Dánsko kvůli summitu EU zakáže lety civilních dronů

Dánsko příští týden zakáže veškeré lety civilních dronů na svém území, aby zajistilo bezpečnost neformálního summitu šéfů států a vlád Evropské unie v Kodani. U několika dánských vojenských zařízení byly v noci na neděli opět pozorovány drony neznámého původu, sdělilo ministerstvo obrany bez dalších podrobností. S podobnými incidenty se severská země potýkala celý týden.

„Dánsko bude příští týden hostit evropské lídry a my budeme věnovat zvláštní pozornost bezpečnosti. Proto od pondělí do pátku uzavřeme dánský vzdušný prostor pro všechny lety civilních dronů,“ oznámilo ministerstvo dopravy.

V Kodani se ve středu a ve čtvrtek sejdou k neformálnímu jednání šéfové států a vlád EU. Mezi tématy schůze má být ochrana kritické infrastruktury a posílení společné evropské obranné připravenosti.

Hybridní útoky, míní vláda

Dánské ministerstvo obrany v neděli uvedlo, že není jasné, kdo za nově spatřenými drony stojí. Posíleny byly kapacity na odhalování bezpilotních prostředků. Dále se k věci nevyjádřilo.

Podle agentury Ritzau také dánská policie nezávisle na armádě sdělila, že v noci obdržela několik hlášení o dronech. Žádný z těchto incidentů si ale tentokrát nevyžádal uzavření vzdušného prostoru nad dánskými letišti.

V pondělí se na několik hodin kvůli dronům uzavřelo kodaňské letiště. V noci ze středy na čtvrtek byla zasažena i další menší letiště. V sobotu pak byl na největší dánské vojenské základně Karup spatřen nejméně jeden dron.

Dánská vláda v týdnu hovořila o hybridních útocích, za nimiž stojí profesionální aktér s dovednostmi potřebnými k vyvolání neklidu v členské zemi NATO. Rusko ve čtvrtečním prohlášení svého velvyslanectví v Dánsku odmítlo některé spekulace, že je za incidenty zodpovědné. Dánská premiérka Mette Frederiksenová je na začátku týdne spojila s podezřelými aktivitami ruských dronů v celé Evropě.

Podporu poskytne i Německo

Německo oznámilo, že na žádost Dánska jeho ozbrojené síly poskytnou nadcházejícímu summitu v Kodani vojenskou podporu. Konkrétně poskytne radarový systém určený k ochraně proti bezpilotním prostředkům (C-UAS), který používá radarové, optické i akustické technologie. Podle agentury DPA Bundeswehr poslal v neděli brzy ráno podpůrné síly a v poledne dorazila do Kodaně fregata Hamburg.

Přítomnost lodi německého námořnictva, která je nasazena v rámci mise NATO Baltská stráž k zabezpečení Baltského moře, vysílá jasný signál bezpečnosti a jednoty v rámci Aliance, řekl mluvčí NATO televizi TV2.

Už dříve oznámilo bez dalších podrobností také Švédsko, že Dánsku poskytne své vojenské protidronové schopnosti.

Severoatlantická aliance už v sobotu oznámila, že v oblasti Baltského moře plánuje po incidentech s drony v Dánsku pokračovat v posilování své bdělosti a že v oblasti nasadí nejméně jednu protiletadlovou fregatu a posílí zde také své platformy pro sledování a průzkum. NATO tak posiluje svou misi Baltská stráž (Baltic Sentry) zahájenou v lednu v reakci na sérii poškození elektronických kabelů, telekomunikačních spojů a plynovodů na dně Baltského moře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 2 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 4 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 6 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 7 hhodinami
Načítání...