Mezinárodní tým vědců využil data získaná vesmírným Webbovým dalekohledem a poprvé objevil molekulu známou jako methylkationt (CH3+) u cizí hvězdy. Astronomové ji našli v mladém hvězdném systému vzdáleném asi 1350 světelných let od Země v mlhovině v Orionu, mohutném oblaku prachu a plynu, kde se rodí obrovské množství nových hvězd.
Tato molekula má podle objevitelů zásadní význam, protože snadno reaguje s mnoha dalšími molekulami na bázi uhlíku. Díky tomu spouští růst složitějších molekul na bázi uhlíku – takových, jež jsou zapotřebí pro vznik života. Vědci předpokládají, že tvoří základní kámen mezihvězdné organické chemie.
„Tento objev potvrzuje nejen neuvěřitelnou citlivost Webbova teleskopu, ale také dokládá zásadní význam CH3+ pro mezihvězdnou chemii,“ uvedla Marie-Aline Martin-Drumelová z Univerzity Paris-Saclay ve Francii, která se na objevu podílela.
Disk s potenciálem života
Zásadní úlohu CH3+ v mezihvězdné uhlíkové chemii vědci předpověděli už v 70. letech 20. století, ale až možnosti Webbova teleskopu umožnily její pozorování v oblasti vesmíru, kde by nakonec mohly vzniknout planety schopné pojmout život.
Systém d203-506, který se nachází ve vzdálenosti asi 1350 světelných let od Země v mlhovině v Orionu, se skládá z malého červeného trpaslíka o hmotnosti asi desetiny Slunce a disku kosmického prachu. Je bombardovaný silným ultrafialovým zářením z blízkých horkých, mladých a hmotných hvězd.
Vědci se domnívají, že většina protoplanetárních disků, v nichž se formují planety, prochází obdobím takového intenzivního ultrafialového záření, protože hvězdy se obvykle formují ve skupinách, jež často zahrnují masivní hvězdy produkující právě toto záření. To stejné se zřejmě stalo i našemu Slunci, ale hvězda, která ho bombardovala, už dávno zanikla.
Ultrafialové záření vědci dlouho považovali za čistě destruktivní pro vznik složitých organických molekul. Přesto existují jasné důkazy, že jediná planeta, na které je život možný, se zrodila z disku, který byl tomuto záření silně vystaven.
Podceněné záření
Tým, který provedl tento výzkum, možná našel řešení této hádanky. Jejich práce předpokládá, že přítomnost CH3+ ve skutečnosti souvisí s ultrafialovým zářením, které poskytuje nezbytný zdroj energie právě pro vznik CH3+.
Hlavní autor výzkumu, Olivier Berné z Univerzity v Toulouse ve Francii, upřesňuje: „To jasně ukazuje, že ultrafialové záření může zcela změnit chemické složení protoplanetárního disku. Mohlo by skutečně hrát rozhodující roli v raných chemických fázích vzniku života tím, že pomáhá produkovat CH3+, což věda dříve podceňovala.“
Webbův teleskop je schopen molekuly rozeznat díky tomu, že sleduje infračervené spektrum přístroji MIRI a NIRSpec: různé molekuly vydávají odlišné záření a přístroje umí světlo hvězdy rozložit na jednotlivé složky a z nich poznat, co je jeho zdrojem. Dalekohled už detekoval v minulosti jiné molekuly, tato má ale vlastnosti, které pozorování téměř znemožňují.
