Rusové až dosud porušili všechny své závazky nejen vůči Ukrajině, ale i vůči celé řadě dalších států, míní politický geograf Michael Romancov. Ruským mírovým návrhům by tak podle něj mohl věřit jen blázen, řekl v reakci na skutečnost, že Rusové navzdory deklarovanému příměří v pátek podle Kyjeva útočili na civilní cíle. O tom, že je pesimismus namístě, svědčí i dění na Donbase po obsazení ukrajinského Krymu v roce 2014. Publicista zaměřující se na historii mezinárodních vztahů Michael Romancov byl hostem pořadu Interview ČT24.
Putinovi vadí vše, co se v Evropě stalo od sjednocení Německa, míní Romancov
Interview ČT24: Michael Romancov (zdroj: ČT24)
Ukrajina se podle Romancova už před devíti lety rozhodla vymanit z církevní podřízenosti moskevského patriarchátu, s čímž souhlasil ekumenický patriarchát v Konstantinopoli. Moskva tento fakt od té doby nese velmi nelibě.
„Je samozřejmě možné, že se Putin pokouší tímto způsobem vrátit do hry i církevní rozměr konfliktu, ale pro člověka jeho kvalit to rozhodně není nejdůležitější důvod,“ míní Romancov.
V případě, že by se Rusku podařilo vojenským způsobem realizovat své cíle, ukázalo by se, že důvodů, kvůli kterým bylo možné válku vést, byla celá řada. Romancov zmínil například surovinový potenciál na východní Ukrajině.
„Jsou tam továrny, které už jsou dnes většinou zničené, ale byly součástí vojensko-průmyslového komplexu Sovětského svazu. A víme, že už v roce 2014 Rusové takzvaně evakuovali řízení tech továren ‚k sobě‘, aby vykompenzovali skutečnost, že Ukrajina měla v době někdejšího Sovětského svazu z hlediska obranného průmyslu velice důležité místo,“ vysvětlil politický geograf. Rusové tak v té době zjistili, že je výhodnější mít výrobny komponentů do svých zbraňových systémů na svém území než v sousedním zahraničí.
Putin chce, aby ho Evropa žádala o „štempl“
Nejdůležitější ale podle Romancova – podobně jako v případě invaze do Československa v roce 1968 nebo vpádu do Afghánistánu v roce 1979 – zůstávají důvody ideologické. „Jestli je v Rusku něčeho dost, tak je to místo,“ odmítl naopak argumentaci pro invazi takzvaným životním prostorem.
Politický geograf také připomněl projev ruského diktátora Vladimira Putina v Mnichově z roku 2007: „Tam dal jednoznačně najevo, že je Rusko kategoricky nespokojeno s tím, jakým způsobem se začala vytvářet evropská bezpečnostní architektura po rozpadu Sovětského svazu.“
Poslední krok z hlediska vývoje Evropy, se kterým Rusko podle Romancova nemá problém, bylo znovusjednocení Německa v roce 1990. „To je něco, co si Moskva v tento okamžik ještě netroufne odmítat nebo rozporovat,“ dodal.
Naopak vše, co se odehrálo od rozpadu Sovětského svazu, bylo bez explicitního ruského souhlasu a Putin je nyní přesvědčen, že pozice Ruska v mezinárodním systému je natolik silná, aby Evropa na všechny další události potřebovala od Moskvy „štempl“.
Ruská elita je Putinovi zavázána
K Putinově pozici v rámci Ruska Romancov uvedl, že všechny špičky tamního režimu jsou kremelskému vůdci něčím osobně zavázány. „Odhaduje se, že lidí vytvářejících nejvyšší patra tamní mocenské pyramidy, je kolem stovky. Všichni jsou to lidé, kteří s ním buď svého času sloužili v KGB, nebo jsou to lidé, se kterými později spojil svou politickou kariéru. Lépe řečeno – to oni spojili svůj kariérní a společenský vzestup právě s osobou Vladimira Putina,“ všímá si Romancov.
Ani úředníci, přisátí na státní rozpočet, nemají podle politického geografa žádný důvod Putinův režim oslabovat. Jejich počet se navíc za posledních deset let zvýšil z 380 tisíc na téměř dva miliony lidí.
Putinovo příměří byla hra pro domácí publikum, tvrdí Řepa
Dělostřelecká palba u Bachmutu v pátek navzdory vyhlášenému příměří pokračovala. Podle novinářů AFP byla ovšem intenzita ostřelování menší než v předchozích dnech. Zasažen byl i Kramatorsk, který leží od Bachmutu ve vzdálenosti několika desítek kilometrů. Aktivitu hlásily i hasičské stanice v jihoukrajinském Chersonu.
„Myslím si, že příměří byla spíš taková past. Ono to zaznívalo několikrát z ukrajinské strany a podle mě to tak lze interpretovat. Pokud se zaštiťujete nějakým náboženstvím, ale zároveň několik měsíců vedete útočnou válku, tak to postrádá smysl. Je to pokrytectví,“ prohlásil vyučující z Univerzity obrany Tomáš Řepa v pořadu Horizont ČT24.
Podle něj se mohlo jednat o snahu Putina získat si domácí publikum, kterému by mohl ukázat, že Ukrajinci nechtěli dovolit pravoslavným věřícím jít na bohoslužby.
„Jedná se v každém případě o informační operaci… Sleduje cíl poškodit Ukrajinu a udělat z ní někoho, kdo hodlá krvežíznivě válčit do posledního momentu. Jedná se i o nehezké zneužití náboženských svátků, což umožní vedení Kremlu, aby svůj boj rámovalo jako zásahy proti bezbožníkům, zatímco Vladimir Putin může vystupovat jako obhájce tradičních křesťanských hodnot,“ domnívá se Jan Šír z Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy.
Zmrzlá půda slibuje zvýšený pohyb těžké techniky
„Operace by mohly nabrat větší spád, protože se celou dobu čeká na zamrznutí půdy. Když se teploty pohybují kolem nuly, těžkou techniku můžete použít pouze na silnicích a na zpevněném povrchu. Nelze rozvinout útočnou operaci po poli nebo travnatém podrostu,“ prohlásil Řepa k mrazům, které přicházejí na Ukrajinu. Pokud vydrží i několik týdnů, mohl by se objevit pokus o obkličovací operaci, domnívá se.
U linie Svatove-Kreminna už několik dlouhých týdnů ukrajinská strana vyvíjí tlak a postupně se dostává blíž k městu Svatove. Postupují ze severu i jihu. Kreminna je důležitá křižovatka, jejíž dobytí by Ukrajincům otevřelo cestu k získání dalších měst, jako je například Lysyčansk, popsal vyučující možný vývoj na východě země.
V Bachmutu je situace už několik měsíců stejná. Ruské ztráty se stále navyšují, ale ruským velitelům je to jedno a svou taktiku nezměnili. I když Rusové získají určité ulice na předměstí města, tak následuje ukrajinský protiútok. Jedná se o typický obrázek opotřebovávací války, uvádí Řepa.
Na jihu země se podle něj již několik týdnů hovoří o ukrajinském protiútoku ve směru na Melitopol. „Obě strany si v daném území testují, jak je obrana jejich protivníka připravená. Myslím si, že tento směr je klíčový, co se týká vývoje války jako takové.“
Podle Řepy by úspěšný ukrajinský průlom směrem na Melitopol a dál až k moři znamenal důležitý bod zlomu, ale zároveň zdůraznil, že se nacházíme v „informační mlze“. Obě strany podle něj mají zájem na tom posilovat svou pozici rétoricky a tvářit se silnější, než ve skutečnosti jsou. „Patří to ke všem moderním konfliktům, není to nic výjimečného.“