Webbův dalekohled poprvé pozoroval exoplanetu. O kosmickém kojenci zjistil spoustu novinek

Astronomové poprvé použili vesmírný teleskop Jamese Webba k pořízení přímého snímku exoplanety – tedy vzdálené planety mimo Sluneční soustavu. Tento objekt patří mezi takzvané plynné obry, což znamená, že nemá skalnatý povrch a nemůže být obyvatelný.

Snímek pořízený přes čtyři různé světelné filtry poprvé ukazuje, jak orlí zrak Webbova dalekohledu dokáže snadno zachytit světy mimo naši sluneční soustavu. Ukazuje tak, že bude moct o těchto planetách odhalit mnohem více než jakýkoliv jiný přístroj předtím. Fotografie je v plném rozlišení zde.

Exoplaneta na Webbově snímku, nazvaná HIP 65426 b, je opravdu obrovská – má asi osmkrát větší hmotnost než Jupiter. A současně je velmi mladá – ve srovnání s naší 4,5 miliardy let starou Zemí by vypadala jako kosmický kojenec, je jí totiž pouhých 15 až 20 milionů let.

Webbův vesmírný teleskop
Zdroj: NASA

Astronomové planetu objevili v roce 2017 pomocí přístroje SPHERE dalekohledem Very Large Telescope Evropské jižní observatoře v Chile. Pořídili její snímky pomocí krátkých infračervených vlnových délek světla. Snímek z Webba, pořízený ve středních infračervených vlnových délkách odhaluje nové detaily, které by teleskopy na Zemi nebyly nikdy schopné odhalit – brání tomu infračervené vyzařování zemské atmosféry. 

Vědci analyzují data z těchto pozorování a připravují odborný článek, který by chtěli předložit  k recenznímu řízení do nějakého kvalitního vědeckého žurnálu. Tuto planetu si astronomové nevybrali náhodou – HIP 65426 b se totiž nachází asi stokrát dál od své hostitelské hvězdy než Země od Slunce. A to znamená, že je od hvězdy dostatečně vzdálená, aby Webb mohl na snímku snadno odlišit planetu od hvězdy.

Pořizování přímých snímků exoplanet je podle týmu, který snímky pořídil, výjimečně náročné, protože hvězdy jsou mnohem jasnější než planety. Planeta HIP 65426 b je více než deset tisíckrát slabší než její hostitelská hvězda. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 9 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 15 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 16 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 17 hhodinami
Načítání...