„Umění není to, co je perfektní.“ Před deseti lety zemřel fotograf Miroslav Tichý, který zachytil ženy škvírou v plotě

Před deseti lety zemřel Miroslav Tichý. Byl známější v zahraničí než v Česku, jeho sláva ho ale příliš nezajímala. V Kyjově má Tichého připomenout nová galerie, kde by měl mít stálou expozici. Předmětem jeho tvorby byla žena, jeho dílo však přináší svědectví o životě v jiné době, jímž prostupuje zvláštní tajemnost. Fotoaparáty si vyráběl sám, o výstavy ani popularitu nestál.

Jeho rozostřené, přesvětlené, špatně vyvolané snímky zachycují zapomenuté, poetické fragmenty z jiné doby. Jejich „nedokonalost“ podle odborníků však představuje zároveň největší sílu. Miroslav Tichý žil v chátrajícím domku po rodičích a do ulic města se vydával, aby na nich zachycoval kyjovské ženy a dívky na koupalištích či v obchodech. Ve vhodném okamžiku odkryl aparát a stiskl spoušť, aniž by se díval hledáčkem. Jindy snímky pořizoval dírou v plotě.

Do konce osmdesátých let takových fotek pořídil tisíce. Když fotografie pořizoval, sklízel za to od místních nadávky. Lidé ho považovali za podivína a měli za to, že nefotí, ale jen šmíruje. O své výtvory pak nijak nepečoval ani je nekonzervoval, a tak se do nich často pustily plísně. Byl hospitalizován v psychiatrické léčebně, aby „nenarušil“ prvomájové oslavy.

„Žena je pro mě motiv. Nic jiného mě nezajímá. Se ženami jsem se nespustil. I když vidím ženu, která se mi líbí – a možná bych se mohl pokusit o nějaký kontakt –, uvědomím si, že mě to vlastně nezajímá. Namísto toho vezmu tužku a nakreslím ji,“ říkal Tichý, jenž si z bývalé komory na dvoře svého domu vytvořil fotografickou laboratoř.

Fotoaparáty stavěl z plexiskel i pivních zátek

On sám se ale spíše považoval za malíře, ostatně po návratu ze studií na AVU do Kyjova se věnoval právě malbě, a i fotky zdobil malovanými rámečky. Jeho dobrovolný vnitřní exil mu v době totality poskytoval svobodu, byl mimořádně vzdělaný a zručný. Fotoaparáty si ostatně sestrojoval sám s pomocí krabiček, pivních zátek či starých skel od brýlí.

Tichý při práci se svojí technikou
Zdroj: Tichy Ocean/Roman Buxbaum/Město Kyjov

„Bylo to úžasné. Třeba čočky sám vyráběl z plexiskla – a fungovaly,“ vzpomínala na něj v roce 2013 dokumentaristka Nataša von Kopp, která o něm natočila film. „Jeho krédo bylo, že umění není to, co je perfektní, ale že právě to neperfektní má kouzlo a poezii,“ dodala.

Tichý vstoupil do povědomí mimo Kyjov na konci devadesátých let zásluhou Čechošvýcara Romana Buxbauma, jenž se s ním stýkal od roku 1982 a získal od něj kolem tisícovky snímků. Cena jedné fotky se nyní pohybuje v řádech tisíců eur. Fotografie byly vystaveny v mnoha zahraničních galeriích, mimo jiné v Haagu, Seville, New Yorku, San Franciscu nebo v pařížském Centre Pompidou. Na prestižním festivalu fotografie v Arles v roce 2005 získal cenu Objev roku. V Praze se velké výstavy dočkal v roce 2010.

Vytvořilo mu jeho okolí komerční image?

Tichý však o popularitu nestál, žil stále stejně a do soukromí si pouštěl jen málokoho. Byl kyjovskou postavičkou, která nedbá na svůj zevnějšek. Z jeho úspěchu tak podle některých těžilo spíše jeho okolí, které kolem něj vytvořilo marketingově vděčnou auru nedostupného umělce žijícího ve vlastním světě. Umělecký provoz z něj tak měl podle části kurátorů vytvořit vykonstruovaný fenomén, jenž lze dobře prodávat, což jde ale proti smyslu Tichého života.

„Celá Tichého existence byla skandální, a to nejen v kontextu stalinské diktatury; tím skandálnější by byla v Americe, kde by byl zatčen a navěky uvězněn za sexuální harassement,“ napsal Gianfranco Sanguinetti v Tichého monografii Podoby pravdy, která vyšla i v češtině. Podle něj se Tichý dopouštěl recidivy každým snímkem, jeho umění bylo oslavou politické nekorektnosti.

Kyjovská radnice aktuálně jeho snímky mnohonásobně zvětšené vyvěsila na zeď místního kina. Tichého přítel a sběratel Buxbaum chce také ve městě zřídit depozitář i galerii současného umění, kterou bude provozovat město. Galerie vznikne v budově, kterou Buxbaum vlastní a kde měl Tichý nějaký čas ateliér. Druhou galerii věnovanou Tichému chce Buxbaum otevřít v Curychu. Tichý zemřel ve věku 84 let 14. dubna roku 2011 v Kyjově.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Festival ve Varech zahájí rozhovor s Bartoškou a zakončí Skarsgard

Filmový festival v Karlových Varech během letošního ročníku přivítá a ocení mimo jiné švédského herce Stellana Skarsgarda a jeho americkou kolegyni Dakotu Johnsonovou. Skarsgard na slavnostním zakončení převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Zahajovací film s názvem Musíme to zarámovat! (rozhovor s Jiřím Bartoškou v červenci 2021) připomene nedávno zesnulého prezidenta této přehlídky. Letošní ročník se uskuteční od 4. do 12. července.
13:14Aktualizovánopřed 53 mminutami

Výstava Oči kůže se obrací k tělesnosti

Výstava Oči kůže propojuje tvůrčí generace Akademie výtvarných umění v Praze. Potkává se na ni tvorba studentů, absolventů a pedagogů ze sochařských ateliérů, která se obrací k tělesnosti a smyslovému vnímání.
před 7 hhodinami

Slova dokáží ničit, připomíná Othello na shakespearovských slavnostech

„Pozor na žárlivost, pane.“ Replika z tragédie Othello zaznívá opět na Letních shakespearovských slavnostech, které i další díla slavného dramatika představí na hradech v Praze, Brně a Ostravě. Shakespearovy hry si najdou aktualizaci v každé době, podotýká režisér Braňo Holiček. Nové nastudování představil v pořadu 90' ČT24 spolu s herci Sarou Sandevou a Vojtěchem Vodochodským.
před 8 hhodinami

Český a britský fotograf dokumentují Indianu

V americkém státě Indiana se poprvé představila výstava skupinových portrétů, které vytvořil brněnský fotograf Roman Franc s britským kolegou Jonem Tonksem. Nabízí pohled do života menšího amerického města.
včeraAktualizovánovčera v 20:04

Válku s mloky povede Aurel Klimt i ve filmu

Válka s mloky se dočká volného filmového převyprávění, na němž se podílí Česká televize. Režisér Aurel Klimt převádí Čapkův román na filmové plátno kombinací reálného prostředí a animace. V hlavních rolích se představí Jaroslav Dušek a Petr Čtvrtníček.
včera v 16:09

O brexitu i zombifikaci telefony. Ani 28 let poté zuřivost nevyprchala

Oscarový režisér Danny Boyle se vrátil k jednomu ze svých nejúspěšnějších příběhů a do kin vyslal snímek 28 let poté. Nový postapokalyptický horor je opět zasazen do světa deformovaného ničivým virem. Mnozí ho čtou, stejně jako v případě předchozích filmů, coby podobenství současného dění.
včera v 12:07

Výstava na Šumavě připomíná Klostermannův nejznámější román

Do někdejší myslivny na Březníku u Modravy se vrátila výstava věnovaná spisovateli Karlu Klostermannovi. Nová expozice v jedné z nejchráněnějších částí Šumavy připomíná román „Ze světa lesních samot“ i život horalů. Na Březník každý rok zamíří kolem třiceti tisíc lidí. V provozu bude od května do října, v zimě by jej totiž komplikoval sníh.
23. 6. 2025

Národní muzeum otevře na víkend depozitář. Teprve podruhé za dvě stě let

Do depozitářů Národního muzea se nedá jen tak dostat. Od doby, co bylo před 207 lety otevřeno, měla veřejnost tuto šanci jen jednou – před sedmi lety. Teď ji dostane znovu: od pátku do neděle.
20. 6. 2025
Načítání...