Je lidstvo schopné sestřelit asteroid, který by se mohl srazit se Zemí?

Naše civilizace je pozoruhodně špatně připravená na možnost srážky s astroidem nebo kometou, shoduje se většina expertů.

Každý den Zemi zasáhne asi 100 tun drobných meteoritů velkých asi jako zrnka písku. Přibližně jednou za rok vstoupí do atmosféry naší planety asteroid velký jako automobil, který způsobí na obloze působivou podívanou a shoří, ještě než dopadne na povrch. Asi každé dva tisíce let ale atmosférou projde a povrch planety zasáhne objekt velikosti fotbalového hřiště, který je schopný poškodit rozsáhlou oblast planety. A co několik milionů let do naší planety narazí tak velké těleso, že může zničit i celou civilizaci nebo vážně poškodit celý existující ekosystém.

Asteroidy do 25 metrů v drtivé většině případů shoří při průchodu atmosférou Země, takže nejsou schopné způsobit žádné poškození povrchu. Pokud by však naši planetu zasáhl kamenitý meteorit o velikosti 25 metrů – jeden kilometr, způsobil by rozsáhlé škody různě velkým oblastem planety. Celoplanetární dopad by mel až dopad tělesa o velikosti nad dva kilometry; dinosaury vyhubil náraz asteroidu velkého asi 10 kilometrů. Jak je lidstvo na takové scénáře připraveno?

Nejsme připraveni

„Lidstvo je na nečekanou srážku s kometou nebo asteroidem připraveno mizerně,“ varoval před půlrokem Dr. Joseph Nuth, který pracuje pro Goddardovo vesmírné středisko v NASA. Uvedl to na prezentaci American Geophysical Union, kde se řešilo, jak odklonit od Země potenciální hrozby. „Největším problémem je, že bychom toho teď vlastně moc nemohli udělat.“

  • „Světelný úkaz se jmenuje meteor, způsobuje ho meteoroid, který vlétá do atmosféry. Pokud by něco dopadlo na Zemi, říkáme tomu meteorit,“ vysvětluje pojmy Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.

Vesmírné hrozby se staly kvůli katastrofickým filmům typu Armageddon nebo Drtivý dopad natolik provařenou hrozbou, že tato představa už vzruší jen málokoho. O riziku dopadu podezřelých těles navíc velmi často informují bulvární a konspirační média – prakticky vždy ovšem přehánějí nebo problém dramatizují, aby vypadal zajímavější. Vytvořila tak atmosféru, kdy ani informaci o reálném riziku možná lidé nebudou věřit.

Zásadní problém je, že nedokážeme stále ještě dostatečně brzy předvídat, že se takové těleso do blízkosti Země vůbec blíží. Například roku 1996 se k Zemi nečekaně blízko přiblížila kometa, roku 2014 se zase jiná kometa dostala k našemu kosmickému sousedu Marsu. Právě tento případ je pro experty alarmující; byla astronomy objevena jen 22 měsíců předtím, než se k Marsu dostala.

„Když se podíváte na to, jak se plánují kosmické mise, zjistíte, že odpálit do vesmíru kosmickou loď trvá asi pět let,“ uvedl Nuth. Americká kosmická agentura proto před několika lety vytvořila organizaci nazvanou Planetary Defense Coordination Office neboli PDCO. Nuth navrhuje, aby tato agentura vyrobila (nebo koupila) a měla vždy připravenou raketu, která by byla otestovaná a připravená k „okamžitému“ startu – což znamená v horizontu maximálně jednoho roku.

Co odhalíme – a co ne

NASA a její oddělení pro průzkum vesmíru jsou schopné odhalit asi 90 procent objektů větších než kilometr, které se pohybují v okolí Země a které by mohly naši planetu ohrozit. V současné době je jich několik stovek, nalézají se na speciálním seznamu potenciálně nebezpečných těles. Menší tělesa se odhalují mnohem složitěji, nejhůře jsme na tom se schopností všimnout si asi stometrových tmavých asteroidů, od nichž se jen špatně odráží světlo a které tedy unikají našim teleskopům.

Jak zastavit hrozbu z vesmíru

Lidstvo má v současné době dva způsoby, jak se s takovou hrozbou, pokud ji včas zjistí, vypořádat – oba však jsou v současné době zcela teoretické, zatím se totiž nikdo o nic podobného ani nepokusil.

Jedním z nich je likvidace objektu pomocí jaderné střely, druhým prostý náraz pomocí kinetické energie, tedy jiným tělesem s vlastním pohonem. V katastrofických filmech se nejčastěji využívá jaderná hlavice, ve skutečnosti jde však zřejmě o řešení složitější a s menší pravděpodobností úspěchu. Prostá změna dráhy asteroidu pomocí nárazu jiného objektu by také mohla způsobit jeho zničení, pokud by byl z dostatečně křehkého materiálu, což řada takových objektů zřejmě je.

Zejména armády mají v zaměření a likvidaci letícího tělesa značné zkušenosti, které by se daly teoreticky využít i při likvidaci objektu mířícího k zemi. Právě minulý týden v tom uspěly Spojené státy: úspěšně dokončila test obranného systému před mezikontinentálními balistickými raketami, který byl první podobnou zkouškou svého druhu. Z kalifornské základny vypálila střelu, která zneškodnila mezikontinentální raketu (ICBM) vypuštěnou z atolu Kwajalein na tichomořských Marshallových ostrovech.

Podle amerického ministerstva obrany byla tato akce vůbec prvním úspěšným pokusem o zničení testovací mezikontinentální střely. „Zneškodnění komplexního cíle ICBM představujícího ohrožení je nepředstavitelný úspěch… zásadní milník tohoto programu,“ uvedl ředitel sekce protiraketové obrany Pentagonu Jim Syring. USA testovaly protiraketový systém od roku 1999 již sedmnáctkrát, z toho devětkrát úspěšně, vždy však přitom byla destrukční střela naváděna na rakety s kratším doletem než ICBM.

Největší problém doposud působily extrémně složité výpočty, ale v poslední době nástup stále kvalitnějších počítačů a především „chytrých“ algoritmů dávají naději, že by se to mohlo podařit.

Co může způsobit asteroid

Protože je povrch Země tvořený převážně z vody, statistika říká, že asteroid nebo kometa, které by dopadly na povrch anebo by explodovaly těsně nad jeho povrchem (jako například slavný zřejmě 50–100 metrů velký Tunguzský meteorit), by zřejmě zasáhly oceán nebo nějaké moře a lidstvu by tedy způsobily relativně malé škody. Asteroid do 150 metrů by zřejmě ani nezpůsobil tsunami, větší už ale ano.

Tunguzský meteorit - následky jeho dopadu
Zdroj: Wikimedia Commons

Naopak dopad na nějaké místo na kontinentu by u tělesa o velikosti 200–300 mělo dalekosáhlé, zřejmě až kontinentálně velké škody. Pro srovnání – meteoroid, který explodoval roku 2013 nad ruským Čeljabinskem, měl asi 20 metrů; přesto zranil přes 1000 lidí. Potenciální škody se však odhadují dopředu extrémně špatně, záleží na přesné dráze tělesa, úhlu, pod nímž vstupuje do atmosféry Země, jeho složení a mnoha dalších faktorech.

Na podzim roku 2016 provedla NASA ve spojení s agenturou Federal Emergency Management Agency simulované cvičení, jehož obsahem byl dopad stometrového asteroidu do okolí Los Angeles. Ukázalo se, že by téměř kompletně zničil stavby v okolí asi 50 kilometrů od centra dopadu a připravil by o život statisíce až miliony lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 6 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 16 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 18 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...