NATO kvůli dronům v Dánsku zvýší bdělost v Baltském moři

Dánsko ohlásilo další nelegální přelet jednoho nebo více neidentifikovaných dronů nad místním letištěm, tentokrát nad leteckou základnou Karup, která je podle agentury AFP největší vojenskou základnou v zemi. Severoatlantická aliance v reakci oznámila, že zvýší svou bdělost v Baltském moři. Podle spolkového ministra vnitra Alexandera Dobrindta větší přítomnost bezpilotních letounů nad svým územím pozoruje také Německo.

„Ještě více zvýšíme v Baltském moři ostražitost pomocí nových prostředků působících v různých oblastech,“ uvedlo podle Reuters v sobotním prohlášení NATO. V oblasti posílí průzkum, sledování, zpravodajskou činnost a nasadí zde nejméně jednu protiletadlovou fregatu. Které země poskytují dodatečné prostředky, mluvčí NATO odmítl upřesnit.

Aliance tak posílí svou misi Baltská stráž (Baltic Sentry) zahájenou v lednu v reakci na sérii poškození elektronických kabelů, telekomunikačních spojů a plynovodů na dně Baltského moře. NATO tento měsíc zahájilo také misi Východní stráž (Eastern Sentry), jejímž cílem je posílit obranu východního křídla Severoatlantické aliance po vniknutí ruských dronů do polského vzdušného prostoru.

K přeletu dalších dronů nad Dánskem došlo v pátek večer. „Mohu potvrdit, že kolem 20:15 došlo k incidentu, který trval několik hodin. Jeden nebo dva drony byly pozorovány vně letecké základny Karup a nad ní,“ řekl AFP zástupce policie Simon Skelsjaer. „Nesestřelili jsme je,“ dodal s tím, že policie se k původu dronů nemůže vyjádřit.

Podle agentury Ritzau se policie rozhodla o incidentu informovat veřejnost až v sobotu ráno. Základna v Karupu sdílí své ranveje s letištěm Midtjylland, které bylo krátce uzavřeno, ale žádných komerčních letů se to nedotklo, protože nebyly žádné plánovány, řekl Skelsjaer.

Již několikátý incident

Dánsko tento týden zaznamenalo několik přeletů dronů nad civilními i vojenskými letišti. Například předchozí dvě noci musel být kvůli výskytu dronů dočasně uzavřen vzdušný prostor nad letištěm ve městě Aalborg na severu Dánska.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová dříve spojila přítomnost dronů, kvůli kterým se muselo v pondělí uzavřít i kodaňské letiště, s podezřelými aktivitami ruských dronů v celé Evropě. Moskva toto tvrzení důrazně odmítla. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen uvedl, že není pochyb o tom, že incidenty s drony jsou dílem profesionálního aktéra, nejsou ale podle něj důkazy o spojitosti s Ruskem.

Expert: Je potřeba změnit přístup

Podle brigádního generála v záloze Františka Mičánka přístup Dánska proti dronům nezasahovat bude fungovat jen tak dlouho, než tento stroj zaútočí nebo kvůli poruše spadne například na sklad paliv. „Přístup, který máme, že akceptujeme, že někdo létá uvnitř, abychom neeskalovali, je dle mého názoru potřeba velmi rychle změnit,“ uvedl.

Nahrávám video
Studio ČT24: František Mičánek o dronech nad Dánskem
Zdroj: ČT24

Je podle něj nutné ukázat, že dron na zakázaném území lze zlikvidovat a zjistit, komu patří. To označuje za náročné, protože drony jsou relativně dostupné. „Tak jako u kybernetických útoků je vždy těžké dokázat, kdo za tím stál,“ řekl. I proto se k tomu země jako Rusko dle něj uchylují.

Roje dronů v Německu

Dronům čelí také Německo. Podle spolkového ministra vnitra Alexandera Dobrindta úřady pozorují zvýšenou přítomnost bezpilotních letounů nad různými částmi země. Jde údajně o drony s takzvanými pevnými křídly, které jsou větší a není možné je koupit v běžném obchodě.

Nahrávám video
Studio ČT24: Tomáš Řepa z Univerzity obrany o neznámých dronech
Zdroj: ČT24

„Také pozorujeme roje dronů. Ty se objevují v situacích, kdy je zjevné, že se jedná o plánovanou akci. Protože takové roje se obvykle nepoužívají při soukromých akcích. Můžeme proto říct, že existuje hrozba, kterou rozhodně můžeme vyhodnotit jako vysokou,“ sdělil ministr s tím, že se země musí připravit na ochranu kritické infrastruktury.

Také prohlásil, že dosud zaznamenané incidenty by mohly být snahou o sabotáž nebo o špionáž.

Šedivý: Na destabilizaci má zájem jen Rusko

„V žádném případě to není náhoda,“ odmítl ve vysílání ČT24 bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý variantu, že by výskyt dronů nad několika zeměmi i v posledních týdnech nebyl koordinovanou akcí. „Je to čím dál tím častější a je zcela zřejmé, jak říkají Dánové i Němci, že to nejsou drony vypouštěné laiky, ale jde o akci koordinovanou a technicky zvládnutou,“ řekl.

První analytické závěry podle něj hovoří o tom, že jde o stroje ruského typu, které se vypouští z oblasti Baltského moře poblíž Dánska, Norska a Německa. Ačkoliv jde zatím o spekulace, Šedivý je toho názoru, že jediným státem, který má na destabilizaci situace zájem, je nyní Rusko.

Nahrávám video
Studio ČT24: Jiří Šedivý o původu dronů
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Drony útočily i na ambasádu USA

Při úterních vzdušných úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, o obětech neinformovala.
před 27 mminutami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, hovoří o 400 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího islamistů Hamdulláha Fitrata si úder vyžádal životy 400 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

U řeckého ostrova ztroskotal člun Frontexu, byla na něm i estonská velvyslankyně

U nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastelorizo v pondělí ztroskotal člun Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Na palubě byla i estonská velvyslankyně v Řecku, která je mezi čtyřmi zraněnými, informovala řecká pobřežní stráž.
před 7 hhodinami

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoTrump kvůli Hormuzu vyhrožuje, že nepřiletí na summit se Si Ťin-pchingem

Americký prezident Donald Trump hrozí, že by na přelomu března a dubna nemusel přiletět na summit se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Schůzku na prodloužení obchodního smíru připravují v Paříži týmy obou dvou největších ekonomik světa. Šéf Bílého domu požaduje, aby se také Peking přímo zapojil do zajištění svobodné plavby Hormuzským průlivem, v němž dopravu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán. Do Číny a dalších asijských zemí z Perského zálivu míří přes osmdesát procent ropy.
před 8 hhodinami

Řešení blokády Hormuzu není mise NATO, zní z Evropy. Trump doufá v pomoc Francie

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý kancléř Friedrich Merz, který odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. To vyloučily i Španělsko nebo Itálie. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu. Později v pondělí se šéf Bílého domu vyjádřil, že by s jeho otevřením mohla pomoci Francie.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...