Tizianova Poslední večeře visela v anglickém kostele sto let bez povšimnutí

3 minuty
Horizont ČT24: Objev Poslední večeře
Zdroj: ČT24

Přes sto let zůstávala na stejném místě, přesto si jí nikdo nevšiml. Malba zachycující Poslední večeři Krista visela na zdi kostela v malém městě na západě Anglie. Jejím autorem sice není Leonardo da Vinci, s velkou pravděpodobností ale pochází z dílny dalšího slavného italského malíře, Tiziana Vecellia.

Malba ze 16. století zdobí farní kostel desetitisícového městečka v anglickém hrabství Herefordshire už od roku 1909. Obraz je široký skoro čtyři metry, přesto dílo slavného malíře viselo v kostele téměř bez povšimnutí.

„V průběhu staletí velmi ztmavl, zhnědl, zakalil se. Nevypadal vůbec inspirativně. A pak byl obnoven a můžeme vidět, co tu máme. Je to radost a potěšení,“ sděluje farář kostela svatého Michala v Ledbury Keith Hilton-Turvey.

Za znovunalezenou slávu obrazu může především historik umění Ronald Moore. Ten začal dílo restaurovat před třemi lety. Spolu se svou asistentkou nad dílem strávili přes jedenáct tisíc hodin. O tom, že by malba mohla pocházet z dílny renesančního malíře Tiziana Vecellia, svědčí především objevený malířův podpis.

Malba mohla být rodinným portrétem

„Je tu dostatek důkazů, nejen jeho podpis. Mnoho aspektů dohromady ukazuje, že se skutečně jedná o obraz z Tizianovy dílny,“ říká Moore. Další stopou je i fakt, že jeden z apoštolů na obrazu se nenápadně podobá samotnému Tizianovi. Malba mohla být podle Moora koncipována jako rodinný portrét, čemuž nasvědčují i dva chlapci připomínající děti malíře. Jeden z Tizianových synů navíc na díle pravděpodobně spolupracoval.

Obraz je tak unikátem. „Je nesmírně důležitý především z toho pohledu, že tu není žádný jiný Tizianův obraz takového rozměru, který by byl tak dlouho neobjevený,“ doplňuje Moore.

Podobný osud potkal i Tizianův obraz Apollo a Marsyas, který patří mezi nejcennější díla v Česku a nachází se na kroměřížském zámku. Dvě stě padesát let tam ležel částečně poničený bez povšimnutí. Široká veřejnost se o něm dozvěděla až na výstavě v londýnské Královské akademii v roce 1983.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Pohádky po babičce mají nominaci na Evropské filmové ceny

Animované Pohádky po babičce podle knihy Arnošta Goldflama, natočené v koprodukci České televize, jsou nominované na Evropské filmové ceny.
12:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Filmování je to, kým jsem.“ Cruise dostal Oscara, zatím čestného

Tom Cruise se po několika nominacích dočkal Oscara. Prestižní filmové ocenění ovšem nezískal zatím za konkrétní herecký výkon, ale v podobě čestné ceny za celoživotní dílo. Mimo jiné za snahu bránit kina před konkurencí streamingu.
před 2 hhodinami

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
16. 11. 2025

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
16. 11. 2025

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025
Načítání...