Tizianova Poslední večeře visela v anglickém kostele sto let bez povšimnutí

Nahrávám video

Přes sto let zůstávala na stejném místě, přesto si jí nikdo nevšiml. Malba zachycující Poslední večeři Krista visela na zdi kostela v malém městě na západě Anglie. Jejím autorem sice není Leonardo da Vinci, s velkou pravděpodobností ale pochází z dílny dalšího slavného italského malíře, Tiziana Vecellia.

Malba ze 16. století zdobí farní kostel desetitisícového městečka v anglickém hrabství Herefordshire už od roku 1909. Obraz je široký skoro čtyři metry, přesto dílo slavného malíře viselo v kostele téměř bez povšimnutí.

„V průběhu staletí velmi ztmavl, zhnědl, zakalil se. Nevypadal vůbec inspirativně. A pak byl obnoven a můžeme vidět, co tu máme. Je to radost a potěšení,“ sděluje farář kostela svatého Michala v Ledbury Keith Hilton-Turvey.

Za znovunalezenou slávu obrazu může především historik umění Ronald Moore. Ten začal dílo restaurovat před třemi lety. Spolu se svou asistentkou nad dílem strávili přes jedenáct tisíc hodin. O tom, že by malba mohla pocházet z dílny renesančního malíře Tiziana Vecellia, svědčí především objevený malířův podpis.

Malba mohla být rodinným portrétem

„Je tu dostatek důkazů, nejen jeho podpis. Mnoho aspektů dohromady ukazuje, že se skutečně jedná o obraz z Tizianovy dílny,“ říká Moore. Další stopou je i fakt, že jeden z apoštolů na obrazu se nenápadně podobá samotnému Tizianovi. Malba mohla být podle Moora koncipována jako rodinný portrét, čemuž nasvědčují i dva chlapci připomínající děti malíře. Jeden z Tizianových synů navíc na díle pravděpodobně spolupracoval.

Obraz je tak unikátem. „Je nesmírně důležitý především z toho pohledu, že tu není žádný jiný Tizianův obraz takového rozměru, který by byl tak dlouho neobjevený,“ doplňuje Moore.

Podobný osud potkal i Tizianův obraz Apollo a Marsyas, který patří mezi nejcennější díla v Česku a nachází se na kroměřížském zámku. Dvě stě padesát let tam ležel částečně poničený bez povšimnutí. Široká veřejnost se o něm dozvěděla až na výstavě v londýnské Královské akademii v roce 1983.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 1 hhodinou

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
včera v 11:26

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Evropský pohled