Pravěcí obyvatelé Filipín byli vyspělí námořníci, odhalil výzkum

Nové archeologické výzkumy na filipínských ostrovech ukázaly, že zde před 35 tisíci lety žili lidé, kteří zvládali překonávat rozsáhlé plochy oceánu.

Součástí Filipín je i Mindoro, sedmý největší ostrov tohoto souostroví. Dnes na něm žije asi milion lidí, v minulosti měl být teoreticky liduprázdný. Nikdy nebyl propojený s pevninou a lidé se na něj v dávné minulosti tedy neměli jak dostat. Jenže přesto tam žili.

Výzkum pravěku tohoto ostrova probíhal patnáct let. Za tu dobu archeologové odhalili příběh lidské migrace, nečekaně vyspělých technologických inovací a mezikulturních vztahů na velké vzdálenosti starý více než pětatřicet tisíc let.

Právě v té době zde už totiž musela existovat civilizace, jež nutně musela velmi dobře ovládat námořní technologie, které jí umožnily, aby se na Mindoro a další okolní ostrůvky dostala.

Pestré indicie

Důkazů, že se tak opravdu dělo, našli vědci během svého výzkumu celou řadu. Povedlo se jim odhalit lidské pozůstatky, zvířecí kosti, mušle a sofistikované nástroje z kamene, kostí a skořápek. Pestrost artefaktů podle autorů prokazuje, že pravěcí obyvatelé ostrova úspěšně využívali jak suchozemské, tak i mořské zdroje. Uměli lovit na moři, rybařili a dokázali získat i tam velkou kořist, jako byli žraloci. A současně komunikovali s dalšími skupinami lidí na dalších ostrovech.

Asi před sedmi tisíci lety se naučili zpracovávat a pro výrobu nástrojů využívat i velké druhy mušlí, přičemž krátce poté se stejná technologie rozšířila na ostrov Manus na Papui-Nové Guineji, který je vzdálený přes tři tisíce kilometrů. Vědci to sice nemohou přesvědčivě prokázat, ale předpokládají, že tam tyto triky mohli lidé z Mindoro přenést – to by byl další argument pro jejich schopnost překonávat rozsáhlé plochy moře.

Artefakty z ostrova Mindoro staré desítky tisíc let
Zdroj: Archaeological Research in Asia

Z doby před pěti tisíci lety pak pochází hrob odhalený na nedalekém ostrově Ilin. Člověk, který v něm je, tam ležel v poloze embrya, což přesně odpovídá tomu, jak se v té době pohřbívalo běžně v celé jihovýchodní Asii. To podle studie, která vyšla v odborném časopise Archaeological Research in Asia, jasně ukazuje kopírování kulturních vzorců z širšího okolí a rozšíření komunikace po oceánu mezi ostrovy i asijskou pevninou.

Celkově tyto archeologické nálezy na Mindoru dokládají, že zde žili kulturně vyspělí lidé, kteří byli svým chováním a technologiemi přizpůsobeni pobřežnímu a mořskému prostředí. Mindoro a blízké filipínské ostrovy byly součástí rozsáhlé námořní sítě, která existovala už v době kamenné a po mnoho tisíciletí umožňovala kulturní a technologickou výměnu mezi ranými lidskými populacemi v celé ostrovní jihovýchodní Asii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 17 mminutami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 2 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 22 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 23 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30
Načítání...