Írán je ochoten jednat o příměří, řekl Trump. Sám zatím dohodu odmítá

Írán je ochoten jednat o příměří v současném konfliktu, řekl v telefonickém rozhovoru se zpravodajskou televizí NBC News americký prezident Donald Trump. Dodal ale, že on zatím není připraven dohodu s Íránem uzavřít. Podmínky navrhované Íránem zatím nejsou dost dobré. Jaké konkrétní podmínky by měla případná dohoda splňovat, však neupřesnil.

Trump v téměř 30minutovém rozhovoru uvedl, že součástí dohody by mělo být, aby se Írán úplně vzdal svých jaderných ambicí, podrobnosti však odmítl sdělit. Jeho výroky přicházejí poté, co agentura Reuters uvedla, že Trumpova administrativa odsunula snahy o posun rozhovorů o ukončení války.

Trump zároveň uvedl, že Spojené státy spolupracují s dalšími zeměmi na zajištění bezpečnosti Hormuzského průlivu, kudy prochází velká část světových dodávek ropy. Blokování průlivu vyvolalo prudký růst cen ropy. Několik zemí se podle něj zavázalo pomoci zajistit průliv, odmítl ale uvést které.

V rozhovoru poznamenal, že není jasné, zda Írán do průlivu umístil miny. Armáda však bude průliv velmi důkladně prohledávat a Trump věří, že se připojí i další země, které kvůli tomu nemají přístup k ropě. Zdráhal se ale odpovědět na otázku, zda americké námořnictvo začne doprovázet lodě průlivem. „O tom vám nechci nic říkat,“ uvedl, dodal ale, že „je to možné“.

Pro zábavu možná znovu udeříme na ostrov Charg, tvrdí Trump

Trump rovněž řekl, že ho překvapilo, že Írán v reakci na americko‑izraelskou operaci zaútočil i na další země na Blízkém východě. K sobotním americkým útokům na ostrov Charg uvedl, že tato akce „zcela zničila“ většinu ostrova a dodal, že je možné, že na něj „ještě párkrát udeříme jen tak pro zábavu“. Na ostrově se nachází důležitý ropný terminál. Trump ale zdůraznil, že armáda nezasáhla energetické cíle, protože jejich obnova by trvala roky.

Zpochybnil rovněž, zda je nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vůbec naživu, protože se dosud neobjevil na veřejnosti. „Slyšel jsem, že není naživu, a pokud je, měl by pro svou zemi udělat něco velmi chytrého, a to vzdát se,“ dodal Trump.

Od začátku útoku na Írán zemřelo 13 amerických vojáků

V rozhovoru Trump také ostře kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Americký prezident tvrdí, že s ním je „mnohem obtížnější uzavřít dohodu“ než s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Jeho výroky přicházejí poté, co se na Spojené státy snesla kritika světových lídrů kvůli zmírnění sankcí na ruskou ropu s cílem omezit prudký růst cen ropy na světových trzích.

Válka proti Íránu začala minulý měsíc společnými útoky izraelských a amerických sil, na které Írán odpověděl útoky na cíle v Izraeli a v sousedních zemích. Od začátku konfliktu přišlo o život třináct aktivních amerických vojáků, včetně šesti členů posádky tankovacího letadla, kteří zemřeli v pátek při havárii v Iráku.

Americký ministr energetiky Chris Wright řekl o víkendu stanici ABC, že válka brzy skončí. „Myslím, že ten konflikt určitě skončí v nejbližších týdnech, možná i dříve. Konflikt ale v příštích týdnech skončí, my se dočkáme obnovení dodávek (ropy) a pak i poklesu cen (energií),“ citovala Wrighta agentura Reuters.

V posledních dvou týdnech administrativa poskytovala smíšené signály ohledně cílů amerických vojsk a délky konfliktu. Trump střídavě uváděl, že operace může trvat měsíc i déle, jindy tvrdil, že „jsme výrazně před plánem“ a že „prakticky už není co napadnout“.

V sobotu prezident USA dodal, že „jediná síla, kterou mají a která může být rychle odstraněna, je schopnost shazovat miny nebo střílet střelami s relativně krátkým dosahem. Až skončíme s pobřežím, tuto sílu už mít nebudou“.

Trump také uvedl, že většinu íránských raket a dronů americké síly již zničily a že cílem bylo zlikvidovat i jejich výrobní kapacity. „Do dvou dnů to bude zcela zdecimováno,“ prohlásil. Tím naznačil, že americká armáda hodlá pokračovat v omezování vojenských možností Íránu, přičemž důležité energetické infrastruktury prý nebyly cílem útoků.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu. Následně zaútočila na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
před 1 hhodinou

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 4 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 5 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 6 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 7 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...