NATO kvůli dronům v Dánsku zvýší bdělost v Baltském moři

Dánsko ohlásilo další nelegální přelet jednoho nebo více neidentifikovaných dronů nad místním letištěm, tentokrát nad leteckou základnou Karup, která je podle agentury AFP největší vojenskou základnou v zemi. Severoatlantická aliance v reakci oznámila, že zvýší svou bdělost v Baltském moři. Podle spolkového ministra vnitra Alexandera Dobrindta větší přítomnost bezpilotních letounů nad svým územím pozoruje také Německo.

„Ještě více zvýšíme v Baltském moři ostražitost pomocí nových prostředků působících v různých oblastech,“ uvedlo podle Reuters v sobotním prohlášení NATO. V oblasti posílí průzkum, sledování, zpravodajskou činnost a nasadí zde nejméně jednu protiletadlovou fregatu. Které země poskytují dodatečné prostředky, mluvčí NATO odmítl upřesnit.

Aliance tak posílí svou misi Baltská stráž (Baltic Sentry) zahájenou v lednu v reakci na sérii poškození elektronických kabelů, telekomunikačních spojů a plynovodů na dně Baltského moře. NATO tento měsíc zahájilo také misi Východní stráž (Eastern Sentry), jejímž cílem je posílit obranu východního křídla Severoatlantické aliance po vniknutí ruských dronů do polského vzdušného prostoru.

K přeletu dalších dronů nad Dánskem došlo v pátek večer. „Mohu potvrdit, že kolem 20:15 došlo k incidentu, který trval několik hodin. Jeden nebo dva drony byly pozorovány vně letecké základny Karup a nad ní,“ řekl AFP zástupce policie Simon Skelsjaer. „Nesestřelili jsme je,“ dodal s tím, že policie se k původu dronů nemůže vyjádřit.

Podle agentury Ritzau se policie rozhodla o incidentu informovat veřejnost až v sobotu ráno. Základna v Karupu sdílí své ranveje s letištěm Midtjylland, které bylo krátce uzavřeno, ale žádných komerčních letů se to nedotklo, protože nebyly žádné plánovány, řekl Skelsjaer.

Již několikátý incident

Dánsko tento týden zaznamenalo několik přeletů dronů nad civilními i vojenskými letišti. Například předchozí dvě noci musel být kvůli výskytu dronů dočasně uzavřen vzdušný prostor nad letištěm ve městě Aalborg na severu Dánska.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová dříve spojila přítomnost dronů, kvůli kterým se muselo v pondělí uzavřít i kodaňské letiště, s podezřelými aktivitami ruských dronů v celé Evropě. Moskva toto tvrzení důrazně odmítla. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen uvedl, že není pochyb o tom, že incidenty s drony jsou dílem profesionálního aktéra, nejsou ale podle něj důkazy o spojitosti s Ruskem.

Expert: Je potřeba změnit přístup

Podle brigádního generála v záloze Františka Mičánka přístup Dánska proti dronům nezasahovat bude fungovat jen tak dlouho, než tento stroj zaútočí nebo kvůli poruše spadne například na sklad paliv. „Přístup, který máme, že akceptujeme, že někdo létá uvnitř, abychom neeskalovali, je dle mého názoru potřeba velmi rychle změnit,“ uvedl.

Nahrávám video

Je podle něj nutné ukázat, že dron na zakázaném území lze zlikvidovat a zjistit, komu patří. To označuje za náročné, protože drony jsou relativně dostupné. „Tak jako u kybernetických útoků je vždy těžké dokázat, kdo za tím stál,“ řekl. I proto se k tomu země jako Rusko dle něj uchylují.

Roje dronů v Německu

Dronům čelí také Německo. Podle spolkového ministra vnitra Alexandera Dobrindta úřady pozorují zvýšenou přítomnost bezpilotních letounů nad různými částmi země. Jde údajně o drony s takzvanými pevnými křídly, které jsou větší a není možné je koupit v běžném obchodě.

Nahrávám video

„Také pozorujeme roje dronů. Ty se objevují v situacích, kdy je zjevné, že se jedná o plánovanou akci. Protože takové roje se obvykle nepoužívají při soukromých akcích. Můžeme proto říct, že existuje hrozba, kterou rozhodně můžeme vyhodnotit jako vysokou,“ sdělil ministr s tím, že se země musí připravit na ochranu kritické infrastruktury.

Také prohlásil, že dosud zaznamenané incidenty by mohly být snahou o sabotáž nebo o špionáž.

Šedivý: Na destabilizaci má zájem jen Rusko

„V žádném případě to není náhoda,“ odmítl ve vysílání ČT24 bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý variantu, že by výskyt dronů nad několika zeměmi i v posledních týdnech nebyl koordinovanou akcí. „Je to čím dál tím častější a je zcela zřejmé, jak říkají Dánové i Němci, že to nejsou drony vypouštěné laiky, ale jde o akci koordinovanou a technicky zvládnutou,“ řekl.

První analytické závěry podle něj hovoří o tom, že jde o stroje ruského typu, které se vypouští z oblasti Baltského moře poblíž Dánska, Norska a Německa. Ačkoliv jde zatím o spekulace, Šedivý je toho názoru, že jediným státem, který má na destabilizaci situace zájem, je nyní Rusko.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 a zřejmě dále poroste

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235, oznámil podle tiskových agentur v noci na pátek SELČ tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado. Předchozí bilance hovořila o 188 mrtvých, více než 500 zraněných a stovkách zavalených. Americká armáda mezitím oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky.
před 6 mminutami

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 3 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 6 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 8 hhodinami
Načítání...