Vesmírný dalekohled Jamese Webba

Na samém počátku času, v době, kdy byl vesmír ještě mladý, vznikla masivní černá díra. Vědci ji teď pozorovali a zjistili o ní spoustu důležitých detailů. Například to, že už v dobách svého vzniku byla extrémně hmotná a současně hladová.

Desítky vesmírných těles podobných planetám, která se vymykají dosavadním kategoriím, objevili vědci v mlhovině v souhvězdí Orion. Na působivých snímcích pořízených vesmírným teleskopem Jamese Webba jsou objekty příliš malé na to, aby se jednalo o hvězdy, zároveň ale neodpovídají běžným definicím planet – neobíhají totiž kolem žádné hvězdy.

Přítomnost oxidu uhličitého na jednom z měsíců planety Jupiter patrně dokazuje, že se pod jeho ledovým povrchem ukrývá oceán, možný zdroj života. Podle agentury AFP to zjistili američtí vědci za pomoci výkonného teleskopu Jamese Webba. Jejich výzkum téměř vylučuje, že by oxid uhličitý mohl pocházet z jiného zdroje, než je voda. Zda jsou v oceánu přítomné další prvky potřebné pro vznik života, zatím není jasné.

Díky Webbovu dalekohledu se podařilo NASA odhalit nové detaily o planetě, která může skýtat velmi vhodné podmínky pro život. Je nejen ve správné vzdálenosti od své hvězdy, ale také některé signály z její atmosféry nemají zatím jiné vysvětlení, než je přítomnost života.

Podle nové studie, která zpochybňuje převládající kosmologický model, by náš vesmír mohl být dvakrát starší, než se dosud odhaduje a učí ve školách. Autoři výzkumu se nově podívali na dlouho nevyřešený „problém nemožně starých galaxií“.

Mezinárodní tým vědců využil data získaná vesmírným Webbovým dalekohledem a poprvé objevil molekulu známou jako methylkationt (CH3+) u cizí hvězdy. Astronomové ji našli v mladém hvězdném systému vzdáleném asi 1350 světelných let od Země v mlhovině v Orionu, mohutném oblaku prachu a plynu, kde se rodí obrovské množství nových hvězd.

Jak velké by muselo být mimozemské město, aby ho současné teleskopy zaznamenaly? Musela by to být metropole velikosti planety, jako je třeba Coruscant z Hvězdných válek, nebo bychom mohli spatřit i obdobu největších pozemských aglomerací typu New York nebo Tokio? Nová studie nastiňuje, že potřebné technologie na zpozorování vesmírných měst už lidstvo má.

Vědci v oceánu pod ledovým povrchem Saturnova měsíce Enceladu objevili fosfor. Tento prvek je zásadní pro vznik života. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), podle kterého jde o další z řady faktorů, jež naznačují, že na této Saturnově přirozené družici mohou být podmínky vhodné pro vznik mimozemského života.

Experiment amerických vědců dokázal poprvé dostat z vesmíru energii na Zemi. Pokus inženýrů z Caltechu má nadějné výsledky, jeho autoři by v něm proto chtěli pokračovat.

Téměř deset tisíc kilometrů vysoký sloupec vodní páry vypustil do volného kosmu Enceladus, jeden z měsíců Saturnu. Rekordní jev, při kterém ledová přirozená družice chrlila vodu rychlostí 300 litrů za sekundu, pozorovali vědci pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba.

Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) objevil velké vzdálené galaxie, které by podle vědeckých předpokladů neměly existovat, protože pocházejí z rané fáze vývoje vesmíru. Tehdy přitom panovaly podmínky, které by neměly umožňovat, aby něco takového vzniklo.

Vesmírný teleskop Jamese Webba objevil svou první exoplanetu, tedy planetu, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Vzdálený svět má téměř stejnou velikost jako Země. Spolu s informacemi o této exoplanetě Evropská kosmická agentura (ESA) zveřejnila nový snímek hvězdokupy NGC 346, jedné z nejdynamičtějších oblastí zrodu hvězd v blízkých galaxiích.

Jeden z nejznámějších snímků dalekého vesmíru, který zobrazuje takzvané Sloupy stvoření v Orlí mlhovině, se po sedmadvaceti letech dočkal nové verze. Velkolepé sloupce prachu a plynů zachytil po svém předchůdci Hubbleově dalekohledu do detailu vesmírný teleskop Jamese Webba. Zveřejnily ho Evropská kosmická agentura (ESA) a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Na pět tisíc světelných let od naší domovské planety kolem sebe krouží dvě hvězdy, které vytváří rozsáhlé prachové prstence. Tyto narůžovělé kruhy, připomínající otisk prstu a vypadající téměř jako pouhý světelný odlesk, zachytil vesmírný teleskop Jamese Webba. Od dvojhvězdy se rozpínají do dálky přes deset bilionů kilometrů. Podle americké vesmírné agentury NASA prachové prstence ukazují plynoucí čas podobně jako letokruhy u stromů.

Mezinárodní výzkumný tým v pondělí odhalil první snímky mlhoviny v Orionu pořízené vesmírným teleskopem Jamese Webba. Dokázaly proniknout za prachový závoj, který ukrýval, co se v tomto místě děje.

V mlhovině 30 Doradus našel Webbův kosmický dalekohled tisíce dosud neviděných mladých hvězd. Protože je zde tolik novorozených objektů, někdy se této oblasti proto přezdívá i „vesmírná školka“.

Astronomové poprvé použili vesmírný teleskop Jamese Webba k pořízení přímého snímku exoplanety – tedy vzdálené planety mimo Sluneční soustavu. Tento objekt patří mezi takzvané plynné obry, což znamená, že nemá skalnatý povrch a nemůže být obyvatelný.

Nové snímky takzvané Přízračné galaxie M74 ukazují sílu spolupráce vesmírných observatoří na různých vlnových délkách. Vědci totiž využili data jak ze staršího Hubbleova dalekohledu tak i z nového Webbova teleskopu.