Ztratili jsme Voyager, oznámila NASA. Agentura mu poslala chybný povel, hledá řešení

Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) se snaží zachytit signál sondy Voyager 2, se kterou před více než týdnem ztratil kontakt. Loď vzdálená miliardy kilometrů od Země je bez spojení od chvíle, co řídící centrum omylem vyslalo chybný příkaz. Ten posunul anténu sondy tak, že se s ní teď nedá spojit.

NASA v pondělí uvedla, že anténa na sondě se sice vychýlila jen o dva stupně od Země, ale to ji dostalo mimo signál pozemských přístrojů, a nemůže tak už dostávat nové příkazy. NASA se snaží navázat komunikaci pomocí obrovské antény v australské Canbeře. Zatím od sondy zachytila jen slabý šum, který naznačuje, že Voyager 2 funguje, ale nemůže komunikovat.

Hledání signálu Voyageru komplikuje jeho obrovská vzdálenost od Země. Letí směrem od ní, momentálně je od nás vzdálený téměř 20 miliard kilometrů, což znamená, že signálu sondy trvá asi 18 hodin, než dorazí na Zemi.

Nahrávám video

O navázání kontaktu se snaží Laboratoř tryskového pohonu (JPL) NASA, která misi Voyager řídí. Tamní odborníci teď budou naslepo vysílat správný příkaz v naději, že se jim podaří sondu zasáhnout. Ale pokud se to nepovede, nebude ještě všechno ztraceno, kosmická agentura má pro podobné situace připravené záložní plány.

Pokud nebudou experti úspěšní, bude NASA muset počkat do poloviny října na automatický restart systémů, který by podle úřadu měl plně obnovit komunikaci – sondě přikáže natočit anténu opět k Zemi.

Kosmický poutník

Sonda Voyager 2 odstartovala z Floridy v roce 1977 s cílem prozkoumat Sluneční soustavu, zejména Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Do mezihvězdného prostoru vstoupila v roce 2018. Jen několik týdnů po ní NASA vyslala do vesmíru Voyager 1, který je od Země 24 miliard kilometrů, a je tedy nejvzdálenějším objektem z dílny člověka od naší planety.

Obě sondy Voyager o velikosti malého auta jsou poháněny energií z pomalého rozpadu plutonia. Energie jim dojde pravděpodobně do konce tohoto desetiletí a přestanou se Zemí komunikovat, vesmírem ale vydrží létat další miliardy let jako tiší vyslanci lidstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 19 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.