Dinosauři měli smůlu. Kdyby asteroid zasáhl kdekoliv jinde, nevymřeli by

Masivní asteroid, který před šestašedesáti miliony lety zasáhl Zemi, trefil to nejhorší možné místo, naznačuje nový výzkum.

Nová studie ukázala, jakou smůlu měli dinosauři: kdyby devítikilometrový asteroid, který zasáhl Zemi, trefil jakýchkoliv jiných 87 procent planety, k vymření dinosaurů by nedošlo. Bohužel, kámen z vesmíru se zabořil do místa, kde dnes leží mexický poloostrov Yucatán.

A právě na tomto místě byla v půdě extrémně vysoká koncentrace uhlovodíků. Ta zapříčinila, že se tyto částice mohly v obrovském množství uvolnit do ovzduší, především ve formě sazí a aerosolů. V atmosféře tyto částice způsobily globální ochlazení planety, které vedlo k omezené produkci rostlin, a ta způsobila, že dinosauři neměli co žrát. Důsledkem byl totální kolaps celého jejich druhu.

Kráter po dopadu, který dodnes leží poblíž mexického města Chicxulub, je 180 kilometrů velký a 20 kilometrů hluboký. Vědci své výsledky zveřejnili v odborném časopise Scientific Reports. Autory studie jsou japonští geologové z univerzity v Tohoku Kunio Kaiho a Naga Ošima. Dospěli v ní k tomu, že pouhých 13 procent zemského povrchu v té době obsahovalo takovou koncentraci uhlovodíků, aby to mohlo vést k tak zásadnímu vymírání, jaké nastalo. Kromě místa dopadu měli dinosauři smůlu také na čas.

Už roku 2014 jiná studie, tentokrát paleontologická, popsala, že v dějinách dinosaurů zřejmě nebyla doba, kdy by tito tvorové byli zranitelnější než v době vymření. Právě v době zásahu totiž byli dinosauři nejméně diversifikovaní a tedy nejméně rezistentní vůči katastrofou vynucené změně.

Smolaři

Japonští vědci dospěli ke shodnému závěru: „Dinosauři měli prostě smůlu,“ uvedl Kaiho pro britský deník Guardian. „Na druhou stranu to pro nás mělo výhodu: zmizení dinosaurů umožnilo savcům, aby se jim dařilo.“

Dopad asteroidu způsobil po celé planetě obří vlny tsunami a silná zemětřesení, ochladil atmosféru planety o přibližně 10 stupňů Celsia. Podle řady studií z poslední doby ale také vedl k nejméně roční temnotě po celé planetě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 18 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...