Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.

Šibeničný vrch není nijak nápadná hora. Tyčí se do výšky necelých 650 metrů, nejsnadněji se k němu dá dostat ze sedm kilometrů vzdáleného města Nová Baňa. Vizuálně působivý kopec to není, většina je zarostlá lesem – ale teď přesto vstupuje do učebnic.

Konkrétně do učebnic geologie. Právě tam totiž mezinárodní vědecký tým vedený experty ze Slovenské akademie věd (SAV) objevil a popsal dva zatím neznámé druhy minerálů. Dostaly názvy auropolybasit a auropearceit. Vědci je popsali vzorečky Ag15.27Au0.84(Sb1.51As0.46)Σ1.97(S10.55Se0.30Cl0.06)Σ10.91, respektive Ag15.84Au0.88(As1.33Sb0.44)Σ1.76(S10.46Se0.05Te0.01)Σ10.52. Na výzkumu se podíleli i čeští vědci.

Oba nové minerály se na tomto místě vyskytují v podobě droboučkých nepravidelných zrnek s rozměry do 0,2 milimetru, a to společně s dalšími minerály stříbra. „Tento objev výrazně rozšiřuje dosavadní poznatky o minerálech této skupiny a pomáhá lépe pochopit vznik takzvaných bonanzových akumulací minerálů stříbra a zlata v přírodě,“ vysvětluje Martin Števko ze SAV, který výzkum vedl.

Minerály jsou pevné látky, které vznikly v přírodě bez zásahu člověka a mají určité chemické složení a uspořádání atomů. Objevy nových minerálů nejsou zase tak vzácné, jak by se mohlo zdát: celkem jich už vědci popsali přes 6200, každým rokem přibývají desítky nových. Tady je seznam všech aktuálních, české čtenáře může zaujmout, že 6100. popsaným minerálem je králikit objevený v Orlové roku 2019. A například český vědec Jakub Kopecký Plášil se podílel na popisu osmi desítek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 6 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 9 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 11 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 11 hhodinami
Načítání...