Zemi v době vyhynutí dinosaurů zasáhl zřejmě ještě jeden asteroid. Vědci našli v moři kráter

Nový objev naznačuje, že v době, kdy vymřeli dinosauři, zasáhly Zemi nejméně dva velké asteroidy. Vědci našli další kráter v moři západně od Afriky.

Před 66 miliony let zřejmě narazil do zemského povrchu asteroid z vesmíru, který zanechal pod mořem obrovský kráter a způsobil na planetě spoušť. Nejedná se ovšem o slavnou planetku, která vyhladila dinosaury a odstartovala věk savců – nově byl objeven kráter ze stejné doby, který se nachází asi pět set kilometrů od západního pobřeží Afriky. Vědci mu dali jméno Nadir.

Velký kráter odhalil náhodou geolog Uisdean Nicholson z Heriot-Wattovy univerzity v Edinburghu. Když prověřoval data ze seismického průzkumu pro jiný projekt týkající se tektonického rozdělení mezi Jižní Amerikou a Afrikou, všiml si v nich něčeho, co nečekal.

„Při interpretaci dat jsem narazil na velmi neobvyklý kráterovitý útvar, který se nepodobal ničemu, co jsem kdy předtím viděl,“ uvedl. „Měl všechny charakteristiky impaktního kráteru.“ Impaktní krátery jsou způsobené dopadem nějakého velkého tělesa, nejčastěji právě asteroidu neboli planetky.

Že právě takový objekt kráter stvořil, ale zatím není možné dokázat. Jistotu by přinesl jen vrt přímo na místě spojený s odebráním minerálů ze dna kráteru. Jinak má ale díra všechny znaky, jež jsou s impaktními krátery spojené –⁠ tedy správný poměr šířky a hloubky, výšku okrajů a výšku centrálního výčnělku, kopečku uprostřed, který vytvořila hornina a sediment vytlačený tlakem nárazu.

„Objev pozemského impaktního kráteru je vždy významný, protože v geologických záznamech jsou velmi vzácné. Na Zemi existují méně než dvě stovky potvrzených impaktních struktur a poměrně dost pravděpodobných kandidátů, kteří zatím nebyli jednoznačně potvrzeni,“ uvedl geolog Mark Boslough, který se na studii vydané v odborném žurnálu Science Advances nepodílel. I podle něj je nejpravděpodobnější, že za kráterem stojí asteroid.

Podle Boslougha je nejzajímavější to, že se jedná o podmořský impaktní kráter, kterých je známo jen několik. „Kdybychom mohli studovat podmořský impaktní kráter této velikosti, pomohlo by nám to lépe pochopit proces dopadů planetek do oceánů –⁠ těch bylo sice nejvíce, ale nejméně toho o nich víme,“ dodal vědec.

Následky katastrofální, ale jen lokálně

Kráter Nadir má průměr osm kilometrů. Nicholson si myslí, že byl pravděpodobně způsoben asteroidem širokým více než čtyři sta metrů. To je mnohem méně než planetka, která vyhubila dinosaury –⁠ ta vytvořila přes 150 kilometrů velký kráter Chicxulub u pobřeží Mexika a byla velká asi jako město.

„Dopad Nadiru měl vážné lokální a regionální následky, přinejmenším v celém Atlantském oceánu,“ vysvětluje Nicholson. „Došlo zřejmě k velkému zemětřesení o síle 6,5 až 7 stupňů, což muselo znamenat výrazné lokální otřesy půdy.“ Dalším následkem podle něj byla vlna tsunami, která mohla dosáhnout výšky až jednoho kilometru – do Jižní Ameriky asi dorazila vysoká ještě pět metrů.

Podle Nicholsona je možné, že tento náraz nějak souvisí s kráterem Chicxulubu, ale může jít i o náhodu. Takhle velký asteroid dopadne na Zemi průměrně každých 700 tisíc let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 1 hhodinou

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 23 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...