Brutální boj gladiátorů dětskýma očima. Archeologové objevili v Pompejích unikátní obrazy

Archeologové v italských Pompejích objevili staré nákresy, které patrně vyobrazují gladiátory, napsal deník The Guardian. Odborníci soudí, že gladiátory nejspíše při boji nakreslilo dítě, případně více dětí. Uhlem vytvořené výjevy se nachází na zdech jednoho z domů v archeologickém parku města, který se pro veřejnost poprvé otevřel v úterý. Vykopávky už tento rok ve městě poblíž Neapole, které v roce 79 zničil výbuch sopky Vesuv, odhalily řadu zajímavých objektů.

„Gladiátoři a lovci, které namalovaly malé děti uhlím na stěny dvora na Via dell'Abbondanza v Pompejích, nám pomáhají lépe pochopit dětství ve starověkém Římě,“ uvedli vědci v elektronickém časopise E-Journal of the Pompeii excavations. „Vystavení extrémním formám násilí, a to už u malých dětí (odhadem ve věku pět až sedm let), není jen problémem dnešní doby s jejími videohrami a sociálními médii. Rozdíl spočívá v tom, že ve starověku byla krev prolitá v aréně skutečná a málokdo ji vnímal jako „problém“ – se všemi možnými důsledky pro psychický vývoj pompejských dětí,“ doplňují vědci.

Kromě obrazů gladiátorů archeologové tento týden odhalili také obrázky tří malých rukou, dvou postav hrajících si s míčem, dvou boxerů ležících na zemi a scénu zřejmě z lovu divočáka. „Společně s psychology z Neapolské univerzity jsme došli k závěru, že bojující gladiátory a lovce autor osobně viděl, než je nakreslil,“ uvedl ředitel archeologického parku Gabriel Zuchtriegel.

Vzpomínky na mrtvé

V dalším domě nově otevřeného parku se objevily pozůstatky patrně starší dvojice, která stejně jako dalších více než 20 tisíc lidí nepřežila výbuch sopky Vesuv. Těla se nacházela poblíž vstupních dveří Domu malířů při práci. Odborníci jsou přesvědčeni, že v době erupce dům procházel rekonstrukcí včetně malování zdí. Dům malířů při práci skrýval také fresky mytologických bytostí, jako jsou římští bohové, mořské panny nebo kentauři. „Mezi mytologickými výjevy je zvláštní obraz, který nemá v repertoáru Vesuvu obdoby, zobrazující malé dítě s kapucí, pravděpodobně zemřelého syna majitelů,“ doplňují archeologové.

„Pompeje odhalují čím dál víc úžasných objevů, což jen dokazuje, jak výjimečnou pokladnicí historie toto město je,“ zhodnotil nové objevy italský ministr kultury Gennaro Sangiuliano. V dubnu byla v Pompejích odhalena hodovní síň s dobře zachovanými freskami scén z trojské války. Mezi objevy z minulého roku patří například obydlí s malou pekárnou, v níž podle archeologů pracovali otroci.

Pompeje byly objeveny na konci 16. století, ale první vykopávky vědci zahájili až v roce 1748. Město patří mezi nejnavštěvovanější archeologické lokality na světě – každý rok tam zamíří průměrně 2,5 milionu návštěvníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
20:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...