Pravěcí obyvatelé Filipín byli vyspělí námořníci, odhalil výzkum

Nové archeologické výzkumy na filipínských ostrovech ukázaly, že zde před 35 tisíci lety žili lidé, kteří zvládali překonávat rozsáhlé plochy oceánu.

Součástí Filipín je i Mindoro, sedmý největší ostrov tohoto souostroví. Dnes na něm žije asi milion lidí, v minulosti měl být teoreticky liduprázdný. Nikdy nebyl propojený s pevninou a lidé se na něj v dávné minulosti tedy neměli jak dostat. Jenže přesto tam žili.

Výzkum pravěku tohoto ostrova probíhal patnáct let. Za tu dobu archeologové odhalili příběh lidské migrace, nečekaně vyspělých technologických inovací a mezikulturních vztahů na velké vzdálenosti starý více než pětatřicet tisíc let.

Právě v té době zde už totiž musela existovat civilizace, jež nutně musela velmi dobře ovládat námořní technologie, které jí umožnily, aby se na Mindoro a další okolní ostrůvky dostala.

Pestré indicie

Důkazů, že se tak opravdu dělo, našli vědci během svého výzkumu celou řadu. Povedlo se jim odhalit lidské pozůstatky, zvířecí kosti, mušle a sofistikované nástroje z kamene, kostí a skořápek. Pestrost artefaktů podle autorů prokazuje, že pravěcí obyvatelé ostrova úspěšně využívali jak suchozemské, tak i mořské zdroje. Uměli lovit na moři, rybařili a dokázali získat i tam velkou kořist, jako byli žraloci. A současně komunikovali s dalšími skupinami lidí na dalších ostrovech.

Asi před sedmi tisíci lety se naučili zpracovávat a pro výrobu nástrojů využívat i velké druhy mušlí, přičemž krátce poté se stejná technologie rozšířila na ostrov Manus na Papui-Nové Guineji, který je vzdálený přes tři tisíce kilometrů. Vědci to sice nemohou přesvědčivě prokázat, ale předpokládají, že tam tyto triky mohli lidé z Mindoro přenést – to by byl další argument pro jejich schopnost překonávat rozsáhlé plochy moře.

Artefakty z ostrova Mindoro staré desítky tisíc let
Zdroj: Archaeological Research in Asia

Z doby před pěti tisíci lety pak pochází hrob odhalený na nedalekém ostrově Ilin. Člověk, který v něm je, tam ležel v poloze embrya, což přesně odpovídá tomu, jak se v té době pohřbívalo běžně v celé jihovýchodní Asii. To podle studie, která vyšla v odborném časopise Archaeological Research in Asia, jasně ukazuje kopírování kulturních vzorců z širšího okolí a rozšíření komunikace po oceánu mezi ostrovy i asijskou pevninou.

Celkově tyto archeologické nálezy na Mindoru dokládají, že zde žili kulturně vyspělí lidé, kteří byli svým chováním a technologiemi přizpůsobeni pobřežnímu a mořskému prostředí. Mindoro a blízké filipínské ostrovy byly součástí rozsáhlé námořní sítě, která existovala už v době kamenné a po mnoho tisíciletí umožňovala kulturní a technologickou výměnu mezi ranými lidskými populacemi v celé ostrovní jihovýchodní Asii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 9 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 11 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 16 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...