Dinosauři měli smůlu. Kdyby asteroid zasáhl kdekoliv jinde, nevymřeli by

Masivní asteroid, který před šestašedesáti miliony lety zasáhl Zemi, trefil to nejhorší možné místo, naznačuje nový výzkum.

Nová studie ukázala, jakou smůlu měli dinosauři: kdyby devítikilometrový asteroid, který zasáhl Zemi, trefil jakýchkoliv jiných 87 procent planety, k vymření dinosaurů by nedošlo. Bohužel, kámen z vesmíru se zabořil do místa, kde dnes leží mexický poloostrov Yucatán.

A právě na tomto místě byla v půdě extrémně vysoká koncentrace uhlovodíků. Ta zapříčinila, že se tyto částice mohly v obrovském množství uvolnit do ovzduší, především ve formě sazí a aerosolů. V atmosféře tyto částice způsobily globální ochlazení planety, které vedlo k omezené produkci rostlin, a ta způsobila, že dinosauři neměli co žrát. Důsledkem byl totální kolaps celého jejich druhu.

Kráter po dopadu, který dodnes leží poblíž mexického města Chicxulub, je 180 kilometrů velký a 20 kilometrů hluboký. Vědci své výsledky zveřejnili v odborném časopise Scientific Reports. Autory studie jsou japonští geologové z univerzity v Tohoku Kunio Kaiho a Naga Ošima. Dospěli v ní k tomu, že pouhých 13 procent zemského povrchu v té době obsahovalo takovou koncentraci uhlovodíků, aby to mohlo vést k tak zásadnímu vymírání, jaké nastalo. Kromě místa dopadu měli dinosauři smůlu také na čas.

Už roku 2014 jiná studie, tentokrát paleontologická, popsala, že v dějinách dinosaurů zřejmě nebyla doba, kdy by tito tvorové byli zranitelnější než v době vymření. Právě v době zásahu totiž byli dinosauři nejméně diversifikovaní a tedy nejméně rezistentní vůči katastrofou vynucené změně.

Smolaři

Japonští vědci dospěli ke shodnému závěru: „Dinosauři měli prostě smůlu,“ uvedl Kaiho pro britský deník Guardian. „Na druhou stranu to pro nás mělo výhodu: zmizení dinosaurů umožnilo savcům, aby se jim dařilo.“

Dopad asteroidu způsobil po celé planetě obří vlny tsunami a silná zemětřesení, ochladil atmosféru planety o přibližně 10 stupňů Celsia. Podle řady studií z poslední doby ale také vedl k nejméně roční temnotě po celé planetě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nižší počet případů tuberkulózy vede Estonsko k přehodnocení plošného očkování

Klesající výskyt tuberkulózy v Estonsku přiměl tamní ministerstvo sociálních věcí k přípravě změny, která by nahradila plošné očkování novorozenců cílenou vakcinací dětí z rizikových skupin.
před 3 hhodinami

Evropu sevřela už pátá letošní vlna veder. Opět za ni může tepelná kupole

Na západě a na jihu Evropy pokračuje vlna veder, teploty nad 35 stupňů Celsia ve čtvrtek pocítilo hlavně ve Francii, Itálii, Španělsku a Británii více než 135 milionů lidí. Přibližně u 340 milionů obyvatel Evropy s výjimkou Turecka a Ruska pak ve čtvrtek teploty překonaly třicet stupňů.
před 11 hhodinami

V Řecku stoupá počet případů nákazy západonilskou horečkou, devět lidí zemřelo

Počet případů nákazy virem západonilské horečky v několika řeckých regionech, zejména v Athénách, výrazně stoupá, uvedl řecký Národní zdravotnický úřad (EODY). Během uplynulého týdne bylo hlášeno 45 nových případů, čímž se celkový počet infekcí tímto virem od začátku letošní sezony zvýšil na 110. Devět lidí starších 65 let od té doby zemřelo.
před 12 hhodinami

Návyky z dětství mají dlouhodobý vliv na zdraví, ukazují studie

Návyky dětí týkající se pohybu, spánku a času stráveného u obrazovek souvisejí s jejich celkovým zdravím a pohodou, přičemž tato souvislost je výraznější u dětí a mladých lidí s nadváhou nebo obezitou, ukázaly studie.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.