Webbův dalekohled poprvé pozoroval exoplanetu. O kosmickém kojenci zjistil spoustu novinek

Astronomové poprvé použili vesmírný teleskop Jamese Webba k pořízení přímého snímku exoplanety – tedy vzdálené planety mimo Sluneční soustavu. Tento objekt patří mezi takzvané plynné obry, což znamená, že nemá skalnatý povrch a nemůže být obyvatelný.

Snímek pořízený přes čtyři různé světelné filtry poprvé ukazuje, jak orlí zrak Webbova dalekohledu dokáže snadno zachytit světy mimo naši sluneční soustavu. Ukazuje tak, že bude moct o těchto planetách odhalit mnohem více než jakýkoliv jiný přístroj předtím. Fotografie je v plném rozlišení zde.

Exoplaneta na Webbově snímku, nazvaná HIP 65426 b, je opravdu obrovská – má asi osmkrát větší hmotnost než Jupiter. A současně je velmi mladá – ve srovnání s naší 4,5 miliardy let starou Zemí by vypadala jako kosmický kojenec, je jí totiž pouhých 15 až 20 milionů let.

Webbův vesmírný teleskop
Zdroj: NASA

Astronomové planetu objevili v roce 2017 pomocí přístroje SPHERE dalekohledem Very Large Telescope Evropské jižní observatoře v Chile. Pořídili její snímky pomocí krátkých infračervených vlnových délek světla. Snímek z Webba, pořízený ve středních infračervených vlnových délkách odhaluje nové detaily, které by teleskopy na Zemi nebyly nikdy schopné odhalit – brání tomu infračervené vyzařování zemské atmosféry. 

Vědci analyzují data z těchto pozorování a připravují odborný článek, který by chtěli předložit  k recenznímu řízení do nějakého kvalitního vědeckého žurnálu. Tuto planetu si astronomové nevybrali náhodou – HIP 65426 b se totiž nachází asi stokrát dál od své hostitelské hvězdy než Země od Slunce. A to znamená, že je od hvězdy dostatečně vzdálená, aby Webb mohl na snímku snadno odlišit planetu od hvězdy.

Pořizování přímých snímků exoplanet je podle týmu, který snímky pořídil, výjimečně náročné, protože hvězdy jsou mnohem jasnější než planety. Planeta HIP 65426 b je více než deset tisíckrát slabší než její hostitelská hvězda. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 17 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...