Dinosauři měli smůlu. Kdyby asteroid zasáhl kdekoliv jinde, nevymřeli by

Masivní asteroid, který před šestašedesáti miliony lety zasáhl Zemi, trefil to nejhorší možné místo, naznačuje nový výzkum.

Nová studie ukázala, jakou smůlu měli dinosauři: kdyby devítikilometrový asteroid, který zasáhl Zemi, trefil jakýchkoliv jiných 87 procent planety, k vymření dinosaurů by nedošlo. Bohužel, kámen z vesmíru se zabořil do místa, kde dnes leží mexický poloostrov Yucatán.

A právě na tomto místě byla v půdě extrémně vysoká koncentrace uhlovodíků. Ta zapříčinila, že se tyto částice mohly v obrovském množství uvolnit do ovzduší, především ve formě sazí a aerosolů. V atmosféře tyto částice způsobily globální ochlazení planety, které vedlo k omezené produkci rostlin, a ta způsobila, že dinosauři neměli co žrát. Důsledkem byl totální kolaps celého jejich druhu.

Kráter po dopadu, který dodnes leží poblíž mexického města Chicxulub, je 180 kilometrů velký a 20 kilometrů hluboký. Vědci své výsledky zveřejnili v odborném časopise Scientific Reports. Autory studie jsou japonští geologové z univerzity v Tohoku Kunio Kaiho a Naga Ošima. Dospěli v ní k tomu, že pouhých 13 procent zemského povrchu v té době obsahovalo takovou koncentraci uhlovodíků, aby to mohlo vést k tak zásadnímu vymírání, jaké nastalo. Kromě místa dopadu měli dinosauři smůlu také na čas.

Už roku 2014 jiná studie, tentokrát paleontologická, popsala, že v dějinách dinosaurů zřejmě nebyla doba, kdy by tito tvorové byli zranitelnější než v době vymření. Právě v době zásahu totiž byli dinosauři nejméně diversifikovaní a tedy nejméně rezistentní vůči katastrofou vynucené změně.

Smolaři

Japonští vědci dospěli ke shodnému závěru: „Dinosauři měli prostě smůlu,“ uvedl Kaiho pro britský deník Guardian. „Na druhou stranu to pro nás mělo výhodu: zmizení dinosaurů umožnilo savcům, aby se jim dařilo.“

Dopad asteroidu způsobil po celé planetě obří vlny tsunami a silná zemětřesení, ochladil atmosféru planety o přibližně 10 stupňů Celsia. Podle řady studií z poslední doby ale také vedl k nejméně roční temnotě po celé planetě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
2. 9. 2026

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
2. 9. 2026

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
2. 9. 2026

Léto skončilo. Podívejte se na tři grafy, které ukazují jeho výjimečnost

Počasí letošního léta přineslo spoustu rekordů, které ukazují, jak výrazně se změnila jeho podoba oproti minulosti.
1. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.