Je lidstvo schopné sestřelit asteroid, který by se mohl srazit se Zemí?

Naše civilizace je pozoruhodně špatně připravená na možnost srážky s astroidem nebo kometou, shoduje se většina expertů.

Každý den Zemi zasáhne asi 100 tun drobných meteoritů velkých asi jako zrnka písku. Přibližně jednou za rok vstoupí do atmosféry naší planety asteroid velký jako automobil, který způsobí na obloze působivou podívanou a shoří, ještě než dopadne na povrch. Asi každé dva tisíce let ale atmosférou projde a povrch planety zasáhne objekt velikosti fotbalového hřiště, který je schopný poškodit rozsáhlou oblast planety. A co několik milionů let do naší planety narazí tak velké těleso, že může zničit i celou civilizaci nebo vážně poškodit celý existující ekosystém.

Asteroidy do 25 metrů v drtivé většině případů shoří při průchodu atmosférou Země, takže nejsou schopné způsobit žádné poškození povrchu. Pokud by však naši planetu zasáhl kamenitý meteorit o velikosti 25 metrů – jeden kilometr, způsobil by rozsáhlé škody různě velkým oblastem planety. Celoplanetární dopad by mel až dopad tělesa o velikosti nad dva kilometry; dinosaury vyhubil náraz asteroidu velkého asi 10 kilometrů. Jak je lidstvo na takové scénáře připraveno?

Nejsme připraveni

„Lidstvo je na nečekanou srážku s kometou nebo asteroidem připraveno mizerně,“ varoval před půlrokem Dr. Joseph Nuth, který pracuje pro Goddardovo vesmírné středisko v NASA. Uvedl to na prezentaci American Geophysical Union, kde se řešilo, jak odklonit od Země potenciální hrozby. „Největším problémem je, že bychom toho teď vlastně moc nemohli udělat.“

  • „Světelný úkaz se jmenuje meteor, způsobuje ho meteoroid, který vlétá do atmosféry. Pokud by něco dopadlo na Zemi, říkáme tomu meteorit,“ vysvětluje pojmy Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.

Vesmírné hrozby se staly kvůli katastrofickým filmům typu Armageddon nebo Drtivý dopad natolik provařenou hrozbou, že tato představa už vzruší jen málokoho. O riziku dopadu podezřelých těles navíc velmi často informují bulvární a konspirační média – prakticky vždy ovšem přehánějí nebo problém dramatizují, aby vypadal zajímavější. Vytvořila tak atmosféru, kdy ani informaci o reálném riziku možná lidé nebudou věřit.

Zásadní problém je, že nedokážeme stále ještě dostatečně brzy předvídat, že se takové těleso do blízkosti Země vůbec blíží. Například roku 1996 se k Zemi nečekaně blízko přiblížila kometa, roku 2014 se zase jiná kometa dostala k našemu kosmickému sousedu Marsu. Právě tento případ je pro experty alarmující; byla astronomy objevena jen 22 měsíců předtím, než se k Marsu dostala.

„Když se podíváte na to, jak se plánují kosmické mise, zjistíte, že odpálit do vesmíru kosmickou loď trvá asi pět let,“ uvedl Nuth. Americká kosmická agentura proto před několika lety vytvořila organizaci nazvanou Planetary Defense Coordination Office neboli PDCO. Nuth navrhuje, aby tato agentura vyrobila (nebo koupila) a měla vždy připravenou raketu, která by byla otestovaná a připravená k „okamžitému“ startu – což znamená v horizontu maximálně jednoho roku.

Co odhalíme – a co ne

NASA a její oddělení pro průzkum vesmíru jsou schopné odhalit asi 90 procent objektů větších než kilometr, které se pohybují v okolí Země a které by mohly naši planetu ohrozit. V současné době je jich několik stovek, nalézají se na speciálním seznamu potenciálně nebezpečných těles. Menší tělesa se odhalují mnohem složitěji, nejhůře jsme na tom se schopností všimnout si asi stometrových tmavých asteroidů, od nichž se jen špatně odráží světlo a které tedy unikají našim teleskopům.

Jak zastavit hrozbu z vesmíru

Lidstvo má v současné době dva způsoby, jak se s takovou hrozbou, pokud ji včas zjistí, vypořádat – oba však jsou v současné době zcela teoretické, zatím se totiž nikdo o nic podobného ani nepokusil.

Jedním z nich je likvidace objektu pomocí jaderné střely, druhým prostý náraz pomocí kinetické energie, tedy jiným tělesem s vlastním pohonem. V katastrofických filmech se nejčastěji využívá jaderná hlavice, ve skutečnosti jde však zřejmě o řešení složitější a s menší pravděpodobností úspěchu. Prostá změna dráhy asteroidu pomocí nárazu jiného objektu by také mohla způsobit jeho zničení, pokud by byl z dostatečně křehkého materiálu, což řada takových objektů zřejmě je.

Zejména armády mají v zaměření a likvidaci letícího tělesa značné zkušenosti, které by se daly teoreticky využít i při likvidaci objektu mířícího k zemi. Právě minulý týden v tom uspěly Spojené státy: úspěšně dokončila test obranného systému před mezikontinentálními balistickými raketami, který byl první podobnou zkouškou svého druhu. Z kalifornské základny vypálila střelu, která zneškodnila mezikontinentální raketu (ICBM) vypuštěnou z atolu Kwajalein na tichomořských Marshallových ostrovech.

Podle amerického ministerstva obrany byla tato akce vůbec prvním úspěšným pokusem o zničení testovací mezikontinentální střely. „Zneškodnění komplexního cíle ICBM představujícího ohrožení je nepředstavitelný úspěch… zásadní milník tohoto programu,“ uvedl ředitel sekce protiraketové obrany Pentagonu Jim Syring. USA testovaly protiraketový systém od roku 1999 již sedmnáctkrát, z toho devětkrát úspěšně, vždy však přitom byla destrukční střela naváděna na rakety s kratším doletem než ICBM.

Největší problém doposud působily extrémně složité výpočty, ale v poslední době nástup stále kvalitnějších počítačů a především „chytrých“ algoritmů dávají naději, že by se to mohlo podařit.

Co může způsobit asteroid

Protože je povrch Země tvořený převážně z vody, statistika říká, že asteroid nebo kometa, které by dopadly na povrch anebo by explodovaly těsně nad jeho povrchem (jako například slavný zřejmě 50–100 metrů velký Tunguzský meteorit), by zřejmě zasáhly oceán nebo nějaké moře a lidstvu by tedy způsobily relativně malé škody. Asteroid do 150 metrů by zřejmě ani nezpůsobil tsunami, větší už ale ano.

Tunguzský meteorit - následky jeho dopadu
Zdroj: Wikimedia Commons

Naopak dopad na nějaké místo na kontinentu by u tělesa o velikosti 200–300 mělo dalekosáhlé, zřejmě až kontinentálně velké škody. Pro srovnání – meteoroid, který explodoval roku 2013 nad ruským Čeljabinskem, měl asi 20 metrů; přesto zranil přes 1000 lidí. Potenciální škody se však odhadují dopředu extrémně špatně, záleží na přesné dráze tělesa, úhlu, pod nímž vstupuje do atmosféry Země, jeho složení a mnoha dalších faktorech.

Na podzim roku 2016 provedla NASA ve spojení s agenturou Federal Emergency Management Agency simulované cvičení, jehož obsahem byl dopad stometrového asteroidu do okolí Los Angeles. Ukázalo se, že by téměř kompletně zničil stavby v okolí asi 50 kilometrů od centra dopadu a připravil by o život statisíce až miliony lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 27 mminutami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 22 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...