Všechno je jinak. Vědci přepisují evoluční strom dinosaurů

Všechno, co jste se ve škole učili o dinosaurech, je podle nové vědecké studie špatně. Paleontologové zpochybnili základy jejich dělení.

Vědci v aktuálním vydání časopisu Nature zpochybnili více než 100 let trvající genealogický strom dinosaurů. Tito živočichové z druhohor, kteří dominovali živočišné říši přes 130 milionů let, byli dosud považováni za „strašné ještěry“ či „ohromné plazy“. Se stále nově se objevujícími pozůstatky po dinosaurech zjišťují odborníci velkou různorodost mezi těmito tvory.

Zapomeňte na základní pravidla

Přes 100 let platí rozdělení dinosaurů do dvou řádů: plazopánvých (Saurischia), kam patří všichni masožraví dinosauři (teropodi; třeba Tyrannosaurus rex, Giganotosaurus či Spinosaurus) a velcí býložraví dinosauři (například Brontosaurus a Diplodocus), a ptakopánvých (Ornithischia), kam patří třeba obrnění dinosauři a ornitopodi (například Iguanodon). Vědci z Cambridgeské univerzity a londýnského Muzea přírodní historie to nyní zpochybnili.

Nahrávám video

Podle spoluautora studie Matthewa Barona z Cambridgeské univerzity jsou teropodi daleko blíže ptakopánvým, nově pro ně zavedli řád Ornithoscelida. Do původního řádu Saurischia, odkud by měli být teropodi vyřazeni, mají nově patřit zvláštní dvounozí masožraví dinosauři ze skupiny Herrerasauria.

Mění se i časová osa

Vědci ve studii také o zhruba deset milionů let dozadu posunuli první výskyt dinosaurů na Zemi. Údajně se objevili asi před 247 miliony let, a to spíše na severní polokouli.

„Tento objev byl pro nás naprostým šokem, protože byl proti všemu, co jsme dosud o nich znali,“ řekl Baron.

Dinosauři vyhynuli před asi 66 miliony let v rámci vymírání na konci křídy. Příčiny tohoto vymírání nejsou dosud zcela objasněny. Někteří vědci ho vysvětlují katastrofickou událostí, jako je dopad velkého asteroidu, nebo silnou vulkanickou činností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 59 mminutami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 2 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 3 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
před 22 hhodinami

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
včera v 10:19

Hlad, nemoci i násilí dozorců, popsali archeologové podmínky v gulagu

Plzeňští archeologové zkoumají bývalý gulag na území současného Kazachstánu. Na deseti kilometrech čtverečních tam ve dvaceti budovách v extrémních podmínkách kazašské stepi žilo a pracovalo dvacet tisíc politických vězňů.
21. 9. 2026

Řeč mohla vzniknout povídáním u ohnišť, představili antropologové hypotézu

Vznik lidské komunikace pomocí slov, vět a příběhů podle nové vědecké úvahy nesouvisí tolik s obstaráváním potravy, ale spíše s podmínkami, které panovaly kolem pravěkých ohnišť.
21. 9. 2026

Země za 47 let přišla o více než 12 bilionů tun ledu z Grónska a Antarktidy, ukazují satelity

Vědci sloučili do jednoho výzkumu satelitní pozorování z evropských a amerických družic. Díky tomu dokázali přesně popsat, o kolik ledu se za posledních pět desítek let zmenšily ledovce kolem pólů.
21. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.