TÉMA

Umění strana 3 z 5

Matematiky vzrušuje pohled na „krásné“ rovnice. Prokázaly to skeny jejich mozků

Když se matematici dívají na zajímavé a kvalitní vzorce a rovnice, aktivuje se u nich stejná oblast mozku, která reaguje na krásu v umění nebo hudbě. Podle autorů nové studie to ukazuje, že fenomén krásy má neurobiologické kořeny. Jejich článek vyšel v časopise Frontiers in Human Neuroscience.
13. 6. 2023|

Mladým bych radil, aby se nebáli být trapní, říká výtvarník František Skála

Výtvarník František Skála v Interview ČT24 mluvil o tom, proč je ruční práce nenahraditelná i proč si myslí, že soutěžit v umění není nemorální. „Tvorba je veliké dobrodružství. Člověk to dělá kvůli tomu dobrodružství. Kdybych už věděl, co mám udělat, tak mě to bavit nebude,“ říká umělec, který stál u vzniku skupiny Tvrdohlaví i divadla Sklep. S kapelou Třaskavá směs, kde vystupuje sám za sebe a bez převleků, pokřtil nedávno novou desku Rotika.
5. 6. 2023|
Doporučujeme

„S čím byste srovnal současné rusko? Se zemí.“ Ukrajinský veřejný prostor zaplnily vzkazy a memy

Ukrajinci, kteří již více než rok houževnatě vzdorují ruské agresi na bitevním poli i globální politické scéně, se s nepřítelem vypořádávají také tvorbou ve veřejném prostoru. Na směrových tabulích se objevily vzkazy okupantům, na zdech měst memy o armádě či vlastenecká hesla, na náměstích projevy umění symbolizující odpor k válce i agresorovi, a to třeba i záměrnými gramatickými chybami. Některá z děl během monitorovacích misí Team4Ukraine v zimě a na jaře 2023 zachytil Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy.
1. 6. 2023Aktualizováno3. 6. 2023, 12:25|

Mladší bojovali ironií, starší patosem. Výstava ukazuje odpor proti komunistům v Polsku

Touze polské společnosti po svobodě, síle nezávislé umělecké scény i masovému odporu ke komunistickému režimu je věnována expozice Necenzurováno v kutnohorské GASK – Galerii Středočeského kraje. Představuje nejen polské výtvarné umění, ale i dobové fotografie, plakáty a dokumenty z protirežimních happeningů nebo nezávislé divadlo.
1. 6. 2023|

Kultura je otloukánek médií. Můžeme v ní ale najít recepty na léčení společnosti, míní Vitvar z Respektu

Kulturní oddělení v médiích je místem, kde při finančních škrtech nejčastěji padají hlavy. „Je to otloukánek,“ popisuje situaci na mediální scéně kulturní publicista Jan Vitvar z časopisu Respekt. Podle něj ale kultura v dnešní době nabývá na významu. „Není to jenom o kráse, v kultuře se čím dál častěji odrážejí důležité věci, které se řeší ve společnosti,“ říká. V podcastu Background ČT24 se kromě významu kultury zamýšlí i nad tím, proč právě v Respektu – na rozdíl od jiných tištěných médií – kulturní rubrika dlouhodobě funguje v takovém rozsahu.
1. 6. 2023|

Historikové umění kritizují rekonstrukci Clam-Gallasova paláce. Vadí jim nátěry soch či barva vnějšího pláště

Uměleckohistorická společnost kritizuje nedávno dokončenou rekonstrukci barokního Clam-Gallasova paláce v Praze. Podle odborníků se při opravách staly nevhodné zásahy, které poškodily umělecké prvky v exteriéru i v interiéru. Nelíbí se jim způsob provedení nátěrů kamenných soch na průčelí a přemalby, které podle nich poškodily nově odkryté fresky na stěnách hlavního schodiště, ani nové barevné pojetí vnějšího pláště.
23. 5. 2023|

Zemřela výtvarnice Jitka Svobodová. Její tvorbu shrnuje retrospektivní výstava

Zemřela výtvarnice Jitka Svobodová. Bylo jí 81 let. Malířka, autorka kreseb a prostorových objektů patřila k respektovaným uměleckým osobnostem moderního a současného umění. Na československou výtvarnou scénu vstoupila v šedesátých letech. Galerie hlavního města Prahy jí v dubnu otevřela výstavu v Městské knihovně.
17. 5. 2023|

Být umělcem znamená mít ještě jinou práci. Podle výtvarné i literární scény Česko plýtvá talenty

Jsme svědky amaterizace, ztrácíme talenty, na umění vyděláváme jinou prací. To všechno zaznívá v průzkumech, které nedávno mapovaly situaci umělců na výtvarné a literární scéně. Mají sloužit jako podklad k přípravě takzvaného statusu umělce, který by měl definovat jejich roli například v sociálním systému a vůbec rozeznat jejich existenci. Česko se k jeho zavedení zavázalo Evropské unii, zatím ale není jasné, jak bude vypadat. Podle ministerstva kultury mají různé skupiny různá očekávání.
6. 5. 2023|

Europol při razii napříč kontinentem zajistil přes jedenáct tisíc artefaktů. Mezi nimi i římskou bustu

Policie loni na podzim při celoevropském zátahu proti mezinárodnímu obchodu s uměním nalezla 11 049 ukradených artefaktů, včetně starověkých mincí i knih a mramorové busty, která pravděpodobně představuje neteř římského císaře. Ve čtvrtek o tom informovala evropská policejní služba Europol. Akce se podle ní týkala i Česka.
4. 5. 2023|

Ruští umělci musí volit: loajálnost vůči Kremlu, nebo černá listina

Válka s Ukrajinou rozdělila ruskou uměleckou komunitu. Ti, kteří ji podporují, se mohou těšit přízni vládních kruhů, ale ti, kteří jsou proti, se ocitli pod velkým tlakem, aby se podřídili oficiálnímu postoji, napsal zpravodajský server BBC News. Za vyjádření nesouhlasného názoru se umělci mohou ocitnout na „černé listině“ a jsou vystaveni další perzekuci.
3. 5. 2023|

Lidé emocemi vytvářejí nová díla, to umělá inteligence nedokáže, říká fotograf Vocelka

O možnostech umělé inteligence se diskutuje ve světě stále více. Chatovací programy umožňují lidem, aby s ní vedli rozhovory, zkoumali její reakce i argumenty. Další projekty zase podle zadaných kritérií převádějí i absurdní představy do vizuální podoby. Svůj postoj k jejímu využití proto hledají například školy či pořadatelé fotografických soutěží.
20. 4. 2023|

Tuzemský aukční trh s uměním byl loni rekordní. Apetit nakupovat přiživuje inflace i bohatnutí

Cena vydražené malby při aukcích v Česku za deset let průměrně vzrostla bez započtení inflace o jednačtyřicet procent, ukazuje ročenka Art+, která shrnuje aukční trh s uměním za rok 2022. Obchod s uměním si připsal loni několik rekordů. Sálové aukce zaznamenaly největší obrat ve své historii a tuzemské aukční maximum za jeden obraz přesáhlo stomilionovou hranici. Jedním z důvodů rekordního roku byla inflace, která vedla lidi k uložení svých úspor do uměleckých děl.
4. 4. 2023|

Kokoschkův obraz za vyvolávací cenu 200 milionů kupce nenašel

Obraz Oskara Kokoschky Žena a Otrok (Frau mit dem Sklaven) vyvolávaný za rekordní sumu 200 milionů korun se na nedělní aukci v Praze neprodal. Tuzemský aukční rekord tak nadále patří obrazu Staropražský motiv od Bohumila Kubišty, který se loni prodal za 123,6 milionu korun. Kokoschkův obraz nabízela aukční síň Adolf Loos Apartment & Gallery. V jejich aukci se prodalo několik děl za milionové částky.
19. 3. 2023|

Sochy, které unikly plamenům. Výstava odhaluje zachráněné poklady katedrály Notre Dame

Výstava v Paříži představuje sochy, vitráže a obrazy, které přežily ničivý požár katedrály Notre Dame před třemi lety. Některé z nich se do jednoho z nejznámějších chrámů na světě vrátí příští rok v dubnu, kdy by se po nákladné opravě měl znovu otevřít veřejnosti.
18. 3. 2023|

Ostravská univerzita otevřela kampus pro sport a umění. Stál přes miliardu korun

Ostravská univerzita (OU) v pondělí na výstavišti Černá louka otevřela City Campus s novými univerzitními budovami pro sport a umění. Od února se v Univerzitním zázemí sportu a behaviorálního zdraví a v Klastru umění a designu budou vzdělávat noví trenéři, učitelé, hudebníci, produkční a grafici. Náklady na vybudování univerzitních objektů přesáhly miliardu korun. Škola očekává, že jí nový kampus pomůže zvýšit konkurenceschopnost a přilákat další studenty, sdělil rektor Jan Lata.
13. 2. 2023Aktualizováno13. 2. 2023, 20:03|

Nigerijský umělec vytváří portréty z vyhozených pantoflů

Nigerijský umělec Eugene Komboye vytváří pestrobarevné portréty ze starých pantoflů, snaží se tak zároveň vyčistit životní prostředí své země od odpadu. Začalo to jako školní zadání, které Komboye dostal na univerzitě v roce 2017. Nyní se svým šetrným uměním živí. Vlastní studio na jihovýchodě země a učí zde další nadějné mladé umělce. Materiály pro svá díla Komboye sbírá převážně na skládkách a podél říčních břehů. Ve svém studiu je vydezinfikuje a umyje, aby je potom mohl rozstříhat na kusy vhodné velikosti, které lepí vedle sebe na velkou tabuli. Někteří návštěvníci jeho studia pak přichází s fotografiemi, aby jim umělec vytvořil personalizované portréty.
4. 2. 2023|

Zemřel přední český historik umění Jiří Šetlík, jeden ze zakladatelů Chalupeckého ceny

Ve věku 93 let v sobotu zemřel historik umění Jiří Šetlík. Oznámila to v neděli jeho dcera Michaela Beňová Šetlíková. Šetlík patřil v 60. letech k předním osobnostem české výtvarné scény. Publikoval v několika výtvarných periodikách, vedl Sbírku moderního umění Národní galerie, byl ředitelem Uměleckoprůmyslového muzea (UPM), působil jako pedagog. Jeho kariéru narušila normalizace, během níž měl zakázanou odbornou činnost, nesměl ani učit. Až po roce 1989 se mohl vrátit ke své profesi. Tři roky také působil na československém velvyslanectví v USA, pokračoval i v pedagogické práci.
29. 1. 2023|

Umění je elitní, ale nepohrdá. Jemně proudí jako vůně, říká Knížák

Umělec a bývalý ředitel Národní galerie Milan Knížák si myslí, že prostor Pražského hradu se má zapojit do života kolem něj, ale má si zachovat vznešenost. V Interview ČT24 také mluvil o zmatení z budoucnosti i o povaze umění. „Čím jsem starší, tak vidím elitnost umění, která ale není pyšná, že by něčím pohrdala,“ sdělil.
16. 1. 2023|

Opravář nábytku vyřešil jednu z největších archeologických záhad. Jeho výzkum zveřejnil prestižní vědecký časopis

Bennett Bacon je starší Londýňan, který se profesionálně věnuje opravování a konzervování nábytku, jeho velkým koníčkem je ale archeologie. Právě v ní také dokázal něco, co překonalo i práci profesionálů: nabídl srozumitelné vysvětlení dosud nejasných značek, které doprovázejí nástěnné malby, a otevřel tím i cestu k pochopení toho, proč pravěcí lidé rozdílnou zvěř vůbec kreslili.
6. 1. 2023|

Hudbu Taliban zakázal, afghánští muzikanti těžce hledají novou obživu

Hudba v Afghánistánu utichla. Nesmí znít nejen na veřejnosti, ale ani při soukromých oslavách nebo na svatbách. Vláda Talibanu ji totiž na základě přísného výkladu islámského práva šaría zakázala. Povolen není ani její poslech. Profesionální muzikanti, kteří tak ztratili zdroj obživy, si proto musejí hledat jinou práci.
17. 12. 2022|

Jak mít kapacitu pro bolest lidí ve válce? K empatii vede spíš umění než média

Hrůzy války tu byly vždy, ale umění se jejich vyobrazení vyhýbalo, nebyly dostatečně hrdinné a ušlechtilé. To se ale změnilo a dnes jsme zobrazením tragédií dopadajících na obyvatele vystavené konfliktům zahlceni ze všech stran. Srdceryvné příběhy sledujeme téměř bezprostředně z obrazovky obývacích pokojů. Výstava Bolest těch druhých v pražském Centru DOX si klade otázku, do jaké míry jsou lidé schopni empatie vůči prožitku jiných. Odpověď hledají díla více než čtyř desítek umělců, kteří v minulosti i v současnosti reagovali na válečné konflikty.
13. 12. 2022|

Jindřich Vybíral obhájil funkci rektora Vysoké školy uměleckoprůmyslové

Akademický senát Vysoké školy uměleckoprůmyslové (UMPRUM) zvolil rektorem na příští čtyři roky historika umění Jindřicha Vybírala, který tuto funkci už zastával v předchozím volebním období. Vybíral byl jediným uchazečem. Kandidáta navrženého senátem jmenuje prezident.
21. 11. 2022|

Sbírka spoluzakladatele Microsoftu vynesla v aukci rekordní 1,6 miliardy dolarů. Půjdou na charitu

Sbírka umění spoluzakladatele počítačové společnosti Microsoft Paula Allena v aukci vynesla přes 1,62 miliardy dolarů (38,7 miliardy Kč). Je to dosavadní aukční rekord v případě umělecké kolekce. Aukční síň Christie's oznámila, že veškerý výtěžek z prodeje věnuje na charitativní účely. Úspěch dražby potvrdil, že trh s uměním stále roste navzdory ekonomické nejistotě.
10. 11. 2022Aktualizováno10. 11. 2022, 23:23|

Akademie věd ocenila prémií Lumina šest vědců a vědkyň, grant jim umožní založit vlastní týmy

Fyzik Tomáš Neuman, informatik Helmut Schmidt, fyzikální chemik Štěpán Timr, molekulární genetik Teije Middelkoop, kunsthistorička Fedora Parkmannová a historička Veronika Pehe letos získali prémii Lumina quaeruntur. Akademie věd (AV), která tyto prestižní granty udílí, o tom ve středu informovala v tiskové zprávě. S grantem Lumina se pojí částka až čtyř milionů korun ročně po dobu pěti let, která laureátům umožní založit vlastní vědecké týmy. Ocenění ještě v průběhu středy převezmou v pražské Vile Lanna.
9. 11. 2022|