooklynu přibyla velkoformátová malba s názvem Zeď hanby. Má lidem připomínat zločiny spáchané v lednu 2021 příznivci Donalda Trumpa při útoku na Kapitol. Tehdejší bezprecedentní události a Trumpovu reakci na ně satirizuje i třeba bronzové lejno ve Washingtonu nebo rozměrná desková hra, kde o osudu americké demokracie rozhoduje kostka a hráči.

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.

Připravovaná inscenace souboru Cirk La Putyka propojuje sport a umění. Kromě akrobatů, herců a tanečníků se na ní podílí i čeští vrcholoví sportovci. Představení nazvané St.art, které vzniká v pražském kulturním prostoru Jatka 78 pod režií principála Rostislava Nováka, diváky zavede to starověkých Athén, ale přiblíží i život profesionálních sportovců současné doby. „Jedná se o pohled do nitra vrcholového sportovce a do dna lidského bytí. Z čeho sport vznikl, kam nás dostal,“ popsal Novák. Inscenaci předcházelo přes šest let příprav, premiéra je naplánována na září.

Pavel Trojan se rozhodl skončit ve funkci ředitele mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, správní rada v pondělí přijala jeho rezignaci. V tiskové zprávě obecně prospěšné společnosti Pražské jaro Trojan uvedl, že měl rozdílné představy o směřování festivalu než členové umělecké rady. Ve funkci zůstane do konce srpna, poté se na přechodné období do konce roku ujme přípravy akce Milan Němeček, vrchní ředitel sekce živého umění ministerstva kultury.

V Českých Budějovicích začal sochařský festival Umění ve městě. Umělecká díla vystavuje ve veřejném prostoru, a to i v dalších městech na jihu Čech.

Fotografická soutěž Otevřená Praha zná své vítěze ve třech kategoriích. Osmdesát dva autorů zaslalo v kategoriích architektura, detail a lidé celkem 189 snímků. O nejlepších z nich rozhodla odborná porota i veřejnost, která v on-line hlasování udělila přes třináct set hlasů. První místa obsadilo třeba schodiště Na Libušince nebo půda lokomotivního depa Masarykova nádraží.

Majitel obchodního domu Máj v Praze na Národní třídě zvažuje, že požádá magistrát o prodloužení souhlasu s umístěním pohyblivých motýlů na fasádě. Pražští památkáři instalaci několikametrových výtvorů výtvarníka Davida Černého povolili jen na jeden rok. Rozměrná díla byla na budovu umístěna loni 18. a 19. května, což vzbudilo kritiku části odborníků i veřejnosti. Černý podání žádosti podle provozovatele Máje podporuje.

Antické sochy jsou dnes studená mramorová díla sněhově bílé barvy. Dobový vzhled se značně lišil. Ve starověkém Řecku a Římě byly často zdobené a namalované výraznými teplými barvami. Nový výzkum dánských vědců teď prokázal, že skulptury byly ještě živější – voněly.