Zemi v době vyhynutí dinosaurů zasáhl zřejmě ještě jeden asteroid. Vědci našli v moři kráter

Nový objev naznačuje, že v době, kdy vymřeli dinosauři, zasáhly Zemi nejméně dva velké asteroidy. Vědci našli další kráter v moři západně od Afriky.

Před 66 miliony let zřejmě narazil do zemského povrchu asteroid z vesmíru, který zanechal pod mořem obrovský kráter a způsobil na planetě spoušť. Nejedná se ovšem o slavnou planetku, která vyhladila dinosaury a odstartovala věk savců – nově byl objeven kráter ze stejné doby, který se nachází asi pět set kilometrů od západního pobřeží Afriky. Vědci mu dali jméno Nadir.

Velký kráter odhalil náhodou geolog Uisdean Nicholson z Heriot-Wattovy univerzity v Edinburghu. Když prověřoval data ze seismického průzkumu pro jiný projekt týkající se tektonického rozdělení mezi Jižní Amerikou a Afrikou, všiml si v nich něčeho, co nečekal.

„Při interpretaci dat jsem narazil na velmi neobvyklý kráterovitý útvar, který se nepodobal ničemu, co jsem kdy předtím viděl,“ uvedl. „Měl všechny charakteristiky impaktního kráteru.“ Impaktní krátery jsou způsobené dopadem nějakého velkého tělesa, nejčastěji právě asteroidu neboli planetky.

Že právě takový objekt kráter stvořil, ale zatím není možné dokázat. Jistotu by přinesl jen vrt přímo na místě spojený s odebráním minerálů ze dna kráteru. Jinak má ale díra všechny znaky, jež jsou s impaktními krátery spojené –⁠ tedy správný poměr šířky a hloubky, výšku okrajů a výšku centrálního výčnělku, kopečku uprostřed, který vytvořila hornina a sediment vytlačený tlakem nárazu.

„Objev pozemského impaktního kráteru je vždy významný, protože v geologických záznamech jsou velmi vzácné. Na Zemi existují méně než dvě stovky potvrzených impaktních struktur a poměrně dost pravděpodobných kandidátů, kteří zatím nebyli jednoznačně potvrzeni,“ uvedl geolog Mark Boslough, který se na studii vydané v odborném žurnálu Science Advances nepodílel. I podle něj je nejpravděpodobnější, že za kráterem stojí asteroid.

Podle Boslougha je nejzajímavější to, že se jedná o podmořský impaktní kráter, kterých je známo jen několik. „Kdybychom mohli studovat podmořský impaktní kráter této velikosti, pomohlo by nám to lépe pochopit proces dopadů planetek do oceánů –⁠ těch bylo sice nejvíce, ale nejméně toho o nich víme,“ dodal vědec.

Následky katastrofální, ale jen lokálně

Kráter Nadir má průměr osm kilometrů. Nicholson si myslí, že byl pravděpodobně způsoben asteroidem širokým více než čtyři sta metrů. To je mnohem méně než planetka, která vyhubila dinosaury –⁠ ta vytvořila přes 150 kilometrů velký kráter Chicxulub u pobřeží Mexika a byla velká asi jako město.

„Dopad Nadiru měl vážné lokální a regionální následky, přinejmenším v celém Atlantském oceánu,“ vysvětluje Nicholson. „Došlo zřejmě k velkému zemětřesení o síle 6,5 až 7 stupňů, což muselo znamenat výrazné lokální otřesy půdy.“ Dalším následkem podle něj byla vlna tsunami, která mohla dosáhnout výšky až jednoho kilometru – do Jižní Ameriky asi dorazila vysoká ještě pět metrů.

Podle Nicholsona je možné, že tento náraz nějak souvisí s kráterem Chicxulubu, ale může jít i o náhodu. Takhle velký asteroid dopadne na Zemi průměrně každých 700 tisíc let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
před 14 hhodinami

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
včera v 08:45

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Evropský pohled