Nová studie pomocí inovativní techniky prokázala, že viník posledního masového vymírání dinosaurů na Zemi před šedesáti šesti miliony let vznikl za Jupiterem. A zároveň vyvrátila myšlenku, že se jednalo o kometu, napsala agentura AFP. Práce byla zveřejněná 15. srpna v prestižním časopise Science.
Tento nový pohled na asteroid (či planetku), který narazil v Chicxulubu na území dnešního mexického poloostrova Yucatán, by měl umožnit lépe pochopit historii nebeských těles, která narazila do Země. „Nyní můžeme říci, že tento asteroid se původně zformoval za Jupiterem,“ řekl agentuře AFP Mario Fischer-Gödde, hlavní autor studie a geochemik z univerzity v Kolíně nad Rýnem.
Jedná se o mimořádně zajímavý výsledek, a to i proto, že tento typ asteroidů do Země naráží jen zřídka. Podle něj by se tento druh informací mohl ukázat jako užitečný při posuzování budoucího ohrožení zeměkoule nebo při vysvětlování, jak se dostala voda na Zemi.
Vědci měřili izotopy ruthenia
Tato nová práce vychází z analýzy vzorků sedimentů vzniklých před šedesáti šesti miliony let, které zahrnovaly částice vyvržené do ovzduší po dopadu asteroidu. Vědci měřili izotopy kovového chemického prvku ruthenia. Ruthenium se v pozemských sedimentech nevyskytuje, takže vědci věděli, že ruthenium, které naměřili, pochází z asteroidu.
„Naše laboratoř v Kolíně nad Rýnem je jednou z mála, která je schopna provádět tento druh analýzy,“ zdůraznil Mario Fischer-Gödde. A dodal, že se jedná o první studium asteroidu z Chicxulubu nebo jakéhokoli jiného významného nebeského tělesa, které narazilo do Země.
Izotopy ruthenia lze použít k rozlišení dvou hlavních skupin planetek či asteroidů: planetek typu C (uhlíkatých), které vznikly ve vnější sluneční soustavě, a planetek typu S (křemičitanových), jež vznikly ve vnitřní sluneční soustavě. Studie došla k závěru, že asteroid odpovědný za vyhynutí dinosaurů byl asteroid typu C, který se zformoval za Jupiterem.
Předchozí studie tento předpoklad vyslovily již před dvěma desetiletími, ale s mnohem menší jistotou. Tento výsledek je pozoruhodný, protože většina meteoritů, což jsou kusy asteroidů, které dopadají na Zemi, jsou podle Fischera-Göddeho meteority typu S. Znamená to tedy, že ničivý asteroid přiletěl přímo zpoza Jupiteru? Podle vědce ne nutně.
„Nemůžeme si být jisti, kde se asteroid těsně před dopadem na Zemi nacházel,“ vysvětlil. Podle něj se po svém vzniku mohl zastavit v pásu asteroidů, který se nachází mezi Marsem a Jupiterem a odkud pochází většina meteoritů.
O kometu nešlo
Studie také vyvrátila myšlenku, že objekt, který před šedesáti šesti miliony let narazil do Země, byl ve skutečnosti kometou (ledové horniny vyvíjející se na okraji sluneční soustavy). Tato hypotéza byla předložena v hojně publikované studii v roce 2021, ale byla založena na statistických simulacích.
Analýzy vzorků nyní ukazují, že objekt měl velmi odlišné složení od určité kategorie meteoritů, uhlíkatých chondritů, o nichž se předpokládá, že v minulosti byly kometami. Podle Maria Fischera-Göddeho je proto „nepravděpodobné“, že by dotyčný objekt byl kometou.
Na otázku širší využitelnosti těchto výsledků předkládá geochemik dvě odpovědi. Zaprvé se domnívá, že lepší vymezení povahy asteroidů, které dopadaly na naši planetu od jejího počátku, tedy zhruba před 4,5 miliard let, by mohlo pomoci vyřešit záhadu původu vody na Zemi. Vědci se domnívají, že vodu mohly na Zemi přinést asteroidy. Je však pravděpodobnější, že se jednalo o asteroidy typu C, jako byl ten, který dopadl před šestašedesáti miliony let, i když dopadají méně často.
Návrat v čase podle výzkumníka umožňuje také připravit se na budoucnost. „Pokud zjistíme, že i další starší masová vymírání jsou spojena s asteroidy typu C, pak pokud by takový asteroid jednoho dne opět překročil dráhu Země, museli bychom být velmi opatrní,“ říká. „Protože to by taky mohl být ten poslední, který kdy uvidíme,“ dodává.
