Brutální boj gladiátorů dětskýma očima. Archeologové objevili v Pompejích unikátní obrazy

Archeologové v italských Pompejích objevili staré nákresy, které patrně vyobrazují gladiátory, napsal deník The Guardian. Odborníci soudí, že gladiátory nejspíše při boji nakreslilo dítě, případně více dětí. Uhlem vytvořené výjevy se nachází na zdech jednoho z domů v archeologickém parku města, který se pro veřejnost poprvé otevřel v úterý. Vykopávky už tento rok ve městě poblíž Neapole, které v roce 79 zničil výbuch sopky Vesuv, odhalily řadu zajímavých objektů.

„Gladiátoři a lovci, které namalovaly malé děti uhlím na stěny dvora na Via dell'Abbondanza v Pompejích, nám pomáhají lépe pochopit dětství ve starověkém Římě,“ uvedli vědci v elektronickém časopise E-Journal of the Pompeii excavations. „Vystavení extrémním formám násilí, a to už u malých dětí (odhadem ve věku pět až sedm let), není jen problémem dnešní doby s jejími videohrami a sociálními médii. Rozdíl spočívá v tom, že ve starověku byla krev prolitá v aréně skutečná a málokdo ji vnímal jako „problém“ – se všemi možnými důsledky pro psychický vývoj pompejských dětí,“ doplňují vědci.

Kromě obrazů gladiátorů archeologové tento týden odhalili také obrázky tří malých rukou, dvou postav hrajících si s míčem, dvou boxerů ležících na zemi a scénu zřejmě z lovu divočáka. „Společně s psychology z Neapolské univerzity jsme došli k závěru, že bojující gladiátory a lovce autor osobně viděl, než je nakreslil,“ uvedl ředitel archeologického parku Gabriel Zuchtriegel.

Vzpomínky na mrtvé

V dalším domě nově otevřeného parku se objevily pozůstatky patrně starší dvojice, která stejně jako dalších více než 20 tisíc lidí nepřežila výbuch sopky Vesuv. Těla se nacházela poblíž vstupních dveří Domu malířů při práci. Odborníci jsou přesvědčeni, že v době erupce dům procházel rekonstrukcí včetně malování zdí. Dům malířů při práci skrýval také fresky mytologických bytostí, jako jsou římští bohové, mořské panny nebo kentauři. „Mezi mytologickými výjevy je zvláštní obraz, který nemá v repertoáru Vesuvu obdoby, zobrazující malé dítě s kapucí, pravděpodobně zemřelého syna majitelů,“ doplňují archeologové.

„Pompeje odhalují čím dál víc úžasných objevů, což jen dokazuje, jak výjimečnou pokladnicí historie toto město je,“ zhodnotil nové objevy italský ministr kultury Gennaro Sangiuliano. V dubnu byla v Pompejích odhalena hodovní síň s dobře zachovanými freskami scén z trojské války. Mezi objevy z minulého roku patří například obydlí s malou pekárnou, v níž podle archeologů pracovali otroci.

Pompeje byly objeveny na konci 16. století, ale první vykopávky vědci zahájili až v roce 1748. Město patří mezi nejnavštěvovanější archeologické lokality na světě – každý rok tam zamíří průměrně 2,5 milionu návštěvníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 1 mminutou

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 17 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 19 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 21 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
včera v 06:30

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
23. 2. 2026

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
23. 2. 2026
Načítání...