Webbův dalekohled poprvé pozoroval exoplanetu. O kosmickém kojenci zjistil spoustu novinek

Astronomové poprvé použili vesmírný teleskop Jamese Webba k pořízení přímého snímku exoplanety – tedy vzdálené planety mimo Sluneční soustavu. Tento objekt patří mezi takzvané plynné obry, což znamená, že nemá skalnatý povrch a nemůže být obyvatelný.

Snímek pořízený přes čtyři různé světelné filtry poprvé ukazuje, jak orlí zrak Webbova dalekohledu dokáže snadno zachytit světy mimo naši sluneční soustavu. Ukazuje tak, že bude moct o těchto planetách odhalit mnohem více než jakýkoliv jiný přístroj předtím. Fotografie je v plném rozlišení zde.

Exoplaneta na Webbově snímku, nazvaná HIP 65426 b, je opravdu obrovská – má asi osmkrát větší hmotnost než Jupiter. A současně je velmi mladá – ve srovnání s naší 4,5 miliardy let starou Zemí by vypadala jako kosmický kojenec, je jí totiž pouhých 15 až 20 milionů let.

Webbův vesmírný teleskop
Zdroj: NASA

Astronomové planetu objevili v roce 2017 pomocí přístroje SPHERE dalekohledem Very Large Telescope Evropské jižní observatoře v Chile. Pořídili její snímky pomocí krátkých infračervených vlnových délek světla. Snímek z Webba, pořízený ve středních infračervených vlnových délkách odhaluje nové detaily, které by teleskopy na Zemi nebyly nikdy schopné odhalit – brání tomu infračervené vyzařování zemské atmosféry. 

Vědci analyzují data z těchto pozorování a připravují odborný článek, který by chtěli předložit  k recenznímu řízení do nějakého kvalitního vědeckého žurnálu. Tuto planetu si astronomové nevybrali náhodou – HIP 65426 b se totiž nachází asi stokrát dál od své hostitelské hvězdy než Země od Slunce. A to znamená, že je od hvězdy dostatečně vzdálená, aby Webb mohl na snímku snadno odlišit planetu od hvězdy.

Pořizování přímých snímků exoplanet je podle týmu, který snímky pořídil, výjimečně náročné, protože hvězdy jsou mnohem jasnější než planety. Planeta HIP 65426 b je více než deset tisíckrát slabší než její hostitelská hvězda. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 7 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 8 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 21 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 22 hhodinami
Načítání...