Letiště v Mnichově ráno obnovilo provoz. Drony vyšetřuje i Belgie

Nahrávám video

Mnichovské letiště ve čtvrtek večer přerušilo provoz kvůli zpozorovaným dronům v okolí i areálu letiště. Zcela zrušeno bylo sedmnáct letů, dalších patnáct příletů bylo odkloněno do Stuttgartu, Norimberku, Frankfurtu a Vídně. Informovaly o tom v noci na pátek agentury Reuters a DPA s odvoláním na vyjádření letiště a policie. Podle agentury Reuters letiště ráno obnovilo provoz. Belgické ministerstvo obrany také v pátek zahájilo vyšetřování přeletu několika dronů nad vojenskou základnou v Elsenbornu, ležící u německých hranic.

Německé řízení letového provozu nejprve ve 22:18 na mnichovském letišti omezilo provoz a krátce nato jej zcela zastavilo kvůli opakovanému pozorování dronů, uvedlo letiště na svém webu. Na letišti v blízkosti bavorské metropole platil zákaz nočních letů pro pravidelnou osobní dopravu mezi půlnocí a 5:00, přičemž od 22:00 je provoz běžně omezen kvůli nočnímu klidu.

Ráno byl provoz letiště obnoven. Jeho mluvčí uvedl, že se situace vrátila k normálu. Všechny lety naplánované na pátek se podle něj uskuteční.

Policie podle agentury DPA oznámila, že několik lidí nejprve kolem 21:30 nahlásilo, že v blízkosti letiště spatřili dron. Asi o hodinu později byly drony zpozorovány znovu, a sice přímo nad areálem letiště. Tento výskyt potvrdili i přivolaní policisté na místě. Ve tmě však nedokázali určit ani typ, velikost a počet dronů, ani kdo je za jejich provoz zodpovědný, napsal bulvární deník Bild s odkazem na mluvčího spolkové policie. Policie poté začala oblast monitorovat a pátrat po létajících objektech či podezřelých osobách, avšak bezvýsledně. Do akce byl nasazen i policejní vrtulník.

Nahrávám video

Stovky uvázlých cestujících byly nuceny strávit noc na letišti, policie a letištní hasiči za tím účelem zřídili v terminálu provizorní lůžka, cestující dostali občerstvení a deky. Další lidé byli převezeni do hotelů.

Tiskové agentury připomínají, že o víkendu v Mnichově vrcholí pivní slavnosti Oktoberfest, které do města každoročně přilákají miliony návštěvníků z jiných měst a zemí. I jich by se mohlo omezení letecké dopravy dotknout. Ve středu byl Oktoberfest na půl dne uzavřen kvůli bombové hrozbě.

Další narušení letecké dopravy v Evropě

Jde o další narušení letecké dopravy v Evropě poté, co byl minulý týden kvůli výskytu dronů několikrát dočasně přerušen provoz na letištích v Dánsku a Norsku. Dánsko oficiálně neoznámilo, kdo je zodpovědný za incidenty s drony v jeho vzdušném prostoru z minulého týdne, premiérka Mette Frederiksenová nicméně naznačila, že by za nimi mohlo být Rusko. Lídři EU ve středu na neformálním summitu v Kodani podpořili plány na posílení obrany bloku proti ruským dronům.

Podle Ralpha Beisela, výkonného ředitele Německé asociace letišť (ADV), tento incident opět ukázal, jak je letecký provoz zranitelný vůči nelegálním letům dronů. „Letecký provoz potřebuje jasnou odpovědnost a účinnou detekci a obranu proti dronům,“ řekl Beisel agentuře DPA. Rozhodnutí, zda dron představuje hrozbu a jak ji odvrátit, nyní zůstává v kompetenci spolkové a zemské policie, podotkla agentura.

Před týdnem zaznamenaly úřady výskyt neznámých dronů také ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko, která sousedí s Dánskem. Bezpečnostní složky incident vyšetřují kvůli podezření z možné špionáže či sabotáže.

Rusko odpovědnost za incidenty z minulého týdnu popřelo. Šéf Kremlu Vladimir Putin pak ve čtvrtek žertem slíbil, že už víckrát s drony v Dánsku létat nebude. Prohlásil rovněž, že hysterie okolo údajných ruských dronů, která zachvátila Evropu, má jen odpoutat pozornost od problémů Západu.

Nahrávám video

Bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý uvedl, že jsme svědky provokace, kterou provádí „zatím neurčený zdroj“. Hovoří se podle něj o tom, že za incidentem může být Rusko, ale také různí hackeři, kteří již v nedávné minulosti provedli kybernetický útok na evropská letiště. Je podle něj potřeba, aby se tomu věnovala maximální možná pozornost i v Česku.

Dodal, že je možné odhalit, kdo za tím stojí, ale je podle něj problém, že se zatím nepodařilo tento prostředek sestřelit nebo dostat pod kontrolu. „Dokud se nedostaneme do situace, že budeme mít dron v ruce nebo nebudeme mít možnost zajmout lidi, kteří s těmi drony manipulují, tak to nebude možné,“ poukázal.

Dodal, že v případě minulých incidentů například na letišti v Dánsku nebo Norsku analýzy pohybu, velikosti a způsobu řízení těchto dronů a zároveň schopnost nebýt ovládán elektronicky, ukazují, že jde o profesionálně řízené bezpilotní prostředky. „Kdyby šlo o amatéry, museli by být velmi dobře připraveni a velmi technologicky schopní. Možné to je, není to vyloučeno, ale současné analýzy ukazují na to, že to jsou spíše nějaké státní organizace – pochopitelně za tím vidíme Rusko – které tyto drony vypouštějí, ale také dovedou vrátit zpět do prostoru, kde nejsou k nalezení,“ podotkl.

Nahrávám video

Za incidentem stojí stejný aktér, jako v případě Dánska, míní Foltýn

Bezpečnostní analytik a armádní důstojník Otakar Foltýn uvedl, že s vysokou mírou pravděpodobnosti stojí za narušením leteckého provozu v Mnichově stejný aktér, jako tomu bylo v případě incidentů v Dánsku.

„Bohužel je to věc, která bude pokračovat. Jakkoli samotné narušení letového provozu, byť ve velmi velkém městě, jako je Mnichov, není fatální věc, co je naprosto zásadní, je současná ochota Ruska incidenty gradovat a eskalovat,“ pojmenoval bezpečnostní analytik konkrétního aktéra, který dle jeho názoru za incidenty stojí.

Podotýká ovšem, že bezprostředně nelze jednoznačně potvrdit, že se skutečně jednalo o ruské drony. „Když Rusko tu situaci eskaluje a zvyšuje počet těchto útoků, tak to drží na úrovni, kdy pořád sami sobě můžeme lhát, že se nejedná o ruský agresivní přístup. (…) V jednotlivých případech prokázat, že to je ruská aktivita, je relativně těžké, bude to nějakou dobu trvat,“ míní Foltýn. To však podle něj není podstatné, jelikož je potřeba incident vnímat v kontextu obdobných událostí z poslední doby.

Přelet dronů vyšetřuje i Belgie

Také belgické ministerstvo obrany zahájilo vyšetřování přeletu několika dronů. Konkrétně nad vojenskou základnou v Elsenbornu, která leží nedaleko hranic s Německem. Drony nad základnou přeletěly v noci na pátek, napsala agentura Reuters.

„Je to první případ tohoto druhu, o kterém víme,“ uvedla v pátek mluvčí ministerstva obrany. Nad vojenskou základnou přeletěl neupřesněný počet dronů, které poté odletěly směrem k Německu, dodala mluvčí. Podle německého deníku Frankfurter Allgemeine se jednalo o patnáct bezpilotních letounů.

Kancelář ministra obrany Thea Franckena belgické televizní stanici VRT NWS potvrdila, že ministerstvo zahájilo vyšetřování. Podle televize drony přeletěly také kolem 01:45 v noci nad německou obcí Düren, která je od Elsebornu vzdálená padesát kilometrů a leží ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Nedaleko Dürenu se nachází vojenské letiště Nörvenich.

V Elsenbornu má belgická armáda velký výcvikový prostor, který využívá NATO. Na základně se také testují drony. Areál o celkové rozloze přibližně osmadvacet kilometrů čtverečních byl vybudován za dob německého císařství, když tato oblast ještě patřila k Německu, uvádí Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrost na padesát pět. Na Brněnsku se utopil chlapec. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 3 mminutami

Venezuela hlásí šest stovek mrtvých po zemětřesení, pohřešovaných může být na 50 tisíc

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 589, oznámila podle Reuters prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala také o 2980 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Stránka zřízená po tragédii eviduje na padesát tisíc nezvěstných. Americká armáda oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky. Pomoc přislíbila i řada dalších zemí včetně Česka.
04:25Aktualizovánopřed 3 mminutami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
08:11Aktualizovánopřed 32 mminutami

Ukrajina má během několika týdnů začít vyvážet zbraně

Ukrajinský ministr hospodářství Oleksij Sobolev uvedl, že Ukrajina dokončuje model pro otevření vývozu obranných produktů a že spuštění exportu je otázkou několika týdnů. Sobolev to řekl v pořadu Suspilne Studio.
před 1 hhodinou

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 3 hhodinami

New York schválil zastropování nájemného u milionu bytů, splnil Mamdaniho slib

New York ve čtvrtek schválil zastropování nájemného u přibližně milionu bytů s regulovaným nájemným, kde žijí obyvatelé s jednoletou či dvouletou nájemní smlouvou, uvedla agentura AP. Splnil tak předvolební slib newyorského starosty a demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho, který do funkce nastoupil v lednu. Opatření přijala nezávislá městská komise pro směrnice o nájemném, jejíž členy jmenuje starosta města.
před 4 hhodinami

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika. Resort vnitra dle své mluvčí chystá právní text, kterým ukončí udělování ochrany Ukrajincům s brannou povinností.
10:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 4 hhodinami
Načítání...