Webbův dalekohled poprvé pozoroval exoplanetu. O kosmickém kojenci zjistil spoustu novinek

Astronomové poprvé použili vesmírný teleskop Jamese Webba k pořízení přímého snímku exoplanety – tedy vzdálené planety mimo Sluneční soustavu. Tento objekt patří mezi takzvané plynné obry, což znamená, že nemá skalnatý povrch a nemůže být obyvatelný.

Snímek pořízený přes čtyři různé světelné filtry poprvé ukazuje, jak orlí zrak Webbova dalekohledu dokáže snadno zachytit světy mimo naši sluneční soustavu. Ukazuje tak, že bude moct o těchto planetách odhalit mnohem více než jakýkoliv jiný přístroj předtím. Fotografie je v plném rozlišení zde.

Exoplaneta na Webbově snímku, nazvaná HIP 65426 b, je opravdu obrovská – má asi osmkrát větší hmotnost než Jupiter. A současně je velmi mladá – ve srovnání s naší 4,5 miliardy let starou Zemí by vypadala jako kosmický kojenec, je jí totiž pouhých 15 až 20 milionů let.

Webbův vesmírný teleskop
Zdroj: NASA

Astronomové planetu objevili v roce 2017 pomocí přístroje SPHERE dalekohledem Very Large Telescope Evropské jižní observatoře v Chile. Pořídili její snímky pomocí krátkých infračervených vlnových délek světla. Snímek z Webba, pořízený ve středních infračervených vlnových délkách odhaluje nové detaily, které by teleskopy na Zemi nebyly nikdy schopné odhalit – brání tomu infračervené vyzařování zemské atmosféry. 

Vědci analyzují data z těchto pozorování a připravují odborný článek, který by chtěli předložit  k recenznímu řízení do nějakého kvalitního vědeckého žurnálu. Tuto planetu si astronomové nevybrali náhodou – HIP 65426 b se totiž nachází asi stokrát dál od své hostitelské hvězdy než Země od Slunce. A to znamená, že je od hvězdy dostatečně vzdálená, aby Webb mohl na snímku snadno odlišit planetu od hvězdy.

Pořizování přímých snímků exoplanet je podle týmu, který snímky pořídil, výjimečně náročné, protože hvězdy jsou mnohem jasnější než planety. Planeta HIP 65426 b je více než deset tisíckrát slabší než její hostitelská hvězda. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 13 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 15 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 16 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 18 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled