Webbův dalekohled poprvé pozoroval exoplanetu. O kosmickém kojenci zjistil spoustu novinek

Astronomové poprvé použili vesmírný teleskop Jamese Webba k pořízení přímého snímku exoplanety – tedy vzdálené planety mimo Sluneční soustavu. Tento objekt patří mezi takzvané plynné obry, což znamená, že nemá skalnatý povrch a nemůže být obyvatelný.

Snímek pořízený přes čtyři různé světelné filtry poprvé ukazuje, jak orlí zrak Webbova dalekohledu dokáže snadno zachytit světy mimo naši sluneční soustavu. Ukazuje tak, že bude moct o těchto planetách odhalit mnohem více než jakýkoliv jiný přístroj předtím. Fotografie je v plném rozlišení zde.

Exoplaneta na Webbově snímku, nazvaná HIP 65426 b, je opravdu obrovská – má asi osmkrát větší hmotnost než Jupiter. A současně je velmi mladá – ve srovnání s naší 4,5 miliardy let starou Zemí by vypadala jako kosmický kojenec, je jí totiž pouhých 15 až 20 milionů let.

Webbův vesmírný teleskop
Zdroj: NASA

Astronomové planetu objevili v roce 2017 pomocí přístroje SPHERE dalekohledem Very Large Telescope Evropské jižní observatoře v Chile. Pořídili její snímky pomocí krátkých infračervených vlnových délek světla. Snímek z Webba, pořízený ve středních infračervených vlnových délkách odhaluje nové detaily, které by teleskopy na Zemi nebyly nikdy schopné odhalit – brání tomu infračervené vyzařování zemské atmosféry. 

Vědci analyzují data z těchto pozorování a připravují odborný článek, který by chtěli předložit  k recenznímu řízení do nějakého kvalitního vědeckého žurnálu. Tuto planetu si astronomové nevybrali náhodou – HIP 65426 b se totiž nachází asi stokrát dál od své hostitelské hvězdy než Země od Slunce. A to znamená, že je od hvězdy dostatečně vzdálená, aby Webb mohl na snímku snadno odlišit planetu od hvězdy.

Pořizování přímých snímků exoplanet je podle týmu, který snímky pořídil, výjimečně náročné, protože hvězdy jsou mnohem jasnější než planety. Planeta HIP 65426 b je více než deset tisíckrát slabší než její hostitelská hvězda. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 7 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 9 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 9 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 12 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 13 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 16 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
včera v 14:53

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
včera v 12:42
Načítání...