Jupiter

Podle údajů NASA zveřejněných v úterý má asteroid, který by mohl srovnat se zemí celé město, už 3,1procentní pravděpodobnost, že v roce 2032 zasáhne Zemi. To z něj dělá nejnebezpečnější planetku, jakou kdy moderní předpovědi zaznamenaly. Odborníci však uklidňují, že v tuto chvíli se nejedná o krizi.

Měsíc se mnohdy přirovnává ke kolu ementálu – krátery na něm připomínají typické díry v tomto druhu sýra. Pokud by chtěl někdo použít gastronomickou metaforu k popisu Velké rudé skvrny na Jupiteru, musel by nejspíš sáhnout po slovu sulc.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyslal k jednomu z Jupiterových měsíců sondu Europa Clipper. Míří k měsíci Europa, kterému podle dosavadních měření dominuje obří oceán ukrytý pod vrstvou ledu. Sonda má proto zjistit, zda na Europě panují podmínky potřebné pro vznik života. Původně mělo těleso startovat 10. října, NASA však svou největší misi k cizím planetám kvůli hurikánu Milton odložila.

Největší měsíc Sluneční soustavy Ganymedes byl kdysi dávno zasažen masivním asteroidem, který byl dvacetkrát větší než ten, který před 66 miliony let na Zemi ukončil éru dinosaurů. Ničivý náraz vychýlil Jupiterovu přirozenou družici podél její osy a vytvořil na ní kráter široký až 1600 kilometrů, píše nyní ve své práci japonský vědec.

Vesmírná sonda Juice Evropské vesmírné agentury (ESA) mířící k planetě Jupiter se po více než roce letu Sluneční soustavou minulý týden těsně přiblížila Zemi, aby získala další energii. Pomohl jí k tomu unikátní manévr využívající gravitaci Měsíce i Země. Českým vědcům, kteří se na projektu podílejí, to umožní vyladit analýzu dat.

Nová studie pomocí inovativní techniky prokázala, že viník posledního masového vymírání dinosaurů na Zemi před šedesáti šesti miliony let vznikl za Jupiterem. A zároveň vyvrátila myšlenku, že se jednalo o kometu, napsala agentura AFP. Práce byla zveřejněná 15. srpna v prestižním časopise Science.

Zemřel fyzik Ed Stone, jehož životním dílem byla dvojice kosmických sond Voyager. Půl století byl jejich hlavním vědcem, který byl zodpovědný za průzkumný program. Mezi lety 1991 a 2001 také šéfoval americké laboratoři tryskových pohonů JPL, kde se navrhovaly a stavěly další kosmické sondy.

Měsíc Io je jedním z měsíců planety Jupiter, s průměrem 3643 kilometrů se jedná o čtvrtý největší měsíc ve Sluneční soustavě. Jeho vulkanický povrch může prozradit spoustu informací nejen o minulosti tohoto tělesa, ale též o vzniku Jupiteru.

Americká agentura NASA vyšle letos do kosmu misi, která bude hledat stopy života ve Sluneční soustavě. K měsíci Europa pošle sondu, která kromě vědeckých přístrojů ponese také poselství o člověku a Zemi.

Americká kosmická agentura oznámila, že do vesmíru úspěšně odstartovala její nová mise. Sonda Psyche míří ke stejnojmennému tělesu, které bude dva roky detailně zkoumat.

Desítky vesmírných těles podobných planetám, která se vymykají dosavadním kategoriím, objevili vědci v mlhovině v souhvězdí Orion. Na působivých snímcích pořízených vesmírným teleskopem Jamese Webba jsou objekty příliš malé na to, aby se jednalo o hvězdy, zároveň ale neodpovídají běžným definicím planet – neobíhají totiž kolem žádné hvězdy.

Přítomnost oxidu uhličitého na jednom z měsíců planety Jupiter patrně dokazuje, že se pod jeho ledovým povrchem ukrývá oceán, možný zdroj života. Podle agentury AFP to zjistili američtí vědci za pomoci výkonného teleskopu Jamese Webba. Jejich výzkum téměř vylučuje, že by oxid uhličitý mohl pocházet z jiného zdroje, než je voda. Zda jsou v oceánu přítomné další prvky potřebné pro vznik života, zatím není jasné.

Pomocí dalekohledu ESO Very Large Telescope (VLT) pozorovali astronomové velkou tmavou skvrnu v atmosféře Neptunu a těsně vedle ní objevili další, mnohem menší a jasnější, kterou neočekávali. Je to vůbec poprvé, co byla tmavá skvrna na planetě pozorována pozemským dalekohledem.

Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) se snaží zachytit signál sondy Voyager 2, se kterou před více než týdnem ztratil kontakt. Loď vzdálená miliardy kilometrů od Země je bez spojení od chvíle, co řídící centrum omylem vyslalo chybný příkaz. Ten posunul anténu sondy tak, že se s ní teď nedá spojit.

Mimořádně jasný meteor, takzvaný superbolid, který byl v pondělí pozdě večer vidět i z České republiky, vážil zhruba 260 kilogramů. Po explozi z něj ale žádné meteority na zem zřejmě nedopadly. Letěl nad Bavorskem, v atmosféře urazil bezmála 134 kilometrů, a to za 6,4 sekundy. Zjistili to odborníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR z Ondřejova na základě dat ze stanic Evropské bolidové sítě, z nichž většina leží na českém území.

Svět už zná text básně, která poputuje vyrytá na sondě NASA k Jupiterově měsíci Europa. Složila ji Ada Limónová. Její verše reflektují, jak si i vzdálené věci mohou být podobné. Vzkazy do dalekého vesmíru lidstvo neposílá poprvé. Astronomové s tím začali už v sedmdesátých letech. Tehdy ale šlo o poselství pro mimozemské civilizace.

Blesky na Jupiteru se svou povahou podobají pozemským, ukazují nová data sondy Juno. Studii mezinárodního týmu pod vedením vědců z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a katedry fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty UK vydal časopis Nature Communications.

Planeta, která je pohlcená svou hvězdou, je oblíbeným prvkem vědeckofantastického žánru. Ale přestože se objevuje v tolika sci-fi, ve skutečnosti něco takového vědci nikdy nepozorovali. Až doposud.

Sonda Juice Evropské kosmické agentury (ESA), která před dvěma týdny vyrazila k Jupiteru a jeho ledovým měsícům, má obtíže s vysunutím své nejdelší antény. Závadu se snaží odstranit spolu s vědci řídicí středisko v německém Darmstadtu. Na vině je nejspíš zaseknutý malý kolíček.

V pátek z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala raketa Ariane 5 s obří sondou Juice, která se tak vydala na osm let dlouhou cestu k Jupiteru. Úkolem sondy je kromě zkoumání systému největší planety Sluneční soustavy také prostudovat trojici jejích ledových měsíců: Callisto, Europu, a zejména největší měsíc Ganymedes. Mimo jiné se pokusí zjistit, jestli se na nich může vyskytovat život. Na projektu pod hlavičkou Evropské kosmické agentury (ESA) se podíleli i čeští vědci.

Začátek března nabízí na večerní obloze konjunkci planet. Protože by mělo přát i počasí, bude nebe zářit spojeným svitem Venuše a Jupiteru.

Ve středu se k sobě na večerní obloze přiblíží planety Venuše a Jupiter s Měsícem. Takzvaná konjunkce nastává v momentě, kdy se k sobě objekty na obloze přiblíží z pozice pozorovatele. Tato trojitá konjunkce bude viditelná už za soumraku po 17:00 nízko nad západo-jihozápadním obzorem.

Astronomové objevili dvanáct nových měsíců kolem Jupiteru. Má jich tak dohromady 92, což je více než kterákoli jiná planeta Sluneční soustavy. Popsali to astronomové na webu Sky and Telescope.

Vědecký tým z Kanady objevil dva nové nerosty při zkoumání úlomku patnáctitunového meteoritu, který dopadl do východoafrického Somálska. Tyto minerály mohou mít podle prohlášení odborníků do budoucna zajímavé využití vzhledem k tomu, že se jedná o zbrusu nové, na Zemi dosud neobjevené materiály.