Brutální boj gladiátorů dětskýma očima. Archeologové objevili v Pompejích unikátní obrazy

Archeologové v italských Pompejích objevili staré nákresy, které patrně vyobrazují gladiátory, napsal deník The Guardian. Odborníci soudí, že gladiátory nejspíše při boji nakreslilo dítě, případně více dětí. Uhlem vytvořené výjevy se nachází na zdech jednoho z domů v archeologickém parku města, který se pro veřejnost poprvé otevřel v úterý. Vykopávky už tento rok ve městě poblíž Neapole, které v roce 79 zničil výbuch sopky Vesuv, odhalily řadu zajímavých objektů.

„Gladiátoři a lovci, které namalovaly malé děti uhlím na stěny dvora na Via dell'Abbondanza v Pompejích, nám pomáhají lépe pochopit dětství ve starověkém Římě,“ uvedli vědci v elektronickém časopise E-Journal of the Pompeii excavations. „Vystavení extrémním formám násilí, a to už u malých dětí (odhadem ve věku pět až sedm let), není jen problémem dnešní doby s jejími videohrami a sociálními médii. Rozdíl spočívá v tom, že ve starověku byla krev prolitá v aréně skutečná a málokdo ji vnímal jako „problém“ – se všemi možnými důsledky pro psychický vývoj pompejských dětí,“ doplňují vědci.

Kromě obrazů gladiátorů archeologové tento týden odhalili také obrázky tří malých rukou, dvou postav hrajících si s míčem, dvou boxerů ležících na zemi a scénu zřejmě z lovu divočáka. „Společně s psychology z Neapolské univerzity jsme došli k závěru, že bojující gladiátory a lovce autor osobně viděl, než je nakreslil,“ uvedl ředitel archeologického parku Gabriel Zuchtriegel.

Vzpomínky na mrtvé

V dalším domě nově otevřeného parku se objevily pozůstatky patrně starší dvojice, která stejně jako dalších více než 20 tisíc lidí nepřežila výbuch sopky Vesuv. Těla se nacházela poblíž vstupních dveří Domu malířů při práci. Odborníci jsou přesvědčeni, že v době erupce dům procházel rekonstrukcí včetně malování zdí. Dům malířů při práci skrýval také fresky mytologických bytostí, jako jsou římští bohové, mořské panny nebo kentauři. „Mezi mytologickými výjevy je zvláštní obraz, který nemá v repertoáru Vesuvu obdoby, zobrazující malé dítě s kapucí, pravděpodobně zemřelého syna majitelů,“ doplňují archeologové.

„Pompeje odhalují čím dál víc úžasných objevů, což jen dokazuje, jak výjimečnou pokladnicí historie toto město je,“ zhodnotil nové objevy italský ministr kultury Gennaro Sangiuliano. V dubnu byla v Pompejích odhalena hodovní síň s dobře zachovanými freskami scén z trojské války. Mezi objevy z minulého roku patří například obydlí s malou pekárnou, v níž podle archeologů pracovali otroci.

Pompeje byly objeveny na konci 16. století, ale první vykopávky vědci zahájili až v roce 1748. Město patří mezi nejnavštěvovanější archeologické lokality na světě – každý rok tam zamíří průměrně 2,5 milionu návštěvníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 37 mminutami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 23 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.