Lety

Supertajfun Fung-wong si vyžádal na Filipínách první dvě oběti. Souostroví, které se stále potýká s ničivými následky tajfunu Kalmaegi, zasáhl vítr o nárazech rychlosti až 230 kilometrů za hodinu. Tamní úřady už v rizikových oblastech evakuovaly přes milion lidí.

Spojené státy kvůli takzvanému shutdownu, tedy platební neschopnosti americké vlády, omezí provoz na čtyřiceti hlavních amerických letištích o deset procent. Oznámil to ministr dopravy Sean Duffy. Podle informací agentury Reuters začne opatření platit v pátek od šesté hodiny ranní východního času (12:00 SEČ). Podle agentury AP se omezení dotkne mimo jiné letišť v New Yorku, Los Angeles nebo Chicagu.

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) oznámil, že pokračují problémy s personálním obsazením letového provozu. Způsobuje to zpoždění letů na letištích v Dallasu, Chicagu, Atlantě a Newarku. Podle úřadu za tím stojí shutdown americké vlády trvající již devatenáct dní.

Kvůli hlášení o spatření dronu v blízkosti letiště v norském Oslu bylo letiště v ranních hodinách dočasně uzavřeno pro přílety. Provoz už byl obnoven, informovala agentura NTB.

Mnichovské letiště ve čtvrtek večer přerušilo provoz kvůli zpozorovaným dronům v okolí i areálu letiště. Zcela zrušeno bylo sedmnáct letů, dalších patnáct příletů bylo odkloněno do Stuttgartu, Norimberku, Frankfurtu a Vídně. Informovaly o tom v noci na pátek agentury Reuters a DPA s odvoláním na vyjádření letiště a policie. Podle agentury Reuters letiště ráno obnovilo provoz. Belgické ministerstvo obrany také v pátek zahájilo vyšetřování přeletu několika dronů nad vojenskou základnou v Elsenbornu, ležící u německých hranic.

Afghánci se radovali v ulicích po návratu internetu a mobilních služeb. Zdroj blízký vládě potvrdil televizi BBC Afghan, že internet byl obnoven na příkaz Talibanu. Vládnoucí islamisté odmítli zprávy médií o celostátním zákazu. Oficiální důvod 48hodinového výpadku služeb neuvedli.

Bruselské letiště v sobotu v podvečer oznámilo, že v důsledku kyberútoku bylo nuceno zrušit polovinu na neděli naplánovaných odletů, informovala agentura Reuters. Rozsáhlý kybernetický útok na systém odbavování cestujících narušil provoz také na dalších evropských letištích včetně Berlína a Londýna. To pražské problémy nezaznamenalo.

Na britské ostrovy udeřila bouře Floris, která mimo jiné komplikuje pozemní a leteckou dopravu. Železniční společnosti zrušily spoje ve velké části Skotska, nejezdí ani některé trajekty. Na Skotské vysočině naměřili nárazy větru o rychlosti více než 190 kilometrů za hodinu, uvedla stanice Sky News. Napříč Irskou republikou, Severním Irskem a Skotskem jsou bez proudu desetitisíce domácností.

Ruská letecká společnost Aeroflot v úterý zrušila další desítky letů poté, co firmu v pondělí postihl výpadek informačního systému. Ten byl způsoben útokem dvou hackerských skupin stojících na straně Ukrajiny, jež se přes tři roky brání plnohodnotné ruské invazi, píše agentura Reuters.

Nové archeologické výzkumy na filipínských ostrovech ukázaly, že zde před 35 tisíci lety žili lidé, kteří zvládali překonávat rozsáhlé plochy oceánu.

Rusové během posledních dvou let výrazně zmodernizovali střelnici vojenského námořnictva u obce Ňonoksa na pobřeží Bílého moře v Archangelské oblasti. Na základně vznikla mimo jiné zcela nová zařízení pro odpalování raket. Místo je neblaze proslulé několika haváriemi. Před šesti lety tam při výbuchu rakety na jaderný pohon zemřelo pět lidí a unikla radiace.

Přibližně čtyři a půl hodiny na pražském Letišti Václava Havla nefungovaly hlavní informační tabule v terminálech. Výpadek postihl podle mluvčí letiště Kláry Divíškové i intranet, web a interní komunikační kanály. Provoz informačních systémů pro cestující byl obnoven kolem 16:00 a dalších služeb zhruba o hodinu a čtvrt později, sdělila ředitelka komunikace letiště Eva Krejčí.

Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová i komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo se v úterních Událostech, komentářích shodli na tom, že vybudování a otevření památníku v Letech u Písku, který připomíná vyhlazovací tábor, kterým za druhé světové války prošly stovky českých Romů a Sintů, je dobrou zprávou. Podle Šídla je ale ostuda, že to trvalo tak dlouho. Horváthová upozornila, že s romskou menšinou je spojená řada negativních stereotypů, které jsou podle ní zakořeněné třeba i v myslích školáků, kteří do Letů přijíždějí.

V Letech u Písku na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy, později i velkokapacitního vepřína, se v úterý slavnostně otevře Památník holocaustu Romů a Sintů. Od prvních debat ve vládě až po současnou realizaci uplynulo 27 let. Táborem v letech 1942 až 1943 prošlo zhruba 1300 Romů a víc než 300 jich tady zahynulo, šlo převážně o děti a ženy. Pro veřejnost se pak památník otevře 12. května.

Památník holocaustu Romů a Sintů v Letech na Písecku se veřejnosti otevře 12. května. Ve stejný den se už tradičně u nouzového pohřebiště v bezprostřední blízkosti památníku koná pietní akt, informovalo Muzeum romské kultury, jehož pobočkou památník bude. Brněnské muzeum původně plánovalo otevření na únor, odložilo ho z procesních důvodů kolaudačního řízení.

Památník holocaustu Romů a Sintů v Čechách se otevře 3. února 2024 v areálu bývalého vepřína v Letech na Písecku. Staví se tak v místě někdejšího romského koncentračního tábora.

V Letech u Písku se blíží k závěru stavba Památníku holocaustu Romů a Sintů. Vzniká na místě bývalého koncentračního tábora, kde stál padesát let vepřín. Stát ho v roce 2018 odkoupil, aby na místě mohla vyrůst důstojná připomínka pohnutých událostí. Muzeum romské kultury teď hledá zaměstnance do památníku.

Nejméně jednoho mrtvého a dva zraněné si vyžádala nezvykle silná letní bouře, která ve středu zasáhla Nizozemsko. Podle agentury Reuters vichr dosahující až 145 kilometrů za hodinu výrazně narušil leteckou a železniční dopravu v zemi. Například letiště Schiphol v Amsterdamu zrušilo kvůli počasí stovky letů, dotklo se to i spojů mezi Amsterdamem a Prahou. Silný vítr narušil i železniční dopravu. Úřady vyzvaly lidi, aby nevycházeli z domů. Vítr, který by mohl dosahovat síly orkánu, očekávají meteorologové také na severu Německa.

Řidiči letos musejí počítat s uzavírkami kvůli pokračující stavbě dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem. Objížďky na ně budou čekat u Milína na Příbramsku nebo u Letů na Písecku. Projekt v letošním roce vstupuje do třetí stavební sezony a řidiči se už projedou po některých hotových úsecích dálnice, informovala za stavební firmy Daniela Pedret.

Za výrok o někdejším romském táboře v Letech v úterý odvolací Městský soud v Praze potvrdil bývalému poslanci SPD Miloslavu Roznerovi půlroční podmíněný trest s odkladem na rok. Rozsudek je pravomocný. Rozner se podle verdiktu dopustil zpochybňování genocidy, když tábor v roce 2017 označil jako „neexistující pseudokoncentrák“. Rozner už dříve odmítl, že by chtěl popírat holocaust Romů, tvrdí, že jen kritizoval vysokou odkupní cenu vepřína stojícího u pietního místa v Letech.

V Letech u Písku v pátek symbolicky začala demolice vepřína, na jehož místě má vyrůst památník zdejšího koncentračního tábora a holocaustu Romů a Sintů. Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) jde o historický okamžik, člen Rady vlády pro lidská práva Daniel Herman (KDU-ČSL) prohlásil, že památník bude varováním do budoucnosti. Řekli to v pořadu Události, komentáře.

U nouzového pohřebiště v místě romského koncentračního tábora v Letech u Písku v neděli po poledni proběhlo pietní shromáždění k uctění památky romských a židovských obětí nacismu.  Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) během piety uvedl, že připomínka romského holocaustu je i výzvou k tomu, aby se lidé chovali férově k menšinám. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) označil vepřín, který se v Letech nachází, za místo české hanby a omluvil se za politiky různých stran, kteří dříve temný příběh Letů ignorovali či znevažovali.

Půlroční podmínku dostal nepravomocně u soudu bývalý poslanec Miloslav Rozner (SPD) za své výroky o romském koncentračním táboře v Letech u Písku. Mimo jiné prohlásil, že byl „neexistující“. Podle soudkyně tak veřejně zpochybnil nacistickou genocidu. Roznerův advokát se proti verdiktu odvolal.

Premiér Petr Fiala (ODS) na brífinku po jednání s prezidentem Milošem Zemanem řekl, že lidem, kteří budou chtít bojovat za Ukrajinu, bude abolicí garantována beztrestnost. Uvedl také, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnou individuální schválení. Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu zadrželi a obvinili jednoho člověka kvůli veřejnému schvalování a ospravedlňování ruské agrese vůči Ukrajině. Dopustit se ho měl na internetu. Další dvě stovky případů vyšetřují.