Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie na neformálním summitu v Kodani debatovali o společné evropské obraně a následně o Ukrajině. Zatímco diskuze o obraně trvala čtyři hodiny, o Ukrajině pouhou hodinu a nejdříve se objevily informace, že se vrcholná schůzka patrně protáhne do noci. Následně ale mluvčí předsedy Evropské rady Antónia Costy informovala, že jednání skončilo a evropští vůdci se odebrali na večeři pořádanou dánskou královskou rodinou.
Rusko vyhrožuje Evropě, testuji ji a nepřestane s tím, uvedla po skončení neformálního summitu dánská premiérka Mette Frederiksenová. Hlavním cílem by podle ní mělo být vybudovat tak silnou Evropu, aby válka nepřipadala v úvahu. Podpora Kyjeva je přitom přímou investicí do evropské bezpečnosti, dodala politička a podpořila návrh Evropské komise použít zmrazená ruská aktiva k poskytnutí úvěru napadené zemi.
Podle šéfky EK von der Leyenové musí Evropská unie zvýšit vojenskou pomoc Ukrajině a je načase i zvýšit tlak na Moskvu. Znovu zdůraznila, že je ale potřeba „více strukturální řešení“ – tím je dle ní možné financování ukrajinské obrany z ruských zmrazených aktiv.
S unijními lídry se podle mluvčí Marie Tomasikové spojil prostřednictvím videokonference ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupoval premiér Petr Fiala (ODS), který se ale předčasně vrátil do Prahy na večerní televizní debatu s lídrem opozice Andrejem Babišem (ANO).
Hlavy států a vlád měly v dánské metropoli na programu dvě hlavní témata – společnou evropskou obranu a podporu Ukrajiny, která se již více než tři a půl roku brání ruské agresi. Svůj plán zvýšení obranné připravenosti do roku 2030, včetně konkrétních projektů, měla nastínit předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Jednání o obraně se podle bruselského serveru Politico neprotáhlo kvůli neshodám, ale kvůli tomu, že se chtěli vyjádřit všichni. Dánské předsednictví přitom vzhledem k důležitosti tématu nechtělo nikoho přerušovat. Původně plánovaná diskuse na dvě hodiny se tak protáhla.
Fiala: Řešila se společná obrana
I podle českého premiéra byly hlavními tématy jednání ochrana východní hranice Evropské unie, další vojenská a finanční podpora Ukrajiny a rozvoj společné obrany včetně posílení obranně-průmyslové spolupráce. „Narušování vzdušného prostoru Polska, Rumunska či Estonska je důkazem, že Rusko testuje naši připravenost – a Evropa musí ukázat jednotu, sílu a odhodlání,“ napsal Fiala.
„Česko podporuje rychlé posílení východní hranice i iniciativy, které urychlí zavádění moderních technologií do obrany, včetně vzniku dronové aliance společně s Ukrajinou. Musíme obstát tváří v tvář všem hrozbám,“ dodal český premiér. Během jednání Fiala rovněž zdůraznil roli tuzemska v muniční iniciativě. Česko jejím prostřednictvím shání dělostřeleckou munici pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii.
Lídři zemí jako Estonsko, Finsko, Švédsko či Lotyšsko podporují použití zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu, uvedli při příjezdu na summit. Pochybnosti naopak zkraje summitu vyjádřil šéf lucemburské vlády. Francie, Nizozemsko a Belgie upozorňují na možná právní rizika takového kroku.
Maďarský premiér Viktor Orbán při příjezdu na summit prohlásil, že jeho země bude i nadále závislá na ruské energii, navzdory požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby všechny země EU a NATO přestaly nakupovat ruskou ropu a plyn.
Summit v Kodani pořádalo Dánsko, které nyní předsedá Evropské unii. Země v posledních dnech zaznamenala opakovaný výskyt neznámých dronů u vojenských i civilních objektů, kvůli kterým muselo přerušit provoz i několik letišť, v dánské metropoli tak byla zavedena přísná bezpečnostní opatření.
