Jupiter

Americká kosmická agentura oznámila, že do vesmíru úspěšně odstartovala její nová mise. Sonda Psyche míří ke stejnojmennému tělesu, které bude dva roky detailně zkoumat.

Desítky vesmírných těles podobných planetám, která se vymykají dosavadním kategoriím, objevili vědci v mlhovině v souhvězdí Orion. Na působivých snímcích pořízených vesmírným teleskopem Jamese Webba jsou objekty příliš malé na to, aby se jednalo o hvězdy, zároveň ale neodpovídají běžným definicím planet – neobíhají totiž kolem žádné hvězdy.

Přítomnost oxidu uhličitého na jednom z měsíců planety Jupiter patrně dokazuje, že se pod jeho ledovým povrchem ukrývá oceán, možný zdroj života. Podle agentury AFP to zjistili američtí vědci za pomoci výkonného teleskopu Jamese Webba. Jejich výzkum téměř vylučuje, že by oxid uhličitý mohl pocházet z jiného zdroje, než je voda. Zda jsou v oceánu přítomné další prvky potřebné pro vznik života, zatím není jasné.

Pomocí dalekohledu ESO Very Large Telescope (VLT) pozorovali astronomové velkou tmavou skvrnu v atmosféře Neptunu a těsně vedle ní objevili další, mnohem menší a jasnější, kterou neočekávali. Je to vůbec poprvé, co byla tmavá skvrna na planetě pozorována pozemským dalekohledem.

Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) se snaží zachytit signál sondy Voyager 2, se kterou před více než týdnem ztratil kontakt. Loď vzdálená miliardy kilometrů od Země je bez spojení od chvíle, co řídící centrum omylem vyslalo chybný příkaz. Ten posunul anténu sondy tak, že se s ní teď nedá spojit.

Mimořádně jasný meteor, takzvaný superbolid, který byl v pondělí pozdě večer vidět i z České republiky, vážil zhruba 260 kilogramů. Po explozi z něj ale žádné meteority na zem zřejmě nedopadly. Letěl nad Bavorskem, v atmosféře urazil bezmála 134 kilometrů, a to za 6,4 sekundy. Zjistili to odborníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR z Ondřejova na základě dat ze stanic Evropské bolidové sítě, z nichž většina leží na českém území.

Svět už zná text básně, která poputuje vyrytá na sondě NASA k Jupiterově měsíci Europa. Složila ji Ada Limónová. Její verše reflektují, jak si i vzdálené věci mohou být podobné. Vzkazy do dalekého vesmíru lidstvo neposílá poprvé. Astronomové s tím začali už v sedmdesátých letech. Tehdy ale šlo o poselství pro mimozemské civilizace.

Blesky na Jupiteru se svou povahou podobají pozemským, ukazují nová data sondy Juno. Studii mezinárodního týmu pod vedením vědců z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a katedry fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty UK vydal časopis Nature Communications.

Planeta, která je pohlcená svou hvězdou, je oblíbeným prvkem vědeckofantastického žánru. Ale přestože se objevuje v tolika sci-fi, ve skutečnosti něco takového vědci nikdy nepozorovali. Až doposud.

Sonda Juice Evropské kosmické agentury (ESA), která před dvěma týdny vyrazila k Jupiteru a jeho ledovým měsícům, má obtíže s vysunutím své nejdelší antény. Závadu se snaží odstranit spolu s vědci řídicí středisko v německém Darmstadtu. Na vině je nejspíš zaseknutý malý kolíček.

V pátek z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala raketa Ariane 5 s obří sondou Juice, která se tak vydala na osm let dlouhou cestu k Jupiteru. Úkolem sondy je kromě zkoumání systému největší planety Sluneční soustavy také prostudovat trojici jejích ledových měsíců: Callisto, Europu, a zejména největší měsíc Ganymedes. Mimo jiné se pokusí zjistit, jestli se na nich může vyskytovat život. Na projektu pod hlavičkou Evropské kosmické agentury (ESA) se podíleli i čeští vědci.

Začátek března nabízí na večerní obloze konjunkci planet. Protože by mělo přát i počasí, bude nebe zářit spojeným svitem Venuše a Jupiteru.

Ve středu se k sobě na večerní obloze přiblíží planety Venuše a Jupiter s Měsícem. Takzvaná konjunkce nastává v momentě, kdy se k sobě objekty na obloze přiblíží z pozice pozorovatele. Tato trojitá konjunkce bude viditelná už za soumraku po 17:00 nízko nad západo-jihozápadním obzorem.

Astronomové objevili dvanáct nových měsíců kolem Jupiteru. Má jich tak dohromady 92, což je více než kterákoli jiná planeta Sluneční soustavy. Popsali to astronomové na webu Sky and Telescope.

Vědecký tým z Kanady objevil dva nové nerosty při zkoumání úlomku patnáctitunového meteoritu, který dopadl do východoafrického Somálska. Tyto minerály mohou mít podle prohlášení odborníků do budoucna zajímavé využití vzhledem k tomu, že se jedná o zbrusu nové, na Zemi dosud neobjevené materiály.

Vědci se pokusili vysvětlit záhadu bouří na Jupiteru. Nový výzkum chce odpovědět na otázku, jak je možné, že tamní obrovské cyklony vydrží bez větších změn celé roky.

Americká sonda Voyager 1 dosáhla při výzkumu vesmíru, a zejména vzdálených oblastí Sluneční soustavy řady prvenství, mezi které patří i to, že 25. srpna 2012 opustila jako první člověkem vyrobené těleso heliosféru. Do kosmu stroj zamířil před 45 lety – 5. září 1977.

Astronomové poprvé použili vesmírný teleskop Jamese Webba k pořízení přímého snímku exoplanety – tedy vzdálené planety mimo Sluneční soustavu. Tento objekt patří mezi takzvané plynné obry, což znamená, že nemá skalnatý povrch a nemůže být obyvatelný.

Vesmírný teleskop NASA Jamese Webba zachytil první jasný důkaz přítomnosti oxidu uhličitého v atmosféře planety mimo Sluneční soustavu. Nejde zatím o žádný důkaz života – na této planetě nejspíš být žádný nemůže. Ale pro vědce je to i tak skvělá zpráva: Webbův dalekohled totiž bude moci tento plyn související s životem najít i na planetách, které takové podmínky mají.

Vesmírný teleskop Jamese Webba zachytil zuřící bouře, prudký vichr i polární záře Jupiteru. Na dvou nově zveřejněných snímcích se vyjímá největší planeta Sluneční soustavy i společně s několika měsíci a prstenci.

Mise Lucy odstartovala do vesmíru na podzim loňského roku. Jejím cílem je výzkum asteroidů, které doprovázejí planetu Jupiter na oběžné dráze kolem Slun ce. Má trvat dvanáct let a má přispět k pochopení formování Sluneční soustavy. Teď si připsala velmi zajímavý objev.

Americká vesmírná agentura NASA zveřejnila další čtyři snímky, které pořídil její vesmírný dalekohled Jamese Webba. Ukazují několik kosmických jevů v dosud nevídaných detailech.

Čtveřici planet viditelných pouhýma očima současně, noční svítící oblaka i Mléčnou dráhu mohou lidé vyhlížet na červencové obloze. Venuši, Mars, Jupiter a Saturn lze spatřit brzy ráno. Koncem července bude také viditelný přechod dvou měsíců Jupiteru, k tomuto pozorování však lidé potřebují malý dalekohled.

Vesmírná observatoř Gaia dosud zmapovala přes 1,6 miliard hvězd, přes jedenáct milionů galaxií a 158 tisíc asteroidů. Teleskop, který Evropská vesmírná agentura (ESA) vypustila v roce 2013, přinesl tolik nových a přesných údajů, že dokážou podle astronomů nahradit veškerá předchozí pozorování. Kromě jiného mohou pomoct s určením stáří hvězd, zkoumáním vlastností Mléčné dráhy nebo počátku Sluneční soustavy.