Lávové jezero na měsíci Io se leskne jako zrcadlo. NASA ukázala vizualizaci

Měsíc Io je jedním z měsíců planety Jupiter, s průměrem 3643 kilometrů se jedná o čtvrtý největší měsíc ve Sluneční soustavě. Jeho vulkanický povrch může prozradit spoustu informací nejen o minulosti tohoto tělesa, ale též o vzniku Jupiteru.

NASA nyní představila, jak si představuje lávová jezera na povrchu Io. Video vydala Laboratoř tryskového pohonu vesmírné agentury – nejde o opravdový záznam pořízený vesmírnou sondou, „jen“ o vizualizaci, tedy umělecké ztvárnění pohledu, který by se nabídl člověku stojícímu na břehu jezera Loki Patera.

Toto lávové jezero na povrchu Io je dlouhé asi 200 kilometrů a je poseté ostrůvky magmatu. Vizualizace je jedinou možností, jak se k němu může člověk podívat – bez ohledu na vzdálenost je to místo, kde by nepřežil. Teploty se zde v noci pohybují kolem 130 stupňů pod nulou, zato přes den vyskočí až na 1600 nad nulou.

Io obíhá kolem Jupiteru o něco dál než Měsíc od Země, ale současně je Jupiter mnohokrát větší než naše planeta. Plynný obr tedy na vizualizaci zabírá mnohem větší část horizontu. Animace vychází z reálných dat, která pořídila sonda Juno, konkrétně z jejích přeletů během letošní zimy. Dostala se do blízkosti asi 1500 kilometrů od měsíce a zachytila při tom vulkanickou aktivitu na jeho povrchu.

Pozoruhodně lesklé jezero

„Měsíc Io je prostě plný sopek a my jsme několik z nich zachytili v akci,“ řekl hlavní vědec programu Juno Scott Bolton. „Získali jsme také několik skvělých detailních záběrů a další údaje o 200 kilometrů dlouhém lávovém jezeře Loki Patera,“ doplnil.

Toto konkrétní jezero zajímá astronomy hlavně kvůli extrémně odrazivému povrchu – na rozdíl od pozemských jezer za něj ale mohou zcela jiné vlastnosti. „Zachytili jsme úžasné detaily ukazující podivné ostrovy usazené uprostřed potenciálně magmatického jezera lemovaného žhavou lávou,“ dodal Bolton. „Zrcadlový odraz, který naše přístroje zaznamenaly na jezeře, naznačuje, že části povrchu Io jsou hladké jako sklo a připomínají vulkanicky vytvořené obsidiánové sklo na Zemi,“ podotkl vědec.

Kromě jezera pozorovala sonda také neobvyklou horu „Steeple Mountain (věžovou horu)“, která výrazně vystupuje z jinak hladkého povrchu Io:

Vědci věří, že by získaná data mohla vnést více světla do jedné z největších záhad Sluneční soustavy – jak Jupiter vlastně vznikl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Český výzkum našel nový způsob, jak buňky řeší stres. Může to pomoci v léčbě

Nově objevený mechanismus reakce buňky na stres může pomoct při léčbě vzácných genetických onemocnění. Příkladem může být takzvaná leukodystrofie, což je skupina onemocnění s poškozením v centrálním nervovém systému. Vyplývá to z nové studie vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, která vyšla ve vědeckém časopise Nature.
před 25 mminutami

Raketa SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty v rámci několikadenní soukromé mise Fram2. Velitelem posádky je maltský podnikatel v kryptoměnách Chun Wang, informovaly světové agentury. SpaceX se misí zapsala do historie kosmonautiky, neboť jako první vyslala lidskou posádku na polární orbitu, což doposud nikdo jiný neučinil.
08:56Aktualizovánopřed 55 mminutami

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
před 19 hhodinami

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
před 21 hhodinami

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
včera v 11:55

Žloutenky A letos v Česku výrazně přibývá

Žloutenka typu A se letos v Česku šíří velmi rychle, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Zranitelným skupinám doporučují hygienici i očkování, dodržovat jen mytí rukou už totiž nemusí stačit.
včera v 11:05

Otázky a odpovědi: Jak se slintavka šíří a proč musejí být zvířata utracena

Slintavka a kulhavka (SLAK) je extrémně nakažlivá nemoc, která může způsobit obrovské hospodářské škody. Není snadné s ní bojovat a její zkrocení vyžaduje rozsáhlejší opatření. Ústřední veterinární správa připravila odpovědi na ty nejdůležitější otázky spojené s touto chorobou.
včera v 10:01

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
30. 3. 2025
Načítání...