Lávové jezero na měsíci Io se leskne jako zrcadlo. NASA ukázala vizualizaci

Měsíc Io je jedním z měsíců planety Jupiter, s průměrem 3643 kilometrů se jedná o čtvrtý největší měsíc ve Sluneční soustavě. Jeho vulkanický povrch může prozradit spoustu informací nejen o minulosti tohoto tělesa, ale též o vzniku Jupiteru.

NASA nyní představila, jak si představuje lávová jezera na povrchu Io. Video vydala Laboratoř tryskového pohonu vesmírné agentury – nejde o opravdový záznam pořízený vesmírnou sondou, „jen“ o vizualizaci, tedy umělecké ztvárnění pohledu, který by se nabídl člověku stojícímu na břehu jezera Loki Patera.

Toto lávové jezero na povrchu Io je dlouhé asi 200 kilometrů a je poseté ostrůvky magmatu. Vizualizace je jedinou možností, jak se k němu může člověk podívat – bez ohledu na vzdálenost je to místo, kde by nepřežil. Teploty se zde v noci pohybují kolem 130 stupňů pod nulou, zato přes den vyskočí až na 1600 nad nulou.

Io obíhá kolem Jupiteru o něco dál než Měsíc od Země, ale současně je Jupiter mnohokrát větší než naše planeta. Plynný obr tedy na vizualizaci zabírá mnohem větší část horizontu. Animace vychází z reálných dat, která pořídila sonda Juno, konkrétně z jejích přeletů během letošní zimy. Dostala se do blízkosti asi 1500 kilometrů od měsíce a zachytila při tom vulkanickou aktivitu na jeho povrchu.

Pozoruhodně lesklé jezero

„Měsíc Io je prostě plný sopek a my jsme několik z nich zachytili v akci,“ řekl hlavní vědec programu Juno Scott Bolton. „Získali jsme také několik skvělých detailních záběrů a další údaje o 200 kilometrů dlouhém lávovém jezeře Loki Patera,“ doplnil.

Toto konkrétní jezero zajímá astronomy hlavně kvůli extrémně odrazivému povrchu – na rozdíl od pozemských jezer za něj ale mohou zcela jiné vlastnosti. „Zachytili jsme úžasné detaily ukazující podivné ostrovy usazené uprostřed potenciálně magmatického jezera lemovaného žhavou lávou,“ dodal Bolton. „Zrcadlový odraz, který naše přístroje zaznamenaly na jezeře, naznačuje, že části povrchu Io jsou hladké jako sklo a připomínají vulkanicky vytvořené obsidiánové sklo na Zemi,“ podotkl vědec.

Kromě jezera pozorovala sonda také neobvyklou horu „Steeple Mountain (věžovou horu)“, která výrazně vystupuje z jinak hladkého povrchu Io:

Vědci věří, že by získaná data mohla vnést více světla do jedné z největších záhad Sluneční soustavy – jak Jupiter vlastně vznikl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 15 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...