Blížil se konec tisíciletí, doba chrlila převratné vynálezy a lidé se obávali konce světa. A do toho se na nebi objevila do té doby neznámá kometa, která byla vidět pouhým okem. Vyvolala obrovské pozdvižení nejen mezi vědci, ale také u široké veřejnosti. První si jí všimli dva amatérští astronomové v noci na 23. července 1995.
„Co to tam je, ta divná tečka?“ Thomas Bopp byl pětačtyřicetiletý muž, který pracoval jako manažer ve firmě na stavebniny a jeho snem bylo pozorovat někdy kometu. Bavila ho amatérská astronomie, a tak se ve svém volném čase celé roky snažil si tento sen splnit.
Výše položenou otázku dal svým kamarádům, také amatérským astronomům. Společně v noci z 22. na 23. července 1995 sledovali amatérským dalekohledem oblohu. Kolem jedenácté přišel na řadu u dalekohledu Bopp, který si po chvilce všiml něčeho, co neznal. A nebylo to ani na hvězdných mapách.
Po další hodině pozorování si skupinka ověřila, že se podivný, lehce rozmazaný objekt, pohybuje. Nemohlo to být nic jiného než Boppův sen – kometa. Amatér se pokusil hned kontaktovat Americkou astronomickou společnost, ale marně, jeho mobil neměl v poušti pokrytí. Nasedl do auta a zamířil k nejbližší telefonní budce, ale tam zjistil, že číslo na astronomy zapomněl. Nakonec tedy vědce o svém objevu informoval až z domova, a to telegramem.
O šest set kilometrů východně se odehrával velmi podobný příběh. Také jeho hlavním protagonistou byl amatérský astronom ve středním věku Alan Hale. Z Nového Mexika i on téhož večera pozoroval oblohu a také on se podíval do stejné oblasti jako Bopp – něco se tam pohybovalo. A tak Hale, protože měl to štěstí, že mohl pozorovat z domova, usedl k počítači a napsal e-mail astronomům.
Sledováním objektu strávil zbytek noci, než nad ránem kometa zapadla za stromy na obzoru.
Den druhý
Astronomická organizace Central Bureau for Astronomical Telegrams, která má objevy komet v gesci, oznámila odborné veřejnosti objev hned 23. července 1995. Dostala nudné jméno C/1995 O1, ale všichni ji začali označovat podle jejích objevitelů: kometa Hale-Bopp.
Astronomové byli nadšení, přece jen kometa se na nebi neobjeví každý den. První odbornější pozorování prokázala, že se nachází sedm astronomických jednotek od Země, tedy přibližně mezi Jupiterem a Saturnem. A byla poměrně jasná a navíc veliká: rozměry jejího jádra vědci odhadli na šestinásobek její slavnější „příbuzné“, Halleyovy komety.
Všechny tyto detaily naznačovaly, že až se vlasatice ještě více přiblíží ke Slunci, mohla by nabídnout velmi krásnou nebeskou podívanou. Jenže to, co se na obloze (a v důsledku toho pak i na Zemi) opravdu odehrálo, nedokázal předpovědět nikdo.
Prvním Čechem, který kometu viděl, byl astronom Miloš Tichý z observatoře Kleť – a to už den a půl po americkém objevu.
Naděje, zklamání, radost
Od února dalšího roku totiž začala být kometa vidět i pouhým kukátkem a od dubna dokonce i pouhým okem – a stále se zvětšovala. Astronomy i veřejnost ovládlo nadšení. Nadšení, které brzy pohaslo, protože kometa se dostala příliš blízko ke Slunci. A to ji přesvítilo podobně, jako se světluška stane neviditelnou, když přilétne příliš blízko k žárovce. Jenže Hale-Bopp se brzy od Slunce zase vynořila ještě jasnější než kdy předtím a dala se tak pozorovat pouhým okem i z míst nejvíce postižených světelným i jiným znečištěním.
A to prakticky z celé severní polokoule, stala se nejjasnější „hvězdou“ na obloze a její ocas vypadal jako jasná blyštivá šavle. Byla vidět už před západem Slunce, mnohem lépe než slavnější Halleyova kometa, která kolem Země proletěla o devět let dříve. Lidé se o ní bavili, pozorovali ji a také si o ní vymýšleli nejrůznější příběhy. A občas je bohužel svedla fantazie na cesty, které končily smrtí.
Kometa smrti
Kromě profesionálů totiž kometu sledovali i amatéři, kteří nebyli schopní kvalitně vysvětlit, co pozorovali. A protože devadesátá léta byla dobou, kdy se začalo masově komunikovat po internetu, některé jejich pokusy o interpretace se začaly rychle šířit mezi lidi.
„Bylo to podobné, jako když dříve proletěla kolem Země Halleyova kometa,“ vzpomínal v pořadu Události, komentáře český astronom Tichý z observatoře Kleť. „Tehdy se prodávaly protikometární pilulky, kyslík, aby se člověk neotrávil, a podobně. Roku 1995 se to opakovalo – a bude se to určitě opakovat i tehdy, až tu bude nějaká další kometa,“ uvedl vědec s tím, že „fámy se šíří rychlostí větší než světlo“.
Největší rozruch vzbudil amatérský astronom Chuck Shramek z texaského Houstonu, který zachytil u komety další těleso, podlouhlý objekt doutníkovitého tvaru. Neváhal a kontaktoval média, kde to pochopitelně rezonovalo, a myšlenka „s kometou přiletěla raketa mimozemšťanů“ se začala rychle šířit. Bohužel ji, přestože byla podložená jen nedostatečnými důkazy, podpořili i někteří akademici, například Courtney Brown z Emoryho univerzity.
Dotyčným objektem byla sice jen hvězda v pozadí, ale to už nezabránilo tomu, aby se davy na Zemi nezačaly těšit na přílet mezihvězdných návštěvníků. Někteří lidé až příliš.
V dubnu 1997 se o této kometě hovořilo i v české politice. Tehdy se řešil případný vstup tehdy nového předsedy strany ODA Michaela Žantovského do vlády. Místopředseda strany a tehdejší ministr bez portfeje Pavel Bratinka tehdy označil všechno za spekulace s nepochybnou souvislostí s kometou Hale-Bopp.
„Někteří lidé jsou tou kometou inspirováni k takovýmto spekulacím. Zřejmě to souvisí s koncem tisíciletí a jinými velkolepými věcmi,“ prohlásil Bratinka. Reagoval tak na zprávu zveřejněnou v tisku, že premiér Václav Klaus údajně sám spekuluje o případné výměně ministra zahraničí Josefa Zieleniece právě Žantovským.
Členové americké náboženské sekty Heaven's Gate (Nebeská brána) si vyložili údajný přílet „návštěvníků“ jako povel k evakuaci Země – což podle vůdce této sekty mělo být možné jen skrze smrt, na palubu kosmického plavidla se mohly podle nich dostat jen duše, ne těla.
A tak se 39 členů sekty ve třech vlnách na pronajatém ranči otrávilo fenobarbitalem smíchaným s pudinkem a zapilo ho vodkou. Nakonec si ještě pro jistotu dali na hlavu igelitové sáčky, aby se udusili. Všech 39 členů bylo oblečeno do stejných černých triček a tepláků, černobílých sportovních bot a na pažích měli nášivky s nápisem „Heaven's Gate Away Team“, což byla narážka na vědecko-fantastický seriál Star Trek. Všichni sektáři zemřeli.
Nebylo to ale všechno, zjevení komety a hypotézy o mimozemském plavidle totiž vyvolaly silnou vlnu ufologických konspirací, které se spojily s blížícím se koncem tisíciletí a tradičním mileniarismem. A to rovnou několika způsoby. Například „kontaktérka“, tedy osoba, která o sobě tvrdí, že je v kontaktu s mimozemšťany, Nancy Liederová, tvrdila, že jí mimozemské civilizace sdělily pravdu: žádná kometa Hale-Bopp neexistuje, je to jen trik, jak odvést pozornost lidstva od blížícího se příchodu planety „Nibiru“, která krátce po roce 2003 zničí lidstvo.
Nic z toho se samozřejmě nestalo, stejně jako všechny stovky dalších eschatologických volání po příchodu mimozemšťanů.
Kometa minulosti i budoucnosti
Milovníkům konspiračních teorií sice vlasatice nepřála, ale o to víc potěšila seriózní vědce. Ti je studovali všemi metodami, jež měli v té době k dispozici. A zjistili o ní věci, které změnily spoustu poznání o světě, v němž žijeme.
I mezi vědci si ale kometa vybrala daň na lidských životech. Slavní astronomové Carolyn Shoemakerová a její manžel Gene byli specialisté na komety, takže je přílet vlasatice potěšil. Spoluobjevitelé komety Shoemaker-Levy 9 se snažili objekt fotit z auta, přičemž došlo k nehodě, při níž Gene zemře. Jeho popel byl později poslán na Měsíc na palubě mise NASA Lunar Prospector spolu se snímkem Hale-Bopp, „poslední komety, kterou Shoemakerovi společně pozorovali“.
Astronomové při pozorováních komety zjistili, že není u Země poprvé. Přilétá k ní ale jen výjimečně. Naposledy se totiž podle výpočtu její dráhy k Zemi dostala před 4200 lety. Vědci předpokládají, že to zaznamenali hvězdáři ve starověkém Egyptě; možným důkazem je text v pyramidě faraona Pepiho v Sakkáře, který píše o „hvězdě s dlouhými vlasy“.
Jenže kometa se při svém posledním průletu zřejmě přiblížila tak blízko k Jupiteru, že to její další dráhu změnilo: nyní má periodu 2399 let a k Zemi se znovu dostane už roku 4385. A dokonce by při svých dalších návštěvách Zemi mohla obdarovat srážkou: pravděpodobnost je sice minimální, asi miliardtina procenta, ale podle astronomů by taková srážka byla pro planetu ničivá: šedesátikilometrové jádro by způsobilo katastrofální poškození všeho na povrchu.
Sodíkový ohon
Kometa Hale-Bopp se stala ve své době nejlépe prostudovanou vlasaticí vůbec. Díky tomu se například podařilo zjistit, že nemá jeden typický ohon, jako většina jiných komet, ale dokonce rovnou tři. Kromě dobře známých plynných a prachových ohonů se totiž u Hale-Bopp objevil také do té doby neznámý slabý sodíkový ohon, viditelný pouze pomocí výkonných přístrojů se speciálními filtry.
Emise sodíku byla již dříve pozorována u jiných komet, ale nebylo prokázáno, že pochází z ohonu. Sodíkový ohon komety Hale-Bopp se skládal z neutrálních atomů (nikoliv iontů) a dosahoval délky přibližně 50 milionů kilometrů.
Zatímco prachový ohon zhruba kopíroval dráhu komety a plynný ohon směřoval téměř přímo od Slunce, sodíkový ohon se zdál ležet mezi nimi. To naznačuje, že atomy sodíku jsou tlakem záření odváděny od hlavy komety.
