Objev

Fosilie chodidla, kterou vědci objevili v Etiopii, přináší nové poznatky o málo známých předcích člověka a současnících druhu Australopithecus afarensis, jehož nejznámější zástupci jsou samice Lucy a dítě Selam. Objev podle vědců může zpochybnit status Lucy jako přímého předka moderního člověka Homo sapiens.

Výzkumný tým z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy objevil vzácný jednobuněčný organismus s unikátní buněčnou stavbou, který nazval Solarion arienae. Tento druh spolu s několika dalšími málo známými liniemi prvoků tvoří novou eukaryotickou superskupinu (říši) nazvanou Disparia. Solarion si uchoval znaky, o nichž se dříve předpokládalo, že dávno zanikly, a nabízí tak bezprecedentní pohled do biologie raných eukaryotických buněk, přibližuje studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature.

Izraelští vědci našli, prostudovali a popsali pravěkou sošku, která zobrazuje ženskou postavu, jíž na zádech sedí husa. Podle archeologů je zcela mimořádná jak zpracováním, tak i příběhem.

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.

Oranžový členovec žijící na ostrovech u pobřeží Afriky je navenek typickým zástupcem svého řádu. Ale pohled do jeho genetických „útrob“ vědcům prozradil, že se jedná o živoucí hádanku.

Pozoruhodný exemplář osminohého členovce popsali biologové v Thajsku. Nově objevený druh, pod který spadá, má přitom celou řadu zajímavých a netypických vlastností.

Necelých sto metrů měřící kruh, který v dávné minulosti obývali pravěcí lidé, našli archeologové ve východních Čechách, konkrétně v Hradci Králové. Fakt, že to není první objev tohoto druhu v této lokalitě, dle vědců naznačuje, jak důležité místo bylo.

Lidé v Panamském zálivu byli zvyklí, že se vždy v létě ochladí voda a s tím připlave i spousta ryb. Na takzvaný upwelling, výstupné proudění, ale letos oproti dějinné pravidelnosti nedošlo. Na jevu je přitom závislá řada ekosystémů i obživa místních obyvatel.

Oprava kostela u Třeboně by mohla pomoci upřesnit historii města. Výkopy, které mají odvlhčit zdi, prozkoumávají archeologové a speleologové. Chtějí potvrdit, že kostel je o dvě stě let starší, než se předpokládá, a byl původním centrem města. Takové výzkumy pomáhají podle archeologa Marka Pešky zaplňovat bílá místa v historii měst a obcí.

Blížil se konec tisíciletí, doba chrlila převratné vynálezy a lidé se obávali konce světa. A do toho se na nebi objevila do té doby neznámá kometa, která byla vidět pouhým okem. Vyvolala obrovské pozdvižení nejen mezi vědci, ale také u široké veřejnosti. První si jí všimli dva amatérští astronomové v noci na 23. července 1995.

Při vykopávkách v římské pevnosti Magna poblíž Hadriánova valu v Northumberlandu na severovýchodě Anglie našli archeologové obří boty vyrobené z kůže. Objev je to zajímavý rovnou z několika důvodů.

Už v pravěku budovali lidé v Evropě rozsáhlá sídliště. Jedno z nejstarších teď zkoumají archeologové v Albánii. Vzniklo asi před osmi tisíci lety na jednom z tamních jezer.

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.

Víceúčelový nástroj nalezený v belgické jeskyni zvyšuje povědomí o tom, jak inteligentní byli neandertálci. Kromě toho je zajímavý také tím, že kosti jeskynních lvů tito pravěcí lidé podle všeho jinak nevyužívali.

Tokání je aktivita, která je v současné době spojená hlavně s ptáky, u nás hlavně tetřevy. Paleontologové ale našli zajímavé důkazy, že stejné námluvy před pářením provozovali i velcí dinosauři.

Výjimečný vikinský hrob starý víc než tisíc let objevili archeologové s pomocí amatéra na norském ostrově. Kromě ženské kostry obsahoval i tělo středověkého psa. Objev prokazuje, že už ve středověku lidé cítili silný vztah k těmto zvířatům.

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.

Fyzici v dubnu zveřejnili výsledky prvního pozorování rozdílného chování klasické hmoty a antihmoty. Za objevem jsou vědci z CERN, podíl na něm mají i Češi. Výsledek může představovat významný milník v historii částicové fyziky: rozšiřuje totiž chápání rozdílů mezi hmotou a antihmotou a otevírá vědcům nové cesty k pochopení, proč při vzniku vesmíru převládla právě hmota.

Archeologie je věda založená na hledání podobností. Vědci na základě podobných znaků hledají souvislosti, datují a vysvětlují. Jenže občas narazí na objev, který se nepodobá ničemu. A právě takový teď popsali archeologové v Brně.

Nově objevený mechanismus reakce buňky na stres může pomoct při léčbě vzácných genetických onemocnění. Příkladem může být takzvaná leukodystrofie, což je skupina onemocnění s poškozením v centrálním nervovém systému. Vyplývá to z nové studie vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, která vyšla ve vědeckém časopise Nature.

Na choceňské radnici došlo k překvapivému nálezu. Když dělníci sanovali následky nedávného pádu stropu v části budovy, našli více než sto let starou památku, o níž se dosud nevědělo – základní kámen už zaniklého kostela postaveného pro polské uprchlíky z oblasti Haliče během první světové války. Samotný kostel byl po válce rozebrán a znovu postaven v Krakově, později ho nahradila nová stavba. Kámen je to jediné, co v Chocni zbylo nejen po kostele, ale i po celé uprchlické kolonii. Památka už má své místo ve zdejším muzeu.

Vědci tento týden oznámili, že detektor neutrin ponořený ve Středozemním moři odhalil částici tohoto typu s dosud nejvyšší energií, jakou se kdy podařilo najít. Výzkumníky to zaskočilo: objev naznačuje, že takto silná neutrina jsou mnohem častější, než se myslelo.

Nový bakteriální druh identifikovala ze vzorků z Antarktidy Kateřina Snopková z Mikrobiologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Pojmenovala ho po ostrově, kde má Český antarktický výzkumný program jednu ze svých základen.

Na východě Dánska se našel kus zkamenělých zvratků z doby, kdy se po Zemi ještě proháněli dinosauři. Podle odborníků je po sobě zanechala ryba, která pozřela živočichy žijící na dně moře a nestravitelné části vyvrhla.