Malba

Claudovo černé zrcadlo sloužilo malířům už před dvěma sty lety. S jeho pomocí zachycovali odraz krajiny. Nyní tato historická výtvarná pomůcka posloužila jako inspirace pro slovenskou vizuální umělkyni Moniku Pascoe Mikyškovou, která aktuálně vystavuje v havířovské galerii Krystal.

Archeologové v italských Pompejích objevili staré nákresy, které patrně vyobrazují gladiátory, napsal deník The Guardian. Odborníci soudí, že gladiátory nejspíše při boji nakreslilo dítě, případně více dětí. Uhlem vytvořené výjevy se nachází na zdech jednoho z domů v archeologickém parku města, který se pro veřejnost poprvé otevřel v úterý. Vykopávky už tento rok ve městě poblíž Neapole, které v roce 79 zničil výbuch sopky Vesuv, odhalily řadu zajímavých objektů.

Jaké je první zvíře, které kdy člověk zobrazil? Majestátní mamut? Titánský tur, mocný medvěd nebo vychytralý vlk? Podle nové studie to byl rejnok, druhovým jménem trnucha senegalská z Jižní Afriky.

„Akademie výtvarných umění v Praze sedí na vršku u Stromovky jako takové vlastní království,“ říká kurátorka Zuzana Krišková, která ve výstavě Pedagogové a posluchači v Galerii výtvarného umění v Chebu mapovala dění na prestižní vysoké škole v 70. a 80. letech. Studenti tehdy vyjížděli malovat dělníky v hutích či zemědělce v JZD, škola se ale přesto nestala ideologickou baštou. Ne všichni pamětníci však na školní léta vzpomínají pozitivně.

Malíř intimních výjevů i krajin, umělec s mimořádným barevným cítěním, který se nebál jít vlastní cestou. To byl Pierre Bonnard, jedna z nejpozoruhodnějších osobností francouzského výtvarného umění přelomu 19. a 20. století. Nový film Malíř jejího těla se soustředí na Bonnardův pobyt v Normandii, kde žil se svou múzou Marthe de Méligny. Její nahé tělo se objevilo na mnoha jeho obrazech. S představitelkou Marthe Cécilí de France i s režisérem filmu natáčela Tereza Willoughby.

Zemřela výtvarnice Jitka Svobodová. Bylo jí 81 let. Malířka, autorka kreseb a prostorových objektů patřila k respektovaným uměleckým osobnostem moderního a současného umění. Na československou výtvarnou scénu vstoupila v šedesátých letech. Galerie hlavního města Prahy jí v dubnu otevřela výstavu v Městské knihovně.

Do sbírky nejslavnějšího muzea impresionismu pařížského Musée d’Orsay přibylo další významné plátno – obraz Veslař s cylindrem (v originále Partie de bateau) od Gustava Caillebotta. Za 43 milionů eur, tedy v přepočtu za více než jednu miliardu korun, ho pro muzeum, a tedy potažmo pro francouzský stát, zakoupil koncern LVMH, za nímž stojí nejbohatší člověk světa Bernard Arnault.

Restaurátoři opravují na zámku v Zákupech na Českolipsku stropní malby Josefa Navrátila. Pocházejí z let 1850 až 1851, kdy byl zámek zařizován jako letní sídlo pro posledního českého krále Ferdinanda Dobrotivého. Zmizel i historický paskvil, který vytvořili restaurátoři v padesátých letech doplněním maleb o barokní ornamenty.

Za kulturu vydají Češi měsíčně v průměru 250 korun. Nejčastěji poznávají památky. Vyplývá to z průzkumu Kanceláře Kreativní Evropa, která je českým zastoupením stejnojmenného programu Evropské unie.

Obvykle vdechuje nový život nalezeným předmětům a vytváří s jejich pomocí vlastní mytologii. Po letech se František Skála rozhodl vyprávět své příběhy malbou na výstavě Obrazy ze mě v Galerii Václava Špály.

Po dvou letech rekonstrukce se v úterý otevřely rytířské sály pardubického zámku a začaly prohlídky pro veřejnost. Na stěnách návštěvníci uvidí unikátní renesanční pernštejnské malby, které svým rozsahem a dochováním nemají ve střední Evropě obdobu.

Brazilské město Sao Paulo přišlo s nápadem, jak oživit staré fasády. Během září se ve čtvrti Pinheiros uskutečnil festival Nalata, na který pozvali desítku místních i zahraničních umělců. Ti měli k dispozici stavební výtahy, ze kterých zašlým stěnám vdechovali nový život. Společné téma druhého ročníku urbanistické akce byl vztah člověka s přírodou a jejich vzájemná provázanost.

Před 50 lety 28. září 1971 v Petrkově na Havlíčkobrodsku zemřel básník, grafik, vydavatel a překladatel Bohuslav Reynek. Patřil ke generaci českých umělců, kteří smysl umění hledali v souladu osobního přesvědčení a víry s přirozeným řádem světa a jeho estetikou. Jeho dílo nesmělo být od roku 1948 až do poloviny šedesátých let vydáváno ani vystavováno, plného uznání se mu dostalo až po pádu komunismu.

Hned několika samostatnými výstavami slaví galeristé srpnové osmdesátiny výjimečného výtvarníka Kurta Gebauera. Ten do expozic zapůjčil jak sochy, tak i nové malby. Plátna vystavuje jen výjimečně. Zhruba padesátku jich namaloval od konce loňska a poprvé budou k vidění právě na narozeninových výstavách.

Na dlažbu náměstí Přemysla Otakara II. ve Vysokém Mýtě namalovali lidé květiny. Chtěli tím poděkovat zdravotníkům za záchranu životů během pandemie. Akci zorganizovala místní základní umělecká škola. Vyrobila obří květinové šablony a zajistila 900 kilogramů plavené křídy a dalších pomůcek pro malbu.

Před deseti lety zemřel Miroslav Tichý. Byl známější v zahraničí než v Česku, jeho sláva ho ale příliš nezajímala. V Kyjově má Tichého připomenout nová galerie, kde by měl mít stálou expozici. Předmětem jeho tvorby byla žena, jeho dílo však přináší svědectví o životě v jiné době, jímž prostupuje zvláštní tajemnost. Fotoaparáty si vyráběl sám, o výstavy ani popularitu nestál.

Přes sto let zůstávala na stejném místě, přesto si jí nikdo nevšiml. Malba zachycující Poslední večeři Krista visela na zdi kostela v malém městě na západě Anglie. Jejím autorem sice není Leonardo da Vinci, s velkou pravděpodobností ale pochází z dílny dalšího slavného italského malíře, Tiziana Vecellia.

Archeologové našli na indonéském ostrově Sulawesi dosud nejstarší známou jeskynní malbu na světě. Jde o prase v životní velikosti, které pravěký umělec vyobrazil nejméně před 45 500 lety. O objevu informoval časopis Science Advances.

Jak se doba od šedesátých let po začátek nového tisíciletí odráží v tvorbě malíře Jiřího Načeradského, ukazuje jeho retrospektiva v Jihlavě. Oblastní galerie láká návštěvníky dvojsmyslným titulem „Době navzdory“, který odráží jak etapu autorova mládí, tak s trochou ironie i dnešní situaci. V expozici se sešly obrazy ze sbírek Medy Mládkové, Roberta Runtáka, Vladimíra Železného i autorovy rodiny.

Díla téměř všech výtvarných oborů nabízí od úterý do neděle 13. prosince již 19. ročník přehlídky a veletrhu současného výtvarného umění Art Prague. Koná se v historickém domě na pražském náměstí Republiky v blízkosti obchodního domu Kotva.

Roku 2019 se podařilo světovým i českým vědcům vydat se do míst, kam se lidské oko zatím podívat nemohlo.

Tváře lidí dneška a těch, kteří žili před dvěma staletími. Zajímavé portréty napříč styly i rozdílnými epochami ukazuje nová výstava na Pražském hradě. Portrét v Čechách pohledem dvou staletí nabízí průřez tvorbou českých špiček malby. Poslední z obrazů pověsili kurátoři v úterý dopoledne.

Sté narozeniny slaví doubravnický malíř Stanislav Bělík, jeden z nejvýznamnějších krajinářů Vysočiny a jižní Moravy. Právě tuto oblast zachycoval na plátna nejčastěji. Malování se začal naplno věnovat až po odchodu do důchodu v osmdesátých letech. Dnes už kvůli špatnému zraku tvořit nemůže.

Národní galerie prozatím nezíská do svých sbírek deskový obraz s námětem zvěstování Páně, který podle odborníků stvořil Mistr vyšebrodského oltáře. Její jednání s Nadačním fondem Richarda Fuxy, který obraz vlastní, selhalo. Středověké dílo proto půjde do dražby, oznámila mluvčí fondu Pavlína Stránská.