Dinosauři měli smůlu. Kdyby asteroid zasáhl kdekoliv jinde, nevymřeli by

Masivní asteroid, který před šestašedesáti miliony lety zasáhl Zemi, trefil to nejhorší možné místo, naznačuje nový výzkum.

Nová studie ukázala, jakou smůlu měli dinosauři: kdyby devítikilometrový asteroid, který zasáhl Zemi, trefil jakýchkoliv jiných 87 procent planety, k vymření dinosaurů by nedošlo. Bohužel, kámen z vesmíru se zabořil do místa, kde dnes leží mexický poloostrov Yucatán.

A právě na tomto místě byla v půdě extrémně vysoká koncentrace uhlovodíků. Ta zapříčinila, že se tyto částice mohly v obrovském množství uvolnit do ovzduší, především ve formě sazí a aerosolů. V atmosféře tyto částice způsobily globální ochlazení planety, které vedlo k omezené produkci rostlin, a ta způsobila, že dinosauři neměli co žrát. Důsledkem byl totální kolaps celého jejich druhu.

Kráter po dopadu, který dodnes leží poblíž mexického města Chicxulub, je 180 kilometrů velký a 20 kilometrů hluboký. Vědci své výsledky zveřejnili v odborném časopise Scientific Reports. Autory studie jsou japonští geologové z univerzity v Tohoku Kunio Kaiho a Naga Ošima. Dospěli v ní k tomu, že pouhých 13 procent zemského povrchu v té době obsahovalo takovou koncentraci uhlovodíků, aby to mohlo vést k tak zásadnímu vymírání, jaké nastalo. Kromě místa dopadu měli dinosauři smůlu také na čas.

Už roku 2014 jiná studie, tentokrát paleontologická, popsala, že v dějinách dinosaurů zřejmě nebyla doba, kdy by tito tvorové byli zranitelnější než v době vymření. Právě v době zásahu totiž byli dinosauři nejméně diversifikovaní a tedy nejméně rezistentní vůči katastrofou vynucené změně.

Smolaři

Japonští vědci dospěli ke shodnému závěru: „Dinosauři měli prostě smůlu,“ uvedl Kaiho pro britský deník Guardian. „Na druhou stranu to pro nás mělo výhodu: zmizení dinosaurů umožnilo savcům, aby se jim dařilo.“

Dopad asteroidu způsobil po celé planetě obří vlny tsunami a silná zemětřesení, ochladil atmosféru planety o přibližně 10 stupňů Celsia. Podle řady studií z poslední doby ale také vedl k nejméně roční temnotě po celé planetě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 3 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 4 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 17 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 18 hhodinami
Načítání...