NATO kvůli dronům v Dánsku zvýší bdělost v Baltském moři

Dánsko ohlásilo další nelegální přelet jednoho nebo více neidentifikovaných dronů nad místním letištěm, tentokrát nad leteckou základnou Karup, která je podle agentury AFP největší vojenskou základnou v zemi. Severoatlantická aliance v reakci oznámila, že zvýší svou bdělost v Baltském moři. Podle spolkového ministra vnitra Alexandera Dobrindta větší přítomnost bezpilotních letounů nad svým územím pozoruje také Německo.

„Ještě více zvýšíme v Baltském moři ostražitost pomocí nových prostředků působících v různých oblastech,“ uvedlo podle Reuters v sobotním prohlášení NATO. V oblasti posílí průzkum, sledování, zpravodajskou činnost a nasadí zde nejméně jednu protiletadlovou fregatu. Které země poskytují dodatečné prostředky, mluvčí NATO odmítl upřesnit.

Aliance tak posílí svou misi Baltská stráž (Baltic Sentry) zahájenou v lednu v reakci na sérii poškození elektronických kabelů, telekomunikačních spojů a plynovodů na dně Baltského moře. NATO tento měsíc zahájilo také misi Východní stráž (Eastern Sentry), jejímž cílem je posílit obranu východního křídla Severoatlantické aliance po vniknutí ruských dronů do polského vzdušného prostoru.

K přeletu dalších dronů nad Dánskem došlo v pátek večer. „Mohu potvrdit, že kolem 20:15 došlo k incidentu, který trval několik hodin. Jeden nebo dva drony byly pozorovány vně letecké základny Karup a nad ní,“ řekl AFP zástupce policie Simon Skelsjaer. „Nesestřelili jsme je,“ dodal s tím, že policie se k původu dronů nemůže vyjádřit.

Podle agentury Ritzau se policie rozhodla o incidentu informovat veřejnost až v sobotu ráno. Základna v Karupu sdílí své ranveje s letištěm Midtjylland, které bylo krátce uzavřeno, ale žádných komerčních letů se to nedotklo, protože nebyly žádné plánovány, řekl Skelsjaer.

Již několikátý incident

Dánsko tento týden zaznamenalo několik přeletů dronů nad civilními i vojenskými letišti. Například předchozí dvě noci musel být kvůli výskytu dronů dočasně uzavřen vzdušný prostor nad letištěm ve městě Aalborg na severu Dánska.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová dříve spojila přítomnost dronů, kvůli kterým se muselo v pondělí uzavřít i kodaňské letiště, s podezřelými aktivitami ruských dronů v celé Evropě. Moskva toto tvrzení důrazně odmítla. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen uvedl, že není pochyb o tom, že incidenty s drony jsou dílem profesionálního aktéra, nejsou ale podle něj důkazy o spojitosti s Ruskem.

Expert: Je potřeba změnit přístup

Podle brigádního generála v záloze Františka Mičánka přístup Dánska proti dronům nezasahovat bude fungovat jen tak dlouho, než tento stroj zaútočí nebo kvůli poruše spadne například na sklad paliv. „Přístup, který máme, že akceptujeme, že někdo létá uvnitř, abychom neeskalovali, je dle mého názoru potřeba velmi rychle změnit,“ uvedl.

12 minut
Studio ČT24: František Mičánek o dronech nad Dánskem
Zdroj: ČT24

Je podle něj nutné ukázat, že dron na zakázaném území lze zlikvidovat a zjistit, komu patří. To označuje za náročné, protože drony jsou relativně dostupné. „Tak jako u kybernetických útoků je vždy těžké dokázat, kdo za tím stál,“ řekl. I proto se k tomu země jako Rusko dle něj uchylují.

Roje dronů v Německu

Dronům čelí také Německo. Podle spolkového ministra vnitra Alexandera Dobrindta úřady pozorují zvýšenou přítomnost bezpilotních letounů nad různými částmi země. Jde údajně o drony s takzvanými pevnými křídly, které jsou větší a není možné je koupit v běžném obchodě.

8 minut
Studio ČT24: Tomáš Řepa z Univerzity obrany o neznámých dronech
Zdroj: ČT24

„Také pozorujeme roje dronů. Ty se objevují v situacích, kdy je zjevné, že se jedná o plánovanou akci. Protože takové roje se obvykle nepoužívají při soukromých akcích. Můžeme proto říct, že existuje hrozba, kterou rozhodně můžeme vyhodnotit jako vysokou,“ sdělil ministr s tím, že se země musí připravit na ochranu kritické infrastruktury.

Také prohlásil, že dosud zaznamenané incidenty by mohly být snahou o sabotáž nebo o špionáž.

Šedivý: Na destabilizaci má zájem jen Rusko

„V žádném případě to není náhoda,“ odmítl ve vysílání ČT24 bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý variantu, že by výskyt dronů nad několika zeměmi i v posledních týdnech nebyl koordinovanou akcí. „Je to čím dál tím častější a je zcela zřejmé, jak říkají Dánové i Němci, že to nejsou drony vypouštěné laiky, ale jde o akci koordinovanou a technicky zvládnutou,“ řekl.

První analytické závěry podle něj hovoří o tom, že jde o stroje ruského typu, které se vypouští z oblasti Baltského moře poblíž Dánska, Norska a Německa. Ačkoliv jde zatím o spekulace, Šedivý je toho názoru, že jediným státem, který má na destabilizaci situace zájem, je nyní Rusko.

10 minut
Studio ČT24: Jiří Šedivý o původu dronů
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 4 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 6 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...