NATO kvůli dronům v Dánsku zvýší bdělost v Baltském moři

Dánsko ohlásilo další nelegální přelet jednoho nebo více neidentifikovaných dronů nad místním letištěm, tentokrát nad leteckou základnou Karup, která je podle agentury AFP největší vojenskou základnou v zemi. Severoatlantická aliance v reakci oznámila, že zvýší svou bdělost v Baltském moři. Podle spolkového ministra vnitra Alexandera Dobrindta větší přítomnost bezpilotních letounů nad svým územím pozoruje také Německo.

„Ještě více zvýšíme v Baltském moři ostražitost pomocí nových prostředků působících v různých oblastech,“ uvedlo podle Reuters v sobotním prohlášení NATO. V oblasti posílí průzkum, sledování, zpravodajskou činnost a nasadí zde nejméně jednu protiletadlovou fregatu. Které země poskytují dodatečné prostředky, mluvčí NATO odmítl upřesnit.

Aliance tak posílí svou misi Baltská stráž (Baltic Sentry) zahájenou v lednu v reakci na sérii poškození elektronických kabelů, telekomunikačních spojů a plynovodů na dně Baltského moře. NATO tento měsíc zahájilo také misi Východní stráž (Eastern Sentry), jejímž cílem je posílit obranu východního křídla Severoatlantické aliance po vniknutí ruských dronů do polského vzdušného prostoru.

K přeletu dalších dronů nad Dánskem došlo v pátek večer. „Mohu potvrdit, že kolem 20:15 došlo k incidentu, který trval několik hodin. Jeden nebo dva drony byly pozorovány vně letecké základny Karup a nad ní,“ řekl AFP zástupce policie Simon Skelsjaer. „Nesestřelili jsme je,“ dodal s tím, že policie se k původu dronů nemůže vyjádřit.

Podle agentury Ritzau se policie rozhodla o incidentu informovat veřejnost až v sobotu ráno. Základna v Karupu sdílí své ranveje s letištěm Midtjylland, které bylo krátce uzavřeno, ale žádných komerčních letů se to nedotklo, protože nebyly žádné plánovány, řekl Skelsjaer.

Již několikátý incident

Dánsko tento týden zaznamenalo několik přeletů dronů nad civilními i vojenskými letišti. Například předchozí dvě noci musel být kvůli výskytu dronů dočasně uzavřen vzdušný prostor nad letištěm ve městě Aalborg na severu Dánska.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová dříve spojila přítomnost dronů, kvůli kterým se muselo v pondělí uzavřít i kodaňské letiště, s podezřelými aktivitami ruských dronů v celé Evropě. Moskva toto tvrzení důrazně odmítla. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen uvedl, že není pochyb o tom, že incidenty s drony jsou dílem profesionálního aktéra, nejsou ale podle něj důkazy o spojitosti s Ruskem.

Expert: Je potřeba změnit přístup

Podle brigádního generála v záloze Františka Mičánka přístup Dánska proti dronům nezasahovat bude fungovat jen tak dlouho, než tento stroj zaútočí nebo kvůli poruše spadne například na sklad paliv. „Přístup, který máme, že akceptujeme, že někdo létá uvnitř, abychom neeskalovali, je dle mého názoru potřeba velmi rychle změnit,“ uvedl.

Nahrávám video

Je podle něj nutné ukázat, že dron na zakázaném území lze zlikvidovat a zjistit, komu patří. To označuje za náročné, protože drony jsou relativně dostupné. „Tak jako u kybernetických útoků je vždy těžké dokázat, kdo za tím stál,“ řekl. I proto se k tomu země jako Rusko dle něj uchylují.

Roje dronů v Německu

Dronům čelí také Německo. Podle spolkového ministra vnitra Alexandera Dobrindta úřady pozorují zvýšenou přítomnost bezpilotních letounů nad různými částmi země. Jde údajně o drony s takzvanými pevnými křídly, které jsou větší a není možné je koupit v běžném obchodě.

Nahrávám video

„Také pozorujeme roje dronů. Ty se objevují v situacích, kdy je zjevné, že se jedná o plánovanou akci. Protože takové roje se obvykle nepoužívají při soukromých akcích. Můžeme proto říct, že existuje hrozba, kterou rozhodně můžeme vyhodnotit jako vysokou,“ sdělil ministr s tím, že se země musí připravit na ochranu kritické infrastruktury.

Také prohlásil, že dosud zaznamenané incidenty by mohly být snahou o sabotáž nebo o špionáž.

Šedivý: Na destabilizaci má zájem jen Rusko

„V žádném případě to není náhoda,“ odmítl ve vysílání ČT24 bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý variantu, že by výskyt dronů nad několika zeměmi i v posledních týdnech nebyl koordinovanou akcí. „Je to čím dál tím častější a je zcela zřejmé, jak říkají Dánové i Němci, že to nejsou drony vypouštěné laiky, ale jde o akci koordinovanou a technicky zvládnutou,“ řekl.

První analytické závěry podle něj hovoří o tom, že jde o stroje ruského typu, které se vypouští z oblasti Baltského moře poblíž Dánska, Norska a Německa. Ačkoliv jde zatím o spekulace, Šedivý je toho názoru, že jediným státem, který má na destabilizaci situace zájem, je nyní Rusko.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 1 mminutou

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
16:11Aktualizovánopřed 2 mminutami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 1 hhodinou

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 1 hhodinou

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
13:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Za krádež vzácné rumunské přilby poslal nizozemský soud do vězení tři muže

Nizozemský soud za účast na krádeži 2500 let staré přilby zapůjčené z Rumunska poslal v pátek tři muže na téměř čtyři roky za mříže, informovaly agentury AP a AFP. Pachatelé v lednu 2025 ukradli z muzea Drents v nizozemském Assenu zdobenou přilbu z Cotsofenešti a tři zlaté náramky, které patří mezi nejcennější rumunské národní poklady.
před 5 hhodinami

V rumunském přístavu explodoval ukrajinský námořní dron

Dron, který explodoval v rumunském přístavu Konstanca v Černém moři, byl součástí pětičlenné skupiny ukrajinských strojů, uvedla média. Další vybuchl na Ukrajině. Rumunská armáda poté pátrala po dalších podobných zařízeních, odpoledne však prezident Nicušor Dan oznámil, že se další drony samy zničily. Žádné oběti nejsou hlášeny, sdělily rumunské úřady. Ukrajinské námořnictvo potvrdilo, že šlo o ukrajinský dron, nad kterým v Černém moři ztratilo kontrolu kvůli ruským prostředkům elektronického boje.
10:21Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...