Dinosaury zabil prach, naznačuje simulace dopadu planetky

Dinosaury vyhubil prach, vyplývá z počítačových simulací následků dopadu asteroidu, který před 66 miliony let změnil podobu života na Zemi. S odkazem na belgickou studii to napsal list The Guardian.

Kataklyzmatický dopad planetky Chicxulub o průměru deseti až patnácti kilometrů v oblasti dnešního poloostrova Yucatán v Mexickém zálivu vyhubil dinosaury. Přesná povaha úderu však vědce zaměstnává již celá desetiletí, přičemž za viníky jsou považovány požáry, následné saze, sopečné erupce a obrovské množství síry.

„Přesné mechanismy zabíjení“, které následovaly po dopadu, jsou ale stále nedostatečně prozkoumané, uvedli belgičtí autoři v článku, který vyšel v odborném časopise Nature Geoscience. Vědci podle nich věnovali příliš málo pozornosti roli potenciálně bilionům tun prachu, které se po katastrofální události dostaly do ovzduší.

Saze, síra a prach jsou schopny blokovat slunce a přispívat k celosvětové zimě, při které zaniká vegetace, což má ničivé následky pro živočichy.

Aby vědci hlouběji prozkoumali roli jednotlivých faktorů, provedli simulace pradávného klimatu, při nichž zohlednili měření jemných prachových částic získaných z místa v Severní Dakotě, kde se usadila vrstva prachu vzniklá při dopadu Chicxulubu.

Přestal fungovat základní chemický proces

Podle simulací mohl prach zůstat v atmosféře až 15 let po dopadu planetky. Tím, že blokovaly sluneční paprsky, mohly miliardy tun těchto prachových částic zastavit fotosyntézu na téměř dva roky a ochladit planetu až o 15 stupňů Celsia.

Prach, který vznikl z rozemleté žuly a dalších hornin v místě dopadu, „s největší pravděpodobností způsobil poslední hromadné vymírání, protože narušil fotosyntetickou aktivitu,“ uvedl Cem Berk Senel, výzkumný pracovník z belgické Královské observatoře v Bruselu. Podle počítačových modelů by obnovení fotosyntézy mohlo trvat dva roky.

Asteroid, který dinosaury zabil, byl „apokalyptický“, uvedl Steve Brusatte, profesor paleontologie a evoluce na Edinburské univerzitě, který se na studii nepodílel.

„Byl to největší asteroid, který zasáhl Zemi za poslední půl miliardy let, a explodoval silou více než miliardy jaderných bomb dohromady. Ale to není to, co skutečně zabilo dinosaury a 75 procent dalších druhů, které vymřely,“ uvedl.

„To, co skutečně způsobilo jejich zkázu, bylo to, co se stalo poté, když se prach a špína z dopadu asteroidu dostaly do atmosféry a zablokovaly Slunce. Země na několik let potemněla a ochladila se. Asteroid nezabil všechny dinosaury najednou, ale byl to skrytější vrah, který vyvolal opotřebovací válku, v jejímž důsledku zahynuly tři čtvrtiny druhů,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 6 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 9 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 10 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 12 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 13 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 14 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.