Veslař s cylindrem míří do Musée d’Orsay. Za miliardu korun

Nahrávám video

Do sbírky nejslavnějšího muzea impresionismu pařížského Musée d’Orsay přibylo další významné plátno – obraz Veslař s cylindrem (v originále Partie de bateau) od Gustava Caillebotta. Za 43 milionů eur, tedy v přepočtu za více než jednu miliardu korun, ho pro muzeum, a tedy potažmo pro francouzský stát, zakoupil koncern LVMH, za nímž stojí nejbohatší člověk světa Bernard Arnault.

Gustave Caillebotte pocházel ze zámožné rodiny a stal se vášnivým sběratelem impresionistů, k nimž sám jako malíř patřil. Právě jeho sbírky se staly základem pozdějšího Musée d’Orsay. Svá díla do slavné sbírky ale nezařazoval, a proto byl historií tak trochu opomenut.

„Ve svých kompozicích byl velice radikálním umělcem, což ho činilo trochu kontroverzním. Z impresionistů byl tehdejší kritikou nejvíce napadán, protože jeho zobrazování moderního života šlo nejdále,“ představuje Caillebotta ředitel Musée d’Orsay Christophe Leribault.

S veslařem v loďce

Nejen jako malíř se Caillebotte zajímal především o vodní sporty, zobrazoval plavby lodí a rekreace u řeky. Obraz Veslař s cylindrem zachycuje neznámého muže na řece Yerres, jež protéká nedaleko rekreačního objektu, který vlastnila rodina Caillebottových. Podle Musée d’Orsay malíř ruší odstup diváka od díla a umisťuje ho do člunu spolu s veslařem.

Přesvědčivosti scény napomohlo, že Caillebotte se sám věnoval veslování. „Sportovní aktivita viděná ‚zblízka‘ se stala hlavním tématem jeho obrazu, na rozdíl od jeho starších kolegů, kteří tento motiv učinili jedním z několika prvků krajiny (Monet, Renoir) nebo zobrazovali veslaře před nebo po akci (Manet),“ uvádí muzeum.

Národní poklad

Obraz Veslař s cylindrem zařadilo francouzské muzeum kultury mezi národní poklady. „O to plátno byl velký zájem ze stran největších světových muzeí. Bavili jsme se s Rimou (Abdulovou Malakovou) ještě před tím, než se stala ministryní kultury, a s Christopherem (Leribaultem), aby neskončilo v zahraničí, aby bylo přístupné ve Francii ve veřejné sbírce,“ uvedl Jean-Paul Claverie, poradce Bernarda Arnaulta pro filantropii.

Podle deníku The Washington Post obraz prodali Caillebottovi potomci. Jedná se o jedno z posledních impresionistických děl, která jsou stále v soukromých rukou, uvedl Jean-Paul Claverie.

Podle prohlášení francouzské ministryně kultury bude dílo příští rok vystaveno na několika místech ve Francii u příležitosti stopadesátého výročí zrodu impresionismu. První impresionistická výstava byla otevřena v roce 1874 v Paříži. Na podzim roku 2024 plánuje Musée d’Orsay navíc samostatnou výstavu Gustava Caillebotta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 4 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 5 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...