Ztratili jsme Voyager, oznámila NASA. Agentura mu poslala chybný povel, hledá řešení

Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) se snaží zachytit signál sondy Voyager 2, se kterou před více než týdnem ztratil kontakt. Loď vzdálená miliardy kilometrů od Země je bez spojení od chvíle, co řídící centrum omylem vyslalo chybný příkaz. Ten posunul anténu sondy tak, že se s ní teď nedá spojit.

NASA v pondělí uvedla, že anténa na sondě se sice vychýlila jen o dva stupně od Země, ale to ji dostalo mimo signál pozemských přístrojů, a nemůže tak už dostávat nové příkazy. NASA se snaží navázat komunikaci pomocí obrovské antény v australské Canbeře. Zatím od sondy zachytila jen slabý šum, který naznačuje, že Voyager 2 funguje, ale nemůže komunikovat.

Hledání signálu Voyageru komplikuje jeho obrovská vzdálenost od Země. Letí směrem od ní, momentálně je od nás vzdálený téměř 20 miliard kilometrů, což znamená, že signálu sondy trvá asi 18 hodin, než dorazí na Zemi.

Nahrávám video

O navázání kontaktu se snaží Laboratoř tryskového pohonu (JPL) NASA, která misi Voyager řídí. Tamní odborníci teď budou naslepo vysílat správný příkaz v naději, že se jim podaří sondu zasáhnout. Ale pokud se to nepovede, nebude ještě všechno ztraceno, kosmická agentura má pro podobné situace připravené záložní plány.

Pokud nebudou experti úspěšní, bude NASA muset počkat do poloviny října na automatický restart systémů, který by podle úřadu měl plně obnovit komunikaci – sondě přikáže natočit anténu opět k Zemi.

Kosmický poutník

Sonda Voyager 2 odstartovala z Floridy v roce 1977 s cílem prozkoumat Sluneční soustavu, zejména Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Do mezihvězdného prostoru vstoupila v roce 2018. Jen několik týdnů po ní NASA vyslala do vesmíru Voyager 1, který je od Země 24 miliard kilometrů, a je tedy nejvzdálenějším objektem z dílny člověka od naší planety.

Obě sondy Voyager o velikosti malého auta jsou poháněny energií z pomalého rozpadu plutonia. Energie jim dojde pravděpodobně do konce tohoto desetiletí a přestanou se Zemí komunikovat, vesmírem ale vydrží létat další miliardy let jako tiší vyslanci lidstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šéf podniku Anthropic vyzval firmy, aby zpomalily vývoj modelů AI

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, uvedla v sobotu agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
11. 9. 2026

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
11. 9. 2026

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
11. 9. 2026

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
11. 9. 2026

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.