Umění strana 3 z 5

Archeologové objevili ve španělské jeskyni obrovské množství pravěkých maleb z doby kamenné. Jedná se podle nich o jeden z nejdůležitějších nálezů tohoto druhu za řadu let –  na východě Pyrenejského poloostrova zřejmě dokonce úplně nejvýznamnější.

Ukrajinská Národní agentura pro prevenci korupce (NAZK) vytvořila databázi, kde eviduje obrazy nebo sochy, o nichž předpokládá, že je vlastní nebo v posledních letech vlastnili Rusové, na něž Západ uvalil sankce v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Podle úřadu je účelem projektu nazvaného Válka a umění napomoci sledovat porušování sankcí na mezinárodním trhu s uměním, usnadnit obchodníkům s ním provádět vlastní „sankční“ kontroly a ztížit ruským oligarchům prodej takového majetku.

Anatomický atlas připomíná multimediální instalace Futura spagyrica, která je k vidění v pražském Domě U Kamenného zvonu. Tamní sklepení se dočasně přeměnila v sondu do lidského těla. Projekt uměleckého dua VestAndPage je součástí přehlídky Re-connect Art, která do pražských galerií a ulic přináší videoart i živé umění.

Soukromých sběratelů umění podle galeristů v Česku přibývá. Vznikají proto programy, které radí, jak se nenechat podvést a jak bezpečně uložit své finance do uměleckých děl.

Průřezová výstava Necenzurováno v Galerii Středočeského kraje (GASK) nahlíží na polské nezávislé umění, jak vznikalo v době osmdesátých let, především po vyhlášení výjimečného stavu a zákazu nezávislého odborového hnutí Solidarita. Expozice má přesahy i do tehdejšího Československa.

Díla současných českých a středoevropských umělců jsou k vidění v nové galerii v Kroměříži. Sbírka současného umění i galerie nese název Pekelné sáně, podle sochy výtvarníka Karla Nepraše. Opravená bývalá vojenská konírna i všechny vystavené artefakty patří Josefu Maixnerovi. Podnikatel osobně objíždí ateliéry, kde díla do své sbírky vybírá. Část kolekce teď za symbolické vstupné vystavuje.

Galerie hlavního města Prahy pořádá v Domě u Kamenného zvonu výstavu Raši Todosijeviće, příslušníka první generace jugoslávských konceptualistů. Ti se v sedmdesátých letech postavili proti tehdy dominantní klasické malbě a věnovali se například audiovizuálnímu umění. Podle Todosijevićova nejvýznamnějšího videa nese název i samotná výstava – Was ist Kunst?

Zemřel před devíti lety. Je někdy označovaný jako nejradikálnější konceptualista v Československu a Česku, jenž zapojoval diváka do „hry“. V ostravském Domě umění připravili retrospektivu Jana Wojnara: díla s bílým papírem, fotografie i jednoduché kresby.

V Paříži se dražila neobvyklá sbírka umění. Za šest desítek let ji nashromáždil herec Alain Delon. Sochy, kresby a obrazy vynesly v přepočtu víc než 190 milionů korun.

V Praze začal další ročník festivalu Arena, za nímž stojí bratři Petr a Matěj Formanovi. Všímají si, že si obecenstvo v postcovidové době více vybírá a spíše se chce bavit. „Divák je chráněné zvíře, a když můžete, musíte udělat všechno, abyste ho neztratili,“ říká Petr Forman. Oldschooloví – podle vlastních slov – kumštýři zároveň v Interview ČT24 přiznali, že nechtějí slevit z toho, co je v pojetí jejich divadelního světa podstatné: profesionalita, originalita a divadlo převažující nad výkony.

Když se matematici dívají na zajímavé a kvalitní vzorce a rovnice, aktivuje se u nich stejná oblast mozku, která reaguje na krásu v umění nebo hudbě. Podle autorů nové studie to ukazuje, že fenomén krásy má neurobiologické kořeny. Jejich článek vyšel v časopise Frontiers in Human Neuroscience.

Výtvarník František Skála v Interview ČT24 mluvil o tom, proč je ruční práce nenahraditelná i proč si myslí, že soutěžit v umění není nemorální. „Tvorba je veliké dobrodružství. Člověk to dělá kvůli tomu dobrodružství. Kdybych už věděl, co mám udělat, tak mě to bavit nebude,“ říká umělec, který stál u vzniku skupiny Tvrdohlaví i divadla Sklep. S kapelou Třaskavá směs, kde vystupuje sám za sebe a bez převleků, pokřtil nedávno novou desku Rotika.

Ukrajinci, kteří již více než rok houževnatě vzdorují ruské agresi na bitevním poli i globální politické scéně, se s nepřítelem vypořádávají také tvorbou ve veřejném prostoru. Na směrových tabulích se objevily vzkazy okupantům, na zdech měst memy o armádě či vlastenecká hesla, na náměstích projevy umění symbolizující odpor k válce i agresorovi, a to třeba i záměrnými gramatickými chybami. Některá z děl během monitorovacích misí Team4Ukraine v zimě a na jaře 2023 zachytil Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy.

Touze polské společnosti po svobodě, síle nezávislé umělecké scény i masovému odporu ke komunistickému režimu je věnována expozice Necenzurováno v kutnohorské GASK – Galerii Středočeského kraje. Představuje nejen polské výtvarné umění, ale i dobové fotografie, plakáty a dokumenty z protirežimních happeningů nebo nezávislé divadlo.

Kulturní oddělení v médiích je místem, kde při finančních škrtech nejčastěji padají hlavy. „Je to otloukánek,“ popisuje situaci na mediální scéně kulturní publicista Jan Vitvar z časopisu Respekt. Podle něj ale kultura v dnešní době nabývá na významu. „Není to jenom o kráse, v kultuře se čím dál častěji odrážejí důležité věci, které se řeší ve společnosti,“ říká. V podcastu Background ČT24 se kromě významu kultury zamýšlí i nad tím, proč právě v Respektu – na rozdíl od jiných tištěných médií – kulturní rubrika dlouhodobě funguje v takovém rozsahu.

Uměleckohistorická společnost kritizuje nedávno dokončenou rekonstrukci barokního Clam-Gallasova paláce v Praze. Podle odborníků se při opravách staly nevhodné zásahy, které poškodily umělecké prvky v exteriéru i v interiéru. Nelíbí se jim způsob provedení nátěrů kamenných soch na průčelí a přemalby, které podle nich poškodily nově odkryté fresky na stěnách hlavního schodiště, ani nové barevné pojetí vnějšího pláště.

Zemřela výtvarnice Jitka Svobodová. Bylo jí 81 let. Malířka, autorka kreseb a prostorových objektů patřila k respektovaným uměleckým osobnostem moderního a současného umění. Na československou výtvarnou scénu vstoupila v šedesátých letech. Galerie hlavního města Prahy jí v dubnu otevřela výstavu v Městské knihovně.

Jsme svědky amaterizace, ztrácíme talenty, na umění vyděláváme jinou prací. To všechno zaznívá v průzkumech, které nedávno mapovaly situaci umělců na výtvarné a literární scéně. Mají sloužit jako podklad k přípravě takzvaného statusu umělce, který by měl definovat jejich roli například v sociálním systému a vůbec rozeznat jejich existenci. Česko se k jeho zavedení zavázalo Evropské unii, zatím ale není jasné, jak bude vypadat. Podle ministerstva kultury mají různé skupiny různá očekávání.

Policie loni na podzim při celoevropském zátahu proti mezinárodnímu obchodu s uměním nalezla 11 049 ukradených artefaktů, včetně starověkých mincí i knih a mramorové busty, která pravděpodobně představuje neteř římského císaře. Ve čtvrtek o tom informovala evropská policejní služba Europol. Akce se podle ní týkala i Česka.

Válka s Ukrajinou rozdělila ruskou uměleckou komunitu. Ti, kteří ji podporují, se mohou těšit přízni vládních kruhů, ale ti, kteří jsou proti, se ocitli pod velkým tlakem, aby se podřídili oficiálnímu postoji, napsal zpravodajský server BBC News. Za vyjádření nesouhlasného názoru se umělci mohou ocitnout na „černé listině“ a jsou vystaveni další perzekuci.

O možnostech umělé inteligence se diskutuje ve světě stále více. Chatovací programy umožňují lidem, aby s ní vedli rozhovory, zkoumali její reakce i argumenty. Další projekty zase podle zadaných kritérií převádějí i absurdní představy do vizuální podoby. Svůj postoj k jejímu využití proto hledají například školy či pořadatelé fotografických soutěží.

Cena vydražené malby při aukcích v Česku za deset let průměrně vzrostla bez započtení inflace o jednačtyřicet procent, ukazuje ročenka Art+, která shrnuje aukční trh s uměním za rok 2022. Obchod s uměním si připsal loni několik rekordů. Sálové aukce zaznamenaly největší obrat ve své historii a tuzemské aukční maximum za jeden obraz přesáhlo stomilionovou hranici. Jedním z důvodů rekordního roku byla inflace, která vedla lidi k uložení svých úspor do uměleckých děl.

Obraz Oskara Kokoschky Žena a Otrok (Frau mit dem Sklaven) vyvolávaný za rekordní sumu 200 milionů korun se na nedělní aukci v Praze neprodal. Tuzemský aukční rekord tak nadále patří obrazu Staropražský motiv od Bohumila Kubišty, který se loni prodal za 123,6 milionu korun. Kokoschkův obraz nabízela aukční síň Adolf Loos Apartment & Gallery. V jejich aukci se prodalo několik děl za milionové částky.

Výstava v Paříži představuje sochy, vitráže a obrazy, které přežily ničivý požár katedrály Notre Dame před třemi lety. Některé z nich se do jednoho z nejznámějších chrámů na světě vrátí příští rok v dubnu, kdy by se po nákladné opravě měl znovu otevřít veřejnosti.