Objev

V trase plánované dostavby Pražského okruhu poblíž Nupak odkryli odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR osm dlouhých sloupových staveb starších než sedm tisíc let. Dalším důležitým objevem je vesnice z pozdní doby halštatské, která obsahuje i doklady přítomnosti výše postavených členů společnosti.

Čeští potápěči se opakovaně ponořili k vraku německé ponorky z první světové války a díky tomu určili její typ. S pomocí historiků zjistili další podrobnosti, a pomohli tak dopsat víc než sto let starý příběh vojenského plavidla.

Dlouho ztracenou magnetofonovou kazetu s vyprávěním Bohumila Hrabala nalezl religionista Pavel Hošek. Jeden z nejznámějších českých autorů na nahrávce vzpomíná na své spisovatelské začátky a mluví i o tom, čím vším se inspiroval. Reportéři ČT se se záznamem seznámili a jako první je zveřejnili v médiích.

Před osmdesáti lety se objevil první lék na tuberkulózu. Choroba bývala jednou z nejobávanějších nemocí historie a stojí za stamiliony obětí. Nepodařilo se ji ale vymýtit úplně, a to i kvůli vzniku rezistentních variant. V Česku nemocí loni onemocnělo 362 lidí a sedmnáct jich zemřelo.

Nadace Neuron ocenila špičky české vědy. Nejvyšší cenu získal František Švec, který svou celoživotní prací obohatil světový výzkum v oboru chemie, dvakrát bodoval důležitý objev týkající se výzkumu rakoviny.

Čeští vědci z Českého egyptologického ústavu v Praze po několikaletém pátrání našli v Sakkáře hrobku, kterou v 19. století objevil francouzský archeolog a pak zmizela pod pískem. Obsahuje celou řadu důležitých artefaktů a patřila byrokratovi, který byl jednou ze zásadních osobností své doby.

Mezinárodní vědecký tým objevil a popsal pravěkého tvora, jehož vlastnosti pomáhají pochopit, jak vypadala evoluce v dobách, o nichž máme jen minimum informací.

Před dvěma týdny oznámil korejský vědecký tým překvapivý objev, který by mohl změnit svět. Po celé planetě se skupiny expertů pokusily jejich výsledek napodobit – včetně fyziků z pražské Karlovy univerzity.

Archeologové našli v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu pozůstatky lidské činnosti po pravěkém osídlení. V Bezejmenné chodbě nalezli nástroje, takzvanou štípanou industrii z rohovce, a také úlomky z břidlice s plastickou rytinou postav, což označují za unikát. Nyní se budou snažit nálezy časově zařadit. U nástrojů pracují s teorií, že jsou z mladšího paleolitu, který je obecně datován jako doba před padesáti až deseti tisíci lety. Úlomky destičky našli archeologové ve vrstvě stejné hloubky jako nástroje datované do období zhruba patnáct tisíc až 2500 let před naším letopočtem, uvedl Petr Zajíček se Správy jeskyní České republiky.

Norská ropná a plynárenská společnost DNO registruje u Norska významný objev plynu a kondenzátu v lokalitě Carmen. Nález je podle sdělení firmy největším v norském kontinentálním šelfu za posledních deset let. Akcie firmy díky zprávě vzrostly o více než 18 procent.

V horkém červnu roku 1963 se dva američtí fyzici potýkali s nepříjemným problémem. Něco jim rušilo signál. Nakonec se ukázalo, že to nebyli obtížní holubi, jak předpokládali, ale zbytky záření spojeného s Velkým třeskem.

Liopleurodon byl obrovský mořský predátor, který žil na území dnešní Evropy. Vědci teď zjistili, jak velcí byli ti největší z nich.

Vědci vyvinuli látku proti smrtícímu cizopasníkovi, který napadá lidský mozek a v 97 procentech případů člověka usmrtí. Odborníci látku úspěšně otestovali na myších. Výzkum provedl mezinárodní tým parazitologů a chemiků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z Biotechnologického ústavu Akademie věd v centru Biocev. Vědci zároveň objevili potenciálně průlomové látky, které by mohly být použity k léčbě malárie či spavé nemoci.

Vědci objevili nový systém prstenců kolem trpasličí planety na okraji Sluneční soustavy. Tento prstencový systém ale odporuje tomu, co astrofyzika o těchto objektech ví – obíhá mnohem dále, než je pro jiné prstencové systémy typické. Podle autorů objevu to zpochybňuje dosavadní teorie o vzniku prstencových systémů.

Čeští biologové objevili výjimečného parazita, který žije na našem území. Má tak chaotickou genetickou strukturu, že ji nedokáží napadnout ani viry. A to by se dalo velmi dobře využít.

Podle ve středu zveřejněné analýzy milionů výzkumných prací a patentů se tempo převratných vědeckých objevů a technologických inovací zpomaluje – a to přesto, že celkové množství nových poznatků neustále roste.

Vrak dávno ztracené lodi, fascinující artefakty i recyklace a hybridizace podle našich předků. Rok 2022 potěšil fanoušky archeologie desítkami úžasných objevů.

Do minulosti staré přes 3200 let mohlo lidstvo poprvé nahlédnout před sto lety při nálezu takřka nepoškozené hrobky faraona Tutanchamona v egyptském Údolí králů. Tento epochální objev poodhalil roušku tajemství nad jednou z nejvyspělejších starověkých civilizací a podnítil výbuch zájmu o historii Egypta.

Pozůstatky nejstaršího městského opevnění objevili archeologové při rekonstrukci parku v Havlíčkově Brodě. Město je sice hradbami protknuté, ale ty jsou až z pozdější doby. Nový objev mění mapy středověkého města.

Speleologové objevili druhý největší dóm v Králově jeskyni u Tišnova na Brněnsku. Pojmenovali ho Výroční dóm, letos totiž uplynulo padesát let od objevení jeskyně. Podle jeskyňářů se jedná o mimořádný objev. Nejčastěji se totiž nové prostory daří najít především v Moravském nebo Českém krasu.

Mezinárodní vědecký tým objevil největší známou bakterii. Při svém rozměru bezmála jednoho centimetru je tak veliká, že se dá vidět pouhým okem. Přitom ji tvoří jedna velká buňka. Monstrózní mikroorganismus se podobá vláknu a jeho vlastnosti a životní cyklus popsala studie v časopise Science.

Skotští paleontologové oznámili, že objevili kosterní pozůstatky zřejmě největšího ptakoještěra z období jury. Nález ukazuje, že pterosauři s rozpětím křídel 2,5 metru existovali asi o 25 milionů let dříve, než odborníci dosud předpokládali.

Specializovaný tým archeologů zaměřených na výzkum pod vodou zkoumá pozoruhodné obsidiánové artefakty objevené v Huronském jezeře ležícím na pomezí USA a Kanady. Jsou staré přes devět tisíc let a pocházejí z více než čtyři tisíce kilometrů vzdáleného lomu. Archeologická záhada zatím přináší spíše otázky než odpovědi.

Výzkumníci z izraelské Ben-Gurionovy univerzity společně s americkými a německými kolegy vyvinuli novou „molekulární pinzetu“ pro boj s bakteriemi odolnými vůči antibiotikům. Ty představují jednu z největších hrozeb veřejnému zdraví.