Jupiter strana 2 z 4

Americká sonda Voyager 1 dosáhla při výzkumu vesmíru, a zejména vzdálených oblastí Sluneční soustavy řady prvenství, mezi které patří i to, že 25. srpna 2012 opustila jako první člověkem vyrobené těleso heliosféru. Do kosmu stroj zamířil před 45 lety – 5. září 1977.

Astronomové poprvé použili vesmírný teleskop Jamese Webba k pořízení přímého snímku exoplanety – tedy vzdálené planety mimo Sluneční soustavu. Tento objekt patří mezi takzvané plynné obry, což znamená, že nemá skalnatý povrch a nemůže být obyvatelný.

Vesmírný teleskop NASA Jamese Webba zachytil první jasný důkaz přítomnosti oxidu uhličitého v atmosféře planety mimo Sluneční soustavu. Nejde zatím o žádný důkaz života – na této planetě nejspíš být žádný nemůže. Ale pro vědce je to i tak skvělá zpráva: Webbův dalekohled totiž bude moci tento plyn související s životem najít i na planetách, které takové podmínky mají.

Vesmírný teleskop Jamese Webba zachytil zuřící bouře, prudký vichr i polární záře Jupiteru. Na dvou nově zveřejněných snímcích se vyjímá největší planeta Sluneční soustavy i společně s několika měsíci a prstenci.

Mise Lucy odstartovala do vesmíru na podzim loňského roku. Jejím cílem je výzkum asteroidů, které doprovázejí planetu Jupiter na oběžné dráze kolem Slun ce. Má trvat dvanáct let a má přispět k pochopení formování Sluneční soustavy. Teď si připsala velmi zajímavý objev.

Americká vesmírná agentura NASA zveřejnila další čtyři snímky, které pořídil její vesmírný dalekohled Jamese Webba. Ukazují několik kosmických jevů v dosud nevídaných detailech.

Čtveřici planet viditelných pouhýma očima současně, noční svítící oblaka i Mléčnou dráhu mohou lidé vyhlížet na červencové obloze. Venuši, Mars, Jupiter a Saturn lze spatřit brzy ráno. Koncem července bude také viditelný přechod dvou měsíců Jupiteru, k tomuto pozorování však lidé potřebují malý dalekohled.

Vesmírná observatoř Gaia dosud zmapovala přes 1,6 miliard hvězd, přes jedenáct milionů galaxií a 158 tisíc asteroidů. Teleskop, který Evropská vesmírná agentura (ESA) vypustila v roce 2013, přinesl tolik nových a přesných údajů, že dokážou podle astronomů nahradit veškerá předchozí pozorování. Kromě jiného mohou pomoct s určením stáří hvězd, zkoumáním vlastností Mléčné dráhy nebo počátku Sluneční soustavy.

Červen nabízí kromě letních teplot také několik nezvyklých nebeských úkazů. Už nyní se zvyšuje aktivita takzvaných nočních svítících oblak, mimořádně fotogenického jevu vysoko v zemské atmosféře. Vyvrcholí kolem letního slunovratu, který nastane 21. června v 11:14. Jen tři dny nato bude na ranní obloze k vidění všech pět nejjasnějších planet Sluneční soustavy, a navíc Měsíc. Tato přehlídka kosmických těles potrvá zhruba do konce června, svítící oblaka se ale mohou objevovat až do začátku srpna.

Na Plutu se díky datům ze sondy NASA New Horizons povedlo rozeznat skupinu kopulovitých ledových sopek neboli kryovulkánů, které se nepodobají ničemu jinému ve Sluneční soustavě. Tyto sopečné útvary jsou navíc možná stále aktivní, což by znamenalo, že vzdálená trpasličí planeta je ještě dynamičtější, než se dosud předpokládalo.

Počet potvrzených exoplanet právě překročil hranici pěti tisíc, oznámila americká vesmírná agentura NASA. První se přitom našla teprve před třiceti lety.

K Zemi se na její dráze kolem Slunce oficiálně připojil nový souputník. Jde o takzvaný troján, což je zvláštní druh asteroidu. Jde o zcela výjimečný objev, uvedli astronomové v odborném časopise Nature Communications.

Astronomové objevili tři planety obíhající nebezpečně blízko hvězd, jež se blíží ke konci svého života. To znamená, že už brzy budou tato tělesa svými hvězdami pohlcena. Autoři o objevu informovali na konferenci Americké astronomické společnosti, práci vydají v odborném časopise Astronomical Journal.

Betlémskou hvězdu si dnes lidé představují jako kometu, přitom je prakticky jisté, že ze všech možných vysvětlení je právě kometa tím nejméně pravděpodobným. Nejvalidnější teorii vypracoval už renesanční vědec Johannes Kepler – a ta nemluví o kometě, ale o planetární korunovaci.

Do přípravy mise Juice, která má zkoumat planetu Jupiter a její měsíce, se zapojili vědci z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. Pomocí vlastní kryogenní aparatury otestovali míru tepelného vyzařování speciálního povlaku, který sonda využije. Nyní pracují na testech dalších materiálů pro jiné mise Evropské kosmické agentury (ESA). Sonda Juice se má do kosmu vydat v roce 2023.

Záznamy z americké sondy Juno pomáhají vědcům získat nové poznatky o Jupiteru a jeho rozsáhlém víru, takzvané Velké rudé skvrně. Podle nových zjištění tento atmosférický jev, který je v podstatě obrovskou bouří, sahá mnohem hlouběji, než odborníci původně předpokládali.

Z floridského Mysu Canaveral odstartovala raketa Atlas V, která vynesla do vesmíru sondu Lucy. Ta míří k asteroidům doprovázejícím planetu Jupiter na oběžné dráze kolem Slunce. Její mise má trvat dvanáct let a má přispět k pochopení formování Sluneční soustavy.

Tým astronomů získal pomocí dalekohledu ESO/VLT dosud nejostřejší a nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Díky tomu určil tvar a zpřesnil odhad hmotnosti tohoto podivného asteroidu, který vzhledem připomíná velkou kost. Výzkum přinesl nové poznatky, které vysvětlují, jak tato planetka a její dva měsíce vznikly.

Jsou červené, jsou dost velké a jejich vlastnosti říkají, že v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem nemají co pohledávat. Dvě nově objevené planetky vypadají podle japonské vesmírné agentury JAXA mnohem více jako tělesa, která se nacházejí za oběžnou drahou Neptunu – což podle astronomů velmi dobře ukazuje, jak chaotické podmínky v době mládí Sluneční soustavy panovaly.

Astronomové poprvé objevili důkazy o přítomnosti vodní páry v atmosféře Jupiterova měsíce Ganymedu. Ta podle nové studie vzniká při přeměně ledu na povrchu z pevného skupenství na plyn.

O víkendu nastane na obloze působivé setkání planet Jupiter a Saturn s Měsícem v úplňku. Koncem července bude nejhezčí pohled na Mléčnou dráhu a lidé mohou také vyhlížet meteory z roje Perseid. Úplněk nastane 24. července.

Čína plánuje vyslat už brzy svou první pilotovanou misi k Marsu. Poté by měli čínští astronauti létat na rudou planetu pravidelně, informovala agentura Reuters. Číňané podle ní chtějí na Marsu provozovat trvale obydlenou základnu.

Během třetího letu kolem Venuše zaznamenala Parkerova solární sonda přirozené rádiové emise z atmosféry Venuše. Pro astronomy je to velmi důležitá informace, která potvrzuje, že horní atmosféra Venuše prochází velkými změnami. Ty souvisejí se slunečním cyklem, který ovlivňuje také podmínky pro život na Zemi.

Americká vesmírná agentura NASA představila pokročilé koncepty, které chce v budoucnosti financovat. Patří mezi ně například vesmírný detektor neutrin, mezihvězdná sonda poháněná obří solární plachtou nebo dalekohled postavený uvnitř kráteru na odvrácené straně Měsíce.