Dinosauři měli smůlu. Kdyby asteroid zasáhl kdekoliv jinde, nevymřeli by

Masivní asteroid, který před šestašedesáti miliony lety zasáhl Zemi, trefil to nejhorší možné místo, naznačuje nový výzkum.

Nová studie ukázala, jakou smůlu měli dinosauři: kdyby devítikilometrový asteroid, který zasáhl Zemi, trefil jakýchkoliv jiných 87 procent planety, k vymření dinosaurů by nedošlo. Bohužel, kámen z vesmíru se zabořil do místa, kde dnes leží mexický poloostrov Yucatán.

A právě na tomto místě byla v půdě extrémně vysoká koncentrace uhlovodíků. Ta zapříčinila, že se tyto částice mohly v obrovském množství uvolnit do ovzduší, především ve formě sazí a aerosolů. V atmosféře tyto částice způsobily globální ochlazení planety, které vedlo k omezené produkci rostlin, a ta způsobila, že dinosauři neměli co žrát. Důsledkem byl totální kolaps celého jejich druhu.

Kráter po dopadu, který dodnes leží poblíž mexického města Chicxulub, je 180 kilometrů velký a 20 kilometrů hluboký. Vědci své výsledky zveřejnili v odborném časopise Scientific Reports. Autory studie jsou japonští geologové z univerzity v Tohoku Kunio Kaiho a Naga Ošima. Dospěli v ní k tomu, že pouhých 13 procent zemského povrchu v té době obsahovalo takovou koncentraci uhlovodíků, aby to mohlo vést k tak zásadnímu vymírání, jaké nastalo. Kromě místa dopadu měli dinosauři smůlu také na čas.

Už roku 2014 jiná studie, tentokrát paleontologická, popsala, že v dějinách dinosaurů zřejmě nebyla doba, kdy by tito tvorové byli zranitelnější než v době vymření. Právě v době zásahu totiž byli dinosauři nejméně diversifikovaní a tedy nejméně rezistentní vůči katastrofou vynucené změně.

Smolaři

Japonští vědci dospěli ke shodnému závěru: „Dinosauři měli prostě smůlu,“ uvedl Kaiho pro britský deník Guardian. „Na druhou stranu to pro nás mělo výhodu: zmizení dinosaurů umožnilo savcům, aby se jim dařilo.“

Dopad asteroidu způsobil po celé planetě obří vlny tsunami a silná zemětřesení, ochladil atmosféru planety o přibližně 10 stupňů Celsia. Podle řady studií z poslední doby ale také vedl k nejméně roční temnotě po celé planetě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 4 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 5 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 7 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 7 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 8 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 10 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...