Jupiter strana 2 z 4

Čtveřici planet viditelných pouhýma očima současně, noční svítící oblaka i Mléčnou dráhu mohou lidé vyhlížet na červencové obloze. Venuši, Mars, Jupiter a Saturn lze spatřit brzy ráno. Koncem července bude také viditelný přechod dvou měsíců Jupiteru, k tomuto pozorování však lidé potřebují malý dalekohled.

Vesmírná observatoř Gaia dosud zmapovala přes 1,6 miliard hvězd, přes jedenáct milionů galaxií a 158 tisíc asteroidů. Teleskop, který Evropská vesmírná agentura (ESA) vypustila v roce 2013, přinesl tolik nových a přesných údajů, že dokážou podle astronomů nahradit veškerá předchozí pozorování. Kromě jiného mohou pomoct s určením stáří hvězd, zkoumáním vlastností Mléčné dráhy nebo počátku Sluneční soustavy.

Červen nabízí kromě letních teplot také několik nezvyklých nebeských úkazů. Už nyní se zvyšuje aktivita takzvaných nočních svítících oblak, mimořádně fotogenického jevu vysoko v zemské atmosféře. Vyvrcholí kolem letního slunovratu, který nastane 21. června v 11:14. Jen tři dny nato bude na ranní obloze k vidění všech pět nejjasnějších planet Sluneční soustavy, a navíc Měsíc. Tato přehlídka kosmických těles potrvá zhruba do konce června, svítící oblaka se ale mohou objevovat až do začátku srpna.

Na Plutu se díky datům ze sondy NASA New Horizons povedlo rozeznat skupinu kopulovitých ledových sopek neboli kryovulkánů, které se nepodobají ničemu jinému ve Sluneční soustavě. Tyto sopečné útvary jsou navíc možná stále aktivní, což by znamenalo, že vzdálená trpasličí planeta je ještě dynamičtější, než se dosud předpokládalo.

Počet potvrzených exoplanet právě překročil hranici pěti tisíc, oznámila americká vesmírná agentura NASA. První se přitom našla teprve před třiceti lety.

K Zemi se na její dráze kolem Slunce oficiálně připojil nový souputník. Jde o takzvaný troján, což je zvláštní druh asteroidu. Jde o zcela výjimečný objev, uvedli astronomové v odborném časopise Nature Communications.

Astronomové objevili tři planety obíhající nebezpečně blízko hvězd, jež se blíží ke konci svého života. To znamená, že už brzy budou tato tělesa svými hvězdami pohlcena. Autoři o objevu informovali na konferenci Americké astronomické společnosti, práci vydají v odborném časopise Astronomical Journal.

Betlémskou hvězdu si dnes lidé představují jako kometu, přitom je prakticky jisté, že ze všech možných vysvětlení je právě kometa tím nejméně pravděpodobným. Nejvalidnější teorii vypracoval už renesanční vědec Johannes Kepler – a ta nemluví o kometě, ale o planetární korunovaci.

Do přípravy mise Juice, která má zkoumat planetu Jupiter a její měsíce, se zapojili vědci z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. Pomocí vlastní kryogenní aparatury otestovali míru tepelného vyzařování speciálního povlaku, který sonda využije. Nyní pracují na testech dalších materiálů pro jiné mise Evropské kosmické agentury (ESA). Sonda Juice se má do kosmu vydat v roce 2023.

Záznamy z americké sondy Juno pomáhají vědcům získat nové poznatky o Jupiteru a jeho rozsáhlém víru, takzvané Velké rudé skvrně. Podle nových zjištění tento atmosférický jev, který je v podstatě obrovskou bouří, sahá mnohem hlouběji, než odborníci původně předpokládali.

Z floridského Mysu Canaveral odstartovala raketa Atlas V, která vynesla do vesmíru sondu Lucy. Ta míří k asteroidům doprovázejícím planetu Jupiter na oběžné dráze kolem Slunce. Její mise má trvat dvanáct let a má přispět k pochopení formování Sluneční soustavy.

Tým astronomů získal pomocí dalekohledu ESO/VLT dosud nejostřejší a nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Díky tomu určil tvar a zpřesnil odhad hmotnosti tohoto podivného asteroidu, který vzhledem připomíná velkou kost. Výzkum přinesl nové poznatky, které vysvětlují, jak tato planetka a její dva měsíce vznikly.

Jsou červené, jsou dost velké a jejich vlastnosti říkají, že v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem nemají co pohledávat. Dvě nově objevené planetky vypadají podle japonské vesmírné agentury JAXA mnohem více jako tělesa, která se nacházejí za oběžnou drahou Neptunu – což podle astronomů velmi dobře ukazuje, jak chaotické podmínky v době mládí Sluneční soustavy panovaly.

Astronomové poprvé objevili důkazy o přítomnosti vodní páry v atmosféře Jupiterova měsíce Ganymedu. Ta podle nové studie vzniká při přeměně ledu na povrchu z pevného skupenství na plyn.

O víkendu nastane na obloze působivé setkání planet Jupiter a Saturn s Měsícem v úplňku. Koncem července bude nejhezčí pohled na Mléčnou dráhu a lidé mohou také vyhlížet meteory z roje Perseid. Úplněk nastane 24. července.

Čína plánuje vyslat už brzy svou první pilotovanou misi k Marsu. Poté by měli čínští astronauti létat na rudou planetu pravidelně, informovala agentura Reuters. Číňané podle ní chtějí na Marsu provozovat trvale obydlenou základnu.

Během třetího letu kolem Venuše zaznamenala Parkerova solární sonda přirozené rádiové emise z atmosféry Venuše. Pro astronomy je to velmi důležitá informace, která potvrzuje, že horní atmosféra Venuše prochází velkými změnami. Ty souvisejí se slunečním cyklem, který ovlivňuje také podmínky pro život na Zemi.

Americká vesmírná agentura NASA představila pokročilé koncepty, které chce v budoucnosti financovat. Patří mezi ně například vesmírný detektor neutrin, mezihvězdná sonda poháněná obří solární plachtou nebo dalekohled postavený uvnitř kráteru na odvrácené straně Měsíce.

Temná hmota může zvyšovat teplotu planet mimo naši Sluneční soustavu, předpovídají fyzici v nové studii. Vesmírné dalekohledy, které už vznikají, by podle nich měly být schopné rozpoznat tento efekt – a to by mohlo umožnit vědcům vysledovat, kde se tato záhadná látka v Mléčné dráze vyskytuje.

Začátkem roku 2016 kolem Země proletěl ledový návštěvník z okraje naší Sluneční soustavy – byla to kometa, která dostala jména Catalina. Jen se prohnala kolem Slunce, aby pak navždy ze Sluneční soustavy zmizela. Jenže se přitom s lidstvem podělila o spoustu informací nejen o svém původu, ale možná i o původu života na Zemi.

Většina kosmických agentur by ráda vykročila z okolí Země a přenesla lidskou přítomnost do vzdálenějšího vesmíru. Nejčastěji se mluví o Měsíci nebo Marsu, ale nyní přišel finský vědec s nápadem, jak kolonizovat trpasličí planetu Ceres. Navrhuje vybudovat u ní obří kosmickou stanici složenou z tisícovek válcovitých lodí.

V pondělí dojde na obloze k setkání dvou plynných obrů, planet Jupiteru a Saturnu. Obě se k sobě z pohledu pozorovatele přiblíží tak těsně, jako tomu bylo naposledy v roce 1623. Podle astronomů se tak jedná o úkaz staletí. Podobně těsná konjunkce znovu bude až 15. března 2080.

Každoroční meteorický roj Geminidy má letos ideální pozorovací podmínky. Čas jejich maxima totiž vychází na 14. prosince v 1:50 SEČ, tedy na dobu, kdy je místo, odkud na obloze vylétají, prakticky nejvýš nad obzorem. Navíc nebude vůbec rušit svým svitem Měsíc, který je právě v době maxima v novu. Pozorovat se vyplatí zejména v noci na 14. prosince mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní.

Z Jupiterova měsíce Europa do vesmíru míří silné erupce, které vyvolávají mezi astrobiology na Zemi spousty otázek. Co by mohlo vycházet z těchto několik kilometrů vysokých erupcí? Mohly by obsahovat známky mimozemského života? A kde na Europě by měly vznikat? Nová studie nabízí odpovědi na některé z nich – zdroj erupcí je zřejmě mnohem blíž k zmrzlému povrchu, než se čekalo.