Za kulturu utratí Češi 250 korun měsíčně. Zajímají je památky, na baletu někteří nebyli nikdy

Za kulturu vydají Češi měsíčně v průměru 250 korun. Nejčastěji poznávají památky. Vyplývá to z průzkumu Kanceláře Kreativní Evropa, která je českým zastoupením stejnojmenného programu Evropské unie.

Průzkumu se zúčastnilo 1500 lidí ve věku 18 až 65 let. Jejich odpovědi ukázaly, že na hrad nebo zámek vyrazí dvakrát ročně tři čtvrtiny dotázaných. Do muzeí a galerií se polovina Čechů vypraví alespoň jednou za rok. Do divadla na činohru alespoň jednou ročně zajde 40 procent lidí. Na koncerty současné hudby chodí polovina dotázaných. Větší zájem mají mladší lidé, návštěvnost s rostoucím věkem výrazně klesá.

„Zatímco většina Čechů nikdy nešla na operu či balet, v kategorii do 35 let na tento žánr pravidelně chodí téměř pětina lidí. Z toho je patrné, že mladí lidé jsou otevření různým žánrům, a to včetně klasiky,“ uvedla vedoucí Kanceláře Kreativní Evropa Kultura Magdalena Müllerová.

Do kina chodí minimálně dvakrát do roka třetina Čechů, do klasického jednosálového kina si alespoň jednou ročně zajde polovina respondentů. Obyvatelé menších měst si moc nepotrpí na multiplexy a raději navštíví kino v okolí svého bydliště.

Mladí jdou do kina, starší generace zapne televizi

Také mezi návštěvníky kin převažují mladí lidé. Alespoň jednou za měsíc vidí film na velkém plátně téměř pětina lidí ve věku mezi 18 a 26 lety. Naopak starší generace dává přednost televizní obrazovce, kterou denně sledují tři čtvrtiny lidí ve věku 54 až 65 let. V době uzavření kin kvůli epidemii koronaviru si Češi oblíbili streamovací platformy. Zkušenost s nimi má 81 procent lidí, denně si je zapne pětina respondentů.

„Co se týče výběru filmů, tak u Čechů s přehledem vítězí česká a americká produkce. Mladí Češi jsou ale ve velkém otevřeni i evropské kinematografii a je mezi nimi i relativně silná základna fanoušků asijského filmu,“ uvedla vedoucí Kanceláře Kreativní Evropa Media Vladimíra Chytilová. Čtvrtina lidí během roku navštíví i některý z filmových festivalů v Česku.

Rozhodující je bydliště, ne věk a vzdělání

Mezi lidmi, kteří vyhledávají kulturní vyžití jen minimálně nebo vůbec, není hlavním důvodem věk či vzdělání. Souvisí to spíše s bydlištěm dotázaných. Lidé z větších měst si díky větší a rozmanitější nabídce zajdou za kulturou mnohem častěji.

Průzkum se dotazoval také na kulturní aktivity. Knihu si alespoň jednou do měsíce čte 55 procent dotázaných. Na hudební nástroj pak ve volném čase hraje 14 procent lidí. Stejné procento populace se věnuje malbě či fotografii. Největší oblibu, především u Češek, má užité umění a ruční práce. Keramice, vyšívání, pletení či šperkařství se věnuje pětina populace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nominace na Oscara vysbírali rekordní Hříšníci, český Hurikán neuspěl

Nominacím na ceny Oscar za rok 2025 vévodí film Hříšníci režiséra Ryana Cooglera. Překonal dokonce dosavadní rekord v počtu nominací, má jich o dvě víc, tedy šestnáct. Český krátkometrážní animovaný snímek Hurikán režiséra Jana Sasky se do finále nedostal. Vítězové si pro prestižní sošky dojdou v polovině března.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Třiadvacet postav pro dva herce. Changes ukazují, jak se za den změníme

Dva herci ztvárňují třiadvacet postav v intimní a zároveň ironické inscenaci Changes, kterou v české premiéře uvádí Národní divadlo Brno. Hra současné německé dramatičky Maji Zadeové sleduje jediný den v životě partnerské dvojice a zároveň svět kolem, který se neustále proměňuje.
před 11 hhodinami

Martin Salajka se prodírá mlhovinou mimo realitu

Martina Salajku přivedla k malování příroda. Teď se k ní vrací ještě intenzivněji než kdy dřív, jak ukazuje i ohlédnutí za jeho tvorbou z posledních dvou let na výstavě Nebula, tedy Mlhovina, v pražské Trafo Gallery.
před 14 hhodinami

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
21. 1. 2026

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
21. 1. 2026

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
21. 1. 2026

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
21. 1. 2026

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
21. 1. 2026
Načítání...