Vladimír Železný

Vlastní drzost a punkovost novinářského prostředí 90. let pomohly Janě Kanisové nastartovat kariéru v televizi. „Stačilo být ve správnou dobu na správném místě. Nemyslím si, že to bylo nejlepší období, co se kvality novinářské práce týče,“ hodnotí v podcastu Background ČT24. Cynismu se editorka hlavní zpravodajské relace Události nevyhýbá, příliš cyničtí novináři ale podle ní rozhodně nejsou přínosem pro společnost.

Jako lídr se prý narodila a v jednom z rozhovorů kdysi přiznala, že šéfovala už dětem ve školce. Vedení se ale dá naučit jen do jisté míry, říká předsedkyně představenstva vydavatelského domu Czech News Center (CNC) Libuše Šmuclerová. V devadesátých letech byla na Nově nadřízenou Radka Johna nebo Josefa Klímy, v mediálním domě CNC zodpovídá za šedesátku titulů. Důležitější než prosazovat vlastní názor podle Šmuclerové ale je, aby ji podřízení pochopili, „pak už se povedou sami“. Proč se novinařina neobejde bez psychologie a sociologie? A jaké byly začátky na Nově? I to prozradila v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.

Začínal tak, že hlásil počasí. Nikdy nenatočil reportáž a přesto jeho jméno neodmyslitelně patří k Televizním novinám. A v posledních letech i politickým debatám TV Nova. Rey Koranteng je zapamatovatelný po jméně i vzhledu, a to mu prý pomohlo k tomu být v devatenácti letech u startu TV Nova. Rozhovory spíš odmítá, nerad totiž opakuje odpovědi na stejné otázky. Pozvání do podcastu Background ČT24 ale přijal. A mluvil o bábě pod kořenem, zvířátku na konci relace i tweetování o kauze Vrbětice.

Podnikatel a finančník Petr Kellner měl pověst nejbohatšího a jednoho z nejvlivnějších Čechů a také poněkud tajemného muže. Miliardář, který zemřel v sobotu 27. března při pádu vrtulníku na Aljašce ve věku 56 let, se na veřejnosti příliš neukazoval, s médii komunikoval jen zřídka. Každoročně i proto budila velkou pozornost výroční zpráva jeho skupiny PPF, ve které Kellner zveřejňoval svou – jinak vzácně publikovanou – aktuální fotografii, ale také představoval vlastní pohled na svět byznysu i společnosti. Naposledy vyšla loni v červenci. Řízením veškerých aktivit ve skupině PPF byl nyní pověřen Ladislav Bartoníček.

Jak se doba od šedesátých let po začátek nového tisíciletí odráží v tvorbě malíře Jiřího Načeradského, ukazuje jeho retrospektiva v Jihlavě. Oblastní galerie láká návštěvníky dvojsmyslným titulem „Době navzdory“, který odráží jak etapu autorova mládí, tak s trochou ironie i dnešní situaci. V expozici se sešly obrazy ze sbírek Medy Mládkové, Roberta Runtáka, Vladimíra Železného i autorovy rodiny.

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Znojmo postoupili Tomáš Třetina (TOP 09) a Jan Grois (za ČSSD jako nezávislý). Třetina měl v prvním kole voleb 30,37 procenta hlasů, Grois 25,95 procenta. Oba postupující řekli, že je hlavně důležité, aby lidé přišli i za týden ke druhému kolu senátních voleb. Prvního kola se zúčastnilo 33,42 procenta voličů, o hlasy usilovalo sedm kandidátů.

Atmosféra devadesátých let v tomto roce vtrhla naplno do ulic – a to nejenom bilancováním tří dekád od sametové revoluce, ale i módními trendy, které znovu kážou světlé džíny do pasu a ledvinku do šatníků pánů i dam. Ovšem… ruku na ni: Co o devadesátkách vlastně víte?

Sametová revoluce znamenala změnu i na televizním trhu. Novým, svobodným poměrům se musela přizpůsobit Československá televize, které navíc v první polovině 90. let vznikla konkurence v podobě komerčních stanic. Jak se po listopadu 1989 proměnilo televizní zpravodajství? A jaké potíže změnu provázely? Tématu se věnoval nový díl seriálu Mediální revoluce, který vysílá Newsroom ČT24.

Pokud krok nezamítnou akcionáři nebo Evropská komise, mediální a telekomunikační společnost CME, vlastník televize Nova, se přesune do skupiny PPF Petra Kellnera. Firma s bezmála třicetiletou historií pomáhala formovat středoevropskou televizní produkci a v minulosti ji vlastnili významní hráči telekomunikačního světa.

Svět si v těchto dnech připomíná 50 let od přistání člověka na Měsíci. Podle Vladimíra Železného, který tehdy pracoval v Československé televizi jako zahraniční redaktor a později byl scénáristou populárního pořadu Okna vesmíru dokořán, šlo hlavně o ideologický souboj. „Uvědomte si, že jsme byli rok po invazi sovětských vojsk do Československa, po vítězství hokeje v březnu, a po dubnu, kdy odstartovalo nadzvukové letadlo Concord. To vše vytvářelo atmosféru, ve které jsme všichni měli pocit, že jsme v roce 1968 byli na správné straně a že druhá strana prohrává,“ uvedl v pořadu Události, komentáře.