Retrospektiva Jiřího Načeradského se koná Době navzdory. Představuje díla ze sbírek Mládkové i Železného

2 minuty
Události v kultuře: Retrospektiva Jiřího Načeradského
Zdroj: ČT24

Jak se doba od šedesátých let po začátek nového tisíciletí odráží v tvorbě malíře Jiřího Načeradského, ukazuje jeho retrospektiva v Jihlavě. Oblastní galerie láká návštěvníky dvojsmyslným titulem „Době navzdory“, který odráží jak etapu autorova mládí, tak s trochou ironie i dnešní situaci. V expozici se sešly obrazy ze sbírek Medy Mládkové, Roberta Runtáka, Vladimíra Železného i autorovy rodiny.

Název výstavy odkazuje k tomu, jak se společnost během malířova života proměňovala. „Zažil si všechny vývojové fáze československé poválečné společnosti, patřil tam jak dozvuk 50. let, uvolnění v 60. letech, normalizace v 70. letech, pozdní normalizace v 80. letech, tak uvolnění v 90. letech a na závěr určitá společenská skepse, kdy se to po roce 2000 všechno zase nějakým způsobem lámalo zpátky,“ říká kurátor Petr Vaňous.

Nejvýznamnější fází Načeradského umělecké tvorby byl podle něho konec 60. let minulého století. „Přesněji rok 1967, kdy vytvořil sérii obrazů podle fotografií, což v té době byl velký progres na české scéně. Obrazy se zabývají tématem sportu, televizního vysílání, estrád, jazzu. Na výstavě jich je zastoupených asi osm,“ pokračuje Vaňous.

Figura, ironie, groteska

Načeradský se narodil roku 1939, zesnul v roce 2014. Výběrová retrospektiva nabídne zhruba na 35 plátnech jeho tvorbu coby čerstvého absolventa Akademie výtvarných umění z roku 1963 i uznávaného výtvarníka, který podle Vaňouse tvořil i v posledních letech před smrtí. Obraz, který je na výstavě nejmladší, vznikl v roce 2009.

Načeradský patří mezi hlavní figurální malíře české poválečné malby, je řazen do proudu, který zároveň pojetí figurální tvorby přehodnocuje a posouvá směrem k ironii, sarkasmu či grotesce.

Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách řady českých i světových galerií. Kolekce představená v Jihlavě stojí ale na dohodě výhradně soukromých sběratelů, mezi které patří i Meda Mládková, Robert Runták nebo Vladimír Železný, a rodiny Načeradského, která spravuje jeho pozůstalost.

Době koronavirové navzdory galerie věří, že Načeradského retrospektiva bude moct zůstat otevřená až do poloviny února a že si na ni najde cestu co největší množství milovníků umění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jsme tikka masala, hlásí Bloodywood, první indický metal v americké hitparádě

Bloodywood je první a dosud jediná indická metalová kapela, která se dostala do americké hitparády Billboard. Zaujala fanoušky osobitým pojetím žánru, které těží z východních témat i nástrojů, ale zároveň formace pracuje s tradičním západním zvukem. Skupina tento týden koncertovala v Praze.
před 14 hhodinami

První Ceny literární kritiky obdržely Emma Kausc a Iryna Zahladko

Laureátkami prvního ročníku Ceny literární kritiky za rok 2024 v kategorii próza se stala Emma Kausc a v kategorii poezie Iryna Zahladko. Kausc zaujala příběhem Narušení děje, Zahladko sbírkou Jak se líčit v nemoci. Ocenění, které založili zástupci českých literárních časopisů, se udělovalo ve středu v pražském Centru DOX.
před 19 hhodinami

Nová Sněhurka kousla do otráveného jablka ještě před premiérou

Remake Sněhurky od Disneyho dorazí na hollywoodskou premiéru po skromnějším červeném koberci, než se předpokládalo. Studio se rozhodlo omezit při slavnostním uvedení přítomnost médií. Důvodem je zřejmě příliš rozdělujících témat spojených s filmem. Pohádkový příběh se zapletl do kulturních válek i konfliktu na Blízkém východě.
12. 3. 2025

Jeden svět začne v Sýrii, probere i Slovensko či mužskou existenci

Mezinárodní filmový festival o lidských právech se letos uskuteční v téměř šedesáti místech po celé republice, hlavní část přehlídky začíná v Praze 12. března. Program zahájí Vzpomínky plné přízraků, meditativní esej o kdysi prosperujícím syrském městě, které válka proměnila v ruiny.
12. 3. 2025

Film Mnichov 1972 nastoluje otázky, jak v přímém přenosu informovat o teroru

Sportovní výkony na letní olympiádě v Mnichově zastínila tragická událost. Palestinští teroristé zabili jedenáct izraelských sportovců. Německý film Mnichov 1972 dramatický den rekonstruuje z pohledu televizního štábu, díky němuž mohl svět sledovat dění takřka v přímém přenosu. Drama nominované na Oscara i v českých kinech nastoluje otázku o zodpovědnosti médií.
12. 3. 2025

Národní muzeum hostí novou výstavu o Čingischánovi

Více než 260 exponátů přibližuje nejen osobnost dobyvatele a zakladatele Velké Mongolské říše, ale také jeho předchůdce a následovníky, umění i každodenní život dávných Mongolů. Slavnostního zahájení výstavy v Národním muzeu se zúčastnil český prezident Petr Pavel a jeho mongolský protějšek Uchnágín Chürelsüch. Expozice, která potrvá do 22. června, zahrnuje předměty světového kulturního dědictví, které jsou k vidění jen výjimečně. Pocházejí ze sbírek Národního muzea Čingischán v Ulánbátaru a z Archeologického ústavu Mongolské akademie věd.
11. 3. 2025

Filip Topol jel nadoraz ve všem, ukazuje výbor Zubama po skle

Kniha Zubama po skle může být pro mnohé z fanoušků Psích vojáků jistě velkým překvapením – nepřibližuje totiž hudební tvorbu této kapely, ale literární a výtvarnou tvorbu jejího vedoucího, skladatele, klavíristy, zpěváka a herce Filipa Topola.
11. 3. 2025

Louis Armstrong v Československu budil senzaci, zazpíval mu jeho imitátor

Americký jazzový trumpetista Louis Armstrong byl první západní hvězdou takového formátu, která koncertovala v Československu po převzetí moci komunisty v roce 1948. Návštěva legendárního jazzmana vzbudila pochopitelnou senzaci. Do Prahy přiletěl před šedesáti lety, 10. března 1965, a zdržel se na devět koncertů. Jeden si také soukromě vyslechl v divadle Semafor.
10. 3. 2025
Načítání...