USA dodají Ukrajině náboje s ochuzeným uranem. Jsou vysoce účinné

Americká vláda potvrdila, že se rozhodla poprvé poskytnout ukrajinské armádě náboje pro tanky Abrams obsahující ochuzený uran. Jejich hlavní výhodou je vysoká hustota a tedy velká hmotnost a průraznost, která umožňuje efektivněji ničit obrněná vozidla, především tanky. Náboje s tímto typem uranu nejsou radioaktivní víc, než přírodní materiály a nemohou způsobit jaderný výbuch.

Ještě na jaře Američané odmítali na rozdíl od Britů tento druh munice poskytnout. Británie tehdy rozhodla o dodávkách tohoto materiálu společně s tanky Challenger 2. 

„Spolu s tanky Challenger-2 dodáme i náboje, včetně protipancéřových nábojů s ochuzeným uranem. Takové náboje jsou vysoce účinné při ničení moderních tanků a obrněné techniky,“ uvedla tehdy náměstkyně britského ministra obrany Annabel Goldieová. 

„Úderná síla munice s ochuzeným uranem je mnohem větší, je to druh munice, který se užíval i během války v Zálivu. Posiluje ničivý účinek,“ řekl rovněž Tomáš Řepa z katedry teorie vojenství Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany. Dodal, že podle hněvivé reakce z ruské strany je jasné, že i ona se nasazení této munice obává. 

6 minut
Analytik Řepa z Univerzity obrany o vývoji ruské agrese na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Na podporu protiofenzivy

Pentagon pošle spolu s tanky Abrams uranovou munici ráže 120 milimetrů. Je součástí balíčku vojenské pomoci v hodnotě 175 milionů dolarů (asi čtyři miliardy korun), který oznámilo ve středu americké ministerstvo obrany. Ve stejný den pak americký ministr zahraničí Antony Blinken oznámil nový balíček pomoci Ukrajině v celkové hodnotě přes jednu miliardu dolarů (22,6 miliardy korun). 

Američané věří, že to pomůže podpořit ukrajinskou protiofenzivu, která se v těchto dnech začala rychleji rozvíjet. 

Náboje s ochuzeným uranem vyvinuly USA během studené války ke zničení sovětských tanků, včetně stejných tanků T-72, s nimiž se Ukrajina nyní potýká v protiofenzivě, podotkla arabská stanice al-Džazíra. 

Husté a průrazné střely

Ochuzený uran je vedlejší produkt při výrobě obohaceného uranu. Vyznačuje se vysokou hustotou a pevností a díky těmto vlastnostem se používá při výrobě tankových pancířů i munice – především protitankových střel. Takové střely pak mají velkou průraznost a dokážou proniknout i pancéřováním, napsala agentura ČTK.  

Bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby uvedl, že střely s obohaceným uranem „jsou prostě hustší než konvenční tankové náboje. Ale náboje z ochuzeného uranu nepředstavují žádnou karcinogenní ani radioaktivní hrozbu.“ Dodal, že je to „běžný typ munice,“ citovala ho britská stanice BBC a tiskové agentury.

Málo radioaktivní, ale toxický a karcinogenní

Ochuzený uran není vysoce radioaktivní, i když je považován za toxický a karcinogenní, uvádějí různé zdroje. 

Americká stanice CNN napsala, že je mnohem méně radioaktivní než obohacený uran a nedokáže vyvolat jadernou reakci. Ochuzený uran je však mimořádně hustý, což z něj dělá vysoce účinný projektil. Je téměř dvakrát hustší než olovo, kov používaný ve standardní munici.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) – jaderný hlídací pes Organizace spojených národů – podle CNN soudí, že ochuzený uran je „podstatně méně radioaktivní než přírodní uran“, ale nabádá k opatrnosti při manipulaci. Studie o dopadech na vojenský personál však neukázaly statisticky významné zvýšení jeho úmrtnosti, dodala agentura. 

Ochuzený uran ovšem může představovat nebezpečí, pokud se dostane do těl vojáků či civilistů. Například když munice s ochuzeným uranem narazí do pancíře tanku, může se vznítit a produkovat uranový prach nebo aerosolové částice, které se při vdechnutí mohou dostat do krevního oběhu a mohou způsobit poškození ledvin. „Vysoká koncentrace v ledvinách může způsobit poškození a v extrémních případech i selhání ledvin,“ tvrdí MAAE. Za hlavní zdravotní riziko ochuzeného uranu tak považuje chemickou toxicitu, nikoliv radioaktivitu. Podobnou hrozbu však představují i některé typy munice bez uranu.

Vědecký výbor OSN pro účinky atomového záření nezjistil žádnou významnou otravu způsobenou expozicí vůči ochuzenému uranu. Zpráva Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) z roku 2022 však zmiňuje znepokojení ohledně možných zdravotních problémů vyplývajících z použití na Ukrajině. „Ochuzený uran a toxické látky v běžných výbušninách mohou způsobit podráždění kůže, selhání ledvin a zvýšit riziko rakoviny,“ uvádí. „Chemická toxicita ochuzeného uranu je považována za významnější problém než možné dopady jeho radioaktivity,“ zmiňuje se pak podle BBC ve zprávě.  

Zástupkyně tiskového mluvčího Pentagonu Sabrina Singhová řekla CNN, že USA jsou přesvědčeny, že Ukrajinci budou munici používat zodpovědně. „Máme absolutní důvěru, že Ukrajinci je budou používat zodpovědně, až budou bojovat za to, aby si vzali zpět své svrchované území.“

Další studie, další otázky

Arabská stanice al-Džazíra uvedla, že zdravotní účinky ochuzeného uranu byly předmětem debat. Zatímco někteří vědci spojují tuto munici s mnoha nemocemi včetně rakoviny, jiné studie taková rizika odmítají.

Otázka rizik vyplula podle stanice na povrch v minulém desetiletí. Stalo se tak poté, co někteří vědci označili ochuzený uran za příčinu četnějšího výskytu vrozených vad v blízkosti amerických vojenských základen a bojišť v Iráku. Americká armáda, která tvrdí, že ochuzený uran používá od roku 1991, kdy se zapojila do první války v Perském zálivu, popsala munici jako „mírně“ radioaktivní. Tvrdí, že ochuzený uran představuje dlouhodobé zdravotní riziko pouze tehdy, je-li vdechován nebo požíván ve velkém množství.

Náboje s ochuzeným uranem byly používány v Iráku a na Balkáně. Některé zdroje tvrdí, že se to následně projevilo vrozenými vadami dětí, uvedla k tomu BBC. 

Reakce Rusů na Brity

Rusko rozezleně odsoudilo jak dřívější rozhodnutí Britů, tak nynější obdobné rozhodnutí Američanů. Snaží se při tom hlasitě povzbuzovat častou mýlku, že dodávaná munice je nebezpečně radioaktivní.

Ministr obrany Sergej Šojgu v březnové reakci na oznámení britských dodávek munice s ochuzeným uranem řekl, že se tím přiblížila možnost jaderného střetnutí mezi Ruskem a Západem. Zmínil také, že Rusko má prostředky, jak na poskytnutí nábojů tohoto typu Ukrajině reagovat. Dříve Kreml uvedl, že jejich použití na Ukrajině bude považovat za „špinavou bombu“, dodala BBC. S takzvanou „špinavou jadernou bombou“ nemá tato munice nic společného.

Ruský vůdce Putin k tomu v březnu řekl, že Západ začíná na Ukrajině používat „zbraně s jadernou složkou“. Ani to není pravda.

Britové na to v březnu reagovali prohlášením, že dodávané náboje mají nízké riziko radiace. Ochuzený uran „je standardní složkou a nemá nic společného s jadernými zbraněmi“, uvedlo britské ministerstvo obrany a dodalo, že „britská armáda používá ochuzený uran ve svých protipancéřových nábojích po desetiletí.“

Britské ministerstvo se zároveň odvolalo na nezávislý výzkum vědců z různých skupin, jako je například Královská společnost, který vyhodnotil, že „jakýkoli dopad na osobní zdraví a životní prostředí z použití munice s ochuzeným uranem bude pravděpodobně nízký.“

Reakce Rusů na Američany

Nyní Rusové označili rozhodnutí Spojených států dodat ukrajinské armádě tankovou munici s ochuzeným uranem za zločin. Řekl to ve čtvrtek náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. „To není pouze eskalace, ale další odraz šokující lhostejnosti Washingtonu k ekologickým dopadům užití tohoto typu munice v bojové oblasti. Jde v podstatě o zločin, jinak to nazvat nemůžu,“ citovala Rjabkova agentura TASS.

Podle náměstka se kvůli tlaku Západu na Rusko zvyšuje riziko jaderné války. Zároveň sdělil, že rozmisťování ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku pokračuje podle plánu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že užití munice s ochuzeným uranem má „velmi neblahé důsledky“ a že odpovědnost za ně ponesou Spojené státy, informovala agentura TASS.

Kazetová munice

Náboje s ochuzeným uranem následují po dodávkách kontroverzní kazetové munice. Tu od července posílají Ukrajincům Spojené státy. Dosažitelné zprávy uvádějí, že je používají jak Rusové, tak Ukrajinci. 

Kazetová munice vybuchne ve vzduchu nad svým cílem a vypustí desítky menších bomb, které se rozprostřou po větší oblasti, nejvíce v poloměru stovek metrů. Menší bomby explodují na kovové šrapnely, které mohou trhat končetiny nebo způsobit jiné smrtící zranění. Jelikož některé z těchto menších náloží mohou být vadné a nemusejí vybuchnout ihned, obzvláště rizikovými jsou léta po skončení konfliktu pro civilisty. 

Úmluvu zakazující převoz a výrobu kazetové munice podepsalo od roku 2008 přes 120 zemí (včetně Česka), nikoliv však Spojené státy, Rusko nebo Ukrajina.

Zpráva skupiny Cluster Munition Coalition uvádí, že ze 1172 lidí zasažených kazetovou municí v loňském roce zemřelo 353, z toho více než 300 na Ukrajině. Je to nejvíce od doby, kdy skupina před 14 lety začala sestavovat své výroční zprávy. Zpráva také uvádí, že téměř všechny oběti byli civilisté a tři čtvrtiny z nich byly děti, které často lákají ke hře nevybuchlé bomby, které někdy připomínají lesklé koule nebo baterie.

Zpráva uvádí, že na Ukrajině Rusko používalo kazetovou munici „opakovaně“, zatímco Ukrajina ji používala také, ale „v menší míře“. Kyjev ani Moskva na zprávu bezprostředně nereagovaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

FBI se má místo „bílých límečků“ zaměřit na přistěhovalce

Vedení amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) dalo pokyn agentům, aby se více zaměřili na vyšetřování související s přistěhovalectvím než na hospodářskou kriminalitu vysoce postavených osob. Agentuře Reuters do sdělili čtyři lidé obeznámení s touto záležitostí.
před 6 mminutami

V libyjském Tripolisu vypukly boje mezi ozbrojenými skupinami

V libyjském hlavním městě Tripolisu v noci na úterý vypukly násilné střety mezi znepřátelenými ozbrojenými skupinami. Stalo se tak poté, co se rozšířily zprávy o zabití vůdce jedné z nich, uvedla agentura AFP.
před 40 mminutami

Oběť, nebo spoluviník? Obtížná rakouská cesta od sebeklamu

Už během války získalo Rakousko víceméně náhodou nálepku první oběti Hitlerovského Německa a rádo si ji ponechalo i po roce 1945. Teze oběti zemi zbavila viny za zvěrstva holocaustu a pro budování poválečné rakouské identity byla vítaným odrazovým můstkem. S tichým souhlasem Západu nebyli rakouští váleční zločinci potrestáni a země si mohla žít desítky let v sebeklamu. O to tvrdší dopad měla koncem 80. let aféra Kurta Waldheima, která společnost postavila před realitu historických událostí.
před 42 mminutami

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...