Zemi v době vyhynutí dinosaurů zasáhl zřejmě ještě jeden asteroid. Vědci našli v moři kráter

Nový objev naznačuje, že v době, kdy vymřeli dinosauři, zasáhly Zemi nejméně dva velké asteroidy. Vědci našli další kráter v moři západně od Afriky.

Před 66 miliony let zřejmě narazil do zemského povrchu asteroid z vesmíru, který zanechal pod mořem obrovský kráter a způsobil na planetě spoušť. Nejedná se ovšem o slavnou planetku, která vyhladila dinosaury a odstartovala věk savců – nově byl objeven kráter ze stejné doby, který se nachází asi pět set kilometrů od západního pobřeží Afriky. Vědci mu dali jméno Nadir.

Velký kráter odhalil náhodou geolog Uisdean Nicholson z Heriot-Wattovy univerzity v Edinburghu. Když prověřoval data ze seismického průzkumu pro jiný projekt týkající se tektonického rozdělení mezi Jižní Amerikou a Afrikou, všiml si v nich něčeho, co nečekal.

„Při interpretaci dat jsem narazil na velmi neobvyklý kráterovitý útvar, který se nepodobal ničemu, co jsem kdy předtím viděl,“ uvedl. „Měl všechny charakteristiky impaktního kráteru.“ Impaktní krátery jsou způsobené dopadem nějakého velkého tělesa, nejčastěji právě asteroidu neboli planetky.

Že právě takový objekt kráter stvořil, ale zatím není možné dokázat. Jistotu by přinesl jen vrt přímo na místě spojený s odebráním minerálů ze dna kráteru. Jinak má ale díra všechny znaky, jež jsou s impaktními krátery spojené –⁠ tedy správný poměr šířky a hloubky, výšku okrajů a výšku centrálního výčnělku, kopečku uprostřed, který vytvořila hornina a sediment vytlačený tlakem nárazu.

„Objev pozemského impaktního kráteru je vždy významný, protože v geologických záznamech jsou velmi vzácné. Na Zemi existují méně než dvě stovky potvrzených impaktních struktur a poměrně dost pravděpodobných kandidátů, kteří zatím nebyli jednoznačně potvrzeni,“ uvedl geolog Mark Boslough, který se na studii vydané v odborném žurnálu Science Advances nepodílel. I podle něj je nejpravděpodobnější, že za kráterem stojí asteroid.

Podle Boslougha je nejzajímavější to, že se jedná o podmořský impaktní kráter, kterých je známo jen několik. „Kdybychom mohli studovat podmořský impaktní kráter této velikosti, pomohlo by nám to lépe pochopit proces dopadů planetek do oceánů –⁠ těch bylo sice nejvíce, ale nejméně toho o nich víme,“ dodal vědec.

Následky katastrofální, ale jen lokálně

Kráter Nadir má průměr osm kilometrů. Nicholson si myslí, že byl pravděpodobně způsoben asteroidem širokým více než čtyři sta metrů. To je mnohem méně než planetka, která vyhubila dinosaury –⁠ ta vytvořila přes 150 kilometrů velký kráter Chicxulub u pobřeží Mexika a byla velká asi jako město.

„Dopad Nadiru měl vážné lokální a regionální následky, přinejmenším v celém Atlantském oceánu,“ vysvětluje Nicholson. „Došlo zřejmě k velkému zemětřesení o síle 6,5 až 7 stupňů, což muselo znamenat výrazné lokální otřesy půdy.“ Dalším následkem podle něj byla vlna tsunami, která mohla dosáhnout výšky až jednoho kilometru – do Jižní Ameriky asi dorazila vysoká ještě pět metrů.

Podle Nicholsona je možné, že tento náraz nějak souvisí s kráterem Chicxulubu, ale může jít i o náhodu. Takhle velký asteroid dopadne na Zemi průměrně každých 700 tisíc let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 12 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...