Studie: Asteroid, který vyhubil dinosaury, se zformoval za Jupiterem

Nová studie pomocí inovativní techniky prokázala, že viník posledního masového vymírání dinosaurů na Zemi před šedesáti šesti miliony let vznikl za Jupiterem. A zároveň vyvrátila myšlenku, že se jednalo o kometu, napsala agentura AFP. Práce byla zveřejněná 15. srpna v prestižním časopise Science.

Tento nový pohled na asteroid (či planetku), který narazil v Chicxulubu na území dnešního mexického poloostrova Yucatán, by měl umožnit lépe pochopit historii nebeských těles, která narazila do Země. „Nyní můžeme říci, že tento asteroid se původně zformoval za Jupiterem,“ řekl agentuře AFP Mario Fischer-Gödde, hlavní autor studie a geochemik z univerzity v Kolíně nad Rýnem.

Jedná se o mimořádně zajímavý výsledek, a to i proto, že tento typ asteroidů do Země naráží jen zřídka. Podle něj by se tento druh informací mohl ukázat jako užitečný při posuzování budoucího ohrožení zeměkoule nebo při vysvětlování, jak se dostala voda na Zemi.

Vědci měřili izotopy ruthenia

Tato nová práce vychází z analýzy vzorků sedimentů vzniklých před šedesáti šesti miliony let, které zahrnovaly částice vyvržené do ovzduší po dopadu asteroidu. Vědci měřili izotopy kovového chemického prvku ruthenia. Ruthenium se v pozemských sedimentech nevyskytuje, takže vědci věděli, že ruthenium, které naměřili, pochází z asteroidu.

„Naše laboratoř v Kolíně nad Rýnem je jednou z mála, která je schopna provádět tento druh analýzy,“ zdůraznil Mario Fischer-Gödde. A dodal, že se jedná o první studium asteroidu z Chicxulubu nebo jakéhokoli jiného významného nebeského tělesa, které narazilo do Země.

Izotopy ruthenia lze použít k rozlišení dvou hlavních skupin planetek či asteroidů: planetek typu C (uhlíkatých), které vznikly ve vnější sluneční soustavě, a planetek typu S (křemičitanových), jež vznikly ve vnitřní sluneční soustavě. Studie došla k závěru, že asteroid odpovědný za vyhynutí dinosaurů byl asteroid typu C, který se zformoval za Jupiterem.

Předchozí studie tento předpoklad vyslovily již před dvěma desetiletími, ale s mnohem menší jistotou. Tento výsledek je pozoruhodný, protože většina meteoritů, což jsou kusy asteroidů, které dopadají na Zemi, jsou podle Fischera-Göddeho meteority typu S. Znamená to tedy, že ničivý asteroid přiletěl přímo zpoza Jupiteru? Podle vědce ne nutně.

„Nemůžeme si být jisti, kde se asteroid těsně před dopadem na Zemi nacházel,“ vysvětlil. Podle něj se po svém vzniku mohl zastavit v pásu asteroidů, který se nachází mezi Marsem a Jupiterem a odkud pochází většina meteoritů.

O kometu nešlo

Studie také vyvrátila myšlenku, že objekt, který před šedesáti šesti miliony let narazil do Země, byl ve skutečnosti kometou (ledové horniny vyvíjející se na okraji sluneční soustavy). Tato hypotéza byla předložena v hojně publikované studii v roce 2021, ale byla založena na statistických simulacích.

Analýzy vzorků nyní ukazují, že objekt měl velmi odlišné složení od určité kategorie meteoritů, uhlíkatých chondritů, o nichž se předpokládá, že v minulosti byly kometami. Podle Maria Fischera-Göddeho je proto „nepravděpodobné“, že by dotyčný objekt byl kometou.

Na otázku širší využitelnosti těchto výsledků předkládá geochemik dvě odpovědi. Zaprvé se domnívá, že lepší vymezení povahy asteroidů, které dopadaly na naši planetu od jejího počátku, tedy zhruba před 4,5 miliard let, by mohlo pomoci vyřešit záhadu původu vody na Zemi. Vědci se domnívají, že vodu mohly na Zemi přinést asteroidy. Je však pravděpodobnější, že se jednalo o asteroidy typu C, jako byl ten, který dopadl před šestašedesáti miliony let, i když dopadají méně často.

Návrat v čase podle výzkumníka umožňuje také připravit se na budoucnost. „Pokud zjistíme, že i další starší masová vymírání jsou spojena s asteroidy typu C, pak pokud by takový asteroid jednoho dne opět překročil dráhu Země, museli bychom být velmi opatrní,“ říká. „Protože to by taky mohl být ten poslední, který kdy uvidíme,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Význam setkání absolventů v digitální době klesá. Přesto mohou být jako psychický lék

Přelom května a června bývá nejčastější dobou, kdy probíhají srazy spolužáků ze středních škol, kteří v této době vzpomínají na doby, kdy společně maturovali. Podle psychologů mohou mít taková setkání silný a většinou pozitivní dopad.
před 1 hhodinou

Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.
před 5 hhodinami

Pokud evropské ledovce roztají, jejich funkci už nic nenahradí, varuje bioklimatolog

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.
před 7 hhodinami

Vedra jsou pro záchranáře výrazně náročnější než mrazy, ukázala obří analýza

Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
včera v 10:00

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
31. 5. 2025

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
31. 5. 2025

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
31. 5. 2025

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
31. 5. 2025
Načítání...