Tomáš Řepa

Ukrajinská metropole Kyjev čelila od brzkého sobotního rána ruskému útoku bezpilotními letouny. Nálety si podle úřadů vyžádaly dva zraněné. Několik trosek sestřelených dronů v Kyjevě dopadlo na domy, píše agentura Reuters. Pět raněných hlásí po úderech Dněpropetrovská oblast. Dronové útoky hlásí také Rusko. Tvrdí, že ukrajinské síly zaútočily na několik ruských oblastí a nelegálně okupovaný ukrajinský Krym. Kyjev se k tomu nevyjádřil.

Armádě se letos podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nedaří přilákat tolik lidí, kolik potřebuje. Přesné počty vojáci neuvádějí, nabrat ale chtěli 2 200 nováčků. Za podstatné má Karel Řehka i to, kolik lidí naopak odchází, a trend není příznivý. Odchody se pojí i s generační obměnou po dvaceti letech od profesionalizace. Podle ministerstva obrany bude potřeba získat přehled o lidech, kteří můžou vojáky v případě krizí doplnit. Senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) jako možné řešení vidí znovuzavedení povinné vojenské služby. O tématu v pořadu 90‘ ČT24 mluvili poslanci Radek Koten (SPD) a Josef Flek (STAN), vojenský historik Tomáš Řepa a zpravodaj Andreas Papadopulos.

Ukrajinská armáda oznámila, že u okupovaného poloostrova Krym potopila ruskou ponorku a poškodila protiraketový systém S-400 ruské armády. V noci zachvátil požár ruské vojenské letiště Morozovsk v Rostovské oblasti. Podle svědků pravděpodobně hořel muniční sklad nebo nádrže s pohonnými hmotami. Na jiných místech v západním Rusku vzplály zásobníky s ropou. Podle ruských úřadů nejsou žádné oběti na životech, údery připisují ukrajinským dronům. Ukrajina i Rusko hlásí, že v noci sestřelily nad svým územím desítky nepřátelských dronů.

Ruské ostřelování a nálety na Ukrajinci ovládanou část Chersonské oblasti podle úřadů zranily tři lidi. Pod palbou se ocitlo na dvacet obcí. Ukrajinské úřady také informovaly, že ruský dronový útok v noci na neděli těžce poškodil hotel v Mykolajivu. Rekreační objekt začal hořet, zprávy o zraněných či obětech nyní nejsou. Moskva tvrdí, že dobyla vesnici Novobachmutivka na východě Ukrajiny. Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj přiznal, že invazní síly zaznamenaly ve více oblastech „taktické úspěchy“.

Rusko v noci útočilo na energetickou infrastrukturu v pěti oblastech Ukrajiny, dle úřadů poškodilo dvě tepelné elektrárny firmy DTEK. Trypilskou elektrárnu jižně od Kyjeva Rusové úplně zničili. Už v noci přišlo hlášení o vzletu nejméně sedmi strategických bombardérů Tu-95MS. Šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov hlásil minimálně deset zásahů kritické infrastruktury, bez elektrického proudu tam je dvě stě tisíc lidí. Ruský útok zaměstnal i Polsko. To oznámilo, že aktivovalo vše potřebné k ochraně svého vzdušného prostoru. Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj apeloval na spojence, aby Ukrajině poskytli prostředky pro protivzdušnou obranu.

Úterní slova náčelníka armádního generálního štábu Karla Řehky o nedostatku lidí v armádě vyvolala diskusi o budoucí podobě armády, ale i spekulace, zda by nebylo vhodné obnovit základní vojenskou službu. On sám však odmítl, že by se o něčem takovém diskutovalo. Obnovení vojny nepovažují dvacet let po jejím zrušení za reálné ani další vojenští experti. Míní však, že se armáda musí reorganizovat a zřejmě i zvětšit. České vojsko a jeho personální síla byly tématem 90‘ ČT24.

Ukrajinské jednotky se po měsících bojů stáhly z Avdijivky v Doněcké oblasti, aby nebyly obklíčeny, uvedl na Facebooku hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Podle agentury Reuters je to největší změna na frontě od května 2023, kdy Rusové po dlouhých krvavých bojích dobyli Bachmut. Agentura ztrátu Avdijivky dává do souvislosti i s nedostatkem munice, kterému Ukrajina čelí kvůli váhavé vojenské pomoci Západu. Někteří obránci při ústupu padli do zajetí.

Ruský útok na Charkov si v pátek pozdě večer vyžádal sedm životů, včetně tří dětských, napsaly v sobotu ráno agentura AFP a ruskojazyčný server BBC s odvoláním na tamní úřady. Ruské drony podle nich zasáhly čerpací stanici, což způsobilo rozsáhlý požár, který zničil 15 domů. Kolem 50 lidí muselo být evakuováno. Drony v noci útočily také na Oděsu.

Ukrajina v noci na pátek u poloostrova Krym zasáhla dvě malé ruské výsadkové lodě s posádkou a obrněnci, uvedla podle agentury Unian ukrajinská vojenská rozvědka (HUR). Později na platformě Telegram sdělila, že obě plavidla se po útoku námořních dronů v zátoce Vuzka potopila. Rusko zatím zprávu nekomentovalo.

Izraelská armáda oznámila, že její pozemní jednotky s tanky v posledních 24 hodinách provádí místní operace za hranicí Pásma Gazy. Informoval o tom server The Times of Israel. Cílem je vyčistit pohraniční oblast od teroristů z palestinského hnutí Hamás, uvedla izraelská média. Podle deníku Ha’arec vojáci také hledají lidi, které Hamás o víkendu unesl.

Americká vláda potvrdila, že se rozhodla poprvé poskytnout ukrajinské armádě náboje pro tanky Abrams obsahující ochuzený uran. Jejich hlavní výhodou je vysoká hustota a tedy velká hmotnost a průraznost, která umožňuje efektivněji ničit obrněná vozidla, především tanky. Náboje s tímto typem uranu nejsou radioaktivní víc, než přírodní materiály a nemohou způsobit jaderný výbuch.

Při dronovém útoku na Moskvu byla zasažena stejná výšková budova jako při úderu v noci ze soboty na neděli. Oznámil to starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. Další bezpilotní letouny nad metropolí údajně sestřelila protivzdušná obrana. Kreml připustil, že hrozba útoků drony na hlavní město existuje a „je zjevná“. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že odrazilo také útok v Černém moři. Rusové drony opět zaútočili na Charkov, v Chersonu při bombardování zemřel lékař.

Moskva se chlubí zničením západní techniky, kterou při protiofenzivě využívají Ukrajinci. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) ale ztráty obránců zveličuje. Kyjev v blízké době obdrží od Spojených států, Velké Británie a dalších spojenců novou várku vojenské pomoci v hodnotě necelých deseti miliard korun, oznámily v úterý partnerské státy. Podle Ukrajiny bez západní techniky protiúder nemá šanci uspět.

Ukrajina je rozhodnutá bránit Bachmut za každou cenu s tím, že chce co nejvíc vyčerpat ruské okupanty a získat čas na výcvik dalších vojáků před ohlášenou jarní protiofenzivou. V té by měl být i prvek překvapení, míní generál ve výslužbě Ozbrojených sil Slovenské republiky Pavel Macko.

Obráncům Ukrajiny pomůže v dalším boji dosud největší dodávka vojenské techniky z Velké Británie. Vedle už dříve potvrzených čtrnácti moderních tanků Challenger 2 bude balík zahrnovat i stovky obrněných vozidel, pontony nebo náboje. Rusko i Ukrajina se teď prý budou snažit o překvapivý úder. „Nic bohužel ještě není rozhodnuto, ta válka bude pokračovat dál. Politické hledisko ze strany Kremlu je nadřazeno smysluplnosti konání na bojišti,“ říká analytik Tomáš Řepa.

Tvrdé boje o východoukrajinský Soledar pokračují. Podle Moskvy blokují ruští výsadkáři město ze severu a z jihu a boje se odehrávají uvnitř města. Také Kyjev a zahraniční analytici upozorňují, že se Rusům navzdory tvrzením některých ruských zdrojů stále nepodařilo město ovládnout. Mychajlo Podoljak z kanceláře ukrajinského prezidenta označil boje o Soledar a Bachmut za nejkrvavější od začátku ruské invaze loni v únoru.

Rusové až dosud porušili všechny své závazky nejen vůči Ukrajině, ale i vůči celé řadě dalších států, míní politický geograf Michael Romancov. Ruským mírovým návrhům by tak podle něj mohl věřit jen blázen, řekl v reakci na skutečnost, že Rusové navzdory deklarovanému příměří v pátek podle Kyjeva útočili na civilní cíle. O tom, že je pesimismus namístě, svědčí i dění na Donbase po obsazení ukrajinského Krymu v roce 2014. Publicista zaměřující se na historii mezinárodních vztahů Michael Romancov byl hostem pořadu Interview ČT24.

Na hodnocení ukrajinské protiofenzivy na jihu země je brzy, mění ale dynamiku války, zhodnotil Tomáš Řepa z katedry teorie vojenství Univerzity obrany v 90' ČT24. Rusové měli čas na přípravu, morálku vojáků ale podrývají úspěšní partyzáni, míní. Aby ukrajinský tlak vydržel, Kyjev potřebuje další zbraně ze Západu, jenž zároveň musí zůstat jednotný, řekl Tomáš Klvaňa z New York University Prague.

Ruská armáda na východě Ukrajiny zintenzivnila útok na Severodoněck poté, co obsadila město Lyman, nedaleký železniční uzel. Podle analytiků mají Rusové i Ukrajinci na Donbase značné ztráty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj popsal situaci u Severodoněcka a také Lysyčansku jako nepopsatelně těžkou. V příštím týdnu očekává „dobré zprávy“ ohledně dodávek zbraní ze Západu.

Nacionalismus je na Ukrajině pevně zakořeněn, ale příliš se neliší od nacionalismu českého či francouzského, říká Vlastimil Ondra z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Podle historika Tomáše Řepy z brněnské Univerzity obrany jde o zemi, která lákala mocné sousedy, a protože vždy byla v něčím područí, nikdo nechtěl ji a její bohatství jen tak opustit. O pohnutých dějinách Ukrajiny diskutovali odborníci v pořadu Historie.cs.

Jak se Rusko zachová vůči sousednímu Bělorusku, kterým zmítají rozsáhlé protesty po prezidentských volbách, je těžké předvídat, ale vojenská intervence není pravděpodobná. V Událostech, komentářích se na tom shodli historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany a Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Prezident Alexandr Lukašenko je nyní nejslabší za celou dobu své vlády, opozici ale chybí výrazná tvář, míní také.

Nápad starosty Řeporyjí Pavla Novotného (ODS) vybudovat památník vlasovcům rozhořčil ruské ministerstvo zahraničí. Jeho mluvčí to označila za příšernou iniciativu, která slouží reinkarnaci nacismu. Historik Tomáš Řepa (ČSSD) však v Událostech, komentářích uvedl, že hysterická reakce Moskvy ukazuje spíše na to, že se Rusko dosud nevyrovnalo se svou minulostí.